.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pohádka pro dospělé 3.

12. ledna 2011 v 23:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Život v domě se ustálil. Božena už tak často Ilonu nenavštěvovala, jak vnučka rostla, chodila často k mladým a brala ji na procházky. Tím se prý tak unavila, že už moc náladu na další návštěvu neměla. Iloně to přišlo docela vhod, ale zase ji mrzelo, že se Božena mladým tak vnucuje.


Nechtěla s ní soupeřit, raději čekala na návštěvu mladých, kteří zvláště ve volných dnech přišli občas k ní. Jednou si syn postěžoval, že sice je dobré, že má babička vnučku tak ráda, ale oni by byli s malou také rádi sami a omlouval se jí, že chodí na návštěvu poměrně málo.,, Máte přece svůj život, já chodím do práce, tak se tím netrapte". Nejhorší pro ni bylo, když Božena zjistila, že jsou mladí u ní a vnutila se tam také. Nahoru k sobě je moc nezvala, prý aby malá třeba nespadla ze schodů. Hlavní důvod byl ale, aby nemusela po nich uklízet. Oni ale najednou začali spěchat domů a tak byla návštěva zkrácena k velké lítosti Ilony.

Tak to bylo jedno takové trápení. Brzy se však začala Ilona zabývat zcela něčím jiným. Poznala jednou v obchodě bývalého spolužáka ze základní školy, který se jí ve škole líbil, ale byl podle ní a kamarádek takové telátko. Jen se koukal po děvčatech, styděl se. Nyní byl z něj pohledný chlap, sice již také zralého věku, ale zachovalý. Zesílil, kaštanové vlasy mu poněkud prořídly, místy prosvítaly stříbrné nitky, ve tváři přibylo pár nepříliš hlubokých vrásek. Jen oči, které měly zvláštní šedomodrou barvu, spíš tmavší, ji na něm stále upoutávaly.

V prodejně se s Ilonou nemohl bavit, ale slíbil, že na ni počká po směně. Slovo dodržel. Zašli spolu do nedaleké kavárny, kde si v jednom z boxů popovídali, jak komu plynul život. Ilona se dověděla, že Martin byl ženatý již dvakrát. Poprvé hned po vojně, ale manželství nevydrželo, když jim zemřelo dítě.

Pak si Martin vzal rozvedenou ženu s chlapečkem a vypadalo to, že budou spolu šťastni. Chtěli mít druhé dítě, ale nepřicházelo. Začali se odcizovat, navíc se začal často hlásit bývalý manžel té ženy, chtěl stále více vídat svého syna. Martin věděl, že má na to právo, ale chlapec se mu najednou začal vyhýbat, žena s ním přestávala mluvit. Nakonec, když se její bývalý muž rozvedl se ženou, kterou si po rozvodu s ní vzal, za ním odešla i se synem. Prý s tou druhou nemohl mít dítě, tak si uvědomil, že on už syna má a ženu má vlastně pořád rád.
Nějakou dobu se Martin odmítal dát rozvést, ale když zjistil, že žena čeká dítě a nemohlo být jeho, souhlasil s rozvodem, aby si mohla znovu vzít svého prvního muže.

Ilona mu povyprávěla svůj osud. Seděli, vzpomínali na školu, jak ten život letí a nakonec si uvědomili, že jsou vlastně oba volní a nic nebrání tomu, aby se mohli třeba scházet. Ilona si však uvědomila, že bude lepší se scházet zatím mimo domov, podvědomě se bála přivést Martina do domu kvůli Boženě. Poznala později, že se nemýlila, když měla strach z její reakce. Chtěla toho ještě o Martinovi vědět více, tak si domluvili další schůzku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Naďa Naďa | Web | 13. ledna 2011 v 8:25 | Reagovat

Tak si ještě musím přečíst ty dvě kapitoly předchozí, abych byla v obraze. Jsem zvědavá jak to bude dál,  určitě tam bude nějaké tajemství :-)

2 Lydie Lydie | E-mail | 13. ledna 2011 v 17:10 | Reagovat

Už čekám na pokračování-doufám,že to bude brzo. O_O

3 ruzenka ruzenka | E-mail | Web | 13. ledna 2011 v 17:22 | Reagovat

[2]:Určitě dříve než tento díl. :-D

4 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 14. ledna 2011 v 22:09 | Reagovat

Také jsem se do toho pustil,jsou to pěkné příbšhy,i když smutku je tam také dost.Růži budu to častěji číst,Je to hezké! :-D

5 ruzenka ruzenka | E-mail | Web | 15. ledna 2011 v 0:24 | Reagovat

[4]:Jsem ráda, že ses nenechal odradit tím názvem. Ona to vlastně moc pohádka není. :-)

6 Vendy Vendy | Web | 16. ledna 2011 v 23:14 | Reagovat

Smutné jako život.
Doufám, že Iloně to tentokrát vyjde, aspoň na chvilku (neboť na "Žili šťastně až do smrti" věřím opravdu jen v pohádkách).

7 Nikolka Nikolka | Web | 4. března 2011 v 0:38 | Reagovat
8 Nikolka Nikolka | 4. března 2011 v 0:38 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx