.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vzorné manželství ...II.

19. srpna 2010 v 18:58 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Pokračoval obyčejný život. Jen Olina vycítila, že Zdeněk se chová nějak odtažitě. Několikrát s ním byla na různých akcích v podniku, ale připadalo jí, že ji pozval jen proto, že i ostatní zaměstnanci tam měli manželky nebo zaměstnankyně partnery také.

Byly to většinou slavnostní akce, které byly pořádány mimo závod, někde ve velkém sále. Zdeněk byl náměstkem a ač nebyl ve straně, měl to mezi nadřízenými dobré. Olině neušlo, že se přátelí hlavně s nadřízenými nebo těmi, kdo byli na stejné úrovni. K podřízeným byl blahosklonný, hlavně se vždy vmísil do nějaké skupinky a poslouchal debatu.
Olinu mrzelo, že málokterá spolupracovnice se s ní poslední dobou baví, umlkaly, když k nim přišla, ač si nebyla vědoma ničeho, čím by jim ublížila.

Doma bylo vše v pořádku, s dětmi nebyly problémy, jen syn se jí zdál nějaký zaražený. Chodil do Gymnázia a poslední dobou kromě sportovního oddílu nikam nechodil. Měli samozřejmě jeden z prvních počítačů, který muž koupil a tak se syn bavil většinou u něj nebo se učil.

Jednou se Oliny zeptal, jestli něco neslyšela od kolegů v práci. Chodil s ním do třídy syn tátova podřízeného a zřejmě se doma svěřoval a nevšiml si, že ho děti slyší. Naznačil mu jednou, že jeho táta je bonzák, donáší ředitelovi všechno, co si kolegové a podřízení povídají a ten pak se podle toho k nim chová. Tátu pomlouvají, že se nadřízeným vtírá, aby si zajistil funkci. On sice svou funkci dělal dobře, ale to už nikoho nezajímalo.

Olina byla nešťastná ze zhoršujícího se vztahu syna k otci , dcera stejně byla více s ní. Nebyla moc nadaná na studia a otec jí to vyčítal. Olina dceru znala lépe, věděla, že je šikovná, umí dělat na co sáhne. Rozhodla se, že půjde do učení na švadlenu. V místě byla škola typu, kde se učilo to, co kdysi v tak zvané rodinné škole. Byla tam možnost později si udělat i odbornou maturitu z některého učebního oboru.

Zdeněk byl sice zklamaný, ale byl ten typ, který stejně viděl úlohu ženy v zajištění mužova zázemí. Smířil se, ale dcery si moc nevšímal. Olina mu domlouvala a byla překvapená jeho zlostnou reakcí a obviněním, že se o dceru málo starala, když byla ve škole. V té chvíli vybuchla a zeptala se ho, kdy se on zajímal o děti, co dělají, co potřebují? Jen se vždy podíval na vysvědčení, okomentoval ho, pokritizoval, když nebylo podle jeho představ a hotovo. Umí poslední dobou jen kritizovat, je nevrlý i k ní, pokud po něm něco chce, nemá čas.

Vmetla mu nakonec do tváře i to jeho donášení na kolegy a podřízené. Určitě se mu to někdy vrátí. Stojí mu ta funkce za to? Začal koktat, od koho co slyšela, myslel, že to ví z práce. Nenapadlo ho, že by mohl něco vědět syn a Olina mu to neřekla z dobrého důvodu. Vysvětlil jí své postavení. Je jako mezi mlýnskými kameny. Má šéfa, který potřebuje informace o všem, co se v podniku děje a zasedl si na něj, protože není straník. Doslova mu řekl. pokud mu nebude v tom směru ,,pomáhat", funkci dostane někdo jiný, kdo je ve straně. Nechtěl tam prý vstoupit, tak se musí snažit jinak. Také si už sám všiml, že lidé zmlknou, když někam přijde a je z toho nešťastný. Situace je v poslední době v podniku napjatá a on má strach, že se podepíše na jeho , ale i na budoucnosti rodiny.

Olina si uvědomila, že v práci si asi myslí kolegové , že ona je stejná jako její muž a rozhodla se, že si s nimi promluví. Buď jí věřit budou nebo z místa odejde. Maminka jí už dříve nabízela, aby šla dělat hospodářku do mateřské školy, potřebují tam někoho, kdo rozumí ekomice. Měla by tam sice o něco nižší plat, ale klid a byla by svou paní. Ví, že je svědomitá a své práci rozumí. Doporučila Zdeňkovi, aby řediteli přímo řekl, že donášet už nebude. Pokud přijde o místo, snad ho vezmou kolegové na milost a nebudou se mu vyhýbat. Nakonec může jít dělat jinam, má zkušeností dost a přijdou-li o nějaké peníze, není konec života, ne?

Vypadalo to nadějně, Olina si uvědomila, že by skutečně pro jejich společný život byla lepší radikální změna. Umínila si, že spolu poslední dobou moc nežili, spíš jen vedle sebe. Jak by to nakonec dopadlo, až by děti odešly a oni se odcizili?

Dopadlo to nakonec úplně jinak. Muže z podniku ani z funkce nevyhodili, naopak nastaly společenské a hlavně politické změny a pan ředitel byl z funkce odvolán a jeho nástupcem se stal dokonce Zdeňkův bývalý spolužák z dálkového studia, který ho potřeboval, aby věděl, co a jak.
Zdeňka zachránilo, že ve straně nebyl a nebyl ani konkrétní důkaz, že by někoho poškodil svými informacemi bývalému řediteli.

Olina odešla ze závodu, přestože jí nikdo nevyháněl a šla dělat hospodářku do školky. Syn odmaturoval a šel studovat na vysokou školu mimo domov, dcera chodila do učení a rodiče byli nakonec rádi, že ji mají doma. V životě rodiny nastaly změny , Zdeněk nakonec skončil v soukromé firmě jako společník , protože podnik se časem scvrkl jen na provoz. Závod zcela zanikl a Olina byla ráda, že měla ten nápad odejít, již dříve. Časem ji manžel zaměstnal u sebe, protože školku také zmenšili a dali dvě dohromady a tím hospodářky dvě nepotřebovali.
Jen ten volný čas manželovi zase chyběl, ale Olina měla pochopení . Snad jim to vydrží...


.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 19. srpna 2010 v 19:53 | Reagovat

Z nebe spadla Zdena, proč?

2 rucuk rucuk | E-mail | 19. srpna 2010 v 20:17 | Reagovat

1-nar.soc.Díky za upozornění, čtete opravdu pozorně. Opravila jsem to.

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 19. srpna 2010 v 20:44 | Reagovat

Ono to soukromničení pan Zdeňka nebude také buhví co.

Když se snažil přimáznout k tehdejším mocipánům, není to buhví jaká kvalifikace pro samostatné podnikání. Zánik zaměstnavatele to potvrdil. Samozřejmě, že duševní vlastnictví ( kontakty, postavení na trhu a podobné věci ) podnikání ulehčují , ale samo nejde nic. S popsanou povahou to na nějakou pracovní činnost nevypadá, nejspíše na překupnictví ( nákup, prodej ) a až se zavede někdo mu podrazí nohy. Může se také zadlužit a upadne vlastnoručně.

Učit se na stará kolena nové potřeby, jde z tuha a ne vždy je to k prospěchu věci. Zatím se zdá, že lezdoprdelkovství se vyplatilo. Stal se podílníkem a nakonec  OSVČ. Kolik pak si platil na důchod a na zdravotní pojištění?

4 rucuk rucuk | E-mail | 19. srpna 2010 v 21:20 | Reagovat

3-nar.soc.- tedy vy to berete nějak vážně. Ta postava je složená nejméně ze dvou povah, co jsem znala, ale je na každém, co si z toho vybere...

5 Láda Láda | E-mail | 19. srpna 2010 v 21:59 | Reagovat

Je to příběh členů naší generace. Donašečstcí jsme zažili. To je věčné, další generace ho zažijí taky, i když trochu v jiné formě. Jen mi to připomíná kolegu Jaromíra, o němž to donašectví bylo všeobecně známo. Říkalo se: "Před Jaromírem říkej jen to, co chceš vzkázat řediteli!"

6 ))):-0 ))):-0 | 19. srpna 2010 v 23:12 | Reagovat

Láda:

"Před Jaromírem říkej jen to, co chceš vzkázat řediteli!"

Super!   )).-O

7 Pavlína Pavlína | E-mail | 20. srpna 2010 v 0:59 | Reagovat

4] rucuk

To by jste se divila, na jakých vysokých postech tito jemu podobní lidi seděli a ještě sedí dodnes :(((

Před takovým horempádem utíkat.

8 rucuk rucuk | E-mail | 20. srpna 2010 v 10:29 | Reagovat

7-Pavlína. Většinou to, že člověk nebyl ochoten donášet,  dělalo zle u nadřízeného. Mohli jste být výkonní v práci, ale neochota podlézat plat nezvýšila, postup zarazila. Vážili si vás, že jste férová a ví, co od vás mohou čekat, ale to bylo tak všechno. Postup zaražen a raději dobrovolný odchod po několikaleté práci jinam, když už to člověka štvalo. Ale bylo fajn, že se lidé nebáli před vámi mluvit. Myslím, že ten pocit je důležitější.

9 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 20. srpna 2010 v 13:39 | Reagovat

[7] Pavlína, E-mail, 20.8.2010 00:59

Není kam utéct. Když člověk něco umí a je potřebný ( to si musí zjistit sám ) nemá cenu utíkat. Naopak měl by se brát o své tam, kde to zná. Když uteče, vezme to, co jiný pohodil třeba zrovna ze zmíněných důvodů. Jen tam, kde vše znám a kde znají mne mohu odhadnout výsledek i následek střetu, udělat opatření a zaujmout sebeobrannou pozici.

To jsem vždy opakoval a hájil i v odborové funkci na všech úrovních po r. 1990. Jen tak lze měnit poměry v potřebném směru.

10 rucuk rucuk | E-mail | 20. srpna 2010 v 13:54 | Reagovat

9-nar.soc. ono se to řekne zůstat, bojovat, ale jsem spíš povaha, která nemá ráda,, stojaté vody", kde se nic nemění k lepšímu a navíc každá další zkušenost a  nová práce pro mne byly zajímavé. Ve stejném městě samozřejmě, daleko bych neutíkala. Hájit jsem dovedla spíš druhé než sebe a to mi většinou také uškodilo, prý se starám, o co nemám, no.

11 Láda Láda | E-mail | 20. srpna 2010 v 16:34 | Reagovat

to 6

Toho Jaromíra mohu ilustrovat tímto příběhem:

Jednou přišel kolega S. do práce unavený, asi něco slavil. Za chvíli odešel na záchod a dlouho nepřicházel. Jaromír měl kancelář naproti. Na poschodí nás bylo málo, záchod byl jeden. Jaromír vyšel z kanceláře, zjistil, že je záchod obsazený. Po chvíli to zkusil opět se stejným výsledkem. Obešel kanceláře a zjistil, kdo to obsadil. Kolega S. tam byl více než hodinu, asi usnul.

Druhý den jsem měl kousek společné cesty s našim ředitelem. „Co ten S?“ zeptal se mne. - „Normálně, nic nového.“ odpověděl jsem. – „Včera spal hodinu na záchodě.“ řekl.

To mne dorazilo. Jednak šlo o naprostou pitomost, jednak ředitel patřil k těm, kdo rád poseděl v hospodě a s chutí si vypil. Proto jsem řekl: „Vidím, že Jaromír měl relaci.“ Tou odpovědí byl zase ředitel trochu zaražený a řekl: „Ten Jaromír mne už někdy štve. Nedávno říkal, kdo přišel pozdě do práce a tak jsem mu odpověděl: Jaromíre, až ty budeš vždy chodit včas, tak pak poukazuj na druhé.“

12 rucuk rucuk | E-mail | 20. srpna 2010 v 16:52 | Reagovat

Já zase jsem měla takovou zkušenost. Nastoupila jsem do práce na podnět kamarádky, která mi to místo sama doporučila, když se rušily Vítkovické stavby a v Drůbežárských závodech jsem byla jen za mateřskou dva roky. Nabízeli mi sice, že bych tam mohla zůstat, ale ona slibovala, že tam je to na ,,furt". Byla mou nadřízenou, nad ní ekonom závodu. Co se nestalo. Za dva měsíce jsem musela na operaci slepého střeva. Svou práci jsem zvládala celkem dobře- analytická evidence nákladů na jednotlivé akce. Ona slíbila, že za mne nejnutnější udělá a pak to ostatnéí po návratu mohu udělat po přesčasech. Dopadlo to tak, že po nějaké době mi při nějaké příležitosti ekonom řekl, jestli stačím na tu práci, když musím dělat přesčasy. To mne trochu trklo, jak to věděl. Dohnala jsem ,,schodek" a dělala už normálně. Za ty přesčasy jsem si trouba ani nebrala náhradní volno. Tak jsem vyzkoušela, kdo to mohl říci. Jednotlivě před spolupracovnicemi a tou nadřízenou jsem se vyjádřila k určité skutečnosti- postupně. Ta dotyčná samozřejmě informovala vedoucího a ten ,,prdolka" to hned přede mnou dal najevo, že to ví. Od té doby jsem to tak praktikovala také- co chci, aby věděl, řekla jsem to  před ní.  Takoví lidé tam byli tři- dva muži, kteří se díky tomu drželi ve své funkci, přestože byli ze strany vyloučeni po 68.roce a ta bezpartijní paní.  V důsledku to ale byli chudáci, protože jsme to všichni věděli a podle toho se zařídili.

13 mali.vata mali.vata | 21. srpna 2010 v 14:17 | Reagovat

5 - 6) to je známá pravda. Mám to ze svého okolí, kde žiji - při tancovačce nebo sobotním pivku také u stolku vždy mluvím o tom, o čem chci, aby se největší množství lidí na vesnici dozvědělo:-).

14 rucuk rucuk | E-mail | 21. srpna 2010 v 17:29 | Reagovat

Mám pro vás jednu zjistěnou pravdu, ověřenou: Pokud je chlap drbna, je v ě t š í  drbna než kterákoliv žena-drbna. Chlapi jsou zvědavější a také co ví, řeknou na plnou hu- pusu.

15 ))):-0 ))):-0 | 21. srpna 2010 v 20:16 | Reagovat

Chlapi jsou zvědavější a také co ví, řeknou na plnou hu- pusu.

Rucuk: Mám dotaz-co je to hu-pusu.

Odpovím si sám ale to vygeneruje další dotaz.

Hu-pusu-není to huba?

Mám dotaz.

Huba je také sprosté slovo?

Já si na svoji hubě mluvím co chci a nezdá se mi jako bych provozoval prostituci.

16 ion ion | E-mail | 21. srpna 2010 v 22:14 | Reagovat

Sef ktery potreboval " informace"od spolupracovnika byl vice mene komisarios tehdy vedouci Strany,na ktereho  byl veden natlak z vyssich Organu a nejvysiho Tajemnika. Rezim se hroutil. Pokud se nepletu,po 68 vladl strach a lamali se lidske charaktery.Jen malo lidi se postavilo tomute natlaku,mel jsem mnoho znamych co podlehli [ Pomyleni ] ,mene kamaradu co utekli za hranice anebo odesli pracovat na podradne mista.Zdenek mel pred sebou osud sve rodiny a nejsme prece vsichni stejne silni,takze neni treba jej odsuzovat...Nebyl sam...Kdyz jsem opoustel CSSR nikdo se verejne nevyjadroval,az dnes slysim o odboji mluvit lidi co sakramentsky dobre znam[ a je mne to k smichu nebot lzou]...neni dnes Zdenek take tak zvany "odbojar"?? Jestli ano,tak zustal stejny jako pred 20 lety a to by bylo spatne a az dnes k odsouzeni.Jak nas historie uci, byvali udavaci,dnesni "hrdinove"Doufam ze pan Zdenek k nim nepatri.

17 ))):-0 ))):-0 | 21. srpna 2010 v 22:42 | Reagovat

[16] ion, E-mail, 21.8.2010 22:14

Který zdenek,o kom je řeč -Izer-či iný zdenek

18 rucuk rucuk | E-mail | 22. srpna 2010 v 0:01 | Reagovat

Pánové, to je povídka o lidských povahách a manželství, fikce.

19 rucuk rucuk | E-mail | 22. srpna 2010 v 0:06 | Reagovat

Dnes jsem poslouchala Zdenu Solivarovou,  manželku Škvoreckého, jak odsuzovala zveřejnění Cibulkových seznamů- agentů STB, při čemž tam byli všichni, co byli kdy  STB osloveni  i  přestože nespolupracovali a ona řekla přímo, že to byl vůči těm lidem zločin. Pokud někdo opravdu donášel, spolupracoval , ublížil, měl být případně potrestán, ale to zveřejnění prý nebylo správné. Ji samotnou pronásledoval jeden agent, ona nikoho nezradila a ví tedy, jak těm lidem, kteří nepodlehli musí být.

20 rucuk rucuk | E-mail | 22. srpna 2010 v 0:21 | Reagovat

15-))):-0 to není kvůli tomu, že by huba byla sprosté slovo, je to jen proto, aby se pánové neurazili:-)) Oni to tak neberou jako pomluvu, jen si o tom povídají v přestávkách na pracovišti a v hospodách při pivě. Co by tam jinak probírali než politiku, své úspěchy, trable,  sousedy, ženské, sport, že?:-))

21 ))):-0 ))):-0 | 22. srpna 2010 v 8:08 | Reagovat

[20] rucuk, E-mail, 22.8.2010 00:21

Ja nerozumnět cesky.   )).-D

22 ion ion | E-mail | 22. srpna 2010 v 9:58 | Reagovat

Hubu ma  osel a kdyz zacne hyyyyykat zacpem mu HUBU jetelem.Mezi nami, jsou ruzni recnici,"hlasatele prava , spravedlnosti" maji u te huby jako posilovaci prostredek mikrofony z poradnymi decibeli,takze u pristich Slibu chystejte jetelinu........doporucuji po zacpani Hub Hlasatelu Dobra tou jetelinou, venovat ten opusteny mikrofon detskemu sboru k zaspivani lidove pisne jejiz text se pta, Proc ten jetelicek roste u vody? Odpoved je : no prece aby ti hubozvastavy na ten jetel nemohli.Boji se povodni.                            Skvoreckeho jsem mel rad a ruce pryc od nej,patri k vasi kulture tak ji nenicte.Nedej Boze aby jste se docista zblaznili,s takovou logikou za chvili si precteme ze i Jan Werich...........??

23 rucuk rucuk | E-mail | 22. srpna 2010 v 10:24 | Reagovat

ion- Škvorecký asi nebyl na seznamu Cibulky, to spíš jeho paní, která o tom napsala knihu . Vysvětlovala právě, co to s lidmi udělá, když je někdo nařkne. Takový flíček i po rehabilitaci na něm zůstane, protože lidi si myslí ledaco a nevěří už pomalu nikomu.

24 ion ion | E-mail | 22. srpna 2010 v 10:51 | Reagovat

Takze zena spisovatele Skvoreckeho budu stale tercem pomluv??

25 rucuk rucuk | E-mail | 22. srpna 2010 v 13:20 | Reagovat

To ne, podle jejího vyprávění, není šikanovaná ani její muž.  Mluvila spíše o jiných lidech všeobecně.

26 ion ion | E-mail | 22. srpna 2010 v 20:51 | Reagovat

Ja jenom ze jste napsala- narknut,flicek,lide si mohou myslet ledacos a neduvera.....i tak je to smutne. Kazdy narod ma sve.....U vas potopy,u nas pozary a zemetreseni.....blizi se komunalni volby a lide zase zacinaji blbnout....cert to vem

27 rucuk rucuk | E-mail | 22. srpna 2010 v 22:10 | Reagovat

26-ion- Komunální volby, to zase bude. U nás to vypadá tak, že klidně během období vymění zvolené lidi. Ti co měli nejvíce hlasů třeba  preferenčních - odstoupí a dají tak možnost dostat se tam zase určeným lidem.  Opozice je u nás téměř bezmocná, vidíte to ve sněmovně.  I v televizi to komentují tak, že se soc.dem. a komunisté ,,vykecávali, zdržovali a stejně byli přehlasováni". Máme zase vládu jedné strany a přílepků. Stejní lidé si udělají novou stranu a ,,jedou" znovu...

28 ion ion | E-mail | 22. srpna 2010 v 22:52 | Reagovat

Chcete rici, ze v nove zvolene koalicni vlade, ta nejsilnejsi funguje Monopolne? Takze ti Prilepeni se v zime, az bude vlhko, muzou lehce odlepit?

29 rucuk rucuk | E-mail | 22. srpna 2010 v 23:26 | Reagovat

28-ion- neodlepí se, přišli by o posty. Moc toho zatím  ti koaliční spojenci neovlivnili, nevšiml jste si? Sliby se slibují, z pusy to jde lehce, hůře se to uskutečňuje, i kdyby chtěli.

30 ion ion | E-mail | 23. srpna 2010 v 8:49 | Reagovat

Jak vidime,politici nemaji narodnost,kupodivu ti vasi nejak jak vejce vejci z oka vypadli tem nasim.Nejspis jejich patris jsou prave ty posta o ktere se boji prijit a co se tyka skutku,vule,chteni, se pro ne postupem casu ztraci nekde za horizontem.

31 rucuk rucuk | E-mail | 23. srpna 2010 v 14:48 | Reagovat

30-ion- Víte, že se divím, že naše televize vysílá britský seriál Jistě pane ministře a Jistě pane premiére?  Co slovo, to perla a všechny způsoby řešení situací ukazují, jak politici ve svých funkcích fungují. Parodie, ano, ale ,,sakra" asi pravdivá. Omlouvám  se za to ,,....", ale přesvědčuji se o tom často nejen v tisku.

32 ion ion | E-mail | 23. srpna 2010 v 15:58 | Reagovat

pro rucuk: Serial " Jiste pane ministre"se tady hral jeste kdyz se ministri v CSSR oslovovali ...soudruhu jestli se nemylim. Tady u nas si rikali...pane. V dnesnich dnech se oslovuji ....kolego.Parodie serial" sakra" pravdivy bude nejspis  pokracovat s novym titulkem " Ministri celeho sveta,SPOJTE SE " !!!!!!!!!!!!  V kazdem pripade nas postavy serialu a humor Anglicanu pobavil.

33 rucuk rucuk | E-mail | 23. srpna 2010 v 18:40 | Reagovat

32-ion. No jistě, hráli a tehdy se to bralo jako kritika jejich způsobu politické práce. Byl úspěšný po celém světě, ale teď v této době spíš nastavuje zrcadlo , protože to jednání je podobné. Tehdy to bylo všechno na povel a teď si to ministři většinou dělají po svém, ne?

34 jitka jitka | E-mail | 25. srpna 2010 v 7:36 | Reagovat

No to je hodně dávná historie a mě zajímá současnost. Všimli jste si jak se valíme k bodu zlomu? Je to v ČR jako v klidné řece těsně před vodopádem.Koncem září se začne prudce zvedat nezaměstnanost a navíc je i ticho po pěšině,že by v příštím roce měly konečně padnout pracovní bariéry v Německu.Proti realitě dneška je selanka ,co tu popisuje blogerka.Proč nejste dnešní?

35 jitka jitka | E-mail | 25. srpna 2010 v 7:55 | Reagovat

Ještě k těm pomluvám a donášení- není to česká specialita a dokonce funguje na mezinárodní úrovni. Víte, že  Němci za Krušnými horami poslali do Bruselu dopis, že je Češi zamořují smradem kočičinců a dokonce  pod žádostí, aby Brusel proti nám zakročil, je podepsáno víc než 10000 poctivých čistotných a pracovitých,kteří si stěžují na ten český šlendrián VYHLAŠUJI BOJKOT KAUFLANDŮM,LÍDLŮM A JINÝM NĚMECKÝM KŠEFTŮM,kteří ani u nás nechtěj platit daně

36 rucuk rucuk | E-mail | 25. srpna 2010 v 16:53 | Reagovat

35-Tedy, to se mě dotklo. Víte, že podestýlka pro kočky do záchodků je kupovaná- nebo dovážená- z Německa? Prevíti jen vydělávat na těch hloupých Češích a ještě je pomlouvat? Takže ten jejich píseček je na nic, když jim to odsud smrdí!:-))

37 rucuk rucuk | E-mail | 25. srpna 2010 v 17:00 | Reagovat

Jitka- vím, že popisuji, či píši příběhy, tak jak jsem je odkoukala od života a současnost sleduji spíše u svých potomků. Nejsou typičtí, protože všichni (zaplaťpanbůh) pracují a snad jim to vydrží, vnoučata poctivě studují a snad dostudují. Jestli pak budou mít práci, to tedy už nevím. Vybrali si takové obory, které zatím potřebné jsou a tak uvidíme. Ta nezaměstnanost je hrozná. Předpokladem k normálnímu životu je mít práci, zaměstnání, potom snad . Mám pocit, stále více, že lidé dávají přednost tomu, že mohou říkat co chtějí, nikdo je zatím neokřikuje (ve firmách to už tak jednoznačné není), ale také je zbytečné, když se jim něco nelíbí. To je dobré?:-(((

38 ion ion | E-mail | 26. srpna 2010 v 10:39 | Reagovat

pro rucuk [36] Zadny narod neni hloupy,natoz vy Cesi.To ze kupujete jejich produkty? Pokud je nevyrabite,dovazite.Tim ze je kupujete od Nemcu zesilujete jejich ekonomiku a zeslabujete vasi.Takze otazka zni : neni nikdo u vas co by mohl tenhle produkt vyrabet? Dodatkem: Germanum nejen ze smrdi zhora uvedena jejich vyroby podestylka a pokakana ceskou kockou, ale vy samotni Cesi,jste jim trnem v oku pekne dlouho,zvlast po Odsunu Sudetskych Nemcu.

39 Zirk Zirk | 26. srpna 2010 v 12:10 | Reagovat

Co tím autorka chtěla říci vzhledem k dnešní době  současné ekonomické situaci a kolotoči co předvádí dnešní vláda.  

Pravda je že z historie se lidé mají poučovat ale stále dokola mlýt stejné téma současné lidi nezajímá protože mají starosti o práci apod. Pak se nelze ani divit těm ladým, že kritizují důchodce, protože ti jen filozofují a vzhledem k dnešním problémům jen mlátí prázdnou slámu.

40 rucuk rucuk | E-mail | 26. srpna 2010 v 14:58 | Reagovat

39-zirk, stačí sledovat články v novinách, co se slibovalo,  nejde všechno, jak si to noví nastupující ministři představovali. Podle vás, co mají ti důchodci asi dělat jiného, než sledovat dění, litovat ty, kteří přicházejí o práci a ty co ji nemají. Bohužel, ta srovnání jsou smutná. Různé provozy(fabriky) se rušily, nové se chtějí stavět, ale tam, kde je lidé mnohdy nechtějí z ekologických důvodů. Místo aby se využily prostory, kde ty fabriky byly. Tím však zase ti ,,odpůrci" ruší možnost nových pracovních míst a to je pořád dokola. Důchodce mladí většinou nekritizují, protože jsou jim šum a fuk, pokud je nemusí opatrovat. Důchodci jim neubližují, spíše většinou pomáhají hl. v rodinách. Mladí musí nejdříve něco dokázat, pak mohou kritizovat. Budou-li dobří, zapleskáme jim:-))

41 rucuk rucuk | E-mail | 26. srpna 2010 v 14:59 | Reagovat

Stejně je divné, kam se ta diskuze zvrtla od námětu povídky, že?

42 ion ion | E-mail | 28. srpna 2010 v 11:12 | Reagovat

[41] rucuk: Ano je to skutecne zajimave kam mnoho diskuzi se odboci od puvodniho thematu,mezi nami to nevadi.Horsi je kdyz se nam zvrtnou nase vlady co vychazejic z bodu "0" dojdou k imanigarnim polozkam co nase mozecky absolutne nemohou vstrebat. Vratme se k povidce z centralni postavou Zdenka,jenz se zvrtl ale svou cestu asi nenasel. Didagma : uvaha Jana Wericha 1978 - Kdyz uz clovek jednou je,tak ma koukat,aby byl. A kdyz kouka ,aby byl, a je ,tak ma byt to,co je, a nema byt to,co neni, jak tomu v mnoha pripadech je.Kdyby si pan Zdenek vzal k srdci slova Jana Wericha,pokud je cetl,nikdy by nepadl moralne tak nizko.Neni nic horsiho kdyz prijdes o vlastni tvar,osobnost a uctu spolecnosti.

43 rucuk rucuk | E-mail | 28. srpna 2010 v 13:36 | Reagovat

Čest má člověk jen jednu, pokud ji ztratí špatným činem, někdy stačí i pomluva, těžko bez ní žije, pokud má svědomí...

44 ion ion | E-mail | 29. srpna 2010 v 12:14 | Reagovat

[43] rucuk: Cest ma clovek jenom jednou... Ono vite ,na tohle thema jsem casto premyslel.Potkal jsem mnoho lidi co mnohaletem vyhnanstvi na ostrove Makroniso,Jaros,podlehli muceni a ztratili tak svoji cest podepsanim ve kterem se vzdavali sveho politickeho presvedceni. Vratili se ke svym rodinam a nikdy jim nebylo odpusteno. Zemrelo jich mnoho s cejchem zradce a ti co jeste ziji,nemluvi.Ztratili cest?Meli tam umrit,kdyz po vykopani diry do ktere je uskladnili a prikryli plechem na tyden pod zhavym sluncem v 60c.?Ptam se sam sebe.Na jejich miste,jak bych se asi zachoval? Postava Zdenka se da v urcitem smeru [byl na nej veden psychologicky natlak- muceni] snad take paralelne prirovnat.Nejsme vsichni stejne silni a odolni v podobnych situacich.Mne kdyz jsem jeste zil u vas,bylo mnohokrat receno jako synu politickych emigrantu o jistych privilegii ktere mou cest mohli zlomit.Nestalo. Nejsem bohaty,nemam penez nazbyt ale to ciste svedomy na stesti zustalo.Snad to je jedine me bohatstvi i kdyz pro mnoho lidi to zazni smesne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx