Bože, měla jsem být raději tlustá - 17.

24. září 2011 v 22:19 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Po setkání s Davidem byla Lenka celá nesvá. Pořád přemýšlela, jak se má k němu zachovat. Jestli mu dát ještě šanci nebo zůstat jen kamarádkou - známou, která má s ním jen hezké i nehezké vzpomínky a nevyhledávat jej. Pomyslela na Ludvu. Rozebírala v duchu, co k němu cítí. Poslední dobou se jí zdál posmutnělý a snažil se s ní více sblížit, jako by měl strach, že o ni přijde.

Měli s Petrem v tomto roce promovat a Lenka nastoupila do druhého ročníku pedagogického institutu. Měla před sebou ještě několik let studia. Napadlo ji, že se stejně nemůže moc vázat. Ludva měl již zamluvené místo právníka u jednoho známého advokáta, kde dělal brigádně v minulém roce, takže bude nablízku. Jen jestli se mu bude chtít čekat, než ona ukončí studia. Tedy, pokud spolu budou doopravdy chodit. Na to, jak dlouho se znali to byla dost chladná známost.
Lenka si neuvědomila, že je to spíš její vinou. Nechtěla si přiznat, že je k Ludvovi málo přítulná. On se pak nechce vnucovat.

Při jednom setkání s Ivou se o tom bavily a ta jí řekla, že přece není problém bydlet spolu i bez svatby, pokud by jim to vyhovovalo. ,,No, rodiče mají v domě místa dost, bratr se asi domů nevrátí, ale nevím, jestli se jim bude líbit, abychom spolu žili bez svatby. Jsou dost konzervativní. Ludvu mají sice rádi, ale to k nám chodí jen na návštěvu, vlastně u nás ani jednou nebyl do rána."
,, To je ale tvoje věc, ne? Dala jsi mu někdy najevo, že by mohl zůstat? Určitě by ho rodiče nevyhodili. To už se dnes tak nebere."
,, Já jim to jednou tak nadhodím, co by tomu řekli, ale nevím, jestli o to Ludva vlastně stojí. Nikdy nic takového nenavrhl."
,,Divíš se? Vždyť ty chodíš, jako v transu, nepřijdeš klidně na schůzku, ani se neomluvíš. Má snad za tebou dolézat? Prosit tě?"
,,Ivo, ty mi tady domlouváš, jako jeho advokátka. Jsi hodná pokaždé ty na Petra? Taky si ho někdy potrápila."

,,Nediv se , Petr mi prozradil, jak to s Ludvou je. Jak těžko se mu studuje. Z domu nemá žádné peníze a kdyby neměl prospěchové stipendium a nepřivydělával si různě, neměl by ani na skripta, neřku-li na nějakou zábavu. Co o něm vlastně víš? Jen, že má matku a sestru, ale nic jiného, že? Otec na jeho studia nechtěl platit, nemluví spolu proto. Petr ho nechá bydlet u nich doma, aby nemusel platit za byt. Nechtěl ti to vůbec říkat, on nepotřebuje žádný soucit, zvlášť od děvčete. Vidíš, jaký je charakter. Nedivila bych se, kdyby se na tebe vykašlal, při tvém nijakém chování." Rozhorlila se Iva.
, Tak už se nezlob, budu se snažit chovat příjemněji. On je vlastně moc hodný a řekla bych, že hodně trpělivý. Když já nemůžu na Davida jaksi zapomenout. Kdybych ho neviděla, bylo by to jednodušší. Neboj se, neřeknu Petrovi, že jsi mi o Ludvovi řekla takové podrobnosti. Jemu samozřejmě nedám nic najevo. " Uzavřela tento rozhovor Lenka a rozloučila se s Ivou.

Pro Lenku nebylo tak jednoduché nedat Ludvovi najevo, že ví o jeho potížích. Umínila si, že se bude o jeho soukromí víc zajímat. Přece by mu to nemohlo vadit, kdyby se ptala třeba na maminku a sestru, jak vlastně žije, jak často k nim jezdí. Nezdálo se jí, že by to bylo často. Podle toho jak trávil víkendy s Petrem, Ivou a Lenkou, musel jezdit domů jen jednou měsíčně a možná ani to ne. Když měla Lenka nějaký zájezd s tanečním souborem nebo předváděla někde, nestarala se, co Ludva dělá. Myslela si, že je lepší nevyptávat se, aby si nemyslel, že ho sleduje a třeba žárlí.

Po rozmluvě s Lenkou se k velké radosti maminky začala Ludvovi více věnovat. Trávili nyní spolu každou volnou chvilku, dokonce ji Ludva někdy doprovázel na akce, které měla mimo studia a nakonec s tichým souhlasem rodičů u ní párkrát přespal. Lenka s údivem zjistila, že dovede být velmi milý, něžný a stále častěji se na jejich společné chvilky a milování těšila. Vzpomínka na Davida bledla, každopádně jej nevyhledávala, nevolala mu a vypadalo to, že na něj úplně zapomněla.

Ludva byl šťastný, u Lenčiných rodičů se cítil jako doma a když mu jednou Lenčina maminka naznačila, že by případně nebyli proti tomu, aby se k nim nastěhoval, pokud budou s Lenkou chtít, plánoval , že to Lence navrhne hned po své promoci. Bude muset stejně řešit bydlení, nemůže přece po skončení studia dál bydlet u Petra, který bude také končit.
Snad bude Lenka souhlasit. Hlavně, že bude mít práci, Lenka může studovat a budou spolu. Domů se nevrátí.

Mezitím se stalo, že Lenka při jedné akci v divadle, kde předváděli hercům s tanečním souborem nácvik nového tance, potkala Davida s jeho partnerkou u dveří chodby. Dívka se jí zdála nějaká pobledlá a David se netvářil také zvlášť radostně. Zastavila se s nimi chvilku jen na pár slov.,, Kamarádských", ujišťovala se v duchu. Dívka poodešla stranou a David Lence sdělil, že se bude ženit. Čekají dítě a on chce, aby vyrůstalo v rodině. Musí se o oba postarat. Však Lenka má také partnera, ne? Zůstanou jim vzpomínky.

Lenka si řekla, že to je opravdu konec. I kdyby někde v koutku doufala, že se s Davidem setkají a ,,jejich láska " se projeví , napadlo ji, že je to vlastně nejlepší řešení. Nemusí mít výčitky svědomí, když chodí s Ludvou. Trochu ji to mrzelo, ale zjistila, že nijak zvlášť. ,,To budou mít Iva a maminka radost." Pomyslela si. Ludvovi to jen tak naznačí, že potkala Davida se snoubenkou a budou se brát, aby byl klidný. Nedělala si iluze, že snad o Davidovi nevěděl. Podali si ruce, rozloučili se , Lenka jim popřála spokojený život a běžela za svými povinnostmi. David se za ní posmutněle díval. Pak se otočil , uchopil dívku pod paží, usmál se na ni, políbil na tvář a šli domů.


A to je konec příběhu ...nebo vlastně začátek dalšího života...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zdenka-matka Zdenka-matka | 24. září 2011 v 22:37 | Reagovat

Nelehké rozhodování. Určitě se to někdy, někde stalo....
No, hodně štěstí do dalšího života.

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. září 2011 v 22:44 | Reagovat

[1]:Spíš se stalo než nestalo. Každá první láska nedopadne, jak si to představujeme v té době zamilovanosti. ???

3 Iveta Iveta | Web | 25. září 2011 v 9:07 | Reagovat

Hm, ti mladí to někdy nemají jednoduché s tím rozhodováním, ale těžko by uvěřili, že zájem a snaha být s rodinou milého se nesetkává s ohlasem ani ve stáří-:( No ale to už je zcela, ale uplně zcela o něčem jiném, než jsou první lásky a první vdavky! ;-)
První lásky většinou přebolí, znám 2 případy, kdy dopadly svatbou - je-li to dobře to nemůžeme posoudit my, ale ti co  si první lásky vzali za manželky či manželi. :-D

4 Iveta Iveta | Web | 25. září 2011 v 9:08 | Reagovat

Doufám, když tento příběh je u konce - že Růženka rychle nabídne další! Už se moc těším! :-D  :-D

5 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. září 2011 v 13:20 | Reagovat

[4]:Děkuji za zájem, ale asi až v říjnu, což bude dost brzy, ne? :-)

6 SISI - měsíční svit SISI - měsíční svit | Web | 26. září 2011 v 17:03 | Reagovat

DÍKY MOC ZA KOMENTÍKY A POCHVALU,KTERÁ POTĚŠÍ. :-)

7 jezura jezura | Web | 26. září 2011 v 17:46 | Reagovat

Růženko, to je dobře, že to už konečně dopadlo, ale hlavní je, že dobře! Jsi nadaná naše spisovatelka a určitě máš už v hlavně téma na další povídku, nebo rovnou román? :-)

8 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. září 2011 v 20:21 | Reagovat

[7]: No, určitě někdo fandil Davidovi, ale nepředpokládala jsem, že by to fungovalo po takové komplikaci. Časem by mohly přijít výčitky atd. ;-)

9 cheer-mandarinka cheer-mandarinka | 28. září 2011 v 17:41 | Reagovat

taky jsem si psychologii oblbila, a doufám, že budu dost schopná v ní pokračovat a popřípadě si vybrat i nějakou vysokou na podobný způsob :)
No mě se stálá samota opravdu netýká.. mám spoustu koníčku jak doma taki venku mezi přáteli... věnuji se cheerleadingu, který můj život taky dobře vyplńuje...
a máte pravdu s tou protiřečí ... :))

10 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. září 2011 v 21:16 | Reagovat

[9]:Pro ty, kdo nevědí (jako jsem to nevěděla já) co je cheerleading- roztleskávání. Vlastně je to dobrý tělocvik a zároveň rytmika. ;-)

11 otavinka otavinka | Web | 30. září 2011 v 8:42 | Reagovat

Milá Růženko, ano tak to chodí, že ty první lásky takto končí. Je nám to líto, někdy na ně celý život nezapomeneme, ale to je asi tak všechno. :-)

12 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. září 2011 v 15:30 | Reagovat

[11]: Proto se na ně tak rádo vzpomíná a říká se, kdyby to dopadlo jinak, mohl/a jsem být šťastný/á. Kdoví... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx