Změna života?

24. září 2010 v 21:18 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Doktora navštěvovala důchodkyně Dana celkem pravidelně. Na životosprávu dbala. Jen občas hřešila sytějšími pokrmy, sladkostmi. Snažila se to kompenzovat ovocem, zeleninou a pohybem. Jezdila na kole, obstarávala mladým domek po babičce s malou zahrádkou.


Chodila denně na procházky. Starala se také o začínající potíže s klouby. Absolvovala jak rehabilitační cykly, tak i téměř každý rok jezdila do lázní. Nekouřila, sem tam příležitostně vypila sklenku vína či slivovice. Dá se říci, že pro své zdraví dělala co mohla.
Když poprvé pocítila bolesti , lékař jí předepsal prášky proti bolesti. Nepomohly. Předepsal silnější a když požadovala vyšetření, slíbil , že po svém návratu z dovolené všechno řádně vyšetří, pokud bude mít potíže.
Měla křeče, nedalo se to už vydržet. Následoval odvoz do nemocnice . Měla prý přijít před měsícem. Okamžitá operace, další potíže, vypadalo to opravdu zle. Přidala se zvýšená hladina cukru, rána uvnitř se špatně hojila. Horší byly myšlenky, které Danu provázely, pokud nebyla otupělá z léků. Snažila se však hýbat, jak to šlo. Naděje na úplné uzdravení se nakonec proměnila v zahojení ran, zvýšenou pohyblivost a zlepšení nálady.

Dana ale není zcela v pořádku. Myslí si, že už její život, lépe řečeno způsob jejího ,,toulavého" života skončil. Neměla by takto smýšlet: Je tolik činností, které může dělat. Vždy měla ráda ruční práce - pletení. Ráda četla. Má kamarádky, které ji i v nemoci navštěvovaly, dokonce sestru, se kterou se začala po smrti svého a pak i jejího manžela více setkávat, vzájemně se podporovaly. Cestování jí nahradí filmy, různé výstavy, na které také ráda chodila. Jen si musí přizpůsobit jak stravu, tak intenzitu pohybu. Má naději, že bude žít tak, jako mnoho jiných lidí, kteří tu nemilou, dnes nepojmenovanou, ale všem známou nemoc překonali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JM JM | 26. září 2010 v 1:03 | Reagovat

Tak to s námi dříve narozenými už je.
Přece se zpívá - Když člověk přichází do let, všechno ho začíná bolet.....

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | 26. září 2010 v 14:58 | Reagovat

[1]:Kdyby jenom bolet- to víme, že žijeme, ale když se objeví ta škaredá nemoc, obrátí to život naruby. Musí se jet dál, že?

3 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 27. září 2010 v 15:22 | Reagovat

Také se připojím.Nejsem také nejmladší a prodělal jsem si také své,co se týče bolestí,nemoci a různých trápení bylo víc než dost,alevím,že to už tak musí být,protože léta přibývají i s nemocemi i trápením.Kdo by dnes žil v pohodě,když náš život plyne v takovém chaozu a bezpráví,kdy si opravdu chtě,nechtě starosti musíme připouštět,to bychom měli dojem,že je tu blahodárně.Né,není,je moc smutné,čeho jsme se museli všichni dočkat,ale to už je dáno režimem,který jsme si nevědomky určili u voleb,ba už od chvíle sametových slibů.Jde to tu všechno s kopce,tak jak náš věk.A budem starší a starší,nemocní a více nemocní a nikdo to už nezastaví.Vlastně kecám-zastaví-ta teta s kosou,která si nás vždy najde a před kterou není úniku.To je to jediné,co je na tomto světě spravedlivé a spočítané nachlup! :-)  :-D

4 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 27. září 2010 v 18:18 | Reagovat

[3]: Pokud člověk uvažuje o jiném způsobu života, přizpůsobí ho svým možnostem, je to dobré. Horší je rezignace, mozkové buňky odumírají nečinností, člověkl se pořád lituje, svému okolí , blízkým lidem je stále více na obtíž. Musíme si udržet aspoň trochu jasnou hlavu, soudnost vůči svým blízkým,kteří nemají na starosti jen nás, když už jsme odkázaní na jejich pomoc. Být vděčí za to, že se o nás případně postarají, nebrblat. Mladí by si zase měli uvědomit, že oni sami budou také možná pomoc potřebovat a hlavně to, že svojí pomocí rodičům či jiným blízkým potřebným osobám dávajéí příklad svým potomkům a ti jim to určitě oplatí.

5 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 29. září 2010 v 19:37 | Reagovat

Zdravím paní Růženko, tak jsem si vás našla a budu vám psát sem. K tomu zdravíčku astáří- překousala jsem rakovinu prsu /chemy, operaci i ozářky/ a moc mi pomohly dcery, kupodivu i zeťové a hodní sousedi. Mám nového psa, fr. buldočka a novou práciv kantýně na zákl. škole. Jsem pořád v pohybu aprotože jsem čtenář a dost samotář /v posl.době/ tak pářu svetry, pletu z toho ponožky, vyšívám a občas hlídám malého sousedům nebo si užívám svou jedinou 3,5 letou vnučku Kamilku neboli Heřmánek.Je mi 66, celý život jsem dost dřela a jezdila na motorce a tak  mne bolí celý člověk. Je to někdy, zvlášť vnoci fakt nanic.Ale tuhle jsem chytla horečku a ono po tom raku člověk prostě nevstane a nevstane ani uvařit si ten čaj! :-! Ale opět nastoupily sousedovic děcka, vyvenčili  Bertíka, nakoupili a protože Heřmánek byla také nemocná, s dcerou jsme jen telefonovaly. A šlo to. To víte, že mi bylo do bréče, ale člověk to nesmí vzdávat.Zítra jdu na onkologiina kontrolu, tak  snad bude vše OK. Zdraví B.

6 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 29. září 2010 v 20:24 | Reagovat

[5]:Blanko, moc vás zdravím, jsem ráda, že jste tady. Člověku je hned veseleji, přestože ty zprávy o zdraví nejsou moc veselé. Dnes jsem byla na pohřbu jedné známé, maminky mé spolužačky. Měla krásných 90 let, také ledaco prodělala, ale nakonec odešla v tolika letech. Tolik by měla moje maminka, ony byly ve stejném roce i měsíci-květnu 1920 rozené. Drží palce, ať to dopadne dobře. Mě kvůli nádoru (na půl zhoubnému) vyndali co se dalo, tak mám už 14 let pokoj. Neměla jsem ani ozařování, nemuselo  to být. Mám jen malou ,,bombičku" už celá léta pod levým i pravým uchem- zatím prý je to nezhoubné, tak to nenechám řezat, stejně tam jsou 3 pěkně rozdělené potvory, stabilizované. Na něco umřít musím a tak si říkám, že klid je na to nejlepší. Nebolelo to nijak, až po punkci na zkoušku, jestli je to zhoubné to trochu bolelo při některých příležitostech. Neměli do toho raději píchat. Prý buď vyřezat nebo hlídat. Tak si to hlídám...
Lidé nejsou v podstatě zlí, myslím, že když je ouvej, vždy se někdo najde, kdo pomůže. To je dobré, ne? Takže bradičku vzhůru, bude to dobré.

7 Yřík Yřík | 29. září 2010 v 23:29 | Reagovat

Blanka Ondrůšková: Tež mam doma Bertika Heč. :-x

8 Yřik Yřik | 29. září 2010 v 23:31 | Reagovat

Růženka:Též jsem Květnové děcko:Héč.
A taky už :-x

9 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 30. září 2010 v 9:09 | Reagovat

[8]:Narozen v květnu? Nebo udělán(já jsem asi dělaná v květnu, když jsem se narodila v lednu a zřejmě donošená...

10 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 30. září 2010 v 10:02 | Reagovat

Zdravím Vás také,jestli smím p.Blanko.Já měl s tímto v rodině takové úmrtí,sestra mé maminky(mámu neznám,zemřela mi po porodu na vykrvácení-to víte Abatyše,tedy má teta měla to samé,napřed jí vzali levé,potom asi po dvou letech i to druhé,ale držela se chudinka dost dlouho.Zemřela mi v 65 letech.To si představte,že její manžel zemřel před ní asi tři roky rovněž na tuhle chorobu,po smrti mé tety zemřel její syn Zdeněk(38r.)potom její dcera Jiřinka,pět let nato mladší Růženka a dnes už žije jen její nejmladší syn a ten je v pohodě.Paní Růženka je zná,jsou rovněž ze Zábřehu n/M.Je to krutá nespravedlnost a nic jsem pro ně nemohl udělat.Vám Blani přeji,aby jste tu byla ještě dlouho mezi námi,když to bude v klidu,tak je dobře.Věřím,že to zvládnete!Zdenál. :-)

11 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 30. září 2010 v 10:17 | Reagovat

Yřik:-A s Tebe mám také radost,že jsi jen prudil o tom zastřelení,víš nikdo to v dnešní době nemáme lehké a tak se aspoň snažme nepodléhat zlým myšlenkám.Víš,mi už zemřeli také dvá synové,jeden ve4 a půl roku,na Mukaviscidozu-to je od narození nefungující slinivka břišní,no a druhý syn byl zase problémový a neuměl se zapojit mezi slušné,tak ho to dohnalo až k tomu,že se opil a hodil si doma na půdě mašli.No vidíš,a já jim také nemohl nařídit,že nesmíte mi odejít.Mám už jen jednoho,dneska zrovna oslavuje 34 narozeniny a ten mi dělá zase velkou radost.Tak se drž a už nepiš takové trouboviny.Raději nám piš zase ty Tvé hlody po Ostravsku,budem se smát a bude dobře,i když už tu u nás v podstatě moc dobře není,ale nic s tím opět nenaděláme.Tak ZDAŘ BÚH SYNKU a piš jak mourovatý,bude tu aspoň více srandy.Zdenál. :-D

12 Yřik Yřik | 30. září 2010 v 13:28 | Reagovat

Teda Růženko já nejsem vědecký pracovník.
3ak jsem plebejec tak aj jak většina nás plebejcov.Že sem se narodil matce,v květnu vym z dokladuf ale kdy mně poprve bolela hlava-(den prvního nárazu hkavičky mé budoucí do matčiného Lůna )si přeci nemohu pamatovat a že bych hádal jak vy eštli sem nebo nejsem donošený tak to nebudu.Já sem donošený Nebo vám přypadam jak nějaky odpadlyk.Děcko jak sa robi,tak sa mušy pořadně přylepiť do tej špajzky bo potem něodpadně,a něbo pořadně se držeť  a něpustiť tak aj jak ja a černoši-bo ynak černoch ma bile dlaně od sluňka???, Ani nahodou šak tam od kajdžas přyšel tak tam šlunko nima.Tak ti maju tak aj jak ja od drženiaja se mamy pod sukňou.
Se omluvam ale Ydu bo vola hruškovy knedel na paře ať ydu požrať.Ale ešče přydu.

13 Yřyk Yřyk | 30. září 2010 v 13:58 | Reagovat

Babka dobra,knedel tež .
Ydu na poštu. :-!

14 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 30. září 2010 v 18:37 | Reagovat

[13]:Yřik, vy mi děláte chutě. Hruškový knedlík na páře- ňam. Děláte také hrušková povidla? Naše babička to dělala z takových hrušek střední velikosti se šedivou kůžičkou. Ony byly vykrájené, neloupané dány na plech, trochu rozpečeny  v mírné troubě a dosušeny. Pak se vzal strojek na maso a hrušky se pomlely, přidala trochu vody, podle potřeby cukru- moc se nemuselo, skořici a rozvařila, někdy zahustila strouhaným perníkem (jako do máku) a pak použila do buchet nebo kedlíků a pod. Nejlépe to chutnalo na kynutém či práškovém lívanu, slaboučkém - skoro jako frgál - s drobenkou.

15 Yřik Yřik | 30. září 2010 v 21:17 | Reagovat

Hrušky sušíme právě a pouze na frgále,bo jsem bydlel i na Valachách a to si nejsem jist jestli jsem se někdy zmiňoval-Prostřední Bečva s řekou Bečvou a Kněhyňkou. :-D

16 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 30. září 2010 v 22:08 | Reagovat

[15]:A nedá, nepošle. Tady je prodávají strašně draho. Já když ho chci udělat, tak mi to nízké těsto naběhne a není to tak slabučké a vláčné, ale křupavé.

17 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 30. září 2010 v 22:12 | Reagovat

[14]:Teda Růži,vy mi tu děláte chutě s knedlíkama,nebo s frgálama,pak mám hubnout,jak jste mi sama radila?Juž ste mě zas nabudili a mažu do lednice včil o čtvrt na 11,teda to je úroveň!Mám hlad a to včil kvůli vám,co tu tak hodujete. [:tired:]  :-D

18 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 1. října 2010 v 20:38 | Reagovat

[17]:Zdenál z Hané. Mě se na dnešek zdálo, že na dotau co budu k tomu masu vařit, jestli těstoviny, brabory či rýži jsem komusi odpověděla- pohanku, nedávno ji muž koupil a syn ji má rád. No a bylo po problému. Ráno jsem si to zapamatovala a pohanku uvařila. Je to stejně strašně jednoduché. Do vařící osolené vody nasypat (dala jsem jen 1/4 kg pohanky) minutu povařit, pak zakrýt poklicí a dát na to ještě utěrku a nechat 20 minut stát, pak zcedit.Mám šikovné ,,stojací" sítko, které postavím do misky a je to. Mezitím jsem dovařila polévku, dala  na špalíčky pokrájené  malé kukuřičky v sladkokyselém nálevu a nakrájela na tenké plátky ředkvičku, mírně osolila, aby pustila šťávu- jako doplněk .

19 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 1. října 2010 v 20:40 | Reagovat

[18]:oprava- Mně se- že na dotaz,  brambory- tedy ta mašinka tropí hlouposti- vynechává písmenka.

20 Zdenál Zdenál | 3. října 2010 v 23:43 | Reagovat

No Růži,já tu pohanku miluji taky,je to moc dobré.Ale v obchodech to mají trochu předražené,pokud bych toho bral jen balíček,tak to jde.Já až pojedu za rodinou do Frýdku -Místku,tak si zajedu do Pohankového mlýna do Frenštátu ke Zdeňkovi Šmajstrlovi a tam si toho vezmu tak nejmíň za 500 kč,možná za víc.Je to moc dobré,už jsme si o tom jednou psali,pokud bych tam jel,dám Vám Růži vědět,buď by jste mohla jet s náma a nebo řeknete,kolik a co vzít a já tam vezmu i Vám.Tak zatím Dobrou noc. [:tired:]

21 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 4. října 2010 v 17:24 | Reagovat

[20]:Jste hodný, Zdenku, ale asi tak hned s těmi zády nikam nepojedete. Však bychom se domluvili. Určitě do všech svatých budete fit a pojedete do Zábřeha možná na hřbitov, ne? Mohl byste se  zase zastavit i s paní. Tak se mějte lépe.

22 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 6. října 2010 v 17:30 | Reagovat

[5]:Blanko, nemáte fotečku toho Vašeho Bertíka? Dala bych ji do galerie. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx