.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Maturita před půl stoletím.

17. května 2011 v 19:53 | Ruža z Moravy |  téma týdne
Maturita. Z češtiny, ruštiny, matematiky a volitelného předmětu. Při písemkách jsme byli rozsazeni cik cak v lavicích, oblečeni ve svazáckých košilích a sukních- děvčata, kluci samozřejmě sváteční kalhoty. Takové to bylo jednotné jak u písemných, tak u ústních zkoušek. Mělo to jedinou výhodu, že jsme se lišili jen nervozitou, znalostmi.
Sváteční oblečení jsme měli připraveno vlastně až na maturitní večírek, na který jsme se skládali po 20 Kčs na osobu. To ale jen tak bokem.


Seděli jsme jako na trní. Co bude za témata? Něco z povinné četby, což by mi vyhovovalo, úvaha a ještě další téma, které jsem ani nečetla, když jsem zjistila, že budu moci uplatnit nedávno přečtenou knihu Petra Jilemnického Vítr se vrací. Než se objevila mladá třídní profesorka- mimochodem nám pak sdělila později, že jsme byli její první třída, kterou dotáhla až k maturitě- začal někdo mručet písničku- Pochod padlých revolucionářů. Všichni se přidali a ve třídě to bzučelo melodicky, jako když burlaci táhli lodě po Volze, říkal nám pak dějepisář, který prý poslouchal, co se to děje. Naše třídní vpadla do třídy a zaprosila : Děcka, prosím vás, už to stačí. Chápu, že vás to možná uklidňuje, ale už mám témata, tak pozor!

Vybráno, ponořili jsme se do psaní. Šlo mi to tak rychle, že jsem skončila dlouho před limitem. Spolužák za mnou kousal násadku- tedy konec plnicího pera a nevěděl, co psát. Podstrčila jsem mu nakonec piják do sešitu, kde měl napsán obsah knihy, kterou jsem psala, samozřejmě jinak, než jsem to já měla psáno. Upozornila jsem ho, že nebude vadit, když tam chybičku udělá, aby to bylo věrohodné. Čeština nebyla jeho oblíbeným předmětem, ale zvládl to nakonec na dvojku a při ústních zkouškách nakonec měl také otázku, která mu nebyla neznámá. Zlepšil si celkovou známku.
Písemka na výbornou mi zachránila dvojku z češtiny, protože při životopisu jednoho spisovatele jsem nějak popletla data. Já jsem ráda četla knihy, ostatní náležitosti jen tak okrajově.

Na ústní zkoušky jsem měla odpolední termín ve středu. To už mělo dost spolužáků z obou tříd zkoušky za sebou a mohli poradit nebo spíš poreferovat, co a jak. Dopadlo mi to dobře. A víte, že nám nějak ta uniformita v oblečení nevadila? Vynahradili jsme si to v pátek večer, když jsme v hospodě v Růžovém údolí měli večírek. Nové, většinou tmavé šaty, lodičky, chlapci ve společenském obleku. Bylo tam kromě večeře i nějaké víno, ale pozvaní pedagogové, v čele s paní ředitelkou, se s námi sice pěkně bavili, vzpomínali na své maturity, nenápadně však dohlíželi, abychom k úhoně nepřišli. A z večírku se šlo hezky pěšky. Pár kilometrů z kopečka, pěkně mezi lesy po cestě až do města.

S reformami školství, které tehdy probíhaly , nebo vlastně díky jim, většina spolužáků měla pouze 17 let, takže plnoletí nebyli.Musím uznat, že kantoři neměli zájem , aby studenti propadali. Měli jsme dojem, že z těch zkoušek mají větší strach než my. Pokud vím, maturitu na náhradní termín dělal jen jeden student.
Sešli jsme se pak po 5 letech, abychom si sdělili, kam koho čas zavál. Bylo nám spolu tak dobře, že se scházíme stále a nyní už ne po 5 letech, ale mnohem častěji.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 17. května 2011 v 20:54 | Reagovat

Tak jsem si zopakovala svoji maturitu.Jen o trochu později.Jmenovalo se to SVVŠ-před tím dvanáctiletka-jinak stále to samé gymnázium.Také čeština,ruština,matematika a volitelný-já jsem měla deskriptivní geometrii.To už se dnes asi ani neučí.
Už jsme nemuseli ve svazáckém. ;-)  ;-)
Ale spousta "blbostí" bylo stále povinných-civilní obrana,branné cvičení atd.. :-!  :-!

2 Lydie Lydie | 17. května 2011 v 20:55 | Reagovat

Tak jsem napsala komentář a spadl jako spam.Tady to jde také vytáhnout? :-D  :-D

3 Láda Láda | 17. května 2011 v 20:56 | Reagovat

U mne to bylo prakticky totéž. Maturita v 17 letech na Jedenáctileté střední škole. V pití alkoholu, kouření atd. se většina z nás držela tenkrát zpátky. Před maturitou kouřili pravidelně jen dva spolužáci. Oba dostali po padesátce rakovinu plic, jeden na ní zemřel, druhý spáchal sebevraždu. Na vysokou školu šla jen menší část třídy. Teď se již scházíme každý rok.

4 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. května 2011 v 21:08 | Reagovat

[1]:Nám zase nepřipadalo zbytečné nějaké cvičení. Většinou bylo místo některé hodiny a byla příležitost se ulít. Nakonec u nás toho moc nebylo. Spíš ty brigády na brambory, na chmelu a to bylo docela fajn, hodně jsme se seznámili s povahami různých spolužáků. Odjakživa mám tendenci brát skoro všechno z té lepší stránky a přizpůsobit to k obrazu svému. Je nás takových víc, proto se dokonce scházíme, kdo má čas s těmi spolumaturanty každý měsíc- aspoň ti nejbližší. ;-)

5 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. května 2011 v 21:22 | Reagovat

[2]:Jo jde, pokud to je už ve správě. Vidíte, už to tam je. :-)

6 Lydie Lydie | 17. května 2011 v 21:25 | Reagovat

[4]:
Bramborových brigád jsme si užili také hodně...
Scházíme se každý rok.

7 Hanako Hanako | 17. května 2011 v 21:41 | Reagovat

Také maturita na jedenáctiletce, k ústní zkoušce jsme šli ve svátečním. A na maturitním tablu nejsme ve svazáckémm jako jinde. Děti a vnoučata se smějí, že prý vypadáme moc usedle. Dohodli jsme se, že se budeme scházet každý rok. Připomněli jste mi brigádu na sázení stromků, jak kluci bláznivě pokřikovali:"Zeleným nahoru, zeleným nahoru!"

8 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. května 2011 v 22:45 | Reagovat

Fotili jsme se u fotografa v Mohelnici, nevím, kdo to tam domluvil, ale museli jsme tam jet vlakem. Děvčata měla stejné šaty( abychom byly stejné, půjčila je jedna holka- ˇčerné s V výstřihem a bílými perličkami. Kluci si zase vzali stejné sako od jednoho kluka. Pod každou fotkou bylo pěkně napsáno  jméno i  příjmení i u učitelů. Prostě řádné tablo bez jakýchkoliv opiček. Ještě nám to tablo vyfotili a každý dostal celkovou fotku. Mám ji dodnes. Dnes je to samá Jíťa, Dája, pod. za pár let budou hádat, kdo to byl, až nebudou na sebe podobní:-) ;-)

9 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. května 2011 v 22:47 | Reagovat

,,Svazácké" školní tablo jsem za celou dobu u nás ve městě neviděla. Nikdo to zřejmě nepožadoval. O_O

10 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. května 2011 v 22:49 | Reagovat

Líbí se mi, když je normální tablo a u něho třeba takové ,,zájmové" co kdo rád dělá, to je pak fajn hádat, který je to asi ten kluk nebo holka- ten v tom svátečním a při činnosti jiné... :-D

11 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 18. května 2011 v 15:58 | Reagovat

To je popsáno jako ve filmu. Úplně to vidím. Byly to asi jiné časy. Nějak víc o přátelskosti.
Strach učitelů byl zřejmě veliký. Za nás taky. Dnes nevím. Uvidíme, co budou psát dnešní mladí lidé.

12 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. května 2011 v 18:08 | Reagovat

[11]:Je pravda, že čím jsme starší, tím jsme si nějak bližší, srovnávají se rozdíly. Pokud někdo ,,honil" kariéru, při setkání se o tom nemluvilo. V průběhu let dost nečekaně umírali spolužáci a spolužačky. Dvě třídy nás byly-celkem 47 studentů, devět z nich již  zemřelo, další dva jsou ,,nezvěstní". Z 13 profesorů zůstali 3- jeden profesor tehdy začínající a dvě profesorky, také nejmladší ze sboru.

13 Kerria Kerria | Web | 18. května 2011 v 20:36 | Reagovat

Pěkně napsané. Také mám na maturitu příjemné vzpomínky i na celou střední.

20 Kč na večírek zní neuvěřitelně. My si na večírek šetřili od prváku. Každý rok jsme vybírali stovku a dávalo se to na knížku. ;-)

14 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. května 2011 v 21:18 | Reagovat

[13]:No jo, večeře tehdy stála kolem 10 Kč, limonády byly za 2,-Kč, ono nás bylo 47 studentů a jen asi 5 profesorů s paní ředitelkou přišlo a platili si sami, takže na pár lt vína stačilo. Většina ale víno ani nepila a ostatní si příp. zaplatila. Tehdy jsme nepili ani kávu. Já jsem donesla mísu vanilkových rohlíčků udělaných přes mašinku, aby byly větší a nedaly tolik práce. Někdo donesl slané tyčinky. Byli jsme skromnější. Tancovalo se při gramofonu a muzicírovalo při piáně, zpívalo. ;-)

15 Zdenál Zdenál | 19. května 2011 v 9:23 | Reagovat

[11]:Musím p.Edito malinko poopravit Váš názor na učitele.Tenkrát měl každý žák né že strach,ale hlavně měl z učitele respekt a i ten učitel se snažil tu látku lidem hezky vysvětlit.Dnešní učitelé mají zájem spíše o plat,který se jim jeví malý,ale zájem o žáky je něco naučit už nemají zájem respektovat,protože to už nejsou poětšinou žáci,ale třídy z problémama ze strany žactva,které má ve škole úplně jiné zájmy,než se učit.Tenkrát platilo,že žák,který soustavně dělal obtíže,tak dostal i facáka a hned se sklidnil.Já jsem to také zažil,na měšťance,když jsem jen maličko zazlobil,tak mi přistála od učitele třeba namočená houba na moji maličkost(hubu).Nebo po mě hodil namočenou křídu,a to hezky štíplo.Může tohle dnes zkoušet na žáky(bandu darebáků),byl by určitě popotahován a to je ten hlavní rozdíl. :-D

16 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. května 2011 v 13:46 | Reagovat

[15]:Dnešní žáci mají učitele většinou za lidi, kteří jim nemají co vykládat. Na co se učit, číst, psát, počítat - to je držovačka. Všechno je na internetu, na počítání jsou mašinky. O nějaké všeobecné znalosti mnozí nestojí, zbytečně by je to zatěžovalo. Jsou ale výjimky a rozhodně ti maldí nejsou hloupí, spíš reagují tak, jak to slyší nejen doma- tak na ně nemají moc čas, ale z různých filmů, časopisů. Kdo má zálibu, věnuje se jí, je to dobré, ale kdo se nudí- je zle.Budou vzpomínat určitě na jiné věci než my... ;-)  ;-)  ;-)  ;-)

17 Drak Drak | Web | 19. května 2011 v 19:47 | Reagovat

[15]: Tedy nevím jak kdo, ale já s žáky problém nemám. I když lépe člověk vychází s nejstaršími. Dělám práci, která mě zatím baví, o plat rozhodně nejde. respektive, kdybych chtěl dobrý plat, najdu se svým vzděláním mnohonásobně lépe placenou práci. Výdej energie a času opravdu adekvátně ohodnocen není.... 8-)

18 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. května 2011 v 20:24 | Reagovat

[17]: Snacha se žáky problémy také nemá- učí angličtinu a výtvarku a to zřejmě potíže dětem nedělá a ona je umí zaujmout a mají k ní respekt. Syn je také pedagog, druhá snacha pracuje také ve škole a kromě jiného také vyučuje. Kdo to dělá s láskou a s dětmi to umí, problémy nemá. Jenže na tom menším městě to je určitě trochu jiné než ve velkých, více anonymních.

19 Drak Drak | Web | 20. května 2011 v 18:31 | Reagovat

[18]: Tak určitě, já bych ve velkém neučil, měl jsem to jako podmínku. Byť miluji Prahu, mám rád Č.Budějovice i své rodné strakonice, tak ani v jednom z těchto měst bych učit nechtěl...

20 Drak Drak | Web | 20. května 2011 v 18:32 | Reagovat

Strakonice....shift...občas mě vypeče :-x

21 freestories freestories | Web | 20. května 2011 v 18:38 | Reagovat

20 korun? O_O my už teď vybíráme 50kč skoro každý měsíc:D

22 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. května 2011 v 19:07 | Reagovat

[21]: To je šok, co? Záleží na tom, kde večírek je. My i setkání děláme jen na společný oběd a přípitek, fotku a další si každý platí sám. Je to spravedlivější, každý pije za své a kolik chce. Nikdo nemá pocit, že přispěl na druhé, když sám třeba pít nemůže nebo nechce. I letos máme společný  příspěvek 200 Kč a musí to vyjít. ;-)

23 Lydie Lydie | 20. května 2011 v 22:24 | Reagovat

[20]:
Ty překlepy dělá skřítek Chybovníček-bydlí v klávesnici.Já mu občas kápnu trochu kafe,aby neškodil.Vnoučata mu pravidelně drobí sušenky. :-)

24 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. května 2011 v 22:31 | Reagovat

[23]: To je hrůza, co ti skřítkové dělají. Měli by být jen  hodní, ne? Toho zlého si nadělají lidé sami dost.:-)

25 Deckerová Ružena Deckerová Ružena | E-mail | 21. května 2011 v 16:37 | Reagovat

Tak toto bola milá spomienka.Naraz som cítila, že som na maturitách.Bolo to krásne a čakali čo bude ďalej. Obdivujem Vás.

26 Veronika Veronika | Web | 22. května 2011 v 13:53 | Reagovat

Ano tehdy to bylo všechno jiné. A respekt z učitelů rozhodně byl. Ale i dneska se najdou opravdu dobří učitelé, kteří všechno perfektně vysvětlí a pochopí to každý.
Upřímně, jsem ráda, že chodím do školy v této době. Zdá se mi to lepší. Všechno je takové uvolněnější. A jsem se vším spokojená :-) No, ještě abych si stěžovala,že? :-D

27 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. května 2011 v 16:02 | Reagovat

[26]:Veroniko, jak co, uvolněnější vždy neznamená, že lepší. Možná jsme se nesměli malovat, kouřit a pod., ale také to nebylo zvykem a doma to rodiče nepovolovali. Každá doba má své specifikum. Podle mého jsme možná byli déle dětmi, jak vzhledem tak názory. Asokojení jsme byli. Samozřejmě jsme rebelovali, ale nic důležitého jsme vlastně neřešili. V posledních letch na střední škole- vlastně gymnáziu jsme byli opravdu veselí, měli jsme štěstí na kantory a myslím, že jsme se všichni v životě uplatnili. Někdo lépe někdo s těžkostmi, ale zkuste se jich zeptat, jestli by něco v životě změnili. Možná v osobním- nevím.

28 Veronika Veronika | Web | 22. května 2011 v 18:36 | Reagovat

[27]: Malování ani kouření jsem zrovna nemyslela. Ani jedno z toho nedělám a ani nepotřebuji. A ani dnes rodiče všechno nepovolují..
Ale rozhodně s vámi souhlasím, že má každá doba své specifikum :-)

29 Krasivija Krasivija | Web | 22. května 2011 v 20:40 | Reagovat

Jo tenkrát byl ještě všude pořádek a všechno fungovalo na 120% a všichni byli relativně spokojený.
Dneska je všude takový bordel a nespokojeni jsou všichni bez rozdílu. A to všechno může tahle deprimující uspěchaná doba a tahle tupá uvnitř prohnilá. Dokonce jsem přemýšlela o tom, že já jako zapřísáhlý levičák budu volit ze zoufalstvé dělnickou stranu a pak bych psala příběhy o tom, jek se v našem státě pos*alo všechno ještě víc.
No, ještě štěstí, že jsem ještě nezletilá a nemám volební právo. Jsem totiž velký pošetilec.
Alestejně nejlepší byl pravěk. To se člověk mohl kam schovat pred rozmary náčelníka. Kam se schovat dnes?

30 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. května 2011 v 21:29 | Reagovat

[29]:Nedělej si iluze, pořádek nikdy nikde nebyl. Ledajaký binec, či nespravedlnosti byly více či méně v každém společenském řádu, ale teď je to holt více vidět. Lidé jsou informovaní a tak se více zajímají, co se kde děje. ;-)

31 Jeník Jeník | 23. května 2011 v 17:45 | Reagovat

Já když jel ráno k maturitě,tak jsem byl zelený strachy.neuměl jsem "básníky".Otázka,jako -  co tím chtěl básník říci - byla pro mne zničující.

32 Jeník Jeník | 23. května 2011 v 17:47 | Reagovat

V tramvaji mne naštěstí potkal zkoušející z češtiny.Poznal ,že jsem nějak nesvůj.Já jsem se mu rovnou svěřil,že básnící by byli mojí smrtí.On mne chlácholil a dodával odvahy.

33 Jeník Jeník | 23. května 2011 v 17:48 | Reagovat

Opravdu jsem si vytáhl otázku s básníky.Kteří to byli si již nepamatuji.Dopadlo to dobře.Tedy se mnou i s básníky.

34 Jeník Jeník | 23. května 2011 v 17:49 | Reagovat

prosím vytáhnout :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!

35 Jeník Jeník | 23. května 2011 v 17:51 | Reagovat

Na večírek jsme si šli vydělat na brigádu.V pivovaře.Dostali jsme za odměnu za směnu každý  50kč.Byli jsme šťastní.Na večírek bylo.

36 Jeník Jeník | 23. května 2011 v 17:53 | Reagovat

U maturity,ale i na tablu jsme byli v oblecích.Já ten co jsem v něm chodil do tanečních.Nikdo nešel ve svazáckém a ani to po nás nikdo nechtěl.

37 Jeník Jeník | 23. května 2011 v 17:55 | Reagovat

Byli jsme mladí a šťastní.Bylo to začátkem šedesátých let minulého století.

38 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. května 2011 v 20:22 | Reagovat

[33]:Přes veškerou trému  a strach z toho, jaké otázky si vytáhneme to bylo takové vzrušující. Nakonec nám bylo líto, že už spolu nebudeme chodit do školy, rozprchli jsme se do všech stran. Čím to bylo, že ta škola byla taková pohodová? Málokdo ze spolužáků do ní nerad chodil. Měli jsme štěstí na profesory, odborníky a přitom rozumné. :-)

39 VelííQ VelííQ | Web | 23. května 2011 v 21:36 | Reagovat

Takže tablet je taková elekronická věcička. Vypadá nějak takhle: http://img1.grafika.cz/grafika/images3/Obr.7-Pentagram_Tablet_Plocha_ruka.jpg , ale je spousta druhů a tak. To se připojí k počítači a otevře se nějaký z těch programů - může být malování, photo filtre, nebo adobe photoshop, prostě všelijaké. Vezme se ta tužka na obrázku a pak se s tím normálně kreslí jako na papír. Akorát se kouká na obrazovku počítače, jelikož na tom tabletu toho moc k vidění není. :-D

40 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. května 2011 v 21:45 | Reagovat

Tak to děkuji za informaci, myslela jsem si, že to je něco mimo počítač. Ale tu tužtičku v programu ,,malování" mají také, jen ji ovládat a nemalovat křívě :-(

41 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. května 2011 v 21:49 | Reagovat

Koukla jsem a připomíná mi to tu ,,magnetickou" tabulku, kterou měli naši kluci. Zatřepalo se s ní, byla taková jako písečná plocha a malovalo se pohyby knoflíků, nahoru, dolů, do strany, docela to bylo fajn na hraní. Vlastně u toho tabletu tužka je, kdežto u ,,malování" se to ovládá myší... ;-)

42 jezura jezura | Web | 6. června 2011 v 17:32 | Reagovat

Nedá mi to, abych nepřidala, i když pozdě, i já. Také jsem maturovala už hodně dávno a neměla to jednoduché. Škola mne ale bavila a to si myslím, by bylo správné i dnes. Dcera učí na gymplu, má vlastně 2 VŠ - tři aprobace, ale plat tomu opravdu neodpovídá, ale my to nevyřešíme. Snacha učí na základní, ale má také ještě pak dodatečně ke své základní aprobaci vystudovanou speciální pedagogiku, je v tom dobrá a učí tedy hlavně Romy. Je to dřina. ???

43 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. června 2011 v 18:45 | Reagovat

[42]:Každý vidí jen ta volna a prázdniny, ale k učitelskému povolání musí být  láska, trpělivost , dobré nervy. Snacha vlastně původně učila ruštinu, mohla by ji učit i teď, ale tolik hodin vyučování angličtiny a výtvarné výchovy, že navíc už nic brát nemůže. Oproti jiným povoláním mají učitelé opravdu platy neodpovídající, ale o tom je dnes skoro zbytečné polemizovat. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx