.

Chtěla bych podpořit akci, kterou na svém blogu "rozjela" Kitty a to na téma článků různých blogerek a blogerů Věřte-nevěřte. Víte-li o nějakém zajímavém článku, který by se do této kategorie hodil ozvěte se na http://diviznacka.blog.cz/ nebo na její email, případně zprávu autorovi, které jsou u ní k dispozici. Tam se dovíte bližší. Je to možnost upozornit na zajímavé články blogu- klidně i svoje.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Říjen 2011

Vzpomínání - ve fotografii.

31. října 2011 v 15:21 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás





Jen několik obrázků jsem udělala ze hřbitova
a chtěla bych tak ukázat, jakou péči věnují lidé
památce na své zemřelé.

Je to pěkné, ale bylo by dobré, aby i živým byla věnována.
.

Hodný manžel - 6.

28. října 2011 v 23:13 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Eva ležela v nemocnici na gynekologii. Udělalo se jí zle a musela ji odvézt sanita. Josef nebyl v tu dobu doma, ale na štěstí byla u nich maminka a starší Jana. Bylo štěstím, že v té době měli telefon. Jen díky tomu, že Josef si to zařídil. Cítil se nepostradatelný a tak dokonce měl telefon služební. Nějakou částkou přispíval jen na případné soukromé hovory. K tomu účelu měli u telefonu sešitek, kam museli zapisovat každý hovor i jeho délku. Stejně ho moc nepoužívali, ale nyní se hodil. Josef to často kontroloval hlavně proto, aby věděl kam volají.

Hodný manžel - 5..

24. října 2011 v 23:52 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Nastala doba změn v domácnosti Josefa a Evy. Janička začala chodit do školy, Malá Marie by mohla jít za pár měsíců do školky. A Eva by měla jít pracovat. Josef jí začal hledat zaměstnání, aby měli příjem a také proto, že pracovat byla povinnost nejen právo. Nebral ohled na její dost chatrné zdraví. Měla sice rodinnou školu, ale byla by mohla jít dělat jen jako nekvalifikovaná síla. Eva chtěla jít dělat do školky, uměla ruční práce, vařit a nakonec se to podařilo. Dokonce tam mohla chodit i Maruška.

Hodný manžel - 4.

21. října 2011 v 20:48 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Eva pomáhat mamince. Pozapomněl na to, že je těhotná a dlouho to nebude mo
Tatínek Evě hodně chyběl. Nikdy toho moc nenamluvil, ale pokud něco řekl, mělo to svou váhu. Přestože neměl Josefa moc v lásce, nabádal Evu, aby se snažila být dobrou manželkou a matkou. ,, Život bývá často těžký, ale pokud jsme přežili válku, máme z čeho žít a jsme spolu nebo aspoň nablízku, je to dobré. Za námi můžeš, Evi, kdykoliv přijít, jen do manželství bych ti nerad mluvil. Musíte si vyřídit vše mezi sebou." Eva si na tato slova vzpomněla, když stála nad rodinným hrobem vedle bledé maminky a bratra, kterého po delší době opět viděla. Josef stál za nimi se sousedem z domu vedle rodičů. Sousedka jim hlídala Janičku, protože ji nechtěli brát sebou.

Hodný manžel -3.

19. října 2011 v 19:36 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Evě a Josefovi se narodila dcera. K velké radosti babičky i dědečka, k menší Josefa. Ten si myslel, že to bude syn. Snad příště. Dost netaktně, zklamaně se zatvářil , když se na holčičku podíval. Byla křehoučká, světlovlasá po mamince a babičce. Takový drobeček ! Nějak si nevšiml, že ani on ani Eva nejsou zrovna hromotluci. Navíc Eva byla dost často unavená, zesláblá během těhotenství. Josef chtěl pojmenovat holčičku Marie, prý po své babičce, ale Eva si prosadila jméno Jana. Byla ještě zesláblá, poslední měsíce před porodem měla dost práce kolem domu a na zahradě. Josef chodil po schůzích, v práci také nestíhal, tak musel dělat přesčasy. Nespěchal domů, však matka ženě pomůže, ne?

Hodný manžel - 2.

15. října 2011 v 21:59 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Po zasnoubení Josef znovu sváděl Evu. Lákal ji, aby se šla s ním podívat na sousední vilku. Sehnal si od známého klíč a tak jí chtěl ukázat, co všechno by mohli mít, kdyby se vzali. Muselo by to být co nejdříve, začíná o to mít zájem jeden hlavoun na okrese. Eva se bránila a nakonec jeho nabídky trochu zarazila prohlášením, že si ho nechce brát z takového důvodu, jestli ji nemá rád, tak toto je málo. Měla by být přece plnoletá. Bylo to od ní chytré, ale Josef si našel cestičku přes maminku.

Hodný manžel - 1.

14. října 2011 v 18:34 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Eva seděla na kraji postele a držela si na tváři ruku. Tvář ji pálila. Ten políček, který dostala ji však bolel víc uvnitř. Tak to je to slibované krásné manželství? Kdyby se pochlubila mamince, nevěřila by jí. Na Josefa nedala dopustit. Dokud žil ještě tatínek, který Josefovu povahu prohlédl dříve než Eva, určitě by se jí zastal. Ale možná právě jeho předčasný odchod dopomohl k tomu, že se povaha jeho zetě nakonec projevila. Bylo to ale mezi nimi, jak tvrdil. Žena má být mužovi podřízena, poslouchat ho. Co se doma upeče, má se doma sníst. Eva se také styděla někomu něco říci, málokdo by jí věřil, že ten starostlivý, hodný muž je doma jiný.

Mé háčkování a šití na panenku Zuzku...

9. října 2011 v 22:55 | Ruža z Moravy |  Různé návody a ruční práce
Jako mladé děvče (16) jsem byla nečekaně ,,hozena" do nemocničního prostředí, později do plícního sanatoria. Mé onemocnění nebylo nijak akutní, ale byla jsem prý ve věku , kdy by mohlo s ohledem na rodinnou dispozici ze strany maminky, dojít k propuknutí horší akutní formy. Navíc se mělo jet na lyžařský výcvik se školou, proto na to přišli. Takže klidová léčba. Od února jednoho (školního) roku do prosince, takže pak nástup do stejného ročníku- rok zpoždění ve studiu.

Vlasta Burian se měl....

3. října 2011 v 18:47 | Ruža z Moravy |  z gastronomie krajů i lidí
aneb Když má někdo doma mistra kuchaře.

Vlasta Burian byl skvělý, slavný a díky tomu také zámožný. Mohl si dovolit zaměstnávat nejen zahradníka, podkoního, osobního trenéra a další, ale hlavně zlanařil tehdy jednoho z nejlepších českých kuchařů.
Jaromír Trejbal měl bohaté zkušenosti nejen z České restaurace v Paříži, ale také z pařížského Ritzu, kde mu jeden z nejslavnějších kuchařů Auguste Escoffiere na rozloučenou řekl:,, Mes garcons, ne fumez pas!(chlapče nekuř!) Kuchař, který kouří, ztrácí veškerou schopnost chuti. A kuchař bez chuti není a nemůže být opravdovým kuchařem."

Říjnová Kavárna u Ruži.

1. října 2011 v 0:01 | Ruža z Moravy |  Kavárny-povídání s lidmi
Zdravím Vás v Říjnové Kavárně u Ruži a upozorňuji, že 1. říjen je dle ustanovení OSN dnem Seniorů. Jako by jim chtěli udělat od r. 1998 aspoň takto radost. On to asi málokdo ví, já jsem si to přečetla v dnešních novinách. Neměli by senioři dostat nějaký dárek? Možná by stačilo, kdyby na ně byli mladí, střední a zralí - hodní. Usmívali se na ně, byli galantní a nebrblali si pod nos : ,,Ta bába (dědek) jde pomalu, hrozně zdržuje....".








Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx