Hodný manžel - 10.

16. listopadu 2011 v 23:47 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Po smrti maminky se Eva cítila sama. Měla strach, že se Josef k ní bude chovat hůře, když se jí nemá kdo případně zastat. S dcerami si rozuměla a měla dojem, že jsou k ní nějak hodnější. Nezlobily sice ani dříve, bály se trestů otce, ačkoliv máma na ně nikdy nežalovala, vždycky si něco našel, aby je mohl peskovat. Nebyl v práci už tak mocný, dokonce se tam hovořilo o změnách a Josef si byl jistý, že někteří kolegové by se ho rádi zbavili. Bylo vidět, že má starosti a na rodinu neměl moc času.



Začal si hledat pomalu jiné zaměstnání, aby tomu předešel. Nedaleko se objevil nový podnik, který svojí náplní patřil do dobře placené kategorie - dolů.
Samozřejmě jako ,, spolehlivý kádr" chtěl místo, kde by měl nejen dobrý plat, ale i lehčí práci. Nakonec ho dostal. Jako kádrový referent a referent pro zvláštní úkoly. Bylo to však místo, kam musel dojíždět. Bylo tam spojení autobusem, někdy měl k dispozici podnikové auto, ale nebyl by to Josef, aby nechtěl mít nové svoje auto. Jeho starší, vlastně už veterán, bylo tak pro oko, ale on ho tak necenil a když mu nabídl jeden známý, že ho odkoupí za slušnou cenu, začal Josef dávat dohromady peníze na nové auto. Měl přednost, jako kádrovák dostal poukaz na urychlenou dodávku, dle vlastního výběru.

A tehdy začal naléhat na Evu, aby mu dala nějaké peníze. Domlouval jí, věděl , že musí mít nějaké peníze od rodičů a měla by mu na auto něco přidat. Prořekl se, že on vlastně zaplatil ze svého dům, ve kterém žijí. Tak se Eva teprve dověděla, že ten dům nemá už jen přidělený , ale že při akci, kdy se Městský národní výbor - bytový podnik zbavoval obsazených domů , aby je nemusel jako vlastník opravovat a udržovat při minimálním nájmu od uživatelů, odkoupil za velmi nízkou cenu dům i se zahradou. Auto mu vlastně zůstalo jen jako ostatní ,,objevené " věci v domě.

Eva tvrdila, že mu nevěří, měl by mít nějaký doklad, že je dům jeho. Nakonec se nechal vyprovokovat a ukázal jí kupní smlouvu na dům i zahradu. Byla psána jen na jeho jméno a Josef jí řekl, že teď vidí, kdo je majitelem. Jenže Eva nebyla tak hloupá a když viděla datum, kdy byl dům koupený, bylo jí jasné, že jako manželka je spolumajitelkou. Neopomněla to Josefovi říci. Měl zase chuť ji udeřit, ale uvědomil si, že tak by z ní peníze nedostal. Eva se rozhodla, že mu chybějících pár tisíc na to auto dá, ale jen s podmínkou, že budou uvedeni jako vlastníci oba. Tak se také stalo. Josef si byl vědom, že by stejně nic nenadělal, když vše co je za manželství zakoupené , kromě osobních věcí, je společným majetkem manželů.

Byl rád, že mu část peněz za prodaného veterána zůstala, neřekl Evě , kolik za něj dostal. Musí mít přece také na provoz auta. Pokud měl k dispozici podnikové, svoje si stejně šetřil. Manželé se zklidnili, Eva chodila do práce, děvčata do školy a společně se snažily vše kolem domu udělat, protože otec přece měl odpovědnou práci, dojížděl, tak neměl moc času. Jen občas se objevil na zahradě, jako by tam něco dělal, ale většinou si pulíroval autíčko, na které mu nikdo nesměl chytnout. Ten manželský smír měl následek. Děvčata byla již dost velká a tak Eva neuvažovala o tom, že by mohla ještě otěhotnět. Ale stalo se a když jí to lékař potvrdil, nevěděla, co má dělat. Zdravotně na tom byla dobře, zesílila díky práci v podniku a tím, že měla celkem klid. S mistrem byli přátelé, ale ona ho měla tajně pořád ráda a do práce se vždy těšila.

Janička měla skoro patnáct a Maruška třináct, tak se jich ptala, co by na to řekly, kdyby měly sourozence.
,, Mami, jestli jsi zdravá, proč bys nemohla mít ještě děťátko? My ti s ním pomůžeme. Možná to bude chlapec a táta bude rád, ne?"
,, To není jisté, ale budu mu to muset říci, uvidím, co na to řekne." S děvčaty to bylo tedy vyřízené, ještě Josefovi to dnes večer řekne.
,,To nemyslíš vážně? Je to jisté? Byla jsi u doktora? To zase budeš s děckem doma na mateřské? A co když nebude zdravé? Kdyby to aspoň byl syn! Nejde to dát pryč? "
,,Ne, už je pozdě," zalhala Eva, která si řekla, když doktor řekl, že jí nic nechybí a dítě může pod dozorem doktorů donosit v pořádku, tak ho donosí".
,, Co se dá dělat, hlavně, ať je to zdravé a ty taky, neměl bych čas kolem tebe a děcka lítat." To bylo vše, co jí k tomu řekl a dost otráveně si šel číst noviny.

Eva chodila do práce poměrně dlouho, ale ke konci sedmého měsíce jí doktor doporučil, aby s ohledem k práci a minulým komplikacím zůstala na nemocenské doma. Vycházky sice bude mít, ale nemá nic těžkého zvedat a má hodně odpočívat. Držela se pokynů, jak mohla. Naštěstí to bylo přes zimu, kdy nebylo moc práce kolem domu a zahrady a děvčata jí hodně pomáhala, hlavně venku. Ještě jednou u nich bylo opravdu dusno a to když Janička o pololetí řekla, že chce jít na řemeslo: kadeřnici, kosmetičku a nechce dále studovat, jak si přál otec. Maminka jí také domlouvala, že nemá tak špatné známky, na školu by se určitě dostala, ale když jí Janička řekla, že chce být co nejdříve samostatná, neodkázaná na rodinu, souhlasila nakonec a přihlášku jí podepsala. Otec to odmítl, ale naštěstí jeden podpis stačil. Platilo rodičovské právo, nikoliv otcovské jako kdysi.

Na jaře se narodila Evě holčička, což Josefa dost zklamalo.
,,Tolik ženských v baráku!" Brblal. Jana to zaslechla a řekla:
,,Aspoň bude mít kdo dělat, až vyroste, když ty nemáš nikdy čas. My nebudeme doma."
Ohnal se po ní, ale proklouzla kolem a on si uvědomil, že už to není ta malá holčička, ale vytáhlá holka, která je skoro větší než on. Mávl rukou a otráveně odešel do hospody. Podle jeho kyselého obličeje poznali, že asi není syn, jak je předem ujišťoval, ale začali ho utěšovat, že kluka mu do domu holky přivedou a ještě si můžou vybrat. Určitě jim Josef při výběru pomůže. Nedošlo mu, že si z něho dělají legraci a pokyvoval.

Malá Zdenička, jak ji pojmenovali, rostla a držela se děvčat jako klíště, když začala capat. Eva s ní byla doma na normální mateřské a pak nějaký čas, než začala chodit do školky, na neplacené mateřské.
Josefovi to sice vadilo, ale řekla mu, že má tak více času i na dům a zahradu a doktor jí to doporučil. Nechtěl by přece, aby byla nemocná, že? Josef se s tím smířil , vypadalo to však spíš , že má myšlenky někde jinde než doma...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 17. listopadu 2011 v 0:27 | Reagovat

Už jsem si říkal, kdy asi příjde další díl? No, dočkal jsem se. Osobně jsem tipoval, že už se ti dva rozvedou, ale ono nic. A to už mají patnácti letou dceru. Tak Růženko, ať je tu další díl do neděle!!!

2 Ivet Ivet | Web | 17. listopadu 2011 v 8:45 | Reagovat

Hm, škoda že neexistovala mužská ochrana, to by pak manžel nemusel na "s e b e" nadávat a zlobit se, že neumí včas rozpoznat kdy by mohl dítě udělat (promiň tu otevřenost,snad to každý chlap pozná?).Proč se zlobit na manželku, když vlastně je vina na NĚM?
Kdyby byl každý manžel takový despota, to by bylo přemnožíno lidmi - ne? :D

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. listopadu 2011 v 9:57 | Reagovat

[1]:Do neděle snad jo:-) ;-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. listopadu 2011 v 9:59 | Reagovat

[2]:Asi tak často s ní nebyl a nepředpokládal to. Dost chlapů se vymlouvá, že z toho má menší požitek, jsou sobci, no. Pak ať si nadávají, když to nechají na ženě, která to má přece komplikovanější. :-(

5 otavinka otavinka | Web | 17. listopadu 2011 v 13:44 | Reagovat

Milá Ruži, tak jsem se zase naladila do napnutismu a budu čekat, jaké to bude mít pokračování. :-)

6 ifi ifi | Web | 17. listopadu 2011 v 21:26 | Reagovat

:)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. listopadu 2011 v 21:59 | Reagovat

[6]:Moc úsměvné to není, ale možná mladým k smíchu, viď. ;-)

8 Jarmila Jarmila | Web | 18. listopadu 2011 v 15:10 | Reagovat

Už jsem se také těšila na pokračování. Ruži, ty nás ale napínáš. Dávkuješ nám to po kapkách. ;-) Jsem moc zvědavá, jak tenhle sobecký chlap skončí.

9 Jezurka Jezurka | Web | 18. listopadu 2011 v 17:47 | Reagovat

Také si myslím, že teď to přijde. Myslím ten rozvod, protože hodný manžel si určitě najde jinou!? :-)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. listopadu 2011 v 22:20 | Reagovat

[9]: Jo, najde jinou a co ty tři dcery? Myslíš, že bude na ně platit? Nic nového by to  nebylo, láska je láska, s mužem tomu říkáme jinak.
My jsme nebyli zamilovaní
byly to jen feromony, které
nás k sobě přitahovaly... ;-)  :-D

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 21. listopadu 2011 v 20:52 | Reagovat

Hm já bych už asi s takovým mužským třetí ditě nechtěla. No co naplat byla jiná doba. ;-)

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. listopadu 2011 v 20:01 | Reagovat

[11]:Nechtěla, ale když se nechránila a on také ne pokaždé, dalo se to čekat. Máš pocit, že odepírat mužovi sex by posloužilo u takového chlapa k lepší atmosféře doma. Když chtěla mít klid, musela to vydržet. Takových bylo víc. Holt manželské povinnosti- se tomu říkalo. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx