Hodný manžel - 5..

24. října 2011 v 23:52 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Nastala doba změn v domácnosti Josefa a Evy. Janička začala chodit do školy, Malá Marie by mohla jít za pár měsíců do školky. A Eva by měla jít pracovat. Josef jí začal hledat zaměstnání, aby měli příjem a také proto, že pracovat byla povinnost nejen právo. Nebral ohled na její dost chatrné zdraví. Měla sice rodinnou školu, ale byla by mohla jít dělat jen jako nekvalifikovaná síla. Eva chtěla jít dělat do školky, uměla ruční práce, vařit a nakonec se to podařilo. Dokonce tam mohla chodit i Maruška.



Josef se stal funkcionářem nejen na pracovišti, ale i v rámci města. Začal se cítit důležitý. Také měl více známých a Evě se nepochlubil, že jí vlastně to místo přes ně sehnal. Měla tam jít jedna paní po mateřské dovolené, ale na jeho intervenci jí bylo nabídnuto místo blíž k jejímu bydlišti ve školní kuchyni a tak nakonec dostala Eva její místo jako svačinářka, pomocnice v kuchyni ve školce. Chodívala někdy s dětmi jako doprovod i na procházky, pomáhala jim s oblékáním, prostě různá potřebná práce, která ji sice bavila, ale někdy se cítila unavená. Jen to, že měla svoji dceru nablízku, ji těšilo a drželo.

Evina maminka si našla práci jako prodavačka v obchodě, kdysi byla vyučená prodavačka a měla i mistrovskou zkoušku. Byla vdovou, vychovala dvě děti a měla nad padesát let, ale do počtu let započítatelných do důchodu jí chyběly 2 roky, protože byla s dětmi déle doma. V době, kdy oni měli děti, před válkou, žena mohla v domácnosti být a manžel jí mohl připlácet na důchod. To dělali mnozí, hlavně živnostníci - podnikatelé , ale bohužel po válce nezáleželo na výši platby a byly stanoveny jiné předpisy. Pak mnohé ženy sháněly potvrzení, kde za války dělaly, kolik dětí vychovaly a pod. Započítávala se i služba v armádě případně u partyzánů. To ale nebyl případ v jejich rodině. Jen Josef si pro případ, kdyby to potřeboval , sehnal potvrzení o nuceném nasazení a tvrdil, že pomáhal i partyzánům.

Josef byl doma čím dál méně, ale nebránilo mu to v tom, aby neorganizoval život ženě i děvčatům. Maruška byla jeho miláčkem a školačka Jana byla často peskována kvůli nezbednostem, které provedla malá. I když to bylo prokazatelné, dostala ona, že ji má hlídat. Dokonce bez ohledu na to, že byla sice dost vytáhlá, ale slabší, musela doma Evě pomáhat. Po návratu z práce, nákupu nejnutnějších věcí, čekala Evu domácnost, práce kolem slepic, králíků, na zahrádce před domem i na velké zahradě za domem. V zimě zase musela případně odhrabat sníh odpoledne, protože ona nemohla ráno, Josef také ne, tak úzkou cestičku musela udělat Janička než šla do školy. Měla štěstí, že babička chodila také na 8. hodinu ráno, tak ji brala sebou. Marušku brala na 7. hodinu do školky Eva.

Ženy to neměly lehké. Matka nakonec zahradu za jejím domem pronajala sousedovi, který měl svoji zahrádku jen menší a za užívání jí dával část ovoce a zeleniny. Nechala si jen slepice a pár králíků kvůli vajíčkům a masu. Trochu trávy a nasušeného sena jí soused také dal. Něco brambor a řepy, aby měla na zimu. Byla ráda, když mohla Evě pomoci, hlavně pohlídáním mladší dcerky Marušky, starší Jana musela pomáhati na zahrádce a v domě. Snad jen to, že nemusela Eva denně vařit a nenadělal se nepořádek, když nebyly doma, umožnilo, že stihla udělat nejnutnější práci na zahrádce.
Josef měl poznámky, když ho požádala o pomoc při zrytí záhonů, nasekání dřeva, donesení uhlí ze sklepa. Eva mu řekla, že nebude žádnou zeleninu sázet, když musí chodit do práce, kde je 9 hodin denně a v sobotu 5 hodin nejméně. Musí také vyprat. Pračku a ždímačku sice má, ale vodu do ní musí ohřívat v kotli a v kýblech přenášet, tak na praní potřebuje více času. A pak žehlení a ostatní práce. Dům je dost velký, má hodně oken, dveří. Sama už to nestačí a po Janičce nemůže tolik pomoci žádat.
Josef se na ni díval a jen řekl: ,,Nejsi sama, kdo to musí zvládnout, jiné ženy to mají stejné a dělají ještě jiné činnosti. Jsi moc rozmazlená!"
,, To bys nesměl vyžadovat perfektní pořádek doma, všechno abych si dělala sama. Šila na sebe, na děti, dokonce i košile pro tebe. Denně si bereš čistou košili, jako bys nemohl mít dva dny stejnou..." bránila se Eva.
,, Dost! ,, Já mám důležitou práci a funkce. Ty si myslíš, že bys tu svoji pohodlnou práci u dětiček měla, kdybych ti ji nesehnal? Mohla jsi dělat u mašiny. Školu žádnou nemáš, nic neumíš, co bys chtěla dělat? Jsi dobrá jen do té kuchyně, ani do postele ne!"

Josef narážel na to, že se mu Eva v poslední době vyhýbala, vymlouvala se na únavu nebo nedokončenou práci a čekala, až Josef usne, aby se s ním nemusela pomilovat. Měla strach, aby neotěhotněla. Byl sobec a chránit se nechtěl. Eva byla u doktora a chtěla doporučit něco proti otěhotnění. Doktor jí řekl, že manžel by měl používat ochranu, to ale Josef odmítal. Prý by pak z toho nic neměl. O případné sterilizaci nechtěl ani slyšet, to by už neměl plnohodnotnou ženu. Pořád v duchu toužil po synovi.

Konečně mohla maminka Evy jít do důchodu. Obě vnučky už byly větší, Maruška za rok měla jít do školy. Byla ta děvčátka taková štíhlounká, bledá. Také Eva už neměla příliš ženské tvary. Nebylo divu. Šetřilo se u nich hodně na jídle. Eva měla nárok na zakoupení obědů ve školce, kde dostávala vlastně dětskou stravu, jen trochu větší porce. Většinou jídlo po dětech zbylo a ředitelka školky přimhouřila oko, když si zbytky Eva brávala pro ,,drůbež" domů. Donesla za to občas nějaké ovoce ze zahrady , ale to Josef nesměl vědět. Ty zbytky kolikrát posloužily jako večeře pro všechny. Doplněné jen svačinou musely dětem stačit. Babička občas nosila aspoň buchty a pokud měla navařeno , děvčata se u ní najedla.
Josef je někdy brával na akce pořádané výborem, když byly i pro rodinné příslušníky, aby se pochlubil rodinkou. Musely se nastrojit a děvčata, pod hrozbou výprasku , se musela chovat jako vzorně vychované holčičky. Jana byla povahy spíš vážnější, ale Maruška byla takový rarášek, který nevydržel chvilku posedět. Josef její nezbednosti považoval za roztomilé, omlouval je před kolegy, ale doma dostala vynadáno Eva a nakonec i Janička, že Marušku špatně vychovává. Tak se po jedné takové scéně stalo, že se Eva začala bránit a do očí mu řekla, že Marušku rozmazlil on a je nespravedlivý. Tehdy jí po delší době opět udeřil do tváře.

Hned se však vzpamatoval a začal se omlouvat, vyčítal jí, že je unavený , ona ho vyprovokovala, ale už se to nestane. Dcery se na ně dívaly překvapeně a Josef se na ně obořil, aby šly spát a nestály tam tak. Stejně je to jejich vina, že se zlobí. Raději honem odešly, aby také nedostaly. Udobřování dopadlo tak, že za čas Eva zjistila, že je opět těhotná. Nevěděla, co má dělat. Lékař jí těhotenství potvrdil, ale po vyšetření jí řekl, že neví, jestli dítě donosí, protože je slabá. Varoval ji, copak to neví? Doporučil jí přerušení, ale to Eva nechtěla a navíc neví, co na to řekne muž. Pořád chtěl ještě chlapce, tak by to asi nedovolil.

Josef moc rád nebyl, věděl, že bude zase muset brát ohled na stav Evy a občas pomoci doma, ale na druhou stranu byl plný naděje, že už to určitě bude chlapec. Konečně. Brzy Eva zjistila, že nebude moci chodit do práce. Měla by se šetřit, polehávat. Zůstala na nemocenskou doma. Moc to ale nepomohlo, práci doma musela zastat, jen na zahradě moc nemohla. Lehčí práci jí pomohla maminka: sázení, plení, sklízení, ostatní musel obstarat Josef a doma zase děvčata. Tady už Josef zapřáhl i milovanou Marušku, přes protesty musela pomáhat i ona. Začala být trucovitá, občas něco zanedbala a zase to většinou odnesla Jana nebo vyslechla jeho nadávky i Eva. Nebylo to u nich doma hezké a Eva byla ráda, když byl Josef v práci nebo na nějaké jeho důležité schůzi.

V té době, kdy byla doma, se také občas od sousedů doslechla, že ten nebo ten díky Josefovi byl přeložen v zaměstnání na horší práci nebo dokonce vyhozen. Jeho ,,přesné" informace na patřičných místech k tomu dopomohly. Ale nebylo nikoho, kdo by mu to dokázal, jen náznaky mezi známými. Lidé se mu začali vyhýbat nebo naopak si ho chtěli získat, podle povahy. Eva raději moc se sousedy nemluvila, bývalo jí často zle a vypadalo to, že dítě možná nedonosí. Zůstala nakonec ležet a byla připravena jít i do nemocnice, aby dítě neztratila. Maminka u ní trávila většinu dne.

Pokračování...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 25. října 2011 v 0:17 | Reagovat

Růženko, myslíte, že v padesátých letech existovala hormonální antikoncepce? Já o tom pochybuji, ale nevím. Kolik bude dílů?

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 0:24 | Reagovat

[1]:Davide, myslím, že to už bylo, já jsem o to projevila zájem až mnohem později a jen krátce. Určitě se někdo ozve jak to bylo .Měla bych si to zjisti, než to hodím do éteru, že? ;-)

3 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 0:38 | Reagovat

[1]:Díky, našla jsem sice jen něco málo, ale první pilulky prý byly  před 40 lety, takže je to tak , až po r. 1970, to už pamatuji. Jen jsem nevěděla, kdy to předtím začalo. Opravila jsem text, aby to lidi nemýlilo. Přestože je to povídka- podobnost náhodná, nepřesné údaje by v ní neměly být. Díky. ;-)  :-)

4 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 0:40 | Reagovat

Na kolik osud rodiny vyjde- co já vím? ;-)

[1]:

5 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 25. října 2011 v 10:00 | Reagovat

[4]: Tak to se těším na další díly. Obvykle mě seriály nezajímají, nemám totiž trpělivost.

6 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 25. října 2011 v 11:16 | Reagovat

Trochu mi to připomnělo Váňovou. Její knížky jsou také často o manželství a vyhoření ženy. Kamarádka mi je půjčuje, tak jsem jich pár přečetla. Píšete to z pocice muže? Zarazila mě věta o sterilizaci. Čekala jsem, že k tomu žena něco bude dodávat. Jak by se cítila ona? Ona by přijala i to?  Jen aby manžel měl uspokojení a nemusel mít ochranu? Antikoncepce opravdu byla že někdy od 70. let. Prášky byl hrozný dryák. Mé starší kolegyně si nechávaly Danu nebo tak nějak se to jmenovalo. Aspoň to nezpůsobovalo deprese a hormonální změny. Mně třeba hormonální antikoncpece i nejemnějšího současného práškového provedení způsobuje deprese a všechny ostatní nežádoucí účinky.

7 kraken kraken | 25. října 2011 v 12:27 | Reagovat

Hormonální antikoncepce byla k dispozici na zkušebních pracovištích asi vroce 1966 a obsah hormonů v ní byl asi desetkrát vyšší než v současnosti. Tomuto druhu antikoncepce předcházel gumový pesar doplněný antiželé.Jeho obliba nebyla velká.

8 týna týna | 25. října 2011 v 13:02 | Reagovat

obávám se že podle toho, jak jsme mohli poznat povahu Josefa by chudákovi Evě neprošla ani kdyby byla, jelikož by jí řekl že je to zbytečné vyhazování peněz

9 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 25. října 2011 v 13:05 | Reagovat

Zavedená "antikoncepce" vypadala v místě tak, že zkušená porodní asistentka ( tehdy 1950-4) pracovala na povolení. Prý kolik dětí odrodila tolik udělala i potratů. Měla dokonce větší byt s třemi pokojíky, kde pacientky odložila. Starý soukromý doktor s ní volně spolupracoval( z potratářství si postavil honosnou vilu za I. rep.).
Pro všechny případy si toho nikdo nevšímal. I kované soudružky a soudruzi takové služby potřebovali a odpovědní funkcionáři byli najednou hodně malí. Katastrofa nastala, když doktor umřel a porodní asistentka pověsila řemeslo na hřebík. Brzy ale vyšel zákon o potratech a bylo zase "dobře" všem nezdrženlivým.

10 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 25. října 2011 v 13:21 | Reagovat

[9]: Pokud si pamatuji, muselo se v osmdesátých letech před komisi, která potrat odsouhlasila. Aspoň to bylo pro některé ženy překážkou. Dnes je to jednodušší, zdůrazňuje se "právo" ženy, ale nikdo se neptá otce.

11 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 25. října 2011 v 14:24 | Reagovat

[10]:

Na toto téma se vedou debaty bez konce.
Podle mého názoru vypadá otcovství tak, že se otec stará o zdroje pro rodinu, t.j. bydlení, peníze, vybavení domácnosti ještě dříve, než stáhl kalhoty. Mám oprávněný dojem, že s takovým "otcem" budoucí matka projednává úplně jiné věci, než je potrat.
Pokud "otec" v popsané roli selhává nebo ji z jakých koli důvodů není schopen naplnit, je plným právem ženy rozhodnout jako poslední instance. Na ženu totiž spadnou skoro všechny potřeby a nároky narozeného dítěte.
K průběhu těhotenství patří klid a pohoda a nikoli stres z buducnosti.
To bohužel mužská hlediska přehlíží, aniž "otcovské" povinnosti v plném rozsahu a v potřebném čase plní.

12 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 15:01 | Reagovat

[6]:Edith, v té době byla ještě TBC dost velkou hrozbou. Vím od tety, že se jí moje maminka podrobila za nějaký čas po mém narození. Byla vždy rok v sanatorce, půl roku doma. Měli se s tatínkem rádi, starší bratr byl u babičky od roku a půl, já po různých domovech a chvílemi doma, kde ovšem maminka byla málokdy. Dokonce v 5 letech jsem měla negativní formu TBC- kalcifikace v levém hilu, 3/4 roku jsem byla v léčebně. Stačí? Divíte se, že si maminka dala na lékařovo doporučení ,,podvázat vaječníky- myslím vejcovody"? A stejně v 28 letech zemřela v nemocnici u sv.Anny v Brně s prosbou na rtech k muži,který chodil s tetou- vdovou,aby se příbuzní postarali i o mě. Také milý příběh ze života, ne?

13 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 15:04 | Reagovat

[10]: Před komisi se chodilo už mnohem dříve a nebylo to prý nijak příjemné. Bylo to ale lepší než pokoutní potraty, protože obvykle pak ty ženy děti už mít nemohly.

14 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 15:09 | Reagovat

[6]: Hormonální antikoncepce nebyla dobrá, málokterá žena ji snášela. Tělísko bylo sice pohodlnější, vyměňovalo se po dvou letech, později bylo na delší dobu, ale ono to zabraňování usazení plodu v děloze asi také nebylo tak ideální, zvlášť, když o tom žena přemýšlela. Proto asi nakonec byla i ta pozdní mateřství, už neočekávaná. Žena se uklidnila, na nic už tak nemyslela a ,,bylo to". Nedoporučovali přerušení k pozdějším možným následkům během přechodu. Lepší porod než potrat a navíc žena si byla vědoma, že je to poslední příležitost a byla už natolik zralá, že viděla další dítě v jiném světle. Tohle znám. ;-)  :-)

15 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 25. října 2011 v 15:38 | Reagovat

Hodný manžel je pěkný paznecht s dvojí morálkou. Doma despota a lenoch, venku už "socialistický otec a starostlivý funkcionář".
Takoví a podobní paznechti, dovedli republiku k r. 1968, pak se sice starchem otřepali a pokračovalido mezistanice 1989. Pokud nechcípli, tak se přebarvili z rudé na fialovou a modrou a jedou v tom dodnes.

16 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 25. října 2011 v 15:43 | Reagovat

[14]:

Někde jsem četl, že nitroděložní tělíska byla už za I.republiky, ovšem jen ze zlata či z platiny. Zákroky dělali švýcarští lékaři za horentní sumy.

17 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 15:55 | Reagovat

[15]:Tedy, netušila jsem jaké vzpomínky a pocity můj příběh vyvolá. ;-)  O_O

18 nar.soc. nar.soc. | 25. října 2011 v 16:50 | Reagovat

[17]:

Paní Ruženo, vycházím z toho, že jde o Váš spisovatelský příběh, ale nikoli životní.
Posuzovat konkretní osoby a románové, jsou dvě hodně rozdílné kategorie.

Pokud jde o Váš životní příběh, berte moje hodnocení jako hrubě neznalého laika. Děkuji.

19 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 17:45 | Reagovat

[18]:Jéje, to ne. Kdepak můj příběh. Brala jsem ze života většinu situací, ale ne mých nebo mé rodiny. Zcela cizích lidí a detaily jsou vymyšlené, či spíše domyšlené. To vypadá tak opravdově, protože některé situace v jedné rodině byly. Nezapomeňte, že jsem byla v kolika zaměstnáních a slyšela různé příběhy lidí a sledovala chování leckterých funkcionářů nebo vedoucích jak v práci tak v soukromí.
Jsem ráda, že tu polemizujeme co bylo možné a co ne. Já to jen vítám. :-)

20 jezura jezura | Web | 25. října 2011 v 17:51 | Reagovat

Tak taky koukám, jak se rozjela diskuse. Jsem také zvědavá, ale tuším, že tento příběh navzdory názvu nedopadne dobře. Co se týče antikoncepce, ač jsem stará, tak nemohu sloužit. V životě jsem ani já, ani "ten druhý" žádnou neměli. Taky unikum, ne?

21 týna týna | 25. října 2011 v 17:58 | Reagovat

[20]: a kolik máte dětí? :-D

22 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 18:06 | Reagovat

[20]: Tak to by u nás asi nešlo. Jsem ten typ ženy, která pověsí kalhotky na plot a mohla by být v tom. A brát to přísně po křesťansku, tak už asi spolu nejsme. ;-)

23 týna týna | 25. října 2011 v 19:26 | Reagovat

[22]: Ruženko tys mne rozesmála :-D já jsem tu taky chtěla nechat podobně vtipný komentář, ale obávám se že kdyby se to náhodou dozvěděl muž tak mne zabije :-)

24 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 20:41 | Reagovat

[23]: Tak to jsme na tom stejně,ale je rozdíl v tom, že jsme kdysi o tom mluvili v souvislosti o komplikovaném otěhotnění jedné známé a on mi to sám řekl, ale tak, že je to vlastně nespravedlivé z pohledu muže. Prý se to  u nich říkalo o ženách co snadno otěhotní, nemají s tím problém. :-(  ;-)

25 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 20:42 | Reagovat

Navíc u mne je to dávná minulost, tak co? :-D  :-D

26 Iveta Iveta | Web | 25. října 2011 v 21:03 | Reagovat

Tak to by vám Růženko dnešní ženy sakra záviděly. Snaží se snaží, tedy když si ke čtyřicítce uvědomí, že už by mohly mít rodinu - a ono jim to nejde a nejde. :-( Nakonec pokud se povede umělé oplodnění musí od prvního dne ležet celou dobu s nohama nahoře v nemocnici a za to jediné dítě pak se modlí denně k Bohu. Vychovávají z něj rozmazlené děti, které zase sobecky čekají až pomalu do padesátky až si užijí s partnerem všech vymožeností a pak se snaží o děti své. :-( Bohužel je to tak - a toho despotu, kterého zde popisuješ - ti prý jsou dokonce v dnešní době šťastně ženatí! :-D

27 Iveta Iveta | Web | 25. října 2011 v 21:05 | Reagovat

[22]: viz výše-můj komentář č. 26.

Slyšela jsem také z vyprávění jedné pamětnice, že když měla žena dvě děti a další by neuživili - brala jí komise na potrat automaticky - byl to prý důvod k potratu? Nevím, zda-li to byla pravda. :-(

28 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2011 v 22:11 | Reagovat

[27]: Tak to tedy nevím. Takový důvod se prý nebral jako závažný. Co vím, kolikrát byl důvod, když řekla, že to nemá s mamželem a nechce se rozvádět a to prý musel milenec jít dosvědčit. Pak zdravotní důvody- nějaká nemoc, případně dědičná choroba v rodině, nevím. Samozřejmě po znásilnění a pod.

29 JM JM | 26. října 2011 v 0:37 | Reagovat

[28]:
Pokud žena uvedla, že byla znásilněna, tak musela doožit protokol od policie. Jinak se s ní nebavili.
Od kamarádky vím případ, že přemluvila toho svýho, aby šel její kolegini hrát ke komisi milence. To prý bylo kino. Oni se totiž předtím vůbec neznali.

30 otavinka otavinka | Web | 27. října 2011 v 17:54 | Reagovat

Milá Ruži zase napínavé jako příběh o zamilované dívce a jednom herci. Jsem zvědavá kdy hodný manžel bude skutečně hodný. :-)

31 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 27. října 2011 v 18:07 | Reagovat

Se sháněním potvrzení o zaměstnání měli lidé potíže vždycky ( dnes obzvlášť ). Pracoval jsem v JZD jako brigádník ( jinam jsem nesměl a členem jsem být nechtěl ). Jenže evidence o brigádních prac. poměrech se skartovaly po pěti letech. Když jsem dosáhl 28 let ( 1968 ) měl jsem "nárok" na 3týdny dovolené a ouha, prý nemám odpracovaných 10 let. Občanku mi po vojně vyměnili a papír jsem neměl. Naštěstí ještě žili lidé, kteří moje trucování pamatovali a byli ochotni, potvrdit to svědecky v prohlášení podepsaném na MNV. Zaměstnavatel to uznal a vložil do archivu. V r. 1998 to bylo jako když najdu, mohl jsem doložit odpracovaných 40 let a odejít do předčasného důchodu. Podle nového způsobu výpočtu důchodu, jsem doložil i zaměstnání od 15 let ( rok doma + 600Kč doplatku na nár. pojištění + 2 roky zem. školy). Celkem jsem měl v zápočtu 43,5 roku.

32 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. října 2011 v 19:57 | Reagovat

[31]: To je zajímavé, mně nezapočítali dobu od dosažení 18 let- od ledna do června, kdy jsem chodila ještě do školy. Je to sice jen pár měsíců, ale je to binec. Prakticky jsem dělala kromě mateřské (3x) pořád od 18,5 roku až do důchodu. :-(

33 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. října 2011 v 20:03 | Reagovat

[31]:Kdo neměl doklad musel mít aspoň dva svědky, kteří dosvědčili, že tam a tam dělal. Tak to bylo u formuláře ve vysvětlivkách. Vyplatilo se hlídat si zápočty. Co ale budou dělat dnešní pracující(mnohdy brigádníci s Kč na ruku) nebo nezaměstnaní. Jak se jim to bude počítat? To dostanou teprve až ,,starobní" jako to bývalo, když ženy byly třeba v domácnosti? Babička sice byla zaměstnaná u Brassa a pak měla placeno pojištění na důchod placený dědečkem- stolářem za 1. republiky, ale nakonec dostala starobní důchod až někdy od 72 let - nevím přesně. 182 Kč. Když zemřel dědeček,tak pak vdovský. Nevím už kolik. Přežila ho o 2 roky.

34 nar.soc. nar.soc. | 27. října 2011 v 23:56 | Reagovat

[33]:

Když sem tam slyším, jak dnes smolí lidé doklady na důchod, připadá mi, že ani žádná důchodová reforma není zapotřebí. Všichni co dělají od r. 1991 na švarcsystém ( zaměstnáni jako OSVČ ) začínají potenku pískat. Platili minimum a minimum jim bude dáno. Nezaměstnaní jsou na tom líp, mají výpočet nejméně z min. mzdy.

35 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. října 2011 v 16:23 | Reagovat

[34]:To si zřejmě neuvědomili, když přistupovali na dohodu. Navíc se domnívali, že tak ušetří na placení. Budou na to opravdu hůře než nynější nezaměstnaní. Může se platit i více, já jsem to dělala ty leta, kdy jsem měla obchod, jenže pak při daňovém přiznání a následném vyúčtování zdrav. a soc. pojištění to stejně dopadlo tak, že byl přeplatek vrácen podle čistého zisku. Na to jsou vzorečky. Takže podle let praminulých nic moc důchod-starodůchodkyně.Nenaříkám si jen konstatuji. ;-)  :-D

36 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 29. října 2011 v 0:52 | Reagovat

[12]: Tehdy to byla asi jediná šance. Dnes to nechápu.

37 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. října 2011 v 19:58 | Reagovat

[36]:Víte, maminka byla věřící, byla Slovenka a tam hodně chodili do kostela. Takže jiné formy antikoncepce zřejmě neuznávala. Až když jí lékaři řekli, že to jde tak a je to nutné...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx