Olomoucké sady- z Věstníku Bezkydy-Jeseníky.

21. srpna 2010 v 23:51 | Ruža z Moravy |  Z historie života
A.N.
Olomouc nemá na blízku lesů jako některá jiná města (Šternberk, Loštice , Zábřeh), může se však honositi svými rozlehlými sady, jež se řadí k nejkrásnějším okrasným sadům v Československé republice. Zpříjemňují olomouckým občanům šeď života a vábí k sobě cizince, kteří v Olomouci hledají stopy staré umělecké tvorby, jež tak bohatě obdařila právě toto kdysi hlavní město země.




Nejblíže hlavního nádraží (10 minut) jsou položeny Schillerovy sady. Do nich vcházíme Kosinovou ulicí od hotelu Palace nebo po nábřeží moravního ramene, vroubeného řadou kadeřavých akátů. Sady jsou přimknuty k mohutným skaliskům a hradbám, do nichž je vklíněn arcibiskupský palác, kanovnické residence , školy Komenium, kasárny, sanatorium dr. Koutného, seminář a Michalský výpad, část bývalého olomouckého opevnění , jímž můžeme vystoupiti do ulice Na hradě a na olomoucké náměstí.

Schillerovy sady jsou navštěvovány nejvíce přáteli přirozených přírodních krás. Procházíme jimi stále podle Moravy alejí kaštanů a lip. Uprostřed sadů bylo r. 1926 vybudováno pietní jugoslávské mausoleum. Na konci sadů na druhém břehu bývá živo na velké plovárně, přidružené k sokolskému stadionu a sokolovně.

Kráčejíce dále asi 250 m silnicí kolem tržiště a mlýna, přicházíme k nejrozlehlejším a nejkrásnějším sadům olomouckým, sadům Smetanovým.

Jimi probíhá nádherná, široká a dlouhá alej, vroubená mohutnými kaštany a lipami. Na severním konci aleje stojí v zeleni květinových záhonků Březův pomník mistra B.Smetany. Ve středu jsou pavilony : hudební, restaurační a mléčný.











S těmito sousedí nízký tropický skleník, v němž vedle ukázek cizokrajné květeny lze se podivovati skvělé Victorii regii.


Před tímto skleníkem u aleje skromný, ale pěkný pomník věnován jest kanovníkovi a příznivci městských sadů Vilému Schneeburgovi (1801-1880). Za mléčným pavilonem uzříme roztomilou ukázku Pelikánova sochařského umění před velkým skleníkem palmovým -zimní zahradou.





Na jižním konci Smetanových sadů vznešeně plují na rybníčku labutě mezi kachnami. Smuteční vrby krášlí břehy rybníčka,kde jsou lavičky k posezení mezi rybníčkem a růžovým sadem.



Smetanovy sady potěší stálou svěží zelení svých palouků, jež jsou oživeny rozhozenými shluky keřů, které hrají všemi tóny rostlinné zeleně. Je tu dřišťál, hloh, černý bez, šeřík, střemcha, líska, brslen, krušiba, svída, kozí list, pámelník, zimolez, kustovnice atd.
Mezi nimi vybíhají do výše porůznu břízy, javory, kleny,jeřáby, kaštany , jilmy, platany, smrky a jedle. Někde zasvítí stříbrná jedle, jinde se rdí červený buk. Středem aleje jsou pečlivě upravovány travnaté, vkusné záhony. Na nich se chvějí čárkovité listy palem a pestří se ve všech barvách květy pěstovaných rostlin, vysazovaných podle období. Nyní na podzim se radujeme z krásných begonií, fuchsií a pelargonií.


Poblíž Smetanova pomníku přiléhá k sadům anglický park, v němž našla umístění letošní zemědělská výstava. Za skleníkem nedaleko odtud najdeš botanickou zahradu, v níž dík několika nadšencům můžeš studovati naši krásnou i jesenickou horskou květenu. Od Smetanova pomníku vstupuješ po schodišti k hlavní bráně sadů vedoucí do Havlíčkovy ulice a přejdeš do tichých , rozlehlých sadů Čechových. Jsou stinné a vlhké. Proto tu bují kolonie skvělých kopřiv a hluchavek. Přesvědčíš se, že tyto nenáviděné byliny mohou býti i nevtíravou ozdobou takového města jako je Olomouc.
Z Čechových sadů přejdeš k Husovu sboru a podle sadu u městské střelnice dojdeš k rameni Moravy, jež spěchá obloukem pod dómem opět do sadů Schillerových.

Pochopíš, proč olomoučtí mají své město tak rádi. Sady nahradí plně krásy lesů. Město jim věnuje velkou péči a rozšiřuje je.

Něco ze současnosti:




















Tento článek jsem měla napsat alespoň před týdnem, aby byl takovou malou pozvánkou na výstavu květin Flora, která se koná v Olomouci v těchto dnech. Věřím, že příznivci a milovníci květin ji navštíví i bez tohoto článku, který mne zaujal a s malými úpravami a doplněním starými (jednobarevné) fotografiemi i ze současného vzhledu( fota z r. 2007), jsem vám jej zprostředkovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (120)
Zobrazit starší komentáře

101 Zdenka-matka Zdenka-matka | 29. srpna 2010 v 11:57

U nás budou hody příští týden, ale plánuju cestu mimo, tak jen něco napeču, uvařím, snad si rodina poradí i beze mne.

102 rucuk rucuk | E-mail | 29. srpna 2010 v 17:26

101-Zdenka-matka, u nás je klid,  nic se neděje ani ve městě. Možná to ovlivňuej to nejisté počasí. Je tu sice větrno, chladněji, ale sluníčko svítí.

Někde se tomu říká posvícení...-.

103 Zdenka-matka Zdenka-matka | 29. srpna 2010 v 21:58

No, ty hody mají daný pevný termín, jen nevím podle jakého klíče. Ale poslední dva roky je přesunuli o týden jinak, aby termín nekolidoval se znojemským historickým vinobraním. To by u nás nebyl nikdo.

104 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2010 v 20:30

103-Zdenka-matka, Hody jako takové mají souvislost se zasvěcením kostelů, ale zřejmě také s koncem žní- něco jako je jinde posvícení. Úroda je ,,doma" tak se slavilo. To  ale vy dobře víte, možná je to u vás ještě  zvykem slavit. Tady to bylo paradoxně více slaveno za minulého režimu v našich dětských a mladých letech- asi díky pamětníkům, kteří byli zvyklí a také (co si budeme namlouvat) každá příležitost někoho nadzvihnout udržováním zvyků pocházejících z náboženství byla dobrá. Jakmile se něco přestane zakazovat, už to tak netáhne, mladá generace má jiné zábavy, nějaké hody je zajímaly snad jen tehdy, když byly v obci kolotoče, stánky, různé atrakce, dnešní už ani to ne.Jsou již na jiné úrovni zábavy.

105 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 31. srpna 2010 v 23:08

U  nás se hody oživovaly po r. 1990 finanční injekcí radnice schválenému pořadateli.

Tehdy jsem byl členem městs.rady a navrhl jsem  4 místní svátky. Osvobození 18.IV. , připomenutí  horenského práva, povýšení na město a hody.

Horenské právo udělil Markrabě Jošt Lucemburský asi 1383, což byla nevídaná věc s oblastní působností pro všechny viničné "hory". Evidence viničných hor a horenský soud pozvedly na dlouho Židlochovice. Stávající radnice se vyvinula z budovy horenského soudu.

Povýšení na město nastalo v r. 1873 listinou vydanou císařem  F.Josefem I. Bohužel původní listina se ztratila ( stejně jako orginál artikulů horenského soudu. Zřejmě se nevedl archiv odborně. Při předání v r. 1918 "německou správou" do českých rukou, se listiny nenašly.

Hody se zde slaví k 15.9. a poslední pamětní den je 28.10.

připomíná se pobyt TGM na zdejším zámku za I.republiky

( 1922 - 28 ).

V místní pamětní den je vyvěšena městská vlajka, městský rozhlas připomene událost a obvykle je k tomu doprovodný program.

106 rucuk rucuk | E-mail | 1. září 2010 v 10:09

105-nar.soc. Tak je vidět, že různé oslavy se dají udělat i mimo ty  tradiční hody  nebo posvícení. Myslím, že to obyvatele tak trochu sbližovalo. Tady už zůstaly kromě Welzlování každoročního jen ty trhy v září (To tedy nevím, jak letos budou, protože počasí jim nepřeje) a pak na 1.máje- čím dál méně, jak jsem zaznamenala v květnu.

Věřím, že v různých obcích mají spolky, které pořádají slavnosti  a lidé se zúčastňují.

107 rucuk rucuk | E-mail | 1. září 2010 v 10:14

Dne 23.srpna 1968 pro členy knihovny Máj vyšel prémiový svazek  100letý kalendář. Docela zajímavé čtení. Sestavil a komentářem opatřil Milan Schulz, výtvarně zpracoval Václav Kabát. Je to docela zajímavé čtení, začíná r. 1867 Světovou výstavou v Paříži a končí rokem 1967 Černou kronikou...

108 rucuk rucuk | E-mail | 1. září 2010 v 10:15

To byla doba, kdy vycházely údaje odevšud, cenzura moc nevyváděla, bylo volněji, takže jsou tam záznamy i nedobré pro tehdejší režim, nepřikrášlované...

109 rucuk rucuk | E-mail | 2. září 2010 v 20:01

Chtěla jsem najít v tom kalendáři něco z roku 1910 jako ukázku, ale je tam jen ,,kolem" rok 1907 a pak až 1917. Tak ukázku z roku 19O7 - Pot je jedovatý:

Francouzský fysiolog Arloing prováděl zajímavé pokusy, kterými dokázal, že jest lidský pot jedovatý. Jedovatost jest různá podle toho, bylo-li pocení přirozeně nebo uměle vyvolané, při práci nebo v klidu.Po silné svalové námaze jest pot mnohem jedovatější. Uměle vyvolaný pot, na př. v parní lázni, jest velmi slabě jedovatý. Byla-li osoba delší dobu ve studenu  a zpotila se potom, má pot takto docílený jedovatost největší. Množství potu, jež se za obyčejných okolností vyloučí z lidského těla, stačí k otrávení člověka 65 kg těžkého. Zvíře, očkované lidským potem, ztrácí rychle na váze, tak, že na př. dávka 20 krychlových centimetrů stačí, aby snížila váhu dotyčného zvířete o polovinu.

pozn.Tak to nevím, proč už to někdo nevyužil buď k otravě někoho nebo naopak jako prostředek na hubnutí...

110 rucuk rucuk | E-mail | 2. září 2010 v 20:02

Jsem si vědoma toho, že s původním článkem toto povídání nesouvisí, ale jak vidno to většina komentářů u tohoto článku, takže to už vůbec nevadí.

111 rucuk rucuk | E-mail | 3. září 2010 v 9:25

Hru,, se slovy" budeme hrát v Kavárničce, pan Ivan slíbil, že nás seznámí se ,,složenými" slovy  z doby obrození národa.:-))

112 rucuk rucuk | E-mail | 4. září 2010 v 21:50

Ať koukám, jak koukám, z těch co čtou blog nikdo na Floře nebyl a nic nám o té letošní neřekne...:-))

113 matka matka | 8. září 2010 v 17:12

No, já tam teda fakt nebyla.

114 matka matka | 8. září 2010 v 17:12

Teda kdysi dávno ano.

115 matka matka | 8. září 2010 v 17:13

Ovšem na to si už ani nepamatuju. je to jako hodně vzdálený sen.

116 matka matka | 8. září 2010 v 17:13

:-)

117 rucuk rucuk | E-mail | 8. září 2010 v 21:15

Já jsem tam byla asi v roce 1995 a od té doby už bohužel. Stejně to ale bylo hezké- květiny se mi líbí , ale hlavně na záhonech, keřích- aranžované kytice a úpravy jen ty skromnější. Pokud jsou mohutné, je mi jich líto, že jsou utržené.

118 rucuk rucuk | E-mail | 8. září 2010 v 21:15

Sice stejně odkvetou, ale...

119 matka matka | 8. září 2010 v 22:11

Letos mi teprve začínají kvést cinie a mečíky,  nevím, jestli stihnou rozkvést jiřiny. Sázela jsem vše trochu později.

120 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2010 v 14:04

119-matka, měla jsem bílé mečíky ve svatební kytici. Chtěla jsem bílé růže, ale zahradník, co objednával květiny až někde v Brně nakonec říkal, že růže už nemají a dodal mi kytici z bílých mečíků. Byla krásná. No a to bylo 16.září, takže asi tak normálně dlouho kvetou, ne? Snad vám to všechno ještě pokvete, když je tak nejisté počasí:-))

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx