Její malé soukromé peklo.

5. dubna 2011 v 21:30 | Ruža z Moravy |  téma týdne
Měla přivřené oči, ale vnímala zvuky z kuchyně. Harašil tam, zřejmě schválně. Neozývala se. Bolela ji kyčel, ale věděla, že delším poleháváním to stejně nebude lepší. Otevřel dveře do ložnice a zhurta se zeptal:,, Nemíníš dnes vstávat? Kdybys večer šla zavčas chrápat, nemusela bys ráno dospávat." Nelíbilo se jí, že v posledních letech mluví hrubě a několikrát jí také z pusy vypadla hrubší slova.

To když tok jeho kritiky, neustálé, zbytečné připomínky kazily chvilky, kdy s ním musela trávit čas a on se nedal zastavit.

Dokud chodili do práce, viděli se jen část dne, dokonce když byly ještě děti doma, dalo se to vydržet. Snad jen někdy, když kritizoval a rýpal do všeho, co doma i v práci dělala, byla zoufalá, nemohla usnout a všechno se v ní chvělo, jen zaslechla jeho hlas. Co si zase vymyslí? Ironie, kritika všeho co udělala, žádné milé slovo, pohlazení nebo jen obyčejný úsměv, když ji uvidí. Nepamatuje si, že by ji někdy políbil jen tak. Kromě polibku při občasné gratulaci k narozeninám nebo svátku, příjezdu odněkud, vlastně to už dlouhá léta také ne často. Zná jen krátké polibky při povinném ,,milování", bez předešlého mazlení. Rychlý odchod z lože nebo obrácení zády. Možná stejné jako jinde ?

Nebil ji, ač několikrát tvrdil, že by měl chuť jí jednu vrazit. Jen tak, aby věděla, kde je její místo. Nedovolil mu to strach, že by se bránila, čímž ho srážela. Dověděly by se to děti nebo dokonce cizí lidi a považovali ho za hrubiána. Co je doma, po tom ale nikomu nic není. I ona se styděla někde o svém smutném manželství mluvit. Není přece opilec, všichni jej považují za slušňáka, pečlivého otce a manžela. Stejně by nikdo nevěřil, jak se dá ubíjet v člověku cit zlými slovy , urážkami.

On už takový prostě je a jistota, že už to lepší nebude a těch pár let do konce života musí nějak přežít, ji užíralo a zvyšovalo kdysi nízký tlak. Možná ji raní mrtvice nebo dostane infarkt a bez velkého trápení opustí muže, který teprve pozná, že její ztrátou ztratil jediného člověka, kterému udělal ze života peklo byť jen psychické a který si to nechal, s námitkami líbit dlouhá léta. S myšlenkou, že jiné ženy jsou na tom stejně, ba někdy mnohem hůř. Pokud by to bylo naopak, je to stejné peklo pro muže a ona vždycky věděla, že i ženy něco podobného dovedou.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zdenka-matka Zdenka-matka | 5. dubna 2011 v 21:35 | Reagovat

Jako zabít ptáčka :-(

2 Alisa Alisa | Web | 5. dubna 2011 v 21:40 | Reagovat

Strašne smutné . :-( Ale bohužiaľ je pravda, že spoločnosť si o takýchto chlapov myslí, aký sú úžasní . Nikto nechce vidieť, že sa dá človeka zničiť aj slovami . A to je dokonca niekedy horšie ako nejaké fyzické násilie .

3 Mia Mia | Web | 5. dubna 2011 v 21:43 | Reagovat

Smutné, ale často reálné :-( je škoda, když si peklo děláme mezi sebou. Kor s někým, koho milujeme, nebo jsme milovali. Ale jak se říká, vždycky je lehčí nenávidět, než milovat..

4 Lydie Lydie | 5. dubna 2011 v 21:52 | Reagovat

Smutné.Nevíme kolik lidí takto žije.
Nikdo se s tím nechlubí. :-D  :-D

5 VelííQ VelííQ | Web | 5. dubna 2011 v 22:08 | Reagovat

Smutné... Teď se trochu bojím, že tak jednou dopadnu... No uvidíme... :)

6 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. dubna 2011 v 22:12 | Reagovat

[5]:Důležité je poznat rodinu vyvolené osoby. Každý člověk mimoděk přebírá vzory chování z rodiny, vztah k druhému pohlaví, s kým se doma nikdo nemazlí není na to zvyklý a považuje to za zbytečnost. :-(

7 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 6. dubna 2011 v 0:58 | Reagovat

Kde není plnohodnotný začátek, je k očekávání ještě horší konec. Partnery musí držet "něco" pohromadě. Stačí se podívat někdy oknem na ulici, prohodit slovo, mrknout na sebe a aniž se co řekne, změní se nálada. Stačí vidět nebo si přečíst různá pinožení a protože jsme spolu dlouho, uvažujeme obdobně, je hned téma po ruce.
Stavět si "trestné" představy, co bude až tu nebudu považuji za nedospělé. Nebude už pro mne nic, konec zvonec.

8 Zdenka-matka Zdenka-matka | 6. dubna 2011 v 7:47 | Reagovat

Ano, někdy bezmoc vede k představám. A přesto člověk dále pečuje, bez toho, aniž by očekával, že se něco změní, zlepší,... to je velmi, velmi dospělé.

9 kraken kraken | 6. dubna 2011 v 9:36 | Reagovat

Je to běžné, velmi běžné. Bohužel. 8-)

10 Naďa Naďa | Web | 6. dubna 2011 v 10:20 | Reagovat

Tentokrát s vámi, Růženko nesouhlasím. Kdyby si mě měl někdo vybírat podle mé rodiny, nikdo by si mě nevzal :-)
S mužem jsme oslavili 45. výročí svatby a tolik let spokojeného manželství.
Vím, že každý jsme jiný, ale já na svoji povahu bych se ponižovat nenechala.

11 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. dubna 2011 v 12:57 | Reagovat

[10]:nevím, ale něco z rodiny, nemusí to být rodiče, někdy už nejsou, ale třeba prarodiče. Pokud člověk pochází z rodiny, kde je jeden submisivní, třeba se mu to nelíbí a v duchu si říká, že by to nestrpěl, nakonec v zájmu udržení rodiny buď bojuje s nadějí, že snad konečně bude brán ohled i na něho, nebo rezignuje a je vděčný za každý den, kdy je relativní klid. To ponižování ani tak není, jen spíš někdy takový boj za zájmy. Ten druhý si pak najde cestičku, jak si zpříjemnit život, ale dobré to určitě není.

12 Vendy Vendy | Web | 6. dubna 2011 v 21:42 | Reagovat

Někteří manželé by potřebovali manželskou poradnu povinně.
Jenže, jeden z nich by tam ze zásady nešel, proč taky, vždyť je všechno - a hlavně on - v pořádku.
Možná by nebylo na škodu, zavést aspoň jeden ročník ve škole povinný předmět - etika. Jako chování mezi lidmi, mezi přáteli, i mezi manželi. Hrubost vyvolává hrubost a taky otupělost a točí se to do bludného kruhu. Stačilo by, aby se mezi sebou chovali neutrálně, slušně, a měli třeba jen jednou za den tomu druhému udělat radost. Třeba jen pochvalou. :-|

13 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. dubna 2011 v 17:11 | Reagovat

[12]:Kdysi byl takový předmět , sice ne na všech školách, ale možná by měli učitelé v občanské výchově už od základní školy přidat i chování mezi lidmi. Ono je to těžké, když i v televizi je hrubost propagovaná. I ve filmech, tv inscenacích je to běžné, slušnost je spíše kritizovaná a vysmívaná. To oslovení vole, vole je namísto jakéhokoliv jména. Ono se to asi lépe pamatuje. ;-)

14 Bifidus Bifidus | Web | 7. dubna 2011 v 19:46 | Reagovat

Děkuji za přání ;). Ty komentáře u Vendy jsem psal jen jako odpověď na otázky. Rozhodně nechci to někomu vnucovat, jen chci aby to lidé chápali správně ;)
Taktéž přeju hodně čtenářů a komentátorů ;) ;)

15 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. dubna 2011 v 20:25 | Reagovat

[14]:To jen, že mi ,,nepasovaly" k tomu článku, chápu, že se někdy odpovídá u jiného článku jiné téma.Také jsem vlastně napsala u vašeho něco . ;-)

16 Vendy Vendy | Web | 7. dubna 2011 v 21:57 | Reagovat

[13]: Možná by se hodilo to napasovat do občanské výchovy. Vlastně se to i hodí k tomuto předmětu.
Jenže by to chtělo více hodin, a to by asi nevyšlo.
Sice jsme se učili společenskému chování třeba v tanečních (to mě bavilo hodně), ale když vidím některá rozčarování po svatbě, tak si fakt říkám, že toto v osnovách škol chybí.
Třeba ne v základních, ale na středních. (To už nejsou děcka až taková trdlata a třeba jim v těch mozkovnách něco utkví... :-) )
Jenže to je jen idea a skutek utek...poněvadž ve skutečnosti profesoři taktak stíhají to, co mají.

17 Vendy Vendy | 7. dubna 2011 v 22:02 | Reagovat

P.S. ještě jsem četla výměnu názorů na blogu Bifidus... je fakt, že na svém blogu mám pro komentáře mimo téma kolonku s názvem Máte slovo, ale mnohdy si toho návštěvníci nevšimnou a tak píšou pod poslední článek...
Tohle sice bylo mimo téma (kočičky), ale viděla jsem komentáře daleko horší, kdy blogerka psala o vzpomínce na svého zemřelého dědečka a nějaká pipina jí napsala pod článek komentář typu "hezu blog, u mě soutěž,hlásneš mi?" To bych jí nejraději jednu střelila za ucho, kdybych ji měla před sebou... proti tomu jiné komentáře, které sice nejsou k článku, ale jsou obsažné, beru.
Ale bylo od tebe hezké, že jsi se zapojila a napsala svůj názor, ráda vidím, že lidé nejsou lhostejní. :-)

18 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. dubna 2011 v 22:25 | Reagovat

[17]:Nevím jestli je to dobré, muž mi říká, že se občas pletu do čeho nemám. Myslím ale, že upřímnost je lepší, nemíním ubližovat, jen takové upozornění. Mohlo by se mnohdy brát jako rada, přestože jsem všechnu moudrost nepobrala, jen pár zkušeností. ;-)

19 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. dubna 2011 v 22:43 | Reagovat

[17]:Namísto Máte slovo, mám Kavárnu , tam semeleme všechno možné, témata se tam kříží a nikomu to nevadí. :-D

20 babča babča | 8. dubna 2011 v 15:32 | Reagovat

[11]:V tomhle s vámi naprosto souhlasím.Člověk se naučí ustupovat, aby byl doma klid. Po takové zkušenosti musím říct, že celý život se to vydržet nedá. Alespoň já jsem to nevydržela a ten pocit svobody a klidu,když jsem se rozvedla,bych už za nic neměnila. :-)

21 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. dubna 2011 v 19:09 | Reagovat

[20]:Rozvod na stará kolena je spíš postrachem než řešením a myslím, že se ho bojí nejen ženy, ale i muži. Viděla jsem párkrát, že lidé, kteří spolu nemohli vydržet to řešili spíš tím způsobem, že si rozdělili byt a žili každý po svém, jen se podělili o náklady o bydlení. Pokud měli ještě rodiče, alespoň jednoho z nich, byli víc u nich než doma, starali se, pomáhali jim a druhý z manželů to doma vydržel spíše. Jen musí oba souhlasit, to je podmínka. Aby nakonec jeden  z nich nedělal ještě větší peklo. :-(

22 babča babča | 8. dubna 2011 v 21:40 | Reagovat

[21]: Já jsem zase tak "stará" nebyla, ale po 12 letech, kdy jsem změnila bydliště i zaměstnání a posledních pár let se starala o svou maminku,jsem se vrátila do domku, kde teď bydlíme s bývalým manželem. Maminka zemřela a já si nemohla dovolit z důchodu platit inkaso v bytě i v domku. Každý máme svůj byt a svou domácnost.Nemáme mezi sebou žádné spory a doufám, že ani žádné nepřijdou. Funguje to už 5 let.

23 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. dubna 2011 v 21:47 | Reagovat

[22]:No vidíte a co by se stalo, kdybyste nebyli rozvedeni? Asi nic a nebo by to pořád nebylo ,,ukončeno" a spory by trvaly. Kdoví??? ;-)

24 Vendy Vendy | Web | 8. dubna 2011 v 22:30 | Reagovat

[19]: Vidíš, možná bych tu rubriku mohla přejmenovat, třeba na Kecálkov. Nebo tak nějak... :-D
Ještě k rozvodům - pokud to vážně stojí za houby (chlap pije a mlátí ženu), tak tam radím s rozvodem nečekat. Mnohé to totiž chtějí vydržet kvůli dětem - a neuvědomují si, že právě pro děcka je to nejhorší příklad. Z kluků vyrostou další násilníci, kteří budou považovat za normální, sem tam zmlátit svou manželku, a z holek poddajky, které se naopak budou nechávat tlouct a budou to považovat taky za normální.

25 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. dubna 2011 v 22:54 | Reagovat

[24]:O tom ani neuvažuji, že bych případně takového chlapa snesla. Ono se to ale samo sebou nestane. Už za svobodna je poznat, jestli k tomu má sklony- myslím pití - přestože z počátku jen ,,zapaří", jak se dnes říká, později se to zvrtne a pokud chodí pravidelně do hospody, alkohol reakce postupně mění a z veselého spáče se stane vzteklý násilník. Pokud není  východisko v léčení, stejně se ženě zprotiví a nemá cenu s ním žít. :-(

26 babča babča | 9. dubna 2011 v 8:02 | Reagovat

[23]:Změnilo se hodně, nikdy bych nepoznala ten pocit svobody. Už nejsem povinna nikoho dotovat. Jen jsem to měla udělat dřív. Takhle to pomohlo jen mě. :-(

27 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. dubna 2011 v 16:55 | Reagovat

[26]:Fakt je, že když jeden dělá dluhy a druhý je za něj musí platit, není to dobré.  Prostě je to případ od případu. ;-)

28 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. dubna 2011 v 0:38 | Reagovat

[27]: Možná jsem to napsala špatně - ne dluhy, ale neplatí náklady na bydlení a pod. Takže rozvodem je to vyřešené. :-(

29 who7 who7 | Web | 4. května 2011 v 14:55 | Reagovat

Proč tolik smutku Růženko? Smutně píšu přeci jenom já?
Nevím zda-li je lepší žít bez mužskýho, který je mi 24hod. denně za zadkem, nebo volit ambulantního přítele, který nikdy nebude "můj" (závislost na dospělém dítěti), nebo zvolit samotu?

30 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. května 2011 v 19:02 | Reagovat

[29]:Smutné je všechno, svým způsobem, ale musí se zvážit, co je pro člověka lepší. Ve dvou se to lépe táhne, to je fakt, navíc i náklady na živobytí. Když v rodině nejsou peníze nepůsobí to také moc příjemně. Každá vydaná koruna se třikrát obrátí, případně někdo z nich ji ,,okecá"- to se nedá jinak napsat.
Ambulantní přítel je sice fajn, protože většinou neprudí, ale také moc nepodpoří a je pořád jednou nohou a myšlenkami možná jinde. Samota je také zlá, zvláště pro lidi, kteří si zvykli na rodinu, život kolem sebe. Své zájmy upozadili, obětovali se rodině a najednou: co mají dělat? Nic je nebaví, nemají proč. Proto, na toto nezapomínat. Jakákoliv činnost je užitečná pro myšlení , trávení času. Neizolovat se od lidí ostatních. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx