Mami, chceš mne nebo ne? - 1.

17. října 2010 v 17:58 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Zůstaly samy. Máma a Leontýna. Stejně, hloupější jméno jí nemohli dát. Asi podle té pohádky, ale jí se tehdy pohádka líbila, horší to bylo už s ní. Ve škole se jí děti posmívaly a tak si nechala říkat Leo a trvala na tom i doma. Matka jí někdy řekla Týnko, jako jí říkala babička. To byla jediná osoba, která ji podle ní měla ráda. Když ovdověla, brala si často Týnku k sobě, nejen proto, aby mohli být její rodiče spolu, ale hlavně kvůli sobě i dítěti. Rodiče na ni neměli čas.



Táta byl úspěšný manažer v jedné firmě, ale stálo ho to hodně času. Matka dělala v účtárně té firmy a tam se také seznámili. Vzali se, když byla Leontýnka ,,na cestě." V průběhu let se viděla celá rodina jen u nedělního oběda a to jen tehdy, když k nim přišla babička a uvařila pro všechny nebo uvařila máma a babičku pozvala. Byla to částečně z její strany vypočítavost. V tom případě totiž nezačala hádka mezi ní a mužem, kterému vyčítala nedostatek péče o rodinu. Odporoval, že jim přece dává dost peněz a na to potřebuje mít dobrou práci.

Máma neměla moc přesčasů v práci, jen když byla uzávěrka, ale stejně se stávalo jen málokdy, že byla doma, když Lea přišla ze školy. Chodila prý ke kamarádkám, cvičit do fitnesscentra, aby si udržela pěknou postavu, na kosmetiku , ke kadeřnici, prostě stále něco. Tvrdila, že by se doma zbláznila. Chtěla se také líbit svému muži.
Dokud byla Lea menší, brala ji sebou, aby předvedla svoji malou holčičku, jak ale Lea rostla, měla matka dojem, že jí přidává léta a tak ji začala nutit chodit do různých kroužků, aby ji zabavila a měla víc času pro sebe. Pokud pro Leu nemohla přijít, poslala babičku.

Táta ani moc nevěděl, kam chodí. Neměl čas. Chodil domů stále méně, až jednou přišel, nabalil si kufr a tašku, uložil do auta a odjel. Předtím řekl Lee, která byla zrovna zase sama doma, že ho nemají čekat, máma jí to prý vysvětlí. Ať se nebojí, platit na ni bude, zajistí, aby nestrádala. Může mu někdy zavolat na mobil. Dal jí číslo svého a slíbil, že bude občas volat a kredit jejího mobilu přes účet doplní, aby mu mohla zavolat.

Lea zůstala jako opařená. Proč tati, kdy tě uvidím, kam jedeš? Vždyť jsi mne stejně moc neviděla, mám práci v cizině a bylo by škoda toho nevyužít. Firma mi to dvakrát nenabídne. A co máma a já? Nemohly bychom s tebou jet také? To nejde. Máma si musí držet místo ve firmě, pak by ji už nikdo nevzal zpátky. Strčil jí do ruky nějaké peníze, aby si koupila co chce, zamával jí a odjel.

Máma přišla jako obvykle rozesmátá, upravená. Lee bylo divné, že nic neříká. Šla tedy za ní do kuchyně, kde dávala nákup do chladničky a ptala se, kam táta odjel. Máma se zatvářila nějak divně, jako by ji to překvapilo. Tak on to myslel doopravdy! Co, mami? Máma si sedla a seděla ztuhle, beze slova. Po tvářích se jí kutálely slzy. Lea se vyplašila: tys o tom nevěděla, že táta má odjet do ciziny? Vždyť děláte v jednom podniku? Věděla, ale když jsme o tom mluvili, slíbil, že nikam nepojede. Víš, mezi námi to poslední dobou nebylo dobré, táta si našel milenku, ale nakonec řekl, že se s ní rozešel a bude zase dobře. Tak on utekl asi hlavně před milenkou, ale proč ode mne a tebe?

Máma volala otci několikrát, ale nebral jí telefon. Lea v tom rozrušení zapomněla mámě říci, že má od něj číslo. Neuvědomila si, že matka může mít jiné. V podniku máma nakonec zjistila, že ta žena, se kterou muž chodil , dala výpověď. Nikdo nevěděl, kam odjela. Podezření, že odjela s jejím mužem se tímto jeho ženě potvrdilo. Nikdo jí to nevymlouval.

Bála se to Lee říci, cítila se podvedená, opuštěná. Jak budou spolu žít samy? Skoro svou dceru nezná. Vytáhla se, je často zamlklá, zalezlá v pokojíčku nebo v některém z kroužků, které jí dosud platila. Budou se asi muset uskrovnit. Má sice docela slušný plat, ale byt není zrovna laciný, její malé auto také něco spotřebuje, prodat by ho zatím nechtěla. Jak bude jejich život vypadat si nedovedla moc představit. Ve svém zármutku ani nevšimla, že Lea odešla z domu.



pokračování příště...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pavlína Pavlína | E-mail | 17. října 2010 v 18:50 | Reagovat

Nesnáším ženské, co jsou sobecké a nevšímavé, co samy o sobě tvrdí, že jsou jen emancipované a mají PRÁVO na své.
Takové ženské by neměly mít ani děti. Je jich pro takové ženské škoda.
Mít dokonalé zaměstnání, dokonalý účes, dokonalou figuru i dokonalý make-up. To lze i s dětmi, ale VŽDY je přednější dítě.
Vždycky mě až uráží, třeba na blogu Gajdůškové, jak podceňuje a pohrdá ženami, které jsou méně než úspěšné paní podnikatelky, vysoce postavené manažerky a pod. Měla jsem i tu možnost se s ní setkat a mluvit osobně.
Jsou pro ni póvl ženy v domácnosti, ženy, které kvůli dětem pracují na zkrácený úvazek, prodavačka nebo - nedejbože - uklízečky.
Gajdůšková, jak ji znám, byla průměrná učitelka, ne příliš oblíbená a nahoru ji vyšvihla až politika. Nemusela mít strach o své děti, byly v internátní škole,zaplať a nemusíš se starat.
A co děti?
Jó, někde jsou, před týdnem jsem je viděla, tak se mají asi fajn... Však dostaly mobil za 24 000, tak co?

Být máma je privilegium. A není pro každého.
Dítě není okrasa, ale partner.

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 17. října 2010 v 20:20 | Reagovat

[1]:Pavlína, samozřejmě považuji za důležitější bavit se s dítětem, starat se o něj, dítě je dar, který je ženě dán. Proto správná máma vidí ve svém dítěti- dětech a jejich výchově nejpřednější účel svého života. Mnohá prostá dělnice má více inteligence a citu než vysokoškolsky vzdělaná žena hledící jen na sebe...

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 18. října 2010 v 11:08 | Reagovat

Za rozpad rodiny, jsou zodpovědni oba rodiče. Vztah je přece o jisté oběti mého rozhodování ve prospěch rozhodování našeho. Kdo si tuto nutnost neuvědomil v celé nahotě nemá se vázat do vztahu a už vůbec ne, plodit děti. Jak k tomu přijdou malí tvorečkové, aby se stali fackovacími panáčky mezi nedospělými postpuberťáky? V podstatě jde o dvougenerační selhání. Rozloučení ( rozvedení ) místo morálních facek od rodičů obvykle získají v rodičích advokáty, aby si mohli způsobený kopanec ještě zopakovat.
Nedostatečná výchova k odpovědnému partnerství a rodičovství tak přináší své neblahé ovoce. Na zžití je nutná doba, kdy je nezodpovědné otěhotnění. Obykle jsou to tak tři léta nebo velká krize ( finanční, duševní trauma a pod. ). Lidský partnerský vztah se zakládá do nepohody ( proti zlému světu ), pak může přežít mnohé. :-)

4 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 18. října 2010 v 14:38 | Reagovat

[3]:Veškeré rozmíšky mezi manžely musí jít stranou, když jde o děti.

5 janee janee | E-mail | Web | 15. listopadu 2010 v 13:29 | Reagovat

když už chci být úspěšná v práci tak pro koho jiného než pro své děti,děti potřebují zázemí a lásku, mohu být magistra a dělat cokoli ale ne na úkor svých dětí! pokud tak jen pro jejich prospěch!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx