Trávovníčkovy trampoty.

14. května 2011 v 18:32 | Ruža z Moravy |  pohádka pro děti
(Ze života skřítků - pohádka pro kulíšky).
Mechovníčka vyrušil ze spánku rachot. Bylo časně ráno a lidé v paneláku se většinou budili. Někteří šli do práce již dříve, děti vstávaly, aby přišly včas do školy. Rachot se blížil, vzdaloval, zdálo se, že krouží okolo skalky, kde skrčený za keřem vykukoval Mechovníček a kousek vedle Kvítkovníček. Ten už ten rachot znal. Žil tady na skalce a chodil o kousek dál na další záhonek kontrolovat, která kytka je odkvetlá, jestli tam není nějaká nová a snažil se vytrhat kolem nich ty nejdrobnější plevely, které bránily kytkám se rozvinout.




Vysvětlil Mechovníčkovi, že je to stroj na sekání trávy. Jezdí po trávníku a osekává rostliny, aby nebyly přerostlé a trávník byl rovnoměrně rostlý. Skřítkům by se líbilo, kdyby tráva rostla, jak se jí chce, ale ono by to kolem paneláků opravdu vypadalo moc nepěkně. Trávník však byl z části ještě od minulého léta podupaný v místech mezi stromy, kde si větší děti hrály s míčem, kousek od pískoviště pro menší děti. Mohly jít sice na hřiště nedaleko paneláků, ale asi se jim nechtělo a rodiče je chtěli mít nablízku, vidět na ně z okna. Odnesl to trávník, někdy i větve stromů a keřů. Jaký strach měli skřítkové, kteří tam žili si dovedete představit.

Druhý den se okolí zklidnilo, posečená tráva byla odklizena. Skřítkové si oddechli. Najednou se Mechovníčkovi zdálo, že slyší nářek. Takový tichý, lidskému uchu neslyšitelný. Pomalounku se šmrdolil směrem, odkud se ozýval nářek. To musí být některý ze skřítků. Nechtěl by ho polekat. Došoural se až k protějšímu keři a uviděl zeleného skřítka Trávovníčka, jak si drží pěsti na očích a vzlyká.

Zavolal na něj, aby věděl, že se nemusí bát a pak se ho začal vyptávat, co se stalo. ,,Ty se ještě ptáš? Copak to nevidíš?" Škytal Trávovníček.,, Vždyť tu není žádná kytka, ba ani pořádná tráva. Byly tu zlaté pampelišky, bílé sedmikrásky, jetel. Dokonce jsem objevil pár čtyřlístků. Nebyly vysoké jako druhá tráva, víš ta ostrá. Nezdálo se mi, že by bylo třeba trávu už sekat. Vždyť sotva zarostl ten vyšlapaný, vydupaný plácek. Jeden člověk to trochu na podzim a na jaře pohrabal a brzy se objevila tráva i na něm. A teď?" Mechovníček se podíval a skutečně. Trávník byl skoro jako hřiště. Navíc bylo dost sucho, vál teplý vítr a tak tráva byla spíš nažloutlá než zelená. Bylo mu z toho smutno.

Tak tam spolu seděli v chomáči trávy, skoro pod keřem a rozhlíželi se kolem. Najednou se ozvalo od nedalekého pískoviště: ,,Copak to je tady za nářky?" Byl to Pískovníček. Žil na pískovišti a kolem něj už dlouho, zažil sekání trávy ještě v době, kdy se neodvážela, ale schla a pak teprve, jako seno ji lidé odvezli pryč. Teď aspoň posečená tráva nezůstala ležet a nedusila malou , teprve rostoucí. ,,Vždyť se podívejte, jak je zamračeno, bude brzy pršet a tráva i kytky zase vyrostou. Tvoje slzy, Trávovníčku, jim moc nepomohou." To už se na ně zdáli díval i Stromovníček, kterému bylo dobře v listech stromů. Pokřikoval na ně, smál se jim a schovával se za listy. Trávovníček se musel smát. Utřel si slzy , poděkoval Pískovničkovi i Mechovníčkovi, že ho přišli utěšit.

Po chodníku šli lidé se psem, který sice byl na vodítku, ale poměrně dlouhém a tak šmejdil kolem, hlavně se snažil dostat ke keřům a tak se skřítkové honem poschovávali, aby si je nespletl s nějakým broukem. Trávovníček si řekl,že si počká na ten slibovaný déšť a možná, že už ráno bude tráva trochu větší. Sídliště ztichlo, jen okna začala zářit do šera, lidé se připravovali ke spánku.

A ty, Kulíšku, už spi také, možná se ti bude zdát o skřítkovi Zvoníčkovi, který cinká dětem před spaním, aby se jim dobře spalo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 14. května 2011 v 19:13 | Reagovat

Pěkně a dobře napsané.Když jsem dočetla,začaly se mi zavírat oči.Tak to na děti zabera určitě také a půjdou spinkat. [:tired:]  [:tired:]

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. května 2011 v 19:57 | Reagovat

[1]:Díky, Lydie, máte pro mne vždycky ,,podpůrné" komentáře, za což vám děkuji. Snažím se, ale to víte, ne každému se mé střízlivé psaní líbí. ;-)

3 edithhola edithhola | E-mail | Web | 14. května 2011 v 20:04 | Reagovat

Kulíšci, mí synové, já i tým Nedoklubka se těšíme na další pokračování. Pohádka už je na http://pohadky-pro-kulisky.blog.cz. Děkuji Edith Holá

4 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. května 2011 v 20:20 | Reagovat

[3]:Díky, nebojte se, skřítků je dost a nějaké pohádky budou. Jen aby se líbily aspoň trošku. :-)

5 Pavlína Pavlína | 14. května 2011 v 20:58 | Reagovat

[4]: Hezká jména mají skřítkové, pohádky jsem si stihla přečíst teprve teď, jsou roztomilé, Vojtíškovi i jiným dětem se budou moc líbit :-D  :-D  :-D

Asi jsem taky jako ten Trávovníček - "moje" sedmikrásky mám na své zahradě ráda a trávu bych nejraději na zahradě vůbec nesekala :-D  :-D  :-D

6 kraken kraken | 15. května 2011 v 8:53 | Reagovat

Vaše pohádky mají českou líbeznost. Myslím, že by se líbily dětem v mateřské školce.Kromě porce poezie mají i naučně poznávací rozměr, poaný velmi nenásilně. Chtělo by to vyzkoušet přímo na dětech. :-)

7 Kvakva Kvakva | Web | 15. května 2011 v 11:07 | Reagovat

na rozprávky nikdy nie sme starý :)

8 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. května 2011 v 17:09 | Reagovat

[7]:Na dětské písničky také ne. Jeden text takové hodně staré písničky jsem dala do komentářů k této pohádce na blog pohádek pro kulíšky. ;-)

9 Drak Drak | Web | 15. května 2011 v 18:48 | Reagovat

Milé povídání, pro děti jako stvořené, snad jen bych ubral zdrobnělin, ale to je právo autora :-D

10 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. května 2011 v 18:51 | Reagovat

[9]:Píši poměrně střízlivě, pár zdrobnělin mělo pohádku přiblížit co nejmenším dětem. Možná to v některé větě vypadalo jako ťuťuťu, ale snad to nijak zvláť nevadí. Polepším se :-(  ;-)

11 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. května 2011 v 18:54 | Reagovat

pardon-zvlášť-

12 Drak Drak | Web | 16. května 2011 v 12:44 | Reagovat

Jasně, je to pro děti, ale schválně: poslední odstavec - pejsek, vodítko, keříček, brouček, deštíček, travička. Jen jsem chtěl upozornit, že v současné době se jako nešvar objevuje neúměrné užívání zdrobnělin - jako téma i rozebíráno v novinách - hlavně mezi dospělými. - Dojdeme si na kávičku a dortíček do kavárničky s milými lidičkami, pak ti zacinkáme mobílkem... U dětí se to více snese, ale přeci jen, ať se učí vnímat svět raději ve velkém, než zdrobněle ;-)

13 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. května 2011 v 13:41 | Reagovat

[12]:Samozřejmě, drsná výchova je v dnešním světě lepší, ale tato pohádka byla určena pro malé ,,nedonošené" děti a tam ty maminky, pokud tu pohádku budou číst, jednak nemusí ty zdrobněliny použít a nebo je to pro určité děti jemnější. No, teď už je to staženo do pohádkového blogu, nic s tím nenadělám a pokud to tak moc vadí, klidně to aspoň pro tento blog opravím! :-P  ;-)

14 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. května 2011 v 13:56 | Reagovat

[12]: Máte to přepsané na hrubo, ale vodítko- bohužel- to tedy nevím, jak chcete napsat. Ony jsou asi lepší pohádky čím hrubší tím lepší, lidé by k sobě neměli být moc jemní, ve světě by neobstáli. Pak se člověk nemůže divit, že si říkají jen vole, vole ti mladí, asi měli tvrdou výchovu doma.... :-(

15 celebrity-stars celebrity-stars | Web | 16. května 2011 v 19:45 | Reagovat

Zajímavý blog..:)

16 celebrity-stars celebrity-stars | Web | 16. května 2011 v 20:11 | Reagovat

Nojo doufám ež to brzo opraví.."vidět"..A nevíte proč to tak je?..

17 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. května 2011 v 20:24 | Reagovat

[16]:Nevím, ale domnívám se, že to souvisí s tím jejich mazáním blogů neaktivních. Snad to tam vrátí zpátky a nebudou to muset všichni z galerií znovu dávat. :-)

18 týna týna | 25. května 2011 v 20:20 | Reagovat

moooc krásná pohádka! :-)

19 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. května 2011 v 21:52 | Reagovat

[18]:Týno, už vymýšlejte pomalu pohádky pro Vojtíška. Je jedno, co mu budete povídat, hlavně, když bude poslouchat váš hlas. Děti poznají podle hlasu i když ještě neumí mluvit. Náš kluk, když jsem mu zpívala nebo na něj mluvila,mi do toho ,,kecal"- nejdříve a-a-á- pak takové různé zvuky, broukal si, jako by se mi posmíval nebo se se mnou bavil. Bylo to hrozně k smíchu. Většinou ale, když jsme byli spolu sami, jak slyšel další lidi, byl ve střehu a nebroukal. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx