Bylo, nebylo před dávnými roky.-3. část

27. listopadu 2010 v 21:33 | Ruža z Moravy |  Z historie života

Stalo se v roce 1867 : Světová výstava v Paříži.

Jak jsem slíbila , dnes jsem vybrala ze Stoletého kalendáře zajímavý článek , malinko zkrátím nepodstatné , snad tam budou údaje, které zaujmou znalé i neznalé dějin...




Divům stavitelským jsme již uvykli, neboť jsme již dosti často viděli, že co se týče rychlosti a velkoleposti staveb, závisejí tyto ponejvíce již jen na penězích.
Čtvrtmílové Boulevardy vystavěné za jediný měsíc náležejí nyní již do všedních úkazů, kterým jen cizinci a venkované se ještě vidí. Jinak je to s výtvory, v kterých živá příroda má hlavní úkol hráti, jako světová výstava v Paříži.

Zahrada na Marsově poli je improvizovaný park, neboť byl v krátké době 4 měsíců vyhotoven a podobá se starožitné panské zahradě.

Vyprahlé a pusté místo, na kterém dříve pařížská posádka se cvičila a rejdila, proměněno jest v krátké lhůtě v kouzelný háj, v kterém se stoleté stromy zrcadlí v rybnatých rybnících a v kterém střídají se velkolepé skály s vodopády, s pahorky, s zelenými háječky, vonnými záhony, trávníky a četnými malebnými pomníkovými a jinými konstrukcemi.

K pamětihodnostem skutečného parku náležejí především akvária, z nichž v jednom naleznou místo živočichové slaných vod mořských, v jiných pak tvorové vod sladkých.

Akvárium mořské má také krápníkovou jeskyni tak podivuhodně napodobenou, že od přirozené ani k rozeznání není.
Tmavými jeskyňovými chodbami se přijde do prostory podobné asi dnu mořskému, neboť ze všech stran obkličuje nás voda.
nad hlavou prohánějí se vám ve vodě mořský úhoř a kladivoun a hejna rozličných malých i velkých nestvůr mořských, jichž jména jen odborný přírodopisec zná.

Nejzajímavější a nejpoučnější stavební částí parku jsou stavby východní, zejména ony od místokrále egyptského, kterýž by byl rád zde pyramidu postavil, ale pro nedostatek prostoru úmyslu toho vzdáti se musel.

Ze všech 48.000 vystavovatelů nástupce Pharaonů položil na oltář výstavy oběti nejdrahocennější: poslalť k výstavě sbírku plodin a hospodářských strojů egyptských, napodobené staroegyptské chrámy, svůj letohrad, karavánseraj, dům z údolí nilského a egyptské starožitnosti a více než půl milionu franků k úpravě i učinil se takto vzorem východní štědrosti.

Pozn.:Věřím, že se bude leckdo divit, co dávní předkové zvládli v tak krátké době vytvořit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 babka babka | 28. listopadu 2010 v 18:55 | Reagovat

Zajímavé. Není, co dodat.

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. listopadu 2010 v 20:00 | Reagovat

Díky, ono je zajímavé vědět, že i  před  tolika lety leccos šlo, rychle a dobře. :-)

3 caracola caracola | 29. listopadu 2010 v 10:55 | Reagovat

Když po výstavě chodila česká výprava, byla zcela okouzlena novou Eiffelovou věží.Po návratu domů dali hlavy dohromady a tak máme v Praze na Petříně malou kopii pařížské krásky. Stavba této rozhledny trvala půl roku. !!!!

4 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 29. listopadu 2010 v 15:29 | Reagovat

Značný úspěch a podnikatelsky hodnotný podnět dosáhl na pařížské výstavě český elektrotechnik František Křižík. Svým patentovaným vynálezem diferenciálního regulátoru obloukové lampy ( Jabločkovovy svíčky ), umožnil po prvé použití spolehlivého a nevídaného elektrického osvětlovacího zdroje. Vynález byl tak účinný, že se používal dalších 80 let ( dodnes mám někde průmyslově vyráběnou pouliční osvětlovací obloukovou lampu ) i na střídavý proud. Lampa se dovedla přizpůsobit i kolísavému napětí bez zjevného zhoršení funkce. Valná většina měst přešla z plynového na elektrické osvětlení. Lampy visely nad ulicemi na sesíleném přívodu tak, aby se mohly během dne po spuštění zkontrolovat, vyměnit uhlíky, znovu vytáhnout do pracovní pozice a po setmění spolehlivě svítit. Uhlíky byly levné, provoz bezpečný, žádné žebříky a výsuvné plošiny, či drahé výbojky. Jen přeškolený lampář s taškou přes rameno a klikou od navíjecího bubnu.
Na osvětlovacích obloukovkách Křižík vydělal na další svoje elektrické projekty a nebylo jich málo. Dnes se o pozapomenutém českém Edisonovi skoro nic neví. Přesto, že byl i mecenáš pro šíření vědy do užitné podoby.

5 MileynQa-ChloenQa MileynQa-ChloenQa | Web | 29. listopadu 2010 v 15:29 | Reagovat

pěkný

6 babka babka | 29. listopadu 2010 v 17:38 | Reagovat

2 ruža z Moravy
přesně tak jsem to myslela

7 Zajímavý Zajímavý | 30. listopadu 2010 v 20:40 | Reagovat

MileynQa-ChloenQa :-D

8 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. listopadu 2010 v 20:57 | Reagovat

[4]:Zajímavé věci, které každý hned tak nehledá, že? Takto to aspoň je zpopularizováno i pro čtenáře blogu. :-D

9 Nikolka Nikolka | Web | 4. března 2011 v 0:52 | Reagovat
10 Nikolka Nikolka | 4. března 2011 v 0:52 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx