Bylo to správné rozhodnutí?

9. září 2010 v 23:31 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí

Touha po dítěti.

Lída se dívala na své pěstěné ruce, zkoumala tvář v zrcadle a rámec hustých světlých vlasů, které měla rozprostřené kolem hlavy až po ramena. V ordinaci je nosila zvednuté do slušivého drdolu. Dělal ji poněkud starší a důvěryhodnější. Nastoupila jako gynekoložka dost brzy po absolvování potřebné atestace do porodnice a po odchodu jednoho lékaře- gynekologa jej zastupovala a po čase již samostatně ordinovala tři dny v týdnu v ordinaci pro těhotné ženy.



Její život sestával z práce, občasných nočních služeb v porodnici, pomoci v domácnosti, kterou sdílela s matkou a sestrou, která ještě chodila na střední školu. Byla totiž o 10 let mladší.
Před několika lety matka ovdověla. První její muž padl hned ze začátku ve válce a ona se zanedlouho provdala za úředníka na finančním úřadě. Narodila se jí z toho manželství druhá dcera. Nedělali mezi oběma sestrami rozdíl a tak, když starší Lída chtěla jít studovat na lékařskou fakultu , souhlasil i její nevlastní otec.

Léta ubíhala a ona zjistila, že může zůstat sama ve stáří. Měla kolem sebe jak malé děti, tak maminky, znala i různé osudy žen, které zůstaly s dětmi samy a přesto jen málokterá by se dítěte vzdala. Přerušení těhotenství se dělalo jen ze zdravotních důvodů, případě v ohrožení zdraví matky. Na zjevně jiné důvody uváděné v žádosti se pohlíželo pohrdavě. Lída tyto zákroky neprováděla, byla to věc primáře a jeho zástupkyně.

Po několika krátkých známostech za studií Lída nějak zanevřela na muže, kteří by stáli o manželství. Kolik případů nevěr, špatných vztahů za ta léta vyslechla. Byla zvláštní povahy. Muži se jí líbili a také většinou i ona je zaujala, ale po několika schůzkách se stáhla a nápadníkovi se zapírala, případně vymlouvala. Tak se stalo, že jí léta přibývala, mladší muži o ni zájem moc nejevili a o ženaté a rozvedené nestála ona.

V době, kdy její mladší sestra odjela studovat na vysokou školu do Prahy, byla domácnost najednou tišší, matka smutnější, protože Lída byla více v práci a chodila také někdy na koncerty, divadla s jednou sousedkou, bezdětnou vdovou. Tehdyi uvědomila, že má již dost po třicítce a bude-li chtít dítě, musí s tím něco dělat. Pevně se rozhodla, že je bude mít sama, o muže v domě nestála. Byla přesvědčená, že se jí podaří najít pořádného mužského, který bude ochoten dítě s ní mít, když mu podepíše, že nebude mít žádné nároky, otce neuvede do rodného listu dítěte.

Jak ale sehnat co nejdříve nějakého muže, nejlépe ženatého, který už děti má? Rozhodla se, že si projde kartotéku pacientek a snad objeví pár, které děti mají, už další nechtějí a muž by proti tomu nebyl. Podařilo se jí dokonce zjistit, že jedna pacientka z nedaleké vesnice, která má již tři děti, měla několik spontánních potratů, což svědčilo o tom, že její manžel se nerad chrání před dalším početím.

Přemýšlela, jak to udělat. Pod záminkou, že potřebuje s pacientčiným manželem mluvit kvůli dalším nežádoucím pokusům o další dítě, jej pozvala k pohovoru na jedno odpoledne. Muž byl tak kolem 40 let, vysoký, pěkný mužský, navíc nebyl hloupý, jak poznala z jeho chování. Byl dokonce galantní a když se ho ptala, proč stále ženu vyčerpává neustálými potraty, když mají 3 děti, usmál se dokonce a tvrdil, že on za to nemůže. Ochranu nemůže používat kvůli alergii na materiál, ze kterého je vyrobena, sterilovat se nedá a žena zase nechce nic užívat, ani tělísko nechce, protože je nábožensky založená. Co by mu tedy paní doktorka radila?

Vymluvila se na nutnost odejít do porodnice, ale pozvala ho na příští týden po ordinační době, že do té doby zkusí najít způsob, jak jim pomoci. Budou mít více času. Tak si povídali, povídali, uvařila mu kávu, on zjistil, že je velice příjemná žena. Projevil přání se s ní vidět častěji, samozřejmě ve vší počestnosti. Nejlépe bude ale mimo domov i ordinaci. V budově gynekologie měli lékaři své menší pokoje, kde přespávali, když měli mít službu a potřebovali být nablízku. Tam se Lída s Pavlem sešli.

Vyjasnili si situaci. Lída mu řekla o svém přání mít dítě a nevdávat se a Pavel zase řekl, že rozvod u něj by stejně nepřipadal v úvahu. Na dítě by chtěl však platit. To se Lídě nelíbilo, protože by pak mohl mít případně nárok na styk s dítětem. Po mírném dohadování svolila, ale v duchu si říkala, že ho jako otce prostě nezapíše a on nic nenadělá, protože by mu hrozil rozvod.
Trvalo krátce a zjistila, že je těhotná. Nic mu neřekla a začala vztah ukončovat. Prý je to zbytečné, rozmyslela si to a podobně.

Pavel však za ní chtěl chodit dál, zalíbil se mu vztah, kde nehrozilo prozrazení. Několikrát na ni čekal pod záminkou, že čeká na ženu, která ve městě nakupuje, ale Lída odešla honem do blízké porodnice, prý má službu a tak se mu vyhnula. Za nějaký čas mu řekla, ať opravdu přestane za ní chodit, doma má ženu, která po přestálých samovolných potratech už stejně mít děti nemůže, tak je situace vyřešená.

Za čas se jí narodil syn. Zůstala s ním nějaký čas doma, pak jí ho pomáhala vychovávat matka, která byla šťastná, že má vnoučka. Ptala se Lídy, kdy se bude vdávat, jestli si otce dítěte vezme, ale ona ji odbyla, že přece ví, že o muže nestojí. Měla ještě pár známostí, ale další dítě již nechtěla a podle toho se zařídila. Synovi řekla, že jeho otec odešel už před jeho narozením do ciziny, kde prý dost brzy zemřel. Lída se nikdy nevdala, po smrti matky žila se synem nějaký čas v domě po matce, její sestra odešla do ciziny, kde se provdala a jen občas navštívila svoje rodiště.

Po odchodu syna z domu, někdy pocítila lítost, že se rozhodla zůstat sama, ale pak jen mávla rukou a věnovala se své práci a zálibám. Knihám, divadlu, práci na zahrádce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 -)):-0 -)):-0 | 9. září 2010 v 23:54 | Reagovat

To je tak dlouhé,že jdu radši spát.

2 matka matka | 10. září 2010 v 7:39 | Reagovat

Tož dobrou noc :-)

3 matka matka | 10. září 2010 v 7:41 | Reagovat

K článku - co já vím. Člověk nemá být sám, pokud to není nutné. Bylo to v tomto případě nutné? Nějak jí ten život mezi prsty utekl.....

4 caracola caracola | 10. září 2010 v 8:54 | Reagovat

Popsanému modelu chování hrdinky příběhu se říká včelí královna.

5 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 9:14 | Reagovat

4-caracola, to jste si vzpomněl na ten italský film, že?

6 caracola caracola | 10. září 2010 v 9:34 | Reagovat

5-rucuk- ano. Paměť je  moje prokletí. :-)

7 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 9:51 | Reagovat

6-caracola- Hrála v něm tu ,,včelí královnu" Maryna Vlady a Marcelo Mastroianni manžela nebo to byla Sofia Loren? Jo, nejdříve ho obtěžovala i v zaměstnání a pak, když otěhotněla, tak ho odstavila jako,, telátko".

8 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 9:54 | Reagovat

Nevím, jestli bych v  Lídině  případě odsuzovala její rozhodnutí, ale je to lepší řešení než se vdát a pak rozvést, možná by byly další komplikace při její samostatné povaze. Pokud dítě mohla mít, adopci by jí samotné možná nepovolili. Těžko říci...

9 caracola caracola | 10. září 2010 v 11:25 | Reagovat

7-rucuk - byla to Marina Vlady s Uggo Tognacim. Režiser Ferrera a rok premiery 1962 -(tedy myslím si to)- Byl to tenkrát velký skandál a film byl střídavě zakazován.

10 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 13:50 | Reagovat

9-caracola díky, ten Marcelo mi tam neseděl, ale nevzpomněla jsem si na Ugga, ač jsem ho také ,,znala". Ten film jsem viděla, ale určitě později než v roce 1962, protože v tom roce jsem měla syna a to jsme do kina nechodili, později jsme se střídali - on na 17,30 a já na 20,oo hod., když už kluci spali. Někdy nám pohlídala sousedka. Marina Vlady se provdala za Rusa, hrála také Kněžnu de Cléves ve francouzském filmu. Byla taková mezinárodní herečka.

11 marie marie | 10. září 2010 v 14:04 | Reagovat

Lídino rozhodnutí bylo egoistické - možná proto, že byla tak samostatná. Nedívala se, že dítě potřebuje vyrůstat v úplné rodině a tak už ho dopředu odsoudila, že bude žít bez táty - tedy jenom s ní!!

12 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 14:26 | Reagovat

11-marie, mám také názor, že dítě potřebuje oba rodiče, ale jen tehdy je to dobré, když prostředí je alespoň normální. Pokud je špatné, dítě tím trpí více než kdyby bylo s matkou samo. Ta Lída byla opravdu přesvědčená, že by jí to s mužským neklapalo, měla poměrně vysoké nároky na vlastnosti muže, protože sama byla vzdělaná, emancipovaná, soběstačná a v té době z ní muži měli spíš strach, pokud nechtěli být,, pod pantloflem".  Znám i muže, který jako vdovec vychoval dvě děti dobře a později si ,,pěstoval známost" dost daleko od bydliště a domů dětem nechtěl přivést druhou matku. On byl také dost svérázný, ale uměl v domácnosti všechno.

13 marie marie | 10. září 2010 v 15:04 | Reagovat

12- rucuk -vdova nebo vdovec, tak to je už trochu něco jiného - ti byli od počátku dva. Znám rovněž muže, který ovdověl a postaral se o tři děti. Nejmladšímu byli čtyři roky. I nadále zůstal sám - asi si na tu samotu a samostatnost tak zvykl, že nikoho nepotřeboval - žil jenom pro ty své děti.

14 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 15:31 | Reagovat

13-marie, je to něco jiného, ale ve výsledku stejné. Jen bych měla strach, že v dospělosti by chtěl vědět více podrobností kdo, kde a jak zemřel otec a to už by bylo vědomé lhaní zamotala by se do toho a jak by se pak na ni syn díval?

15 marie marie | 10. září 2010 v 16:39 | Reagovat

14 rucuk- možná by se s tím někdo spokojil, ale nejsou všichni stejní-viz.Pošta pro tebe - snaží se najít i někoho z rodiny. Ale to už jsme to zavedly někam jinam.

16 caracola caracola | 10. září 2010 v 18:10 | Reagovat

10-rucuk- Vlady byla petrně ruského původu. Setkal jsem se s ní v Praze,když tady točili koprodukční film V proudech a dalo se s ní mluvit rusky.Měla několik manželů a ten poslední byl Vysockij. známý šansonier .

17 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 18:30 | Reagovat

16-caracola, měla prý matku Rusku, je to pravda jeden z nich byl i Francouz.  Rus Vysockij, básník a šansoniér spáchal sebevraždu.

18 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 18:33 | Reagovat

15-marie, chápu, když někdo hledá někoho z rodiny, do Pošty pro tebe jsem nešla, ale už loni jsem přes tento blog hledala svého- prý zemřelého- bratra z 1. tatínkova manželství. Nenašel se. No teď už jsem z rodiny vlastně sama, kromě potomků bratra, bratrance a pod. Z maminčiny strany jsem také moc strýce a tety kromě dvou neznala. Život ubíhá a člověk to musí brát jak to přijde. Jinak by se mohl i zbláznit:-))

19 marie marie | 11. září 2010 v 12:24 | Reagovat

Jsem už také téměř sama - naši mě měli hodně pozdě, takže mí bratránci nebo sestřenice byli až o 20roků starší, takže už tady nejsou a jediná sestra mi také zemřela a moc mi chybí.

20 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 11. září 2010 v 14:41 | Reagovat

Stávají se věci. Jak relativní je svoboda?

Svobodná matka si svobodně vybrala muže ( tedy spíše k inseminaci než pro vztah ), svobodně vychovala syna ( je to vůči společnosti záslužné ).

Druhá stránka svobody, syn nikdy nepoznal otce, nezná svůj původ ani dědičné přepoklady ( a zátěže ), byl vlastně ochuzen o nejbližší mužský vzor a jeho "svoboda" je v tom nepátrat, spojit se s nějakou bajku a vlastně zůstat polovičním analfabetem o svém původu.

Nijak mne to nepřesvědčuje, že jde o nový model rodiny ( pokud ano, tedy je to model značně egoistický ).

21 rucuk rucuk | E-mail | 11. září 2010 v 15:00 | Reagovat

20-nar.soc. Toto není nový model rodiny, ačkoliv to tak podle posledního vývoje společnosti vypadá, ale ,,podobný případ"  možná s malými rozdílnostmi se udál už před nejméně 40 lety, takže nic nového pod sluncem, jen snad ojedinělé.

22 rucuk rucuk | E-mail | 11. září 2010 v 15:16 | Reagovat

19-marie, nejste sama, kdo má mnohem starší sourozence či bratrance. Náš poslední syn je jen o 7 let starší než jeho synovec a tak snad v každém případě někoho blízkého bude mít i kdyby starší bratři ,,odešli" dříve než on.

23 Láda Láda | E-mail | 11. září 2010 v 17:23 | Reagovat

to 20

souhlasím s vámi. Jestliže dítě vědomě předem ochuzujeme o otce, tak mu berem něco moc důležitého a těžce nahraditelného. Vzpomínám si na jeden případ: Mladá žena s malými dětmi odešla od manžela k matce, poněvadž manžel se k ní velmi škaredě choval. Manžel prvně reagoval: "Ať si jde!" Po čase měl však doma prázdno, naléhal, aby se vrátila a sliboval, že se změní. Manželka se chtěla vrátit, matka jí to rozmlouvala. Po čase před domem matky kopali v ulici kanál, ty děti to sledovaly a šly za jedním z kopáčů: "Nechtěl bys nám dělat tátu?" Nakonec se vrátila, manžel se brzy choval stejně, ale vydržela to.

24 rucuk rucuk | E-mail | 11. září 2010 v 20:21 | Reagovat

23-Lada- měla mu to ale připomenout , upozornit, že děti odrostou a ona definitivně odejde, zůstal by na stará kolena sám a to vadí více, než za mlada.

25 rucuk rucuk | E-mail | 11. září 2010 v 20:24 | Reagovat

Kdysi se mě zeptal jeden známý, jestli bych kvůli jinému muži dovedla odejít od manžela, třeba i s dětmi. Okamžitě jsem odpověděla, že nikdy, protože děti mají nárok mít vlastního tátu, když žije. A to jsme mívali někdy,, italskou" domácnost (tedy jen pusou- ne rukama):-)))))))

26 matka matka | 11. září 2010 v 20:44 | Reagovat

Jenže pokud otec nestojí za nic, je dětem lépe bez něj.

27 rucuk rucuk | E-mail | 11. září 2010 v 21:16 | Reagovat

26-matka, dítě je někdy podivné ve svých citech. Tady byli rodiče- táta alkoholik, matka nakonec také, kouřili oba jako fabriky, matka někde později uklízela , otec jezdil jako závozník.Žili v bytě pronajatém v nějakém domku a měli několik dětí. Nejstarší byla dcerka. Ve škole se sice moc dobře neučila, ale ne proto, že by byla méně nadaná, ale proto, že se starala o své sourozence. Ti se jí drželi jako klíšťata, samotnou jste ji často neviděli. Chodili ale paradoxně čistěji oblečené, upravené než samotní rodiče (podotýkám, že to nebyli Romové, ti v té době také nijak nevyčnívali a pracovnice sociálního odboru tam byly dost často na kontrole).

Z děvčete vyrostla  docela hezká žena, další děti nedopadly  také zle. Oni ti  rodiče  se o ně nijak nestarali, ani jim neubližovali a chudách holka  je občas sháněla po hospodách.

28 rucuk rucuk | E-mail | 11. září 2010 v 21:19 | Reagovat

Jen ještě, když je chtěli dát do dětského domova odmítaly všechny, rodiče se na čas zklidnili, děvče už bylo dost velké, tak zvládlo ty další tři obstarat . Chodily řádně do školy a poslouchaly sestru víc než bylo obvyklé.

29 matka matka | 12. září 2010 v 10:54 | Reagovat

Pokud dětem rodiče neubližovali, tak snad. Ale ubližovali jim tím, že s nimi nebyli, Nebo - co z toho děcka měla, když domů přišli páchnoucí, potácející se rodiče? Že by si tatínek sedl na židličku a chtěl na kolešnou pohoupat své ratolesti? Kolik z těch dětí by za takovým přiblble se usmívajícím otcem přišlo?

Tyto děti, jak popisujete ve svém příběhu, měly štěstí, že měli starší sestru, která byla schopna se o ně postarat. Protože když bylo nejhůře, rodiče po ruce nebyli. Jen sestra.

Jistě, možná jim jídlo, oblečení občas koupili, měly kde bydlet. Ale stačí to? Je to velmi, velmi málo.

No, snad se ty děti z toho poučily a jak píšete, žijí dobře.

30 rucuk rucuk | E-mail | 12. září 2010 v 13:17 | Reagovat

29-matka, bylo nám často toho děvčete líto, ale ona byla taková hrdá, řekla bych předčasně dospělá a bylo vidět, že ty děti na ní visí a ona je měla opravdu moc ráda. Podvědomě ji opravdu nezlobili- děvče a dva chlapci- snad aby jí usnadnili tu práci s nimi.  Brzy jí také prý pomáhali, aby bylo doma jakž takž uklizeno a sociálka je od rodičů neodebrala.

31 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 12. září 2010 v 16:37 | Reagovat

30 rucuk

Bylo to řešení z nouze. Jenže dětský věk má proběhnout v dětských starostech. Děvče takto "zapřažené" může mít potíže ve vlastním životě. Prožitek ji ztíží založení vlastní rodiny, nemluvě o jakési přípravě "osudové oběti", která může být a zpravidla i bývá zneužita. Partner násilník, pijan, no zkrátka podobný předchozím zkušenostem. Sourozenci jí mohou i později ztrpčovat život.

32 rucuk rucuk | E-mail | 12. září 2010 v 16:41 | Reagovat

31-nar.soc. Už z toho důvodu, že ztratila bezstarostné chvíle dětství jsme ji litovali, ale u ní to bylo opravdu obdivuhodné, jak se ,,sama" tím negativním příkladem manželství vychovala. Byla opatrná, muže má hodného, o své děti se stará vzorně a dokonce se stýká i s matkou, která je vdovou a zdá se, že pití zanechala už dost dávno.

33 rucuk rucuk | E-mail | 13. září 2010 v 15:10 | Reagovat

31-nar.soc. Nakonec to děvče dělalo jen to, co dříve musely dělat v domácnostech , kde byli rodiče zaměstnaní,  větší holky a mnohdy i  klucii vždy. Pomáhali uklízet, umývat nádobí, nábytek, zametali kolem chalupy, umývali podlahu, okna. Chodili sušit seno pro králíky, kozu, trhali ovoce, pomáhali zavařovat, při praní prádla, kdy nebyly automatické pračky a jak se jim to hodilo, když byly samostatné. A stačili si ještě i hrát s kamarádkami a kamarády. Vím, o čem píši, to vše jsem musela doma dělat - bratr ne to byl ,,kluk", ten si ,,basloval"  (pro neznalé- montoval, sestavoval modely letadel)nebo hrál fotbal a pod.

34 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 13. září 2010 v 21:48 | Reagovat

32,33 rucuk

Dobrý večer.

Rozumím tomu dost dobře. Jistě i já jsem jako nejstarší dostal úkoly a také výprask, jenže bylo to pořád dětství.

Mít dětské starosti bez dohledu rodičů případně se starat i o ně je diametrálně jiná situace, která má psychycké následky.

35 Petr Petr | Web | 14. září 2010 v 13:05 | Reagovat

[22] rucuk

Taky mám starší sourozence o 5 a 7 let.

36 rucuk rucuk | E-mail | 14. září 2010 v 19:23 | Reagovat

35-Tak to jste byl docela ,,mazánek", ne? Je fakt, že ten nejstarší to skoro vždycky ,,odnese" v požadavcích na všechno. Ale měl jste to ještě dobré, my to měli o 18 a 15 let od nejmladšího a to už byla ,,lata". Ale zase ho brali tak, že přispějí k jeho odolnosti, výchově a sami se tak trochu vrátí do dětských let. Nejen, že ho dovedli přebalit, pohlídat, jít s ním na procházku, ale chodili s ním i na dětské filmy, klidně jeli s námi střídavě na letní rekreaci, i když mohli jet samostatně.  Prostě se naučili nenásilně něco do života a dnes jsou všichni tři pořád ,,kamarádi- brášci"  přes věkový rozdíl.

37 rucuk rucuk | E-mail | 19. září 2010 v 22:48 | Reagovat

Víte, že se rodí 40 procent dětí  z nemanželských svazků? Je sice pravda, že rozvod je drahý, ale pokud je svazek ,,volný" ten útěk od ženy a dětí je lehčí, řeší  častěji každou rozepři rozchodem, nesnaží se rozmyslet si všechny následky.  Rozvodů prý ubylo, rozchody nesezdaných partnerů se prostě neevidují, takže žádná sláva to není. S ohledem na děti.....

38 Petr Petr | Web | 20. září 2010 v 9:50 | Reagovat

,mazánek" možná tak jako úplně malý, pak mi to přišlo spíše naopak, ale to bude asi jen můj názor...

39 rucuk rucuk | E-mail | 20. září 2010 v 14:06 | Reagovat

38-Petr, to je samozřejmé. Když pak ti starší odejdou, rodiče jsou starší, už ne tak ,,pružní", občas potřebují pomoc a ti starší sourozenci počítají s tím, že to nejmladší dítě , jež bylo podle nich určitě víc hýčkáno a nemuselo dříve moc dělat, by mělo oplatit tu péči a rodičům pomáhat. Navíc, pokud je nablízku. Znám to nejen z vlastní zkušenosti, ale z rodin okolo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx