.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Přátelé na dálku.

9. listopadu 2010 v 17:38 | Ruža z Moravy |  téma týdne
Mám poměrně dost přátel. Nejen osobních, ale i virtuálních. Myslíte, že není možné mít přátele, které jste viděli jen jednou či dvakrát v životě a přesto udržujete toto přátelství po mnoho let.


Sledujete, jak se ten rodinný přítel ožení, přiberete do ,,spolku" jeho ženu. Pak děti. A dále si píšete pohlednice z dovolené, přání k svátkům. A pomalu stárnete a mrzí vás, že jste se nesetkali vícekrát. Ta rodina žije v Pule ve Sloveniji .

Ještě jedno přátelství, také dlouholeté, jsem měla a to se svou paní učitelkou. Psala jsem o ní již jeden článek, a proto jen krátce: Učila mne v první třídě základní školy, když jsem byla v dětském domově kvůli nemoci maminky. Byla mladá, svobodná a krásně hrála na housle a mandolínu. Před každou první hodinou jsme ráno zpívávali. Když mi umřel tatínek, byla ke mně milá , navíc mi slíbila, že mne naučí hrát na mandolínu. Nikoho jsem v té době z rodiny neviděla, dopisů bylo málo a já jsem ji měla moc ráda.

Po mém odjezdu z dětského domova k příbuzným, jsme si psaly dopisy, z každého výletu školního a později soukromého i z dovolené s rodinou jsem posílala pohled hlavně jí. Dodnes mne moc mrzí, že jsem si nenašla příležitost do Černovic u Tábora, kde žila , zajet, promluvit si s ní.
Neměla svoji rodinu, jen bratrovu, protože jí snoubenec padl v květnu 1945 v Praze a ona se již nevdala. Proto jsem také oplakala její předčasnou smrt. Byla vlastně jen o 15 let starší než já, ale je to již několik let, kdy mi její bratr dal vědět, proč mi dvakrát neodepsala.
Přátelství je nutné si vážit. Nakonec i takového, kdy o sobě lidi ví, přestože se často nevidí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 *Vinni* *Vinni* | Web | 9. listopadu 2010 v 17:42 | Reagovat

Pěkný článek.... :-)  :-)  :-)  :-D

2 Dancek Dancek | E-mail | Web | 9. listopadu 2010 v 17:44 | Reagovat

S virtuálním přátelství nemám moc dobré zkušenosti. Nikoli třeba při prvním setkání, ale spíše to, že vyprchá ta vášeň s dopisování a přátelství tím upadá do zapomnění. :-)

3 babka babka | 9. listopadu 2010 v 17:53 | Reagovat

Virtuální přátelství?
Myslím, že u Růženky to funguje.Jsme jako malá rodina. Aspoň já si to myslím. Nemohu ale mluvit za ostatní.
Mám, ale i jednu zkušenost ne špatnou, ale takovou jakou popisuje Dancek. O jednom člověku jsem si celou dobu myslela, že je to jeden pán, kterého znám z fabriky a který mně říkal, že píše na net. Na setkání jsem se těšila, pak jsem byla zklamaná, neboť to úplně jiný člověk... :-)  :-(

4 idees idees | Web | 9. listopadu 2010 v 18:01 | Reagovat

trochu smutné, ale moc pěkně napsané. virtuální přátelství...no, nevydrželo mi. k přátelství jsou důležité společné zážitky, ale pokud jsou, myslím, že může vydržet hodně dlouho.

5 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 9. listopadu 2010 v 19:12 | Reagovat

[4]:K přátelství jsou společné zážitky nutné, někdy stačí zážitky sice jiné, ale třeba nalezení společných známých, stejných míst hlavně v dětství sdílených a nemuseli se lidé před tím ani znát. Pokud se setkají po seznámení na internetu a ,,kápnou si do noty", jsou k sobě upřímní, mohou pokračovat nadále i na tom netu a mohou být přátelé. Lhát se nemá, protože člověk by mohl zapomenout, co si vymyslel a přišlo by se na to hodně brzy. Zklamání pohřbívá přátelství.

6 caracola caracola | 9. listopadu 2010 v 20:33 | Reagovat

Jakákoliv forma přátelství je cenná. I ta virtuální i když trvá třeba jen omezenou dobu, vždy je obohacením.

7 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 9. listopadu 2010 v 20:46 | Reagovat

[6]:Poznávat lidi je dobré, pokud o sobě nelžou, nevydávají se za někoho jiného. Ono se to ale většinou prozradí a kdo umí ,,číst mezi řádky" ledaco prokoukne.

8 Svatá slova Svatá slova | 10. listopadu 2010 v 0:06 | Reagovat

[7]:Umění číst mezi řádky,pamatovat si co kdo psal a v 99% není co řešit.Opakovaný příběh-pravda může znít jinakMůžeme ho podat jinak ale základ musí zůstat reálný.
Takže když budu psát o krávě tak bych mněl stále tvrdit,že kráva může mít několik barev ale ani jedna na světě není fialová a věřte že jsem velmi rád,že ti  burani přestali patrně ohlupovat naše malé děti ,neboť nejnovější reklama na Milku má již hnědou krávu. 8-)  8-) :-D

9 Zdenka-matka Zdenka-matka | 10. listopadu 2010 v 7:41 | Reagovat

Citátek:
Ludwig van Beethoven: Opravdové přátelství může vyrůstat jen ze spojení podobných povah.

10 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 10. listopadu 2010 v 9:51 | Reagovat

[9]:Něco na tom je, ale mnohdy záleží více na toleranci než na stejné či podobné povaze. Někdo vám může být příjemný a přitom má povahu úplně jinou  a naopak, stejně otevřený a povahově blízký člověk vám nesedne a hotovo. Asi nějaké to fluidum existuje, co lidi k sobě přitahuje. :-)

11 Zdenka-matka Zdenka-matka | 10. listopadu 2010 v 12:19 | Reagovat

[10]:
Tolik bych o tom mohla vyprávět, jak takové skutečné "přátelství" může bolet.....

12 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 10. listopadu 2010 v 17:50 | Reagovat

11]Dodnes mě mrzí, že kamarádka z dětství v domnění, že jsem ji shodila u jejího vedoucího ohledně nějaké informace (řekl mi to bratr, který tam tehdy seděl a slyšel to) naše kamarádství shodila slovy: kdyby něco, ode dneška se jako kamarádky neznáme. Bylo nám dvacet a znaly jsme se od 8 let. Odpověděla jsem jen: jak chceš ... Mrzelo mne to, že neřekla ani důvod proč. To se nedělá. Byla zároveň spolužačka, bydlely jsme ve vedlejší vchodu hodně let než se přestěhovala, ale kromě běžné konverzace spolu nijak nemluvíme. Já jsem také palicw a když vím, že jsem nic zlého neudělala, vtírat se nebudu ani po tolika letech. :-(

13 babka babka | 10. listopadu 2010 v 19:08 | Reagovat

Jedna kamarádka od dětství a celou základku se dostala na školu prý na mé jméno. Řekli mi to jedni známí, kteří vozili její rodiče do té školy. Také mně řekli: nepátrej po tom, už je to pryč. Zároveň se mně omluvili, protože nevěli, za jakým účelem je vozí do města. Podle jejího chování hned po zkouškách jsem věděla, že není něco v pořádku. Ona se školu dostala, já ne. Ona dělala opravné zkoušky z češtiny i z matiky, já ne. Kamarádství skončilo.Ona byla vžycky hodně falešná. Na vesnici není moc dětí a kamarády si moc nemůžete vybírat. Po této zkušenosti jsem byla ráda, že jsem jí kdysi v dětství za její lhaní dobře nabila. Bít jsem se uměla. Naučili mně to kluci.Dnes, když se potkáme, pozdravíme se, ona špulí pusu, přetvařuje se chce si povídat. Já nemám o čem. Dávno jsem jí odpustila, ale nezapomněla. Nejde to. :-(

14 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 10. listopadu 2010 v 19:59 | Reagovat

[13]:Já jsem kamarádku nezradila. Její vedoucí o mě něco nepěkného říkal( v souvislosti s chozením s manželem, který dělal ve stejné fabrice, že prý na něj nějaká holka čekala a já jsem jí ho vlastně přebrala(on o ni nestál dávno), kamarádka to řekla před mým bráchou a ten mě jen varoval, že mě asi kluk stejně nechá. No a já jsem reagovala jen takovou větičkou před tím pánem, že se různí starají o mé blaho a nic jim po tom není. On věděl, kde to říkal a jí to vyčetl a už to jelo. Myslíte, že to byl důvod? Já ne. Bráchovi šlo o mě. Taková prkotina dovede rozkmotřit? Mám svou hrdost.Ale také si moc pamatuji i když mstivá tedy nejsem. :-x

15 Deckerová Ružena Deckerová Ružena | E-mail | 1. prosince 2010 v 11:16 | Reagovat

Nikdy som nemala veľa priateľok. Lebo robím rozdiel medzi priateľstvom a kamarátstvom. Priateľ pre priateľa urobí všetko a tešísa z jeho šťastia a je nešťastný, keď je priateľ nešťastný.Po smrti môjho manžela som si myslela, a to som mala už 60 rokov, že som našla dve priateľky v susedstve. Sklamala som sa, keď som si doviedla do spoločného života muža-priateľa, s ktorým sme sa poznali 45 rokov. Ich správanie ma uviedlo do úžasu čo sú ženy schopné. Jedna je dávno rozvedená o desať rokov mladšia a druhá je v mojo veku. Som dosť úprimná a nevyplatilo sa mi to.Pri spoločných rozhovoro využívali získané informácie proti mne.Bolo mi to veľmi ľúto a je. Cítila som neskutočné sklamanie.Nenavštevujeme sa.Pochopila som, že to bolo len kamarátsvo, ktoré stojí na hlinených nohách. :-(

16 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. prosince 2010 v 12:36 | Reagovat

[15]:Máte pravdu v tom, že pravé přátelství se projevuje v tom, že má člověk člověka podporovat a ne mu škodit, nemá dát na klepy, má mu přát hlavně to, když je šťastný a cítit s ním, když má trápení. Pomáhat, ne srážet. Závist nadělá hodně zla. :-)

17 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. prosince 2010 v 12:37 | Reagovat

[15]:Vítám vás na blogu, zajděte i do Kavárny, tam si vyměňujeme názory i rady, zkušenosti. Možná se vám to zalíbí a přivítáme vaše. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx