Maliholka-1.

15. září 2010 v 22:46 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Přistěhovala se do domku po starém Novákovi. Vysoká žena neurčitého věku a podivného jména. Kristýna Maliholová. Domek sousedil se zahradou Petra Maliny, kterému před lety bylo vráceno poměrně dost polí i část lesů. Bydlel v bývalém statku s obytnými místnostmi v přízemí i patře a navazujícími dvěma chlévy a garážemi .

Přilehlá zahrada byla spíše menší, protože v průběhu let byly přistavěny právě ty garáže a v pravém úhlu o několik metrů dále byla zděná stodola, kam se vešel traktor a po straně se dalo projít do zahrady, kde bylo několik záhonů a ovocných stromů, keře rybízu a angreštu.

Pole, které dostal restituent zpět , po čase odprodal a tak nakonec přišel na řadu i traktor a pan domácí začal chlévy předělávat na místnosti. V jedné měl letní kuchyň, v druhé kotelnu a takovou svoji dílnu, kde si dělal potřebné drobné práce a garáže sloužily svému účelu. Vedle stodoly byl oplocený prostor, kde měl králíkárnu, posed pro slepice, ohrádku s boudou pro psa, se kterým chodíval do lesa, který mu patřil. Byl v mysliveckém spolku dlouhá léta a jeho pes byl dobrý stopař i norník.

Několik měsíců chodil za starým Novákem, aby mu odprodal svůj domek i s malou zahradou, která vlastně sousedila s jeho zahradou. Měl dalekosáhlé plány, jak ze svého stavení udělá moderní dům a zahradu rozšíří o Novákův pozemek a jeho domek opraví na rekreační chalupu s možností celoročního obývání. Pokud by to už nestálo za to, zbourá jej a postaví si pěkný altán a zahradu upraví jako okrasnou, s bazénem a posezením pod pergolou.

Starý Novák byl však paličatý a navíc měl strach, že ho Malina nenechá po prodeji bydlet v domku ani v jedné světnici, jak sliboval. Novák měl jen jednu setřenici, o které však Malina nevěděl. Novák mu totiž tvrdil, že je tak nemocný, že nebude dlouho trvat a bude muset jít do nějakého domova, kde se o něj postarají. Neměl se však k odchodu, prodat domek nechtěl a Malina už zuřil.

Novák byl však docela zdravý , dokonce za pomoci známého o něco mladšího vdovce Karla obstaral zahradu, držel si i dvě slepice, které za ním chodívaly až do síně domku. Měl také staršího kocoura, který se občas povaloval na zápraží domku a jen ráno a k večeru se objevoval u zadních dveří, kam mu Novák dával nějaké zbytky jídla nebo misku mléka.

Chodíval někdy do hospody na pivo, domluvil se dokonce s hospodským, že si bude do misek brát oběd aspoň třikrát týdně. Jinak si něco uvaří. Většinou to byla polévka, ke které si bral chleba nebo rohlíky.Po nějakém čase se kamarád Karel divil, že nepřišel do hospody jak se domluvili. Karel musel náhodou jít k příbuzným, tak se ten den nešel za Novákem podívat. Další den se ho ptal hostinský, jestli neví co je s Novákem , protože si nepřišel už dvakrát pro obědy. Slíbil, že se za ním podívá.

Předběhla ho poštovní doručovatelka, která Novákovi nesla důchod a nemohla se na něj dozvonit. Nepomohlo ani tlučení, tak se podívala do okna a zdálo se jí, že tam někdo je, protože na stolku v ložnici svítila lampička a hrálo rádio. Nestalo se mu něco? Klepala na okno, ale Novák se neozval. Zavolala tedy na policejní stanici, požádala, aby tam někdo zašel. Za pomoci místního zámečníka se do domku dostali. Novák nebyl ani v kuchyni , ani v ložnici. Našli ho u zadních dveří na zahradu a dvorek, kde byly téměř vyhladovělé slepice . Kocour se asi někde toulal a hledal si potravu.

Dveře byly otevřené a Novák ležel hlavou na kamenném schodku. Byl v pyžamovém kabátku a trenýrkách, na nohou papuče. Podle zaschlé kaluže krve to vypadalo, že uklouzl a narazil hlavou na schod. Ztratil zřejmě vědomí a už se neprobral. Jeho smrt lidi překvapila, zvláště jeho kamarádovi Karlovi to bylo divné, vždyť v posledních snech ani nepršelo a i kdyby, nad třemi schody, které vedly z domku na dvorek byla protažená střecha , po celé délce domku byl kamenný chodníček, který byl vlastně krytý. Jak tam mohl uklouznout?

Také to, že bylo v ložnici zapnuté rádio a svítila lampička bylo podezřelé. Proč by Novák chodil ven, když zřejmě ležel, jak bylo vidět z rozestlané postele. U nočního stolku a komody byly povytažené šuplíky, jinak nebylo nic přeházené, takže to na nějaké loupežné přepadení nevypadalo. Jeho smrt policie prošetřovala, ale zatím došla k závěru, že to byla nešťastná náhoda. Uvidí, co ukáže pitva.

Po nějakém čase se začal Malina vyptávat v hospodě kamaráda Nováka Karla , jestli neví, co bude s domkem, jak všechno dopadlo, jestli se podařilo něco vypátrat. Ten tvrdil, že neví, ale slyšel že měl Novák nějakou příbuznou, která domek zdědí. Malina zbledl, blekotal, že to tedy je dobře, domek snad nezůstane prázdný a po chvíli odešel. V duchu zuřil. Později přes plot zahrady sledoval, jak se do domku s několika zavazadly přistěhovala žena, podstatně mladší než byl Novák. Jeho plán na získání domku se začal hroutit. To se ještě uvidí, nevzdá se tak jednoduše....

Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 marie marie | 16. září 2010 v 10:44 | Reagovat

Je to napínavé, jak správná detektivka. Snad bude brzy pokračování.

2 britkaminda britkaminda | E-mail | 16. září 2010 v 20:48 | Reagovat

Vidím to pokračování v černých barvách,bohužel !

3 Láda Láda | E-mail | 16. září 2010 v 22:08 | Reagovat

Tady je dost otevřeně řečeno, kdo je pachatelem.

4 rucuk rucuk | E-mail | 17. září 2010 v 18:55 | Reagovat

3-Láda, myslíte?

5 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 28. září 2010 v 21:59 | Reagovat

Paní Růženko, co takhle knihu vašich příběhů ? Jsem vaše věrná čtenářka a věřte mi čtu celý život a tocopíšete vy je vždycky "ze života" takové opravdové a člověk je napjatý "jak situace" bezva vaše B,

6 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 8. října 2010 v 22:41 | Reagovat

(5]Blanko, díky, pro sebe jsem si ty povídky v blogu psané vytiskla a schovala (abych věděla, co jsem zplodila v náhlém pominutí mysli), ale na vydání knihy si naprosto netroufám. Jsou daleko lepší autoři, já jsem jen amatér a pozorovatelka života. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx