Tajemná či jasná sebevražda?

26. ledna 2011 v 22:43 | Ruža z Moravy |  Z historie života
Před dvěma lety jsem psala článek ze života předků. Postupně jsem získávala informace o životě i délce života pradědečka a prababičky. Byli spolu dlouho. Pradědeček byl o nějaký ten rok starší. Měli svoje potíže, jako ostatní lidé. Celý život pracovali kolem hospodářství, život neměli lehký. Dcery a jeden syn, který odešel z domova vyučit se stolářem. Rodiče čekali, že zůstane v hospodářství. Nakonec tam zůstala starší provdaná dcera, další odešla do světa - do Vídně.



Časem zestárli a prababička zemřela dříve, když pradědeček měl již skoro 98 let. Úctyhodný věk na tu dobu. Měl prý poslední dobou potíže s prostatou. Tehdy se za takovou nemoc muži styděli. Vše, co zasahovalo do intimních částí těla bylo tabu. Bolesti byly určitě stále větší, potíže, které nikomu nechtěl sdělit. Žena, člověk nejbližší už nežil. Nebyli zvyklí dávat najevo city.

A tak se stalo, že jednoho dne, když nepřišel ani na oběd a pak ani k večeři, šli ho hledat . Nebyl ani ve chlévech, ani na zahradě, až stodola prozradila, co udělal.
Oběsil se... po půl roce od smrti manželky. Snad by se byl dožil stovky, ale kdoví?

Fakt je, že jeho přímí potomci se dožili také, až na jednu výjimku, vysokého věku a navíc ani přes různé potíže ke konci života, sebevraždu žádný z nich nespáchal.

Jen taková poznámka : hodnotit důvod případné sebevraždy nebudu, snad jen tolik: Život sis nedal, tak si ho - hlavně z malicherných důvodů - neber!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 26. ledna 2011 v 22:57 | Reagovat

Někdy může mít člověk pocit, že ten život je tak příšerný, že to neustojí.
Ale divil by se. Ustojí to. Přečká to. Všechno pomíjí, takže i špatné časy, zloba, trápení.
Jenom... někdy je dobré mít u sebe v době krize někoho. Kdo nakopne, rozebere, pomůže přečkat rozhodující moment, minutu... Někdo svého anděla strážného najde, někdo ne.

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. ledna 2011 v 23:00 | Reagovat

[1]: To je fakt, ale jsou v životě člověka momenty, že jen náhlá vzpomínka na ty nejbližší ho udrží při jasném rozumu. Pokud však už nikoho tak blízkého nemá, musí mít buď pevné zásady nebo výdrž, takový ten správný vzdor- živote nestojíš už za moc, ale já se nedám.... ???

3 Naďa Naďa | Web | 27. ledna 2011 v 8:15 | Reagovat

Smutný příběh, co k tomu dodat, možná kdyby žil dále, jeho život by byl utrpením ...

4 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 27. ledna 2011 v 13:03 | Reagovat

Každý člověk je orginál. Nikdo nemůže vědět, ani cítit za druhého. To co jeden snáší běžně je pro druhého životní trauma. Můj děda s otcovy strany zemřel na rakovinu žaludku a střev. Napřed vnemocnici doufal, že se z průvodních potíží vykřeše. V Hustopečích ( r. 1995 ) byl primář, který dělal zvláštní "léčebné" zákroky.
Pacienti pili namíchané břečky prý i z krevního séra ( otec říkal, že byli za pokusné králíky ). Po čtnácti dnech byl propuštěn, jako "ležák" a trápil se další 3 měsíce.
Napřed zuřil a nadával, nemůžu se najíst ( blinkal ), nemůžu se vy..., a nadával zas. Posléze se vysílil, ale chuť do života měl až do posledních dní.
Nakonec ( celý život nadával na faráře ) poslal pro faráře s posledním pomazáním ( prý jakpak dyby na těch bajkách něco bylo, ať nic nepropasu ).
Přišel farář s kropenkou a dalšími proprietami, babičku vypudili z pokoje, děda pokynul faráři na pelest se slovy, žádný ciráty se mno nedělejte. Chci vědět, jest-li to co stále říkáte je skutečná pravda nebo jen víra.
Farář na to, víra je základ a pochybnosti ji oslabují. Děda, takže nevíte nic ani teď, tak Vám pěkně děkuju
a mně to stačí.
Od té chvíle to zapíchl, byl vyzáblý a měl bolesti, prý pámbu mu nepomůže tak už zde být nechci. Umřel za tři dny potom.

5 Hanako Hanako | 27. ledna 2011 v 14:33 | Reagovat

[4]: nar.soc. Člověka může v těžké chvíli posílit ledacos. Prababička ležela delší dobu a poprosila dceru, aby poslala pro farááře. Ten ji zaopatřil a jak se říká, smířila se s bohem i lidmi. Farář se v chodbě dcery vyptával, zda mají na pohřeb(byl proslulý lakotou). Když se dcera vrátila do pokoje, seděla prababička celá rozpálená na posteli a řekla:"Faráře mi sem už nikdy nevoď, ještě jsem naživu a on se ptá po pěnězích!" To rozčílení ji tak pomohlo, že byla živa ještě půl roku. A od té doby se traduje, že naše rodina není zbožná.

6 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 17:13 | Reagovat

Pradědův syn, můj dědeček byl takový sečtělý člověk. Pokud doma něco nebrousil či neopravoval, četl. U nás se hodně četlo, před spaním zvlášť. Ae k t víře. Zřejmě díky přčtenému kompletnímu Jiráskovi, Sinkiewiczovi a pod. dílům dědeček říkával. Někde někdo musí být, kdo to řídí. Bůh možná je, ale nepotřebuje k tomu  církve, aby lidé v něj věřili. Jeho maminka prý z jěj chtěla mít dokonce kněze, možná proto tak brzy z domu vypadl. S babičkou se seznámil až tady, chodili spolu od 18 do 24 let a pak se vzali. Tatínek byl také ,,rychlokvaška", narodil se za 6,5 měsíce po svatbě.
No, dědeček si zakázal na pohřbu faráře, rozloučení bylo jen u hrobu. Bylo mu 85 let a zemřel na tutéž chorobu, kterou měl zřejmě pradědeček. Jen byl statečnější, protože měl kolem sebe ženu i dceru a zetě.My jsme za ním chodili s bratrovou rodinou také.

7 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 17:14 | Reagovat

Promiňte ty překlepy a nedoklepy. :-(

8 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 27. ledna 2011 v 21:14 | Reagovat

Jeden o dědečkovi.

Děti jest-li pak víte čím byl Váš dědeček. Prosím paní učitelko elektrikář.
Jak to víš Frantíku? Zbyla po něm na půdě ochranná přilba a má po každé straně značku, dva blesky.

9 Nana Nana | Web | 27. ledna 2011 v 22:02 | Reagovat

Myslím si, že nikdo by ho neměl soudit. Nešlapali jsme v jeho botách,, tak právo soudit nemáme.

10 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 22:24 | Reagovat

[9]:Neodsoudila jsem pradědečka. Spáchat sebevraždu v 98 letech, vyhnout se utrpení, případně nebýt na obtíž potomkům, lze považovat ,,pro něho" za jediné řešení situace.Nevím, snad to mohl udělat méně drastickým způsobem, nenápadně. Aby to bylo považováno na normální úmrtí stářím...

11 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 23:00 | Reagovat

Tedˇto možná vypadá jako pokrytectví,ale pro pozůstalé je pomyšlení na dobrovolný odchod blízkého člověka moc smutné. Přes ten vysoký věk.

12 kikisek kikisek | Web | 28. ledna 2011 v 19:12 | Reagovat

ty teda vymýšlíš rychle :D

13 xanadu xanadu | Web | 28. ledna 2011 v 19:38 | Reagovat

nečetla sem to je to moc dlouhý :D

14 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2011 v 19:59 | Reagovat

[13]:Tak to jsi sem přišla jen proto, aby se lidé dostali na tvůj blog, že? Nečteš, nepíšeš, ale zvířátka fotíš pěkně, pokud to jsou tvé fotky a ne převzaté. ???

15 kikisek kikisek | Web | 28. ledna 2011 v 21:52 | Reagovat

děkuju :) kamarádkami říkala no, že na gymnáziu je to tak, že jedna chyba je stupeň dolů  :D nechtěla bych být na gymnáziu :D To je pro ty chytřejší :D já jsem nikdy nebyla na gramatiku dobrá :D

16 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2011 v 22:13 | Reagovat

Sem napište komentář

[15]:Jsou lidé, že by se museli pravopis ,,nabiflovat", prostě na to nemají cit. Ovlivňuje to hlavně četba od malička, tedy od té doby, kdy se naučí človíček číst, říkám tomu, že to ,,zůstane v oku". Záleží také na výběru knih.

17 freestories freestories | Web | 30. ledna 2011 v 11:14 | Reagovat

Je to smutný příběh a je smutné, že v takto vysokém věku spáchal sebevraždu. Když ale lidi ztratí své nejbližší, co dělat?...Máte to tu moc pěkné :)

18 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. ledna 2011 v 16:30 | Reagovat

[17]:freestorie, máš to také pěkné, zvláště ty fotky a docela dobrý start pro blog- povídka na pokračování...A život máš celý před sebou, jen tak dál. :-D

19 FreeStories FreeStories | Web | 30. ledna 2011 v 16:40 | Reagovat

co napsat?:D asi... OK:)a děkuju :-D

20 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. ledna 2011 v 20:25 | Reagovat

[19]:Není zač. Mám radost, když se mládež něčím zabývá. :-)

21 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. ledna 2011 v 21:39 | Reagovat

[19]: FreeStories, ty jsi tedy pilná a píšeš docela napínavě. Ten tvůj horor z života začíná pěkně drsně, jsem zvědavá na další pokračování. :-)

22 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. ledna 2011 v 23:01 | Reagovat

19-Tak už ho máš, je to napínavé, jsi pilnější, než já s tím pokračováním. :-D

23 Nikolka Nikolka | Web | 4. března 2011 v 0:36 | Reagovat
24 Nikolka Nikolka | 4. března 2011 v 0:36 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx