Bylo mi dvacetosm a půl, když přijeli.

11. srpna 2010 v 11:27 | Ruža z Moravy |  Různé ze života
Dělala jsem likvidátorku faktur v zásobování stavebního podniku. Jezdila jsem také jednou měsíčně podle potřeby na stavební střediska pro příjemky na materiál k fakturám. Do Kamenického Šenova byla cesta složitější. Muselo to být na dva dny, abych vše stihla a tak jsem, nerada, opuštěla na ty dva dny své malé ,,kluky", svěřujíc je zcela do péče manžela.


To jen pro vykreslení situace ve dnech 21. a 22. srpna roku 1968 z pohledu normální zaměstnané ženy.
Ve vlaku měl někdo rádio na baterii. Vyjeli jsme po hlavní trati brzy ráno, nic se nezdálo jiné, než jindy. Najednou všichni ve vagoně - byla tam jen ta oddělená kupátka - ztichli a majitel rádia zesílil zvuk. Ozvalo se volání o pomoc z rozhlasu Praha. Nevíme, co bude... venku jsou sovětští vojáci a mají zbraně.. No, bylo to podivné, deprimující, neuvěřitelné. Nikdo ani nemukal.

Ve škole nás učili, že SSSR je náš osvoboditel, přítel. Dopisovali jsme si se sovětskými školáky, zpívali ruské písně, sledovali ruské filmy, pohádky. Není přece možné, aby nás tito lidé nějak ohrozili . Vždyť v mnohém v nás viděli vzor a my v nich. Po určité euforii jara roku 1968 nás ani nenapadlo, že bychom nějak ,,ohrožovali socialistický tábor."

Přijela jsem na stavbu, všude se pracovalo normálně. Vyřídila jsem vše celkem bez problémů, jen lidé se mi zdáli nějací zaražení. Jindy žertovali, ale ten den bylo ticho. Měla jsem zamluvený nocleh v Novém Boru v hotelu. Hned ráno odjížděl autobus v Nového Boru do vlakové stanice, odkud bylo lépe jet domů. Někdy jsem jezdila přes Prahu- na Florenc a pak z hlavního nádraží, ale tentokrát nám bylo doporučeno hned v Novém Boru jet jinou trasou. Pořád jsme nevěděli, co se děje. Občas přeletěla letadla, ale jinak slyšet bylo jen takové vzdálené hučení .

Objevila se před námi kolona sovětských nákladních vozů. Než se uvolnila cesta, autobus zastavil. Naivkové jsme zvědavě vystoupili z autobusu a snažili se přiblížit, podívat se. Dva vojáci se zbraněmi v rukou nám říkali: Postojte, vozvratítěs, zděs nevazmožno idti.
V té době jsem si znovu dopisovala s kamarádkou z Moskvy, která si kdysi se mnou psala ve 14 letech, takže jsem ruštinu ještě ovládala. Ptala jsem se, proč k nám přijeli, co se děje. Odpověděli mi, že u nás kontrarevolucia a oni nás přijeli spasti- zachránit. Kolem mne pár lidí- já jsem jim říkala "To není možné! U nás je vše dobré, nic zlého se neděje. Kde jste to vzali? Vojáci krčili rameny . Najednou se tam objevil důstojník, který nás sledoval zpovzdálí a přišel k nám: Iditě, ustupájtě, něnádo govoriť.
Tak jsme šli a pak za chvíli autobus i kolona odjely.

Na nádraží na mne čekal náš vedoucí zásobování, já vykulená, proč to? On mi normálně vynadal: ,,Ženská, zbláznila jste se? Proč jste se nevrátila hned ráno vlakem domů? Máte tu děti, co kdyby se vám něco stalo? " Byl celý vyplašený, ale já jsem nějak nechápala, co se děje. Málokdo si pomyslel, že by po někom z nás mohli střílet. Kde co bylo , jsme tehdy ještě nevěděli. Kluci mě uvítali všichni radostně, ale asi také neviděli- tedy manžel- nějakou hrozbu pro mne v té cestě. A já jsem byla jen,, svědomitá pracovnice."

Tak to jen taková vzpomínka na ,,můj" 21. srpen 1968.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dodatek, který jsem na základě tehdejší i letošní diskuze hledala a našla podle hlediska min. doby z Rozumu do kapsy z r.1980 v přehledu událostí roku 1968. Takto krátce to tam bylo popsáno:
3.-5.1968- zasedání ÚV KSCˇ odvolalo z funkce l. tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného a zahájilo proces nápravy nedostatků a nedořešených problémů.
5.4. 1968 - zasedání ÚV přijalo Akč ní program s úkoly pro nejbližší období, který však obsahoval též nemarxistická revizionistická stanoviska.
3.8. 1968 na schůzce komunistických stran 6 socialistických zemí v Bratislavě potvrdili vedoucí představitelé KSČ internacionální závazky cůči socialistickému společenství , ale v praktické politice k obratu nedošlo.

21.8. 1968 vojska 5 států Varšavské smlouvy - SSSR, BLR, MLR, NDR a PLR - vstoupila na území Československa, aby zabezpečila socialistický systém.
16. 10. 1968 předsedové vlád SSSR a ČSSR podepsali v Praze smlouvu o dočasném rozmístění ovětských vojsk v Československu.
(Jen na okraj: dnes ani smlouva být nemusí a rozmístění různých vojáků na cizích územích existuje také.)
27.10.1968 Národní shromáždění přijalo ústavní zákon o federativním uspořádání státu.
17.4.1969 ÚV KSČ zbavil funkce I. tajemníka Alexandra Dubčeka a zvolil nové předsednictvo v čele s Gustavem Husákem.
29.-30.5.1969 ÚV KSČ přijal realizační směrnici, jenž měla obnovit jednotu a vedoucí úlohu KSČ, upevnit funkci socialistického státu, provést účinná opatření k řešení hospodářských problémů a upevnit vztahy k socialistickým zemím.
Jen ještě jednu zajímavost: 11.12.1973 Německá spolková republika uznala nulitu Mnichovské dohody a navázala diplomatické styky s ČSSR. (Nebylo to trochu pozdě?)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 caracola caracola | 11. srpna 2010 v 12:07 | Reagovat

Asi by nebylo správné   chápat osvoboditelskou roli sovětů v roce 1945 a tzv.bratrskou pomoc v roce 1968,spojitě. Za to první zůstávám vděčným tím druhým jsem trvale otráven. Nejlepší je,že vojáci na tancích vůbec nevěděli kde jsou a mysleli,že v NSR. Museum ,které ostřelovali pak považovali za raichstag. Alespoň to tak říkali ti obyčejňáci se kterými jsem mluvil.

2 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 11. srpna 2010 v 13:51 | Reagovat

Kdo chtěl mohl tu "bratrskou pomoc" vidět i dost dlouho u tuřanského letiště v Brně. Z letadel vytahali děla a druhý den ráno už byla řada 16 děl namířená na Brno. Spojovací silnici do Slatiny uzavřeli, jezdili přes ni napříč z letištní plochy na okolní pozemky, stavěli stany, obsadili kdejakou stavbu v okolí, ukradli každý balík slámy a vše co bylo na stromech v zahradách v dosahu 3 km.

Když jsem tam projížděl na skůtru, namířili na mne samopal a davaj nazad. Jel jsem do práce ke kombajnu za jednoho kovaného soudruha, který se z té pomoci přímo podělal a zalehl. Objel jsem ten tábor volů po okolních vesnicích, ale moc jsme si nepomohl. Naftu už JZD nedostalo a pšenice v Ochozu se sklízela až buhví kdy, jen aby se uklidilo pole.

Se svěřeným kombajnem jsem vyjel 23.8. z Brna do Svratky.

Jel jsem proti polským vojákům. Jeden lampasák vyskočil z gazíku a řval, asi abych se ztratil ze silnice. Hned jsme si tykali. Ty hovado, mluv po česku nebo táhni i s ostatními domů. Jel jsem dál a proti jedoucí náklaďáky i tanky mne míjely vybočením přes příkop na strniště.

Vrátil jsem se za měsíc a blbové trčeli stále u Brna.

V každé dělové hlavni měli rudý prapor.

3 Zdenka Zdenka | 11. srpna 2010 v 14:04 | Reagovat

Poblíž Břeclavi se usadili v cibulovým poli, kluci na ně jezdili házet tu cibuli,... a Kryl zpíval "Bratříčka..."

4 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 11. srpna 2010 v 14:16 | Reagovat

No a já jsem v den vpádu vojsk Varšavské smlouvy byl na rande v Bílé Vodě u Javorníka.Když jsem slyšel,co se děje,hned jsem sedl na motorku a jel jsem domů.Nad hlavou mi hučely těžké stroje a po cestě domů jsem také potkával i Poláky i Rusáky na autech.Byli v plné zbroji,a já naiva jsem si myslel,že to je nějaké cvičení na ostro.Když jsem dojel domů do mé rodné obce Libina,tak teprve tam jsem se v hospodě dozvěděl celou tu pravdu.Druhý den jsem šel na náměstí za kamarádama na pivko do Obecního domu(pohostinství na náměstí) a tam už to všichni věděli,že k nám vtrhli Rusové,Poláci i Maďaři.Přes dědinu nám projížděli kolony ruských vozidel a my jsme jen zděšeně zírali.Jeden můj kamarád,asi o dva roky mladší vytáhnul z legrace šestiranný poplašňák a asi třikrát vystřelil nad hlavu.To jste měli vidět-kolona celá zastavila a ruští vojáci na náměstí mysleli,že se stromů kaštanovníků někdo střílí po nich a tak spustili se samopalů takovou palbu,že popadaly snad všechny kaštany,co tam rostly.My jsme se tak lekli,že jsme vlítli do hospody a čekali,jestli tam nevtrhnou.Asi po deseti minutách se kolona zase rozjela směrem na Šumvald na Uničov a nám se ulevilo,že to tak v klidu dopadlo,že to mohlo skončit daleko hůř.To víte klukoviny ale mohlo to dopadnout hůř,třeba střelbou do lidí,kterých tam pár postávalo a zíralo.To byly mé první dny okupace.Později jsem byl v Olomouci svědkem,jak hlídkovali u nádraží,tak na protest začaly houkat sirény v celém městě.U nádraží stál namísto hotelu Sigma starý hotel Družba(říkalo se tomu tam hotel u Širasa(asi podle Viliema Širokého).Tak když začaly řvát ty sirény,tak dva obrněné transportéry otočili a zamířili kulomety na ten hotel na sirénu a tu během dvou minut sundali pořádnou dávkou z kulometu.Později jsem se s nimi dostal i sem tam do styku,protože mi chodili do hospody,kde jsem jako číšník pracoval,tak chodili na pivo,to už jsem bydlel v Bruntále a tam mi to dost vyjasnili.Na popud Husáka,který se jel bratřit s Brežněvem do Moskvy,tak tam tu celou akci dohodli,aniž by náš národ upvědomili,že tu najedou řešit něco,co tu v podstatě nebylo,jakápak tu byla kontrarevoluce,to nikdo ani nepostřehl,spíš se ten komunistický president bál o svržení z té jeho diktatůry,tak to ukuli v Moskvě jako překvapení.Prostě zločinec se domluvil,jak nám nahnat strach s Ruskem.Ti se vzdy líbali jako dvá teplouši a dovedli si hrát do karet.Prostě podras na nás na obyčejný lid,který se nechtěl ohýbat tak,jak si to ti naši i ruští Bolševici plánovali.Po debatě s mnoha vojáky v hospodě i venku,tak mi řekli,že ani nevěděli,kam a proč se stěhují a proč sem vůbec musí§Prostě to dostali nařízeno od velení a tím to proně bylo jasné-splnit rozkaz.Mnoho jich bylo,kteří se za tento násylný vpád styděli a omlouvali se nám.Holt politika je svinstvo,to už dávno víme i my obyčejní lidé,nic se vpodstatě nezměnilo v tom humbuku dějin.Dnes zase posloucgháme diktaturu,která k nám přišla z opačné strany(s USA) a držíme huby a krok,takže se nic nezměnilo,jen si ti lumpové převlékli kabáty.Pak se tu nemá těžko dýchat,když je to tu těmi špinavostmi tak zamořeno.Nic nenaděláme-jsme jen pěšáci a ti musí zase jen trpět a poslouchat,jinak nás zametou.

5 Michal Očadlík Michal Očadlík | 11. srpna 2010 v 18:46 | Reagovat

Zajímavý článek: http://hn.ihned.cz/c1-21855720-proc-jste-nebojovali-pta-se-byvaly-sovetsky-vojak

"Řekli nám tu nejhorší věc: Že musíme bratrsky zachránit Československo před německým imperialismem. Řekli nám, že Bundesrepublik poslala do Československa tanky a že už jsou na padesát kilometrů v Československu a řvou: Na Plzeň!," vysvětluje Magid a dodává: "Já věděl, že lžou, ale i já sám, který nenáviděl komunisty, jsem si říkal Bože můj, německé tanky v Československu. Kdo ví."

6 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 11. srpna 2010 v 20:07 | Reagovat

[5] Michal Očadlík, 11.8.2010 18:46

Nevím co je na tom článku zajímavého. Další vyčůránek si to tady obhlídnul a usalašil se. Jak se živí, kolik odvede na daních by mně zajímalo. To v tom článku jaksi opoměl, sdělit. Ruská nátura, přimáznout se, nezanikne.

Napřed to byli bělogvardějci ( carského typu ),  teď jsou to pohrobci komunistického carismu, s pašováním, raketýrinkem, nájemnými vraždami a jinými dobrotami.

7 quark quark | E-mail | 11. srpna 2010 v 21:07 | Reagovat

nár.soc (6)

Dobrý den,

myslím, že se mýlíte. Ten článek je zajímavý. Jestliže bývalý příslušník sovětských okupačních vojsk vyjádří podiv nad skutečností, že se československé vedení státu smíří se strátou suverenity, aniž by mobilizovala armádu, pak je sosi shnilého ve státu dánském.

Jak se vyjádřil básník Diviš, cituji nepřesně: Když se v Praze objevily ruské tanky, na druhý den byla Praha počmáraná jak dekl od hajzlu. Patnáct miliónů grafomanů a žádný voják.

Stát obecně (vedení státu,jeho vůdčí složky) má jednu jedinou povinnost vůči příslušníkům státu (aby byl hoden nazývat se státem a nikoli pašalíkem) totiž bránit suverenitu státu proti cizí agresi se zbraní v ruce,tzn má povinnost povolat armádu, aby bránila tuto suverenitu. Jinak nechápu k čemu by jinak armády, jako legitimní složky represivního aparátu státu byly zřizovány.

Eduard Beneš - dvojnásobný vlastizrádce - presidentem Československé republiky, zákonem posvěcený jako ,,president, který se zasloužil o stát,,

Ludvík Svoboda armádní generál komunista vlastizrádce a president.

Alexandr Dubček vlastizrádce, v Moskvě údajně brečel do popelníku, a opakoval mantru o nevděku sovětských soudruhů,, co mi to jen udělali,, po revoluci s ambicí být presidentem demokratického státu, nakonec se ,,spokojil,, s funkcí předsedy parlamentu.

A kde zůstali všichni vojáci a v dobrém slova smyslu vlastenci ochotni bránit státní suverenitu? Buď byli mrtví, lépe řečeno popravení stalinským režimem jako generál Píka, nebo Mašín, (otec synů, kteří budou později označeni kolabaranty a lidmi se špatným svědomím, jako ,,odporní vrazi,,) A nebo se velice rychle smířili s realitou posrpnové okupace a své vlastenectví vyjadřovali stupiditou s čakanem v ruce, když ,,naši hoši porazili Rusáky v hokeji,,  

Poslední zoufalý pokus Palachův vyburcovat svědomí národa a jeho oběť se jeví v tomto světle jako hrdinství,které ovšem nedosáhlo u české veřejnosti pochopení, a následně znesvěcenné oficiální histografií, která vytvořila novodobý mýtus ve vleku lživé propagandy o novodobých českých dějinách.

Vlast, národ ani státní příslušnost si člověk nevybírá, v každém případě snad můžu vyjádřit přesvědčení, že nejsem nijak hrdý na skutečnost, že jsem příslušníkem státu a národa lokajů, kolaborantů a vlastizrádců.

8 rucuk rucuk | E-mail | 11. srpna 2010 v 21:36 | Reagovat

7-quark- Jak byste si představoval v té době boj proti ,agresorovi". Máte vůbec pojem, jak by to dopadlo. To byste tu měl natvrdo gulag. Okolní mocnosti- jako obvykle jen studeně válčící, se vyjádřily, že je to věc ,,socialistického tábora" a nebudou se do toho plést. Na pomoc nám chtěli jít pouze Jugoslávci, pokud by je naše vláda vyzvala, což se samozřejmě nestalo. Těch hesel: Ivane jdi domů bylo tolik, že jsme se dost divili, jak   na výkřiky a nadávky našich občanů  obyčejní vojáci, kteří stáli na křižovatkách, když měly jet ruské kolony, nereagovali ani  náznakem střelby. Jen jim lítaly oči, vyplašené a myslím se i báli, protože bez povelu nesměli střílet.

9 rucuk rucuk | E-mail | 11. srpna 2010 v 21:53 | Reagovat

To bylo nakonec dobře, protože naši uměli jen hrozit, pokřikovat, ale na upozornění důstojníka, který se tam objevil a jen mávl rukou- odsuda, odsuda...se trousili mrmlajíce pryč. Vy byste si troufl v té situaci vyjít třeba se zbraní? Ke krveprolití nevinných lidí  by došlo. V té době byl Sov. svaz ještě silný a ne tak rozbitý jako za Gorbačova. Však ho Němci vyznamenávali přízní , že pomohl  rozbít soc.tábor. Ono to k tomu už samo spělo, ale každý byl v tom směru vítán.

10 Michal Očadlík Michal Očadlík | 11. srpna 2010 v 22:21 | Reagovat

rucuk: Možná by odboj probral sovětské vojáky, kteří si mysleli, že jsou na cvičení v Polsku. Jinak slyšel jsem, že jedna dobře rusky mluvící Českoslovenka v Praze pověděla sovětskému vojákovi, co v Praze skutečně dělají. Voják nad tím začal přemýšlet, a po chvíli na sebe namířil zbraň, a zastřelil se. Později prý celá první vlna sovětských vojáků musela být vyměněna za vlnu novou, s kompletně vymytými mozky propagandou. Vojáci začínali chápat, co se děje.

Odboj by byl důležitý, stejně jako byl za nacistické okupace důležitý atentát na Heydricha, kterým jsem světu jasně dali najevo, že jsme proti, a hodláme se bránit.

11 pich pich | 11. srpna 2010 v 22:25 | Reagovat

ten s tou (7) mi připomíná jistého Pejna (či jak se ten poděs- poradce prezidenta jmenuje). Ten si dokonce přál, aby nás američané bombardovali. On by vyšel před svou vilu a s rozpaženými rucemi by volal, bombardujte přátelé, rád zhynu spolu s tímto zrádným a zbabělým národem. A to ještě neznal tu "lidovou" - vítej nám pfapore hvězd a pfruhů ...

12 rucuk rucuk | E-mail | 11. srpna 2010 v 22:36 | Reagovat

10-Michal Očadlík, víte asi proč se ten voják zastřelil? Rusové nás měli vždy za nejvíce kulturní republiku mezi ostatními státy soc.tábora. Vím to přímo od té kamarádky, které ve válce padl otec. Vyprávěla mi,  v srpnu 1989, že vojáci, kteří jeli ,,někam" sloužit-  si přáli jet do ČSR, neměli rádi Němce ani tolik let po válce, Poláky jako býv . okupanty  také ne. Maďary samozřejmě také ne, takže my jsme pro ně byli nejbližší ,,bratři". Pro ty obyčejné lidi, kteří nevěděli o chování svých představitelů k nám v 50. letech. Psala jsem jednou o povídání s mladým 20letým vojákem, původem z Ukrajiny, když si jeho nadřízení netroufli ,,družbu" zarazit, jak to chodilo. Nikde nesměli jít sami. Měli v objektu kasáren jak kino, tak kantýnu. Fasovali jen 30 Kč kapesného na  měsíc, karton cigaret nebo nekuřáci 1 kg kostkového cukru jako náhradu. Ostatní měli všechno tam, takže prý nic nepotřebovali. Do města mohli jen v doprovodu důstojníků. Když jim jednou za rok přijela snoubenka jako turistka, tak jen na pár hodin ve společenské místnosti povídat a hotovo. Naši vojáci se měli proti nim prý královsky a podle názorů sov. důstojníků byli rozmazlení. Na co samostatné postele? Divili se, když obsazovali česká kasárna. Slamníky na  dlouhé palandy , deky na přikrytí a hotovo. Vojna není kojná.

13 quark quark | E-mail | 11. srpna 2010 v 23:45 | Reagovat

rucuk

Dobrý večer,

za prvé vás chci pochválit (jestli vám to pomůže) za váš článek, autentické svědectví událostí ze srpna 68. Snad to nebude znít blbě a pateticky, ale váš článek beru jako formu ,,paměti národa,,

Za druhé, bohužel ale s vámi nemůžu souhlasit s vaší interpretací událostí nastalé společenské situace po vpádu okupačních sil.

Vážená paní, státy jsou zakládány na nějakých principech a idejích. Ty principy a ideje státnosti, co je stát a jakou má úlohu, to jsem si nevymyslel já, to si vymysleli   pánové Locke, Hobes a jiní představitelé koncepce moderního státu.

Existuje teorie společenské smlouvy,  která říká, že člověk jako individuum se vzdává své svobody a tuto svou omezenou suverenitu autonomní svobody deleguje směrem ke státu, který má právo disponovat represivními složkami (kam patří především policie a armáda) aby v případě agresivního ohrožení ze strany cizí mocnosti (případ vpádu okupačních sil do bývalého Československa) tyto prostředky legitimní obrany včetně mobilizace braných sil státu (tedy armády) použil na obrana a ochranu příslušníků daného státu. To je ve stručnosti popis společenské smlouvy mezi občanem a státem.

Stát,respektive představitelé a vykonavatelé státní moci, kteří v krizových situacích nabádají občany ke klidu a rozvaze, aby ,, ani náhodou nepohněvali,, narušitele státní suverenity a nevyprovokovali agresory ke ,,krveprolití,, a legitimní prostředky obrany, tedy armádu nechají v kasárnách, aniž by padnul jediný výstřel, jsou je mi líto, buď idioti a nebo vlastizrádci. To je zhruba popis jak se chovali představitelé státu v nastalé situaci v srpnu 68. zajímavé a paradoxní ovšem je, že ty legitimní prostředky represe se zdráhali použít proti okupačním armádám, ale v následujcím roce 69 je neváhali použít proti ,,vlastním lidem,, občanům státu, kteří na Václaváku protestovali proti okupaci a protože dějiny mají občas zvláštní smysl pro perverzní humor,ti protestujcí se dovolávali a skandovali jména těch představitelů státu, kteří je prostřednictvím reprsesivních složek státu mydlili hlava nehlava.

(jak se s tímto faktem vyrovnávali soudruzi Dubček a Svoboda to už se  nedozvíme)

Jinak v roce 68 jsem si mohl těžko troufnout vyjít se zbraní v ruce, leda snad se špuntovkou nebo prakem, protože v té době mi bylo 9 let a situaci jsem chápal poněkud zmateně ,uměrně svému věku a intelektu.

14 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 12. srpna 2010 v 0:07 | Reagovat

7 quark

Zdravím Vás.

Válka je politika jinými prostředky. Na první pohled se zdá, že je to jednoduchá, pochopitelná a cíli vedoucí akce. Nic není mylnějšího. Mnoho lidí a vzdělaných i zkušených se spletlo v rozhodnutí, když dali přednost silovému řešení. Výsledek silového střetu nejde se zárukou předpovědět.

Státník ( a pro mne jím je i Beneš ) musí myslet na mnoho věcí najednou ve vymezeném čase. Proti Hitlerovi ( který ovládl naprosto hmotně zdevastovaný národ s touhou svoji "zlost" vybít ) jít sám do války, by byla katastrofa. Tak znělo většinové doporučení čsl. generality. Druhé Benešovo Waterloo nastalo už v Moskvě 1943, když neměl v ruce řádné záruky obnovení státu a odčinění okupace. Vsadil na svoji předválečnou pověst a jako jediný ze středoevropských demokratů si ji i do poválečného uspořádání udržel. Bohužel přepínal se a přecenil. Nevěřil varování Píky a oba na to doplatili.

Když nemá národ vůdce nemůže morálně růst, to vidíme dodnes.

15 Michal Očadlík Michal Očadlík | 12. srpna 2010 v 0:52 | Reagovat

rucuk: Děkuji za informace. Myslím, že nemluvím pouze za sebe, když napíšu, že by mě velmi potěšilo, kdybyste ve svých článcích přinesla více svých zážitků z této doby. Tu dobu jsem sám nezažil, a tak doslova hltám každé vaše slovo =)

16 Hanako Hanako | 12. srpna 2010 v 7:06 | Reagovat

Ráno 21.8.l968 Jsme se rozmýšleli, zda jet do práce, ale povinnost nám nedala. Jeli jsme na motorce a na první křižovatce nás na blízkém kopečku uvítal voják s kulometem a regulovčik. Pustili nás dále. Na ten pocit, kdy na vás ve vlastní zemi míří cizí voják nikdy nezapomenu. Bydlíme v prostoru mezi Milovicemi(hlavní velitelství), a Ralskem(velké letiště). Přes dvacet let nám létala nad hlavami obrovská vojenská letadla a v noci se přesunovala velká vojenská technika, ve dne kolony nákladních aut, po železnici se přesunovaly vlaky s technikou, a cisterny s kyselinou sírovou na těžbu uranu.  Našeho spolupracovníka ve služebním autě zabil sovětský náklaďák, vdova byla odškodněna až po r. 89. Zkuste v takovém prostředí odboj. Je pravda, že řada lidí kupovala od vojáků benzin, jezdili do Milovic nakupovat levné zboží apod. Ono to "dočasné umístění" v našem prostředí skutečně vypadalo jako navěky.  V pozdějších letech sovětští vojáci jezdili i pracovat do závodů. Byli to obyčejní chudáci, kteří dostali najíst ráno a pak zase po návratu. Češi jim ze soucitu kupovali svačiny, pak chodili do závodky na obědy, to se zase rozhodlo vedení. Když jste viděli ty podvyživené hochy, tak vás nenávist a chuť k odplatě brzo přešla.

17 sdr sdr | 12. srpna 2010 v 9:09 | Reagovat

(16) Hanako

Nenávist a chuť k odplatě ne vůči těm chudákům vojákům, ale vůči tomu šílenému imperiálnímu lživému SSSR a vůči celému tzv."socialismu", který dokázal jen tak bez sebemenší příčiny napadnout a obsadit cizí zemi, navíc oficiálně spřátelenou. To všechno zabaleno do lží, výmyslů a podvodů.

Ne, ti kluci za to nemohli. Za to mohl ten šílený systém, údajně tak humánní...

18 Zdenka Zdenka | 12. srpna 2010 v 9:47 | Reagovat

Systémy tvořené lidmi

účelově lidi ničí....

19 Zdenka Zdenka | 12. srpna 2010 v 9:47 | Reagovat

...lidmi...?

20 Hanako Hanako | 12. srpna 2010 v 10:04 | Reagovat

17 sdr Souhlasím a  jsem ráda, že přišla změna. Ještě dnes, když nám nad hlavou přeletí stihačka z Čáslavi, je mi úzko a to jsou naši letci.

21 rucuk rucuk | E-mail | 12. srpna 2010 v 11:49 | Reagovat

Lidi, jen bych ráda viděla přehled zemí, kde jsou  z jakýchkoliv důvodů cizí armády přestože je tam místní obyvatelé nechtějí. Kolik je všude základen, které mají bránit jinou zemi než  ve které jsou. My jsme malá zem, proto je každý hned vidět, ale bylo to zřejmě ,,opatření" těch nashoře v celém bloku a víte, že již bylo řečeno kolikrát vůči panujícímu řádu oprávněné? Po rozpadu soc. tábora se už lehko vykazovala cizí vojska, neměla nikde oporu. Zkuste někde, v jiné zemi chtít vykázat vojska USA, či jednotky OSN. Řeknete, že jsou tam oprávněně, chrání demokracii. Pro koho- ty odlišné národy , státy si to nepřejí a je to vidět v neustálém válčení. Politia je špinavá záležitost a z různých stran  jsou i různě posuzované situace.

22 rucuk rucuk | E-mail | 12. srpna 2010 v 11:50 | Reagovat

-politika-

23 sdr sdr | 12. srpna 2010 v 13:53 | Reagovat

(21)

Paní Růženko, máte trochu pravdu, ale ne úplně.

Ano, leckde jsou vojenské základny, leckde si je lidé nepřejí.

Ona totiž ve většině zemí, kde základny jsou, je část obyvatel pro a část proti, navíc tam jsou vojenské základny na základě dohod s vládami.

No a pak jsou situace, kdy do té doby tzv.spřátelená země, která má plnou hubu boje za mír, vpadne o půlnoci ke svému spojenci proti vůli všech obyvatel a proti vůli legálně zvolené vlády.

Tam už cítím velký rozdíl.

24 rucuk rucuk | E-mail | 12. srpna 2010 v 14:15 | Reagovat

23-sdr.- On ten zvací dopis existoval. Pokud to byl podvrh, tak byl opravdu osudový omyl toho, kdo ho napsal (nadiktoval). Ne všichni lidé byli fandové SSSR, zvlášť ne ti, kteří do jednání ,,vrchnosti " viděli nebo byli postiženi různými zásahy do osobních i rodinných osudů, ale vcelku již kvůli osvobození naši lidé je  považovali za přátele. Obyčejní lidé v SSSR v nás viděli opravdu přátele i po invazi, dokonce mysleli, že nás zachraňovali. Celá ta akce doslova pokazila vztahy mezi našimi zeměmi. Už to nebyli přátelé, ale usurpátoři, kteří už  zjevně chtěli diktovat , jaký bude náš další vývoj. To naše lidi brátilo ,,čelem vzad". Škoda, slovanský národ se srozumitelnou řečí (když už ne písmem) by nám měl být blízký a ne ,,nepřítel".

25 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 12. srpna 2010 v 14:43 | Reagovat

15 Michal Očadlík

Podstatou r. 1968 byla skrytá revolta "mladých", tedy těch, kteří poměrně hladce prošli vysokými školami a narazili na "staré" kádry. Ti se drželi zuby nehty dosažených pozic ( co taky měli jiného dělat ) bez vlastní inovace, neuměli řeči, nikam nevyjeli a táhli ve svém postavení hospodářství ke dnu.

Ovšem ti "noví", Pelikán v TV za všechny, byli taky pěkně zmatlaní ( v 18 letech vyakčňoval z vys. škol studenty s "reakčním původem" ). Nejen špinavá historie, ale zglachšaltované školy vychovaly jen polovzdělance a i když chtěli, na skutečné řešení málo měli. V momentě převzetí odpovědnosti se usalašili ve funkci, vlezli do T 603 a to byl jejich vrchol revoluce.

Zmátořily se i další skupiny lidí s profesní přípravou, kterou nemohli 20 let využt, založili KAN ( klub angažovaných nestraníků )  a vznikl i K 231 = odsouzených podle § tr. zákona za rozvracení republiky, který se šmahem házel na každého, kdo měl nějaký vliv a nedal se poslušně do služeb KSČ v letech 1949- 1967.

Tyto skupiny se různě  dostávaly do medií a z toho vznikaly "kádrům" pupínky strachu, "novým" to bylo zatím jedno.

Připravovala se obnova svobodných politických stran a svobodných voleb podle pluralitního modelu.

Obě komunistické skupiny se ale nemohly shodnout jak vůči KANu a už vůbec ne, co s K231.

Politickou konkurenci svorně odmítaly s odvoláním na model NF ( přijatý po válce a dávno přežilý ) měli obavu nejen z konkurence, ale z debaklu ( přišel za 20 let ).'

Sovětský velvyslanec Červoněnko si na tom chtěl vysloužit ostruhy a hlásil domů vše vynásobené 3x. Sovětští geronti stáli před stejným problémem jako čsl. "kádry".

Zde si už netroufli Indra, Kolder, Kapek, Švestka, Bilak, a další nýmandi, zopakovat r. 1948 rukama armády. Dubčekovská role v podstatě skončila vyprovozením Ant. Novotného z funkce ( jediný smysluplný lednový projev Dubčeka vyšťavil na dobro ) pak už se věci ubíraly samospádem k hrůze "kádrů a bratrských sovětských soudruhů".  Výsledek  je známý. Pokud něco chcete blíže vědět, zeptejte se. Bylo mi tehdy 28 let a dost si pamatuji.

26 Luboš Luboš | 12. srpna 2010 v 18:42 | Reagovat

Bylo mi patnáct ,bylo letní ráno,byl jsem na posledních prázdninách u dědy.Vzbudilo mě nahlas puštěné obstarožní rádio,což nebývalo zvykem.Jsou tu Rusáci,okupace,řekl mi děda a já patnáctiletý kluk nemohl pochopit,jak to jde dohromady,ale pochopil jsem brzy.

Bylo mi dvacetdevět,bylo pošmourné listopadové dopoledne a já se vracel autobusem z okresního města.Ve voze hrálo rádio,náhle ztichlo a hlasatel oznámil,že budou vysílat mimořádné zprávy.Zemřel Brežněv a začali hrát vážnou hudbu.A já si říkal:že se ten gauner vůbec narodil.

Pracoval jsem v té době v zemědělství a na brigády k nám jezdili i sovětští vojáci.Dodnes si pamatuji slova jednoho z nich:eto kurva,na adresu zemřelého.

A já si uvědomil,že odsuzovat ty kluky nemá smysl.I oni měli doma své holky,manželky,příbuzné.A nakonec,jejich důstojníci s nimi zacházeli hůř než z dobytkem.

27 sdr sdr | 12. srpna 2010 v 20:09 | Reagovat

(24) rucuk

Ježíšikriste, paní Růženko, Vy ještě dneska uvažujete o tom, jestli zvací dopis byl nebo nebyl podvrh?

On samozřejmě existoval, jenomže byl na objednávku vyroben těmi kretény, kteří byli tak šíleně nemožní (Bilak a spol), že i  za bolševika se stali neupotřebitelnými a po právu čekali, že jejich hvězda pohasíná.

Je to podvod nebo není?

O to smutnější je, že tyto kreatury nikoho ve skutečnosti nezvaly, SSSR se pozval sám, oni jen na objednávku vyrobili později použitou objednávku k přepadení vlastního lidu vlastní země.

To všechno dělali komunisté komunistům a lid této země jim nestál ani za myšlenku.

Fuj.

Ano, ti vojáci za nic nemohli, jenom ten systém byl zvěrský.

28 caracola caracola | 12. srpna 2010 v 22:03 | Reagovat

Do všeobecného rozhořčení nad srpnem 68 byych chtěl podotknout, že našim současným demokratickým spojencům dění v tehdejší ČSSR bylo zcela lhostejné a že neučinili ani formálně nic co by se podobalo nesouhlasu.Snad jenom pusou. Svět byl smluvně rozdělen a jakákoliv reforma pořádků byla přadem odsouzena k neúspěchu,což se také stalo. Byl to po Mnichovu druhý důvod,abych byl k spojenectvím s kýmkoliv více než nedůvěřivý. Zatím všichni naši spojenci jednali podle hesla bližší košile než kabát a nemýslím,že by to bylo i v budoucnu jiné.

29 pich pich | 12. srpna 2010 v 22:21 | Reagovat

bylo mi třicet a chlup, když přijeli.

Nějak jsem tu "politiku" tenkrát moc nesledoval ale z těch některých exesů našich "demokratů" mi bylo jasno, že to nedopadne dobře.

Když to převedu do opačné roviny, že by se západní Německo a jejich "disidenti" z leva rozhodli instalovat v zemi pod správou USA, nějaký ten "komunismus".

Že by to určitě nešlo, je snad jasné. U nás se někdo rozhodl, že to půjde a do roka přejdeme do NATO a nastolime konečně po létech zase ten kapitalismus.

No a tak se pilně KANovalo a vedli se silácké řeči.

Fanatici si nechtěli připustit, že takový geopolitický řez v této době obzvlášť, neměl naději na úspěch.

Nevím, jak to naši disidenti na západě domlouvali, že se na ně po "osvobozeni" docela vykašlali.

Stačil přece pouhý pohled na mapu a bylo jasné, že si náš protektor nenechá udělat díru do svého teritoria a druhý protektor že by se nechal vtáhnout do pasti, k vůli nějakého bláznivého československa.

Jestli se tady mělo něco změnit, pak jedině evolucí a pomalou erozí, i když nevím zda by se s tím naši bojovníci za "demokracii" nějak spokojili.

Nakonec čas ukázal, že rok 68 byl ve snaze o změnu příliš brzký. A všechny ty oběti zbytečné. Pasívni rezistence a chladné pohledy by udělaly víc ...

A teď už máme co jsme chtěli a zbývá ještě dotáhnout tady nějakým způsobem, za každou cenu, ty hodné ...

30 rucuk rucuk | E-mail | 12. srpna 2010 v 22:58 | Reagovat

Ještě jedna taková vzpomínka, hlavně na reakce lidí několik dní, či týdnů po 212. srpnu 1968.

Druhý den jsem šla do  práce. Měli jsme poměrně novou budovu, které jsme říkali Bílý dům, protože tam byly samé kanceláře a hned vedle sklad stavebního materiálu. U hlavních dveří stál můj vedoucí (mimochodem býv. majitel uhelných skladů, znárodněný, rok vězněný za zatajení  svých býv. zásob uhlí a dřeva a v r.  1968 rehabilitovaný, přítel naší ,,stolářské rodiny") s  kádrovým a osobním referentem (mimochodem pěkným donašečem nepříliš oblíbeným) a dali nám podepsat petici za odchod sovětských vojsk. Podepsali všichni, kromě hlavního účetního, který zásadně žádné petice a prohlášení nepodepisoval. Mělo se to poslat do Prahy, tak nevím, jak to už dopadlo. Ten osobák byl pak v komisi, která tehdejší členy KSČ a vedoucí oddělení prověřovala. Jednoho mladého 23 letého hocha vyloučili ze strany, protože se vyjádřil negativně k příchodu sovětů k nám. S ohledem na tu petici, kterou podepsali všichni to byl na něho podraz. Za upřímnost trest.  Měl slzy v očích, když nám to říkal. To v té době, kdy se začaly zakazovat  písně jako : Jdi domů Ivane, čeká tě Nataša, jdi domů Ivane, tady tě nechtějí.. Hrála se tehdy v kavárně, kde jsme jednou v sobotu byli posedět a zatančit si, a prý na všech zábavách tak asi dva měsíce, pak už si to muzikanti nedovolili. Jinak u nás v podniku nikdo z funkce nemusel odejít (řadových pracovnic se prověrky netýkaly). Jinde v závodech byly také prověrky, leckterý komunista položil legitimaci jako projev nesouhlasu, byli to ale spíš starší členové, ti mladí jen vrtěli hlavami a dožadovali se vysvětlení, co se děje, proč přijeli sověti jako okupanti, nečekaně bez varování. Když ale jen občas projela nějaká kolona městem, jinak se u nás nikde neobjevovali, protože dostali místo v Šumperských kasárnách, situace se poměrně uklidnila. Pracovali jsme, děti chodily do školky pak do školy, nebyl moc čas rozebírat co a jak. Nějaké zprávy se k člověku dostaly, ale spíš to bylo takové rozpolcené, málokdo do toho tehdy viděl.

31 rucuk rucuk | E-mail | 12. srpna 2010 v 22:58 | Reagovat

Pardon-chybička se vloudila - po 21. srpnu

32 rucuk rucuk | E-mail | 13. srpna 2010 v 0:38 | Reagovat

Pamětníci, zkuste popsat situaci z hlediska svého tehdejšího pohledu. Kolem toho dne. Hodnocení po tolika letech je určitě jiné, ale vzpomeňte, zda jste měli pocit, že je třeba razantního chování, jak to u vás, ve vašem bydlišti bylo- bez příkras i zloby.

Já bych to vyjádřila po svém: překvapení, údiv, pochybnost, že se něco horšího může stát, naděje, že to za pár dní přejde, odjedou...

33 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 13. srpna 2010 v 12:06 | Reagovat

20.8.68 jsem odpoledne ukončil kombajnem žně v jednom JZD. Oslavili jsme to a na tel. příkaz jsem s mašinou přejel do svého bydliště. Zítra mám jet přes Brno do Žďáru a do JZD Svratka na Vysočině. Jako pomocníka jsem měl sestru vysokoškolačku se skůtrem na dojíždění.

21.8. ráno ve 4,30 bylo slyšet silné hučení letadel. Měl jsem neodbytné tušení, že jde o válečnou akci. Vyjel jsem se skůtrem na kopec a viděl těžká letadla, jak se po minutě zvedají z tuřanského letiště a vrávoravě se otáčí ve vzduchu na severovýchod ( zřejmě do Polska ). Volám potom na podnik a příkaz zní: převézt kombajn do STS Brno a pak se uvidí. Ředitel vydal zákaz pohybu aut, traktorů i kombajnů. Každý zůstává tam kde ho zákaz zastihl, jen musí zaparkovat na bezpečné místo ( někde v JZD a čekat ). Říďa byl předválečný brněnský komunista zaučený kovodělník a pro stranu "dejchal".

Přijedu za bránu a už jsem vtažen do debaty ( jsem člen výboru odb.organizace i člen KSČ dílenské skupiny ). Je svoláno shromáždění, odhlasoval se protest, požadujeme písemné provedení a možnost to podepsat. Až na výjimky se všichni komunisté v nějaké funkci cukají.

Nechal jsem se slyšet, že když se řekne a, následuje i b. Chceme změnu a Rusové tady nemají co dělat.

Nakonec se podepisuje, jenže sráči utekli, prý plnit úkoly ( časem se uvidí a potvrdí, že kdo uteče vyhraje ).

Připravujeme mašinu na přejezd do Svratky ( je připravená, ale je třeba vyčkat do konce směny ).

Druhý den jsem vyzván telefonem, že kolega kombajnér onemocněl a mám jet za něho do Ochoze. Vyjíždím skůtrem k pumpě. Pak na silnici do Slatiny mne Rusové pod samopalem zahnali zpět. Nakonec jsem se k mašině dostal, ale byla bez nafty, JZD už naftu nemělo a ten den nedovezlo. Pokecali jsme v hospodě u Votrubů (  tam se už našli "soudruzi", kteří příchod Rusů komentovali jako pomoc. Místní o nich prohlásili, že to byli hajzli vždycky, mají obě ruce levé a práskali na každého. Napsal jsem si směnu a jedu domů. Zítra vyjíždím z Brna do Svratky ( popsáno výše ).

34 marie marie | 13. srpna 2010 v 14:40 | Reagovat

Já jsem měla ten den jet do okresního města, když mně manžel vzkázal / byl v práci/ abych nikam nejezdila, že se něco děje. Pustila jsem radio a odtud zněla jak "reporáž z válečného filmu" nevěřila jsem vlastním uším, ale do toho města jsem nejela a zůstala s dětmi doma. Jinak nás ovládal strach a nejistota, protože jsme nevěděli o co jde.

35 Vaclav Vaclav | E-mail | 13. srpna 2010 v 15:09 | Reagovat

nezlobte se rucuk, ale článek mi připadá, jako by jste říkala, že se vlastně nic nestalo. a skoro s tím, co se stalo i souhlasíte. jestli se mýlím, jestli to považujete za akt agrese cizího státu na naší zem, tak se omlouvám. ale dokážete si představit, že by takto někdo popsal příjezd wehrmachtu v r 39? a věřte, že Česká republika se za němců zas tak strašně neměla. a byli i místa, kde by se nevědělo, že nějaká válka je, kdyby nebylo rádia a tisku. moje rodina (babička, máma, tety a strejdové) žili v Praze, a ti osobně zaznamenali že je válka až při Pražském povstání, do té doby o tom jen četli a slyšeli. a nemáme v rodině jedinou oběť nacistů (zato komunistů ano, když fotr v 50 letech udal svého tátu - mého dědu za politiku a ten skončil za mřížemi) a věřte, že nikdo z rodiny nebyl kolaborant, tak to nebylo tím, že měli pokoj, protože byli  Němci. pravda, nesměli být ani proti nim, ale to stejné bylo i za komunistů.

36 rucuk rucuk | E-mail | 13. srpna 2010 v 18:01 | Reagovat

35-Václav, to snad nemyslíte vážně? Samozřejmě, že za nacistů byl někde klid, lidé pracovali a žili, ale co nasazení mladých r. 21 do Německa na práci, odjezdy Židů v masovém množství do koncentráků a nejen Židů. Heydrichiáda, kdy jen výrok o schvalování atentátu byl cestou na popravu. Tady bylo období 50. let, kdy se zatýkalo jednotlivě a neznamenalo to ještě smrt. Neomlouvám tím všechna příkoří, co se lidem stala, ale příjezd Rusů v r. 1968 neměl pro lidi takový konec jako příjezd Němců v r. 1939.  Nikdo netvrdí, že byl rád ani to neschvaloval. Lidé to dávali najevo i výkřiky, transparenty, nápisy na zdech a nepamatuji si žádný případ, že by někoho za to zavřeli natož zabili. Ta střelba v počátcích zřejmě byla následkem toho, že v podstatě Rusové věřili, že ,,zděs kontrarevolucija" a byli ,,ve střehu a reagovali občas střelbou".

Spousta lidí po roce 1968 odešla různým způsobem do zahraničí a v té době uprchlíky nestříleli, protože většinou využili dovolených a výjezdů do zahraničí a zůstali tam.

Vy jste osobně zažil nějakou perzekuci ze strany Sovětů? Kolik vám bylo. A poslyšte, tátou neoperujte, bylo to jeho  povahou a ne proto, že byl komunista.

37 MIRA MIRA | 13. srpna 2010 v 20:38 | Reagovat

Bylo mi dvacet let a na zbytek života mi tato "bratrská pomoc" a zejména následná normalizace  pomohla zjistit, kdo je kdo a co je co.

38 sdr sdr | 13. srpna 2010 v 22:02 | Reagovat

(36) rucuk

Václav to napsal možná až příliš natvrdo, ale zdravé jádro to má.

Německo přepadlo a obsadilo naši republiku bez vyhlášení války.

Stejně tak SSSR (a další pohůnci) obsadili naši republiku úplně stejně.

Smutný rozdíl je v tom, že od Němců se to dalo už delší dobu čekat, zatímco SSSR se do poslední chvilky farizejsky tvářil jako přítel.

To je hodně smutné.

Té pohádce o kontrarevoluci snad přece nevěříte? U nás šlo velice jednoduše o zavedení aspoň zdání demokracie, jenomže tomu v totalitním "socialistickém táboře" ne že by nerozuměli. Oni rozuměli až moc dobře. Jenomže nechtěli rozumět. Jakákoliv demokracie znamená pluralitu názorů, jejich svobodné vyjádření a jejich soutěž. On by totiž skončil ten myšlenkový monopol o správnosti ideí jediné strany, o jediné správnosti marxismu leninismu, o tom, že jediný správný pohled na svět je popsán v Rudém Právu. Vy sama víte a pamatujete, že drtivá většina obyvatel v roce 1968 si nepřála změnu režimu, věřila, že socialismus je to nejlepší zřízení, jen do něj chtěli dostat trošku víc otevřenosti, upřímnosti a odstranit to nalinkovanou faleš a přetvářku. Nic víc. A právě to bylo pro SSSR tak nebezpečné. Ono by se mohlo ukázat, že ne všechno není tak dobré, co se nám léta vtlouká dö hlavy, že ty výsledky nejsou tak excelentní, že ty pětiletky nedopadly zase až tak dobře, že přes všechno socialistické úsilí nás za blbých 20 let předehnalo Rakousko, které bylo před těmi 20 lety po válce jako poražená a rozvrácená země daleko za námi. A lidé by se na to mohli třeba i zeptat. Fuj. Proti tomu musel bolševik něco udělat.

Demokracie a pluralita názorů prostě k socialismu nepatří.

Rozumím tomu, že právě demokracie se bolševik bál jako čert kříže. Proto ten výmysl o jakési kontrarevoluci, aby byly po ruce aspoň nějaká záminka.

A divila byste se, právě pro mnoho komunistů, kteří té myšlence věřili opravdu z hloubi srdce, nebyl vpád Německa takovou tragédií, jako vpád SSSR v roce 1968. Právě proto, že jim to udělal ten, který se do poslední chvíle tvářil jako nejlepší přítel.

Té pohádce o "kontrarevoluci" "uvěřili" jenom ti, kteří se po zákonitých čistkách v roce 1969 už viděli, jak šlapou vzhůru po zádech svých bývalých spolustraníků.

39 pich pich | 13. srpna 2010 v 22:18 | Reagovat

bylo mi třicet a šedesátá léta byla skvělá. Ani dnešek se ji nevyrovná. Mohla by pokračovat s pomalou erozí nejviditelnějších exesů "komunismu", nebýt nedočkavých, kteří chtěli otočit kolo dějin ihned na západ.

Ta urputná snaha KANkařů a jiných utlačených byla pravou příčinou "okupace". Ti co volali po socialismu s "lidskou" tváří, to mysleli jinak než ti "revolucionáři". Nebýt těch nedočkavých, by se možná něco dále uvolnilo ale to co chtěli oni, to rusáci nemohli připustit a taky nepřipustili. A že někomu pohasly nějaké naděje, to už tak bývá.

A tak misto relativně volnějšího vývoje přišla normalizace, se všemi těmi komisemi, výbory a šikanou ...

40 pich pich | 13. srpna 2010 v 22:49 | Reagovat

u některých zde se mi "líbí" jejich zaručeně realistický pohled na hospodářskou situaci a tudíž na plnost regálů a autosalonu u nás a jinde na západě.

To musí být velice náročné k přemýšlení, proč to asi tak bylo.

Jaká byla poválečná situace v Rusku, alias SSSR (o to hůř) a v USA je snad jasné. Nebo ne ?

Němci či rakušané určitě neposílali do USA skoro všecko, co doma vyrobili ale naopak.

Že po stažení "opony" začala psychologická válka o závist, je snad také jasné. Nebo ne ?

Že skoro veškeré lepší zboží bylo z USA a blízkého okolí je snad jasné. Nebo ne ?

Že naše omezená výroba spotřebního zboží šla z valné části na východ je snad jasné. Že jsme za to dostávali rudu, ropu a jiné nespotřební zboží bylo jediné, co nám mohli sověti poslat. Navíc jsme museli z te rudy vyrobit ocel a poslat ji zpět.

Teď už dvacet let to máme jako v Rakousku a přes to na ně koukáme z daleka. Čím to asi bude ...

41 sdr sdr | 13. srpna 2010 v 23:10 | Reagovat

(40) pich

To není jen o plných regálech. To byste příliš zjednodušoval. Ty plné regály (i kdyby bylo dovezeno třeba z tramtárie) svědčí hlavně o tom, že zákazníci byli schopni si to zboží koupit. A všechno to svědčí o tom, že hospodářská úroveň Rakouska se za blbých 20 let zvedla ze země daleko za námi až daleko před nás.

"Že naše omezená výroba spotřebního zboží šla z valné části na východ je snad jasné. Že jsme za to dostávali rudu, ropu a jiné nespotřební zboží bylo jediné, co nám mohli sověti poslat. Navíc jsme museli z te rudy vyrobit ocel a poslat ji zpět."

Nevím, jak tomu odstavci mám prozumět.

Jinými slovy přiznáváte, že naše hospodářská úroveň byla opravdu horší než rakouská, ale bylo to jen díky obchodům se SSSR. Tak to byl tedy opravdu "přítel"...

Já si myslím, že navzdory všem nedostakům kapitalismu a všem přednostem socialismu je prostě kapitalismus výkonnější a konkurenceschopnější. To je totiž jednodušší vysvětlení a nepotřebuje složité konstrukce železných opon, psychologických válek a nejasných bartrových obchodů.

42 Anulka Anulka | 13. srpna 2010 v 23:58 | Reagovat

Paní "rucuk" pravdivě popsala tehdejší skutečnost. Nikdo nechápal, o co jde, těch obyčejných vojáků nám bylo líto, později s nimi naši vytřeli, co mohli. Byly žně, šup a vojáci dostali rozkaz a šli pomoci, budovalo se pochopitelně za pomoci těch hladových sovětských vojáků a my jsme jim ani nemohli nabídnout čaj, odmítali, báli se. V Milovicích jich pár leži pod drnem, ožralí důstojníci je honili jak zajíce a jak zajíce také stříleli. A když jsme se v těch prvních dnech ptali, co zde dělají, proč přijeli, že zde žádná kontrarevoluce není, zněla odpověď: To vám musí vysvětlit vaše vláda, my jsme přijeli na jejich pozvání. V dalších letech pochopitelně nikdo nic nevysvětlil, jen se normalizovalo. A přesto všechno pro mne ruský národ zůstane tím, čím byl v roce 1945 - osvoboditelem, přítelem. V srpnu 1968 nás nezradil ruský národ, ale jejich elita. A Západ nás jak obvykle nechal na holičkách. Stejně jako v roce 1938 - Mnichov, kvůli nějakému Československu přece nepůjde do války, v roce 1945, kdy nás klidně nechal Stalinovi atd. atd. Západu lezeme do zádele mnohem víc, než se lezlo Moskvě. I po všech těch zkušenostech. Byli to Rusové, kdo se za nás rval na frontách války, kde nesl její největší tíhu na svých bedrech. Západ na válce vydělával, dá se najít dost materiálů o tom, že Američané vyzbrojovali jak Rusko tak Německo. A druhá fronta? Ne, neodsuzuji, měla svůj účel, díky Bohu za ni, ale přece jen mohla přijít dřív, třeba by nebylo tolik obětí, třeba by se mi moji blízcí dřív vrátili z koncentráků, třeba by nás doopravdy osvobodili Američané, třeba... Kdo ví. Po bitvě je každý generálem. V srpnu 1968 nás Sověti zklamali, bolí to a bude bolet i nadále, ale ruský národ, aspoň pro mne, zůstane tím, čím byl - opravdovým přítelem.  A jsem přesvědčena, že pro většinu našich lidí, pokud si nenechají vymýt mozky  prozápadními médii a naší slavnou "demokracií".

43 Vaclav Vaclav | E-mail | 14. srpna 2010 v 0:49 | Reagovat

36rucuk) ne chtěl jsem srovnávat dobu za války a dobu po invazi r. 68. Ale jakékoliv válečné dění a zrůdnosti nacistů, se dotkli jen menšiny obyvatel ČSR. Spíše jsem dal příklad toho, že i za nacistů nemusel mít s Němci někdo problém, jako vy s Rusi. A přesto by nepsal o Německé invazi jako vy o Ruské.

44 Vaclav Vaclav | E-mail | 14. srpna 2010 v 0:49 | Reagovat

38sdr.) ano, možná jsem to napsal moc tvrdě. A s váma souhlasím, invaze Němců se dala očekávat, zvláště po tisícileté historii soužití. Ale invaze Rusů byla neodpustitelná zrada a rána ze zadu. Abych to přirovnal: napadení Němci bylo, jako když se vám soused, s kterým nemáte dobré vztahy, jednoho dne vloupe do domu a tam vás napadne. Napadení Rusů bylo, jako by vás někdo z příbuzných, se kterým udržujete dobré vřelé vztahy, jednou v noci vloupal do domu a přepadl. Z čeho budete více konsternováni a překvapeni? Co vám více ublíží?

45 Vaclav Vaclav | E-mail | 14. srpna 2010 v 0:49 | Reagovat

39pich) CO ŽE!?! Tak jestli Ruská invaze byla opodstatněná, že tak bránili zájem svůj a socialismu, tak určitě musíte souhlasit s invazí Kubánských emigrantů podporovaných CIA na Kubu. Jistě musíte souhlasit s invazí do Koreje.  Jistě musíte souhlasit s invazí do Vietnamu. Jistě musíte souhlasit s invazí do Afghánistánu. Jistě musíte souhlasit s invazí do Iráku. Protože tam všude přeci Američani jen bránili své zájmy a zájmy kapitalismu, ne?

46 Vaclav Vaclav | E-mail | 14. srpna 2010 v 0:50 | Reagovat

40pich) no nejdříve nám vy vysvětlete jak to, že zaostalí, hnijící kapitalismus stojící nad propastí (podle komunistů) za 40 let (počítám do roku 89) po válce dosáhl vyšší životní úrovně, než vyspělí, kvetoucí, rozvíjející se socialismus?

41sdr.)

Já si myslím, že navzdory všem nedostatkům kapitalismu a všem přednostem socialismu je prostě kapitalismus výkonnější a konkurenceschopnější. To je totiž jednodušší vysvětlení a nepotřebuje složité konstrukce železných opon, psychologických válek a nejasných bartrových obchodů.

ANO, ale toto si komunisté a jejich příznivci a příznivci socialismu, nikdy nepřipustí. Ani to po nich nemůžete chtít. To jako by jste chtěl po církvi a církevních hodnostářů, aby popřeli boha.

47 Vaclav Vaclav | E-mail | 14. srpna 2010 v 0:50 | Reagovat

41sdr.)

Já si myslím, že navzdory všem nedostatkům kapitalismu a všem přednostem socialismu je prostě kapitalismus výkonnější a konkurenceschopnější. To je totiž jednodušší vysvětlení a nepotřebuje složité konstrukce železných opon, psychologických válek a nejasných bartrových obchodů.

ANO, ale toto si komunisté a jejich příznivci a příznivci socialismu, nikdy nepřipustí. Ani to po nich nemůžete chtít. To jako by jste chtěl po církvi a církevních hodnostářů, aby popřeli boha.

48 Vaclav Vaclav | E-mail | 14. srpna 2010 v 0:52 | Reagovat

42Anulka) vidíte ty Rusi nějak idylicky. Stejně tak by jste tedy musela mít ráda i Němce, protože nás neokupoval Německý národ, ale Německá elita?

49 sdr sdr | 14. srpna 2010 v 0:54 | Reagovat

(42) Anulka

Ano, Rusové nás osvobodili a buˇme jim za to vděčni.

Ale oni nebojovali tak úplně za nás. Oni bojovali hlavně proti Hitlerovi, proti Německu. Naštěstí jim Československo stálo v cestě do Německa.

A neberme Američany jako lenochy, kteří byli ve válce jen od začátku druhé fronty a došli jen do Plzně.

Je totiž pravda, že Evropa je nám více na očích. Trošku zapomínáme na úlohu Američanů a jejich oběti v Tichomoří a celé jihovýchodní Asii. Ono to dříve bolševikovi až tak vhod nebylo, nám to připomínat, tak o tom ani jaksi nevíme...

To s tím americkým vyzbrojováním Německa jste trochu přehnala, to už je Vaše nadstavba, jak podvědomě uškodit USA (myslím si, jinak si to nedovedu vysvětlit).

Ten pláč nad tím, jak nás pokaždé nechal západ na holičkách, také smrdí Rudým právem. To byla oblíbená bolševikova písnička, až se nám to zažralo pod kůži. V roce 1938 nás opravdu západ ve štychu nechal. Ovšem jak jste to myslela s tím rokem 1945? Stalin si v Jaltě prosadil rozdělení Evropy a sféru vlivu. USA a Anglie mu na to kývly ze dvou důvodů - jednak skutečně nesl obrovskou tíhu války, takže jakýmsi způsobem za odměnu, za druhé se Stalin zaručil za demokratický rozvoj těchto zemí a za to, že si o sobě lid těchto zemí bude rozhodovat sám. Naivové, uvyklí demokracii, mu to uvěřili.

V roce 1968 nás nezklamali obyčejní vojáci ani elita, ale komunistický systém jako takový, který nemohl připustit ani náznak rozvoje demokracie včetně svobodných informací, ke kterému se tady začínalo schylovat. Vždyť ony by mohly vyjít na světlo třeby i chyby, které se snad udělaly! O to tady šlo. Rusy ani nenapadlo nic o nějaké kontrarevoluci, tak pitomí zase nebyli, ale zkuste narychlo vymyslet nějakou záminku, vžtdyť se přece jenom nedá někam napochodovat jen tak. Ta "kontrarevoluce" byl úplně stejný podvod jako "přepadení" vysílačky v Gliwicích před 1.září 1939.

50 sdr sdr | 14. srpna 2010 v 0:59 | Reagovat

(44) Václav

Přesně tak to je.

Horší je, že oni se za to dodnes nestydí, Oni to vůbec nevědí. Ti starší maji mozky vymyté "kontrarevolucí" a ti mladší to ve škole nebrali.

To je podle mě ještě větší hrůza než tehdejší vymyté mozky kontrarevolucí.

Stát, který nezná svou minulost, je jenom odvarem státu, A lhát si sám sobě do kapsy nikdy nikomu na dlouho nepomohlo.

51 houda houda | 14. srpna 2010 v 3:10 | Reagovat

Rucuk

Takže se vlastně nic nestalo...to je dobře...to jsme rádi....

Tak nějak vyznívaly i nacisticko-propagandistické filmové úvodníky pojednávajíc o obsazení pobaltských republik němci.

Houf vítajících lidí v hlavních městech a ústřední myšlenka propagandy....a taky výpovědi kolaborantů...přímo na kameru."zde se nic závažného neděje...třeba já si šla ráno normálně pro mléko,jako vždy, a i statek funguje...jen je zde vojenská posádka, pořádek a klid!"

A tak nějak vyznívaly i komunistické propagandy....

Pohoda...klid...nic se nestalo..děkujme přímým účastníkům za živé reportáže...díky...

52 houda houda | 14. srpna 2010 v 3:26 | Reagovat

Anulka

Při čtení vašeho příspěvku jsem plakal...opravdu...

ještě nikoho,mimo vás,nenapadlo obhajovat vojáky agresorů coby oběti...jste jediná a originální...(1968)

K dalšímu:

-jak si představujete,že by se nás "měl západ zastat"???? ...měl snad jakýsi americký,nebo německý generál svévolně napadnout !!! ČSSR (a každá intervence byla napadení),a potažmo napadnout nejsilnější jaderné uskupení na zeměkouli,které na napadení čekalo=dychtilo po něm???

-můžete mi,osobo svévolných myšlenkových spojení,vysvětlit,jak mohly USA,u všech čertů,otevřít  v 1945 tkz 2.frontu(ony otevřely tři fronty+1,víme??) v době,kdy neměly!!! žádné prostředky pro účinné překonání Atlantiku-měly snad dobývat Evropu na vorech??? ...

Evropu,v níž řádili a rozpoutali peklo takové veličiny jako Hitler,Musiliny,Stalin???... a za čí stranu měly USA na vorech jít na porážku???

Osobo!!.....uklidněte si hormony a něco si o tom přečtěte...prezentujete se tu jako nána pitomá!!!

53 houda houda | 14. srpna 2010 v 3:32 | Reagovat

Oprava k č.52

Chyba v datování: "u všech čertů,otevřít v 1945 tkz 2.frontu(ony otevřely tři fronty+1,víme??) v době,kdy neměly!!! žádné prostředky pro účinné překonání Atlantiku-měly snad dobývat Evropu na vorech??? ..."

Patří jistě rok 1942....omlouvám se...ovšem samotné sdělení zůstává nedotčeno.....Houda

54 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 14. srpna 2010 v 6:29 | Reagovat

35 Vaclav

Netahejte do debaty protektorátní "české Němce", měli stejně jako říšští Němci jiné ( dvojnásobné ) lístkové příděly, takže s nimi dobře vyšli, obdobně to bylo i s pracovním zařazením. Němec nemohl dělat horší ani hůře placenou práci než Čech. Bylo to třídně národnostní vidění, převzaté později komunisty.

Věřím Vám, že tihle "Němci" o válce až do Povstání skoro nic nevěděli, Říše se o ně starala jako o své ovce.

55 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 14. srpna 2010 v 6:43 | Reagovat

42 Anulka

Už Karel Havlíček varoval, před rusofilstvím. V podstatě, žádný ruský národ neexistuje. Jen pro jakýsi zeměpisný přehled  jsou, Velkorusové, Malorusové, Bělorusové, Ukrajinci, Sibiřané a pak už směs sta národů a národností dobytých pod carskou vládu. Promísení a prokřížení včetně bolševických  násilných deportací vytvořily "sovětský lid". Je to ještě horší smečka náš opěvovaný "český" národ.

Hlavní a v podstatě jedinou ruskou motivací vždy bylo, dostat se k Atlantiku, na metodě tolik nezáleží. Proto bylo vždy preferováno "přátelství" s Francií, velká neochota stáhnout se z NDR, staleté tahanice o Polsko ( a Baltik ).

56 Lubos.C.stph Lubos.C.stph | E-mail | 14. srpna 2010 v 8:07 | Reagovat

mě v té době bylo 10 let...možná to je málo abych se mohl nestraně vyjádřit ale vím jedno, že jsem musel o prázdninách bét furt doma a později si pamatuju fronty na základní potraviny, také že ve škole se říkavalo soudr. učitelko, potom paní a pak zase soudr. učitelko...a nevím jaké kdo je hrdina ale já bych se pod namířenou hlavní posr.. , možná jsem zbabělec ale život mám rád, i když to i dnes stojí za starou bačkoru...

57 Vaclav Vaclav | E-mail | 14. srpna 2010 v 12:18 | Reagovat

54nar.soc.) ale naše rodina nebyla německá. my jsme byli Češi. tady odsunutí ze Sudet, ale Češi. teď mě vlastně napadá, ano, naše rodina poznala na úplném začátku že se něco děje. když je z Liberce stěhovali do Prahy.

58 Vaclav Vaclav | E-mail | 14. srpna 2010 v 12:38 | Reagovat

a dodatek k (57) nechtěl jsem sem tahat protektorát. jen jsem chtěl říci, že když někdo píše článek o invazi způsobem: MĚ SE NIC NESTALO tak co je na invazi špatného..... tak že stejně tak by někdo mohl popsat invazi (ne zabrání Sudet ale zabrání zbytku republiky) Německou. a s tím já nesouhlasím. každá invaze je špatná, proti mezinárodnímu právu. věřte, že i dnešní invaze někteří lidé mohou vidět jako autorka, ale asi by nenapsali, nebo by neměli napsat takový článek. věřte tomu, že i při útoku na Irák a Afghánistán byli oblasti, kterých se přímo invaze nedotkla. a tak si představte, že by nějaký Irácký či Afghánský (a v Evropě - nějaký občan Jugoslávie) napsal takový článeček. blbost, že? tak nechci dále sem zatahovat protektorát, Irák, Afghánistán, Jugoslávii, jen jsem to chtěl ukázat jako příklad. chápete?

59 Láda Láda | E-mail | 14. srpna 2010 v 14:17 | Reagovat

Ještě jeden postřeh k diskutovanému tématu:

V Praze na Smíchově byl ruský tank, který první dojel do Prahy. Měl číslo 23. V . 1968 llidé říkali: "Tak už víme co to číslo 23 znamenalo: Za 23 let přijedu znovu." Tehdy mne napadlo: "Zdalipak to neznamená i to, že za dalších 23 let odjedu?" A znamenalo to.

60 Michal Očadlík Michal Očadlík | 14. srpna 2010 v 16:19 | Reagovat

V diskusích jsou příběhy poněkud nepřehledné. Úctyhodnou prací by určitě bylo poskládat tyto zážitky z roku 68 do nějakého článku, a ten nazvat "Invaze roku 68 očima pamětníků", nebo tak nějak. Myslím, že vysoká čtenost by byla zaručena.

61 rucuk rucuk | E-mail | 14. srpna 2010 v 19:59 | Reagovat

Vážení, to, že jsem popsala svůj zážitek z 21. srpna 1968 neznamená, že jsem schvalovala  nebo chci bagatelizovat důsledek té invaze. Bylo v tom překvapení, rozhořčení, zklamání. Žádná kontrarevoluce zde nebyla a nikdo to ani následně netvrdil- to jen napovídali těm vojákům, aby byla ,,akce oprávněná". Jasně jsem napsala, že vztahy našich lidí k SSSR to rozhodně ,,nabouralo", lidé si hlavně uvědomili to, co si možná nechtěli přiznat, že jsme ,,přívěsek" velkého ,,bratra". Kolik ale států o takové rozloze a počtu obyvatel je skutečně na světě zcela nezávislých na nějaké mocnosti. Ať již má poručnickou nebo ochranitelskou úlohu. Snad jen Vatikán a Švýcarsko, ale to je banka světa, proto tak ,,nezávislé".

62 Michal Očadlík Michal Očadlík | 14. srpna 2010 v 22:58 | Reagovat

rucuk: To by také nikoho, kdo má v hlavě jen trochu rozumu ani nenapadlo. Na ostatní se vykašlete =)

63 rucuk rucuk | E-mail | 15. srpna 2010 v 13:36 | Reagovat

62-Michal Očadlík, je třeba brát v potaz lidi opačného názoru. Možná časem, životními zkušenostmi přehodnotí některé názory. Ono nic není jen černé ani bílé. Také se pohled na určité události i skutečnosti mění.

Víte, že ještě v této ,,demokratické" době dvěma ženám- matce a dceři  z Ruska  nebylo povoleno v naší republice pobývat více než  týden? A to byly pozvány přáteli, chtěli jim ukázat krásy naší země. Pokud by se v termínu nevrátily, už by asi nikdy nevyjely. Proč? Kdo to tam tak zařizuje? Bylo to přes agenturu, která ani seznam cestujících přepravci nedala, přesný počet cestujících a zavinila tak, že je přátelé dovezli až do Polska, kde se v autobusu místo uvolnilo a mohli se v termínu vrátit. Obdivovala jsem ty lidi, že byli tak obětaví a navíc nestranní. Kdyby byli tak zarytí proti ruským lidem jen kvůli té agresi, krátkozrace by se dlouholetým přátelům vyhýbali. A určitě vím, že neschvalovali nikdy tu ,,návštěvu sovětských a spřátelených armád."

64 Vaclav Vaclav | E-mail | 15. srpna 2010 v 15:57 | Reagovat

63rucuk) víte proč? protože máme mezi Ruskem vízovou povinnost. jako mezi USA, tam se taky nesmíte zdržet déle, než na co máte vízum. jinak, jak a podle čeho se víza ruší a zavádějí, tak to by vám muselo odpovědět příslušné ministerstvo. ale není to o tom, že dnes máme kapitalismus a tak sem nechceme pustit Rusi. ale nedivte se, že to tak je. vemte si, že nejvíce členů mafie a skupin organizovaného zločinu je tu právě z bývalých sovětských republik, tedy i Ruska.

65 rucuk rucuk | E-mail | 16. srpna 2010 v 9:55 | Reagovat

Václave, kdo chce potají, klidně o vízum nežádá a přicestuje. Tady jde spíš o turistiu jako takovou, ne o dlohodobý pobyt.

66 Hanako Hanako | 16. srpna 2010 v 11:54 | Reagovat

Věřím, že na dobu po r. 1968 může mít každý jiný pohled. Spřátelená vojska byla usazena jen v určitých lokalitách a ve velkých městech se obyčejní vojáci nevyskytovali, občas jen nějaký nažehlený důstojník. Naši známí nám nevěřili, když jsme jim opatrně vypravovali, jak nás vojsko omezuje, uvěřili, až po delší návštěvě. Bylo to dobře vymyšleno, cizinci si klidně mohli myslet, že je to skutečně legální pobyt, který obyvatele nijak neobtěžuje. Ke konci pobytu se mezi lidmi šuškalo, že jsou v lesích kolem Ralska umístěny i atomové hlavice raket, po odchodu vojsk zůstaly v lesích podivné veliké podzemní bunkry. Kdovíjak to bylo, ale ten pocit nebezpečí tu stále byl. Nevím, jaký byl udáván oficiální počet vojáků , ale neoficiálně se mluvilo, že jsme ke konci živili půl miliónu včetně oficírských paniček a jejich dětí.

67 Jeník Jeník | 16. srpna 2010 v 16:27 | Reagovat

pro paní Hanako - příchod a umístění ruských vojsk u nás byl  z ruské strany dlouhodobě požadován,jím byl náš stát dlouhodobě vydírán až se jim to nakonec povedlo.Dnes je již mnoho těchto okolností,které k tomu vedly zveřejněno,nebo spíše odtajněno a historikům známo.Všeobecně se mládež o tom neučí a laická veřejnost o tom nebyla nikdy uceleně informována.Starší to chápeme,protože jsme to prožívali,tedy dobu před a po okupaci.Mladí to nezažili a mají to jen z doslechu a nepřesných informací,případně z účelově zmanipulovaných informací.

Já jsem byl tehdy při jejich příchodu na mrtvici,také se mne to dotklo,včetně událostí potom,ale nechci zde o tom psát.Je to široké téma a vykusovat jednotlivosti se mi nechce.

Jen pro vaši informaci,jak jste to popisovala tak vám dávám plně za pravdu.Bylo to tak.Před jejich příchodem byla stanovena dvě místa pro předání jaderných zbraní naší armádě.Jedno bylo u Vranova nad Ťoplou(Východní Slovensko) a Ralsko.Po jejich příchodu v roce 68 si je rovnou dovezli a skladovali je na čtyřech místech v Čechách a na dvou místech na Slovensku.Takže naše slavná Husákovská klika nám trvale lhala včetně konečného Jakeše,že u nás jaderné zbraně nejsou - "byly".Tím pádem jsme byli pro pro USA,Anglii a Francii "JADERNÝM TERČEM ČÍSLO JEDNA V  EVROPĚ".Co udělalo jaderné bombardování v Hirošimě je zřejmé.U nás bylo plánováno ze strany NATO zasazení v prvních dnech války " 40" jaderných cílů,či úderů.Osobně si myslím,že by to byl zánik civilizace ve střední Evropě a vyhlazení našeho národa.Obdobně to měli naplánováno rusové na druhou stranu.Jen s tím co na to říkají obyčejní smrtelníci,tedy místní obyvatelé na obou stranách hranic si nikdo jaksi hlavu nelámal.Až mohutné občanské hnutí v Německu,když se to profláklo,že se mají stát terčem k likvidaci donutilo američany jednat o raketojaderném odpoutání z obou stran.U nás se to tajilo.Tedy tyto skutečnosti.

68 Jeník Jeník | 16. srpna 2010 v 16:35 | Reagovat

pro Hanako - o tom živení půl milionu jejich příslušníků máte také pravdu,ale k tomu ještě připočítejte dalších dvěstě tisíc dalších jejich vyžírků umístěných v našich organizacích státní správy,podnicích a zařízení ve formě nějakých poradců a různých nastrčenců.Ty jsme také živili,včetně jejich rodin.Bylo s podivem,že to náš stát tak dlouho ustál,bez nějakých totálních excesů,jako hladomoru a podobně.V 68 ale opravdu hrozilo,že by ti jejich vyžírkové museli odejít,jejich válečné plánování by se zhroutilo,protože by pak již na uzdě poláky a maďary neurželi také.Navíc ten vstup jejich vojsk s trvalým rozmístěním u nás  měli naplánovaný od roku "1955".Dávno za Chrušťova,který se lísal jako náš největší přítel a kamarád a kdy se po okupaci mezi lidem hovořilo,že ,kdyby nebyl odstaven,tak by se to nestalo.Ale stalo.To víme dnes.Tehdy jsme to cítili všichni trochu jinak.

69 Jeník Jeník | 16. srpna 2010 v 16:48 | Reagovat

Dále skutečnost je taková,že o vstupu vojsk k nám byla informována americká strana dva měsíce předem.My jsme se jen divili,že se k nám všichni z mezinárodního světa obrátili zády,ale bylo to tak dopředu dohodnuto.To si dnešní novodobí demokraté nechtějí přiznat,mladí o tom nevědí,to se nezveřejnuje,že to byl vlastně jen a jen důsledek jejich čachrů,bez ohledu na pocity a city prostých lidí.

70 Hanako Hanako | 16. srpna 2010 v 18:34 | Reagovat

Jeník  Děkuji, že jste se ozval na můj příspěvek. O těchto smutných skutečnostech se moc nepíše. Oficiálně nebylo nic z toho potvrzeno a komunisté a jejich příznivci stejně neuvěří, a mladí to poslouchají jako strašidelnou pohádku z dávné minulosti. Po těchto zkušenostech mne vzpomínání na staré dobré časy za komunistů nijak nedojímá.

71 rucuk rucuk | E-mail | 16. srpna 2010 v 20:34 | Reagovat

70-Hanako, na staré dobré časy se ani tak nevzpomíná. Bylo dost věcí, které lidi štvaly Když o tak čtu, právě se utvrzuji v tom, že nějaké větší vzpoury našich lidí v době nasazení cizích vojsk k nám, by bylo krveprolití a ještě k tomu zbytečné. Tak, jak za válek různých lidé žili, muselo se žít, pracovat, mít potomky, aby národ nevymřel a těch lepších časů se dočkal, ne? Tedy pokud budou lepší, moc tomu nevěřím, že by tady někdy byla úplná svoboda, nikdo po nás nic nechtěl. Tady měl být (a asi i byl) t.zv. atomový deštník. Nad námi se měly ,,potkávat" rakety obou protitáborů a samozřejmě bychom to odnesli úplným zmarem.

72 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 17. srpna 2010 v 12:07 | Reagovat

Když se rozmístili sovětští vojáci na příjezdech do Brna, zastřelili dva řidiče os.aut, kteří nezastavili a objeli hlídku.

Byli to okupanti s okupantskými móresy.

Za rok na to byli v blízkosti Nám. Svobody zastřeleni mladí lidé, studenti Muzikářová a Valehrach. Dodnes se nezjistilo, který lidový milicionář vystřelil do utíkajících lidí ze zadu, hůře jak na honu. Ti vrazi, protože se stalo na dvou různých místech, jsou stále mezi námi, krytí "milicionářskými soudruhy". Takže pozor na historii a vražednou pakáž.

73 rucuk rucuk | E-mail | 17. srpna 2010 v 19:44 | Reagovat

72-nar.soc. Je to divné, protože tady milicionáři do ulic nechodili, snad jen o prvomájových průvodech a zbraně neměli nabité ostrými áboji ani na cvičení, která se dělala většinou v nějakém určeném prostoru. To by byla tedy opravdu vražda a kdyby to byli milicionáři, museli by mít zbra\\\ń tajně, proti předpisu. Několikrát jsme se bavili se známými, kteří byli v milici, bylo to opravdu dost přísné, spíš proto všechno zamčené, aby to někdo nepatřičný nevybral.

74 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 17. srpna 2010 v 22:47 | Reagovat

73 rucuk

V Brně byly v r. 1969 v srpnu očekávány demonstrace a byli povoláni vybraní a "zpracovaní" milicionáři v počtu několika set lidí. Dostali i náboje do jednoho zásobníku s výslovným povelem, že se nesmí až do rozkazu nabít. Jenže nikdo už kontrolu zbraní neudělal a tak nebylo známo, kdo vložil do zbraně místo prázdného plný zásodník. V sevřených řadách vytlačovalli tito milicionáři na povel policejních velitelů obsazováním ulic ve vnitřním městě demonstranty. Samozřejmě, že začalo létat kde co, flašky od piva na hlavy v čepicích a v řadě, byly tou rozbuškou, kdy někdo začal střílet do dlažby a kolejí. Odražené kulky s dostatečnou průrazností těžce zraňovaly a zabíjely.

Tehdy se to zatlouklo. Po r. 1990 se několikrát zahájilo vyšetřování ale nedošlo se nikam. Seznamy milicionářů nasazených a později i vyznamenaných "nebyly". Výzbrojní přehled o nábojích "nebyl" a protokoly o předání zbraní byly jen hromadné bez předání podle výr. čísel.  Nic se nikdy za uplynulých dvacet let neobjasnilo. Památné desky těch dvou zabitých jsou dodnes v ulicích Brna. Za tuto věc nese odpovědnost KSČ a protože si změnila hlavně firmu, tak poměrně i KSČM.

75 rucuk rucuk | E-mail | 17. srpna 2010 v 22:56 | Reagovat

V praze a v Brně, tedy hlavně ve větších městech byla situace asi jiná než v menších obcích.  Píšete, že nešlo o přímou střelbu do lidí, ale odražené kulky zabíjely. Bylo tedy asi těžké zjistit, kdo to udělal. Tím to nechci omlouvat, ty střety s policií či ozbrojenými složkami jsou ale ve všech státech i dnes při různých příležitostech. Jednou jsem už psala: žádná vláda si nedá mluvit do svých činů a to bylo i tehdy a je všude pořád.

76 jan+rich jan+rich | E-mail | 18. srpna 2010 v 2:53 | Reagovat

Nesuďte samopalníky.Suďte systém a jeho tvořitele.Byli zostuzeni Lenin,Stalin,Brežněv,Živkov,Gottwald,Pick,Bierut,Kadár,Husák,Ceausescu,Castro,Mao ce Tung,Ho Či Min,Kim Ir Sen a další?Až na výjimky nikoliv.Tak proč by se neobjevil další a neposlal samopalníky třeba do Vídně nebo do Sezimova Ústí?Bude očekávat stejnou beztrestnost.Jako pohrobci Tita.Byla a je jim bližší kulka a granát než pšenice a hrozny.Musí veřejně fyzicky nebo morálně zemřít.Pro výstrahu těm,kteří by něco podobného chtěli vzkřísit.Aby věděli,že neodpouštíme.Vrah zůstane vrahem.Rich.

77 rucuk rucuk | E-mail | 18. srpna 2010 v 15:41 | Reagovat

Tak jsem se dověděla, že milicionáři dostávali zbraně - bez nábojů- jen na přehlídky, jinak se smělo střílet jen při nácviku na střelnicích a ještě to bylo přísně střeženo. Asi aby se nedostali do rukou nepovolaných ty zbraně a náboje.

78 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 18. srpna 2010 v 20:46 | Reagovat

77 rucuk

To je pravda, ale až po zkušenostech z r. 1969.

79 rucuk rucuk | E-mail | 19. srpna 2010 v 0:17 | Reagovat

Možná, to jsem blíže nezkoumala.

80 rucuk rucuk | E-mail | 19. srpna 2010 v 20:19 | Reagovat

Důležité bylo, jestli by skutečně stříleli do lidí. Snad jen kdyby je někdo napadl, měli prý za úkol maximiálně do nohou nebo ruky, která drží zbraň. Jenže člověk se hýbe, tak bůhví, jak by to dopadlo.

81 rucuk rucuk | E-mail | 23. srpna 2010 v 14:41 | Reagovat

Přidala jsem k článku obrázek ze současnosti, podle vyjádření v novinách ten transparent je protiústavní, důsledek nenávisti šmahem i  ke všem komunistům, kteří byli proti invazi, nesouhlasili s ní, vystoupili či byli vyloučeni ze strany i k jejich dětem, což by se dotklo i nynějších  některých ,,komunistobijců". Pořád  dokola, zlo plodí zlo, lidé jsou nepoučitelní a řešení v nedohlednu.

82 Hanako Hanako | 24. srpna 2010 v 13:42 | Reagovat

8l rucuk ...Kolem transparentu jsou samé šedivé a bílé hlavy, to není žádné pomýlené a nezkušené mládí, ti lidé zřejmě mají své vážné důvody.

83 rucuk rucuk | E-mail | 24. srpna 2010 v 23:09 | Reagovat

82-Hanako, byla jich tam tak stovka, možná měli své osobní důvody, ale víte, co znamená podněcovat lidi, kteří třeba ani nemají ponětí proč tolik nenávisti a jen si případně zgustnou na dalších nevinných? Kde už dnes jsou ti, co to všechno spískali?  S odstupem let se dá na každou záležitost dívat různě, ale  nelze násilím řešit všechny křivdy. To zase plodí jen násilí, nenávist a tak se žít nedá.

84 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 15:55 | Reagovat

[81]: Obrázek přidaný  už není- byl zřejmě smazán při likvidaci starých obrázků z Galerie-omlouvám se (rucuk)

85 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 15:57 | Reagovat

Někteří z těch, co komentovali v r. 2010 už není mezi živými- na př. caracola, Zdenál- čest jejich památce.

86 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 17:52 | Reagovat

Pardon některý z těch...

87 Hanka Hanka | 23. srpna 2015 v 14:46 | Reagovat

Dobrý den, dostala jsem se sem z odkazu z jiného blogu, četla jsem vaši vzpomínku, začala číst diskusi a na to není síla, je tam toho dost, páté přes deváté. Pokud člověk nemá přehled, myslím historický, nemůže se v tom vyznat. Za to nemůžete, ale každý z těch lidí žil v jiné oblasti, v jiných podmínkách, navíc čas obrousil hrany a pravda je podána po uplynutí asi 42 let, kdy ten vývoj se pořádně změnil, tak možná i některé výpovědi to ovlivnilo. V každém případě děkuji, že jako asi jedna z mála, tohle na blogu máte, kdybych měla blog, také bych si to dala, protože jsem názoru, že je to důležitější, než jestli vařím gulášovou polévku nebo pletu šálu. Díky, máte pěkně vedený blog a snad moji poznámku nebudete brát jako zápor. [:tired:]  :D

88 nar.soc. nar.soc. | 23. srpna 2015 v 16:09 | Reagovat

[87]:

Na Vaše upozornění jsem si blog přečetl.
Dnes to dovedu lépe komentovat. Zmínil jsem to v srpnové kavárně a opakovat zde netřeba. Sovětští imperialisté bránili svým násilným způsobem poválečnou kořist. Vše ostatní věci jen zamlžuje. :-D

89 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 16:47 | Reagovat

[87]: Brala jsem to opravdu z té lidské stránky, nevypisovala všechny ty upevňované nápisy, euforii, když jsme chtěli přijít na to, proč se to všechno stalo. Jediný nynější pocit z toho mám, že sice dost lidí nemělo moc Rusy (tedy SSSR) nijak zvlášť rádo, ale ten představitel, který tento krok nechal uskutečnit, udělal medvědí službu svému státu. Už ne jako přítele, ale jako okupanta  budou okolní státy brát tento stát (ač má zcela jiné zřízení než tehdy).

90 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 16:55 | Reagovat

[87]: Máš pravsu, dávám na blog nejen občasné recepty nebo ruční práce, ale také reakce na život okolo. Dost věcí zabudovávám i do svých povídek. Ale není třeba v tom všem hledat horory či odsouzení nebo přílišnou chválu čehokoliv. Beru to podle toho, jak to jde za sebou a že toho už v mém životě bylo.
Nemám ráda nepoučitelné, zatvrzelé názory, které vše vidí jen podle svého a názory jiných považují za zcestné, ale nebráním nikomu ve vyjádření poznatků osobních.

91 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 16:56 | Reagovat

Pardon pravdu...

[90]:

92 Hanka Hanka | 23. srpna 2015 v 18:14 | Reagovat

[88]:

[89]:Víte, to je právě to, čemu historik říká práce s pamětníkem. Není to jednoduché, zvláště po tolika letech. Člověk se mění a to nejen tělesně vlivem stáří, ale i ty vzpomínky nabývají někdy jiný pohled na věc. Jistě to ti lidé myslí dobře, ale pro někoho je stěžejní, že se ho tehdy ruský voják ptal na cestu a on dělal, že nerozumí, nebo mu ukázal špatně. Jiný je po letech hrdina a zveličuje, něco slyšel a jako svou výpověď uvádí i to, co vlastně osobně neprožil. A kdo mu to může dokázat? Kdo si to pamatuje aspoň z dětských let, má lepší představu. Dneska mladým zkuste říci - Dubček, Brežněv ... Kolik bude vědět, kdo byli a čím se zviditelnili? Ovšem u nás se vžil pojem ruská okupace, přitom to byl zásah vojsk Varšavské smlouvy a na naše území vstoupila vojska vyjma Rumunska a Jugoslávie. Jistě, ruských jednotek asi bylo více a navíc zde byla "dočasně" umístěna. Stejně nejsem přesvědčena, jak p. Růženka píše, že to byl jeden představitel, který ten zásah nechal uskutečnit. To bylo jistě déle připravováno a hledal se jako vždy "den D", byla to jistě celá skupina, ale Brežněv měl tehdy největší zodpovědnost, takže jeho podpis to stvrdil. ... Včera 22. 8. jsem se docela náhodou hned ráno ocitla u sochy sv. Václava Praze. Nebýt nějakého papíru s datem okupace, který tam někdo přilepil, nepoznala bych nic, v té ohrádce byla zvadlá kytice a myslím, že to nemohlo být z nějaké akce z předchozího dne. Zašla jsem pár metrů níž, kde je památníček J. Palacha a J. Zajíce a tam rovněž NIC. Není to kulaté výročí a lidé už mají jiné starosti. Neexistuje Varšavská smlouva ani Sovětský svaz a my řešíme problémy s uprchlíky, sociální otázky a další. Pro úplně mladou generaci to je asi něco jako upálení J. Husa, i když to dělí zhruba 550 let. Tak jde život. [:tired:]  ???

93 Hanka Hanka | 23. srpna 2015 v 18:21 | Reagovat

[90]:Přiznám se, že nejsem každodenním návštěvníkem vašeho blogu, ale občas nahlédnu. Snad nebude vadit, že nečtu vaše povídky, k tomu se přiznám, ale je vidět, že máte dobrý sloh a vyjadřovací schopnosti, to tady na blozích nemá každý. Toho si vážím a oceňuji to. Je mi jasné, že na blog patří i ty recepty nebo ruční práce, proti tomu nic nemám, ale psát každý rok o tom, že mi na zahradě ryje krtek nebo mi nechytla víčka zavařovacích sklenic, to je pro mne, jako návštěvníka blogu příliš málo (to byl jen příklad). Proto oceňuji vás, že připomínáte na blogu i taková politická nebo společenská témata, to bych dělala také, mít svůj blog. Jaké komentáře k tomu napíší čtenáři, to už ovlivnit nemůžete, jen reagovat na to. A co také oceňuji, jak vidím, odpovídáte na každý komentář a každému. U vás by se někteří blogeři mohli poučit. Díky moc. :-)  :D

94 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 18:33 | Reagovat

[93]: Mám zkušenost, že každého člověka zajímá něco jiného. Někdo rád čte povídky, spíš jako zábavu, pohádky pro dospělé, jiný spíš ty věci aktuální a kolem jídla ovšem něco také.
Byla jsem hodně překvapená, když jsem doma objevila Svázaný časopis turistů vydávaný v r. 1930 Bezkydy-Jeseníky, vybírala z něj postupně různé články a zpracovávala do článků do blogu. Chodili je číst i čtenáři, které jsem dříve na svém blogu neviděla. Také Stoletý kalendář docela zaujal, protože to vše bylo ze života hodně vzdáleného naší době, způsobu života. Především ale chci, aby lidé brali můj blog jako zábavný, kde si každý vybere, co má chuť si přečíst.
Děkuji vám za návštěvu, je mi ctí...jak se říkávalo... :-)

95 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 18:37 | Reagovat

[92]: Ještě menší poznámku k tomu výročí r. 1968. Říkávali nám , že to co se stalo bude asi vysvětleno mnohem později, snad až po 50 letech. To by vlastně mělo být za 3 roky- pokud se toho  dožiji při zdravém rozumu. Interpretace různých událostí je však poplatná době, ve které žijeme zrovna nyní a pohled na stejné události bývá i jen po pár letech zcela jiný. Jak se nyní říká a vlastně jste to napsala: lidé mají jiné priority a ne každého historie zajímá.

96 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 18:42 | Reagovat

[94]:Odkaz na ten turistický časopis na př.
http://ruzenka.blog.cz/0908/narazila-jsem-na-poklad  a pak už další čl. :-)

97 Johanes Johanes | E-mail | 23. srpna 2015 v 23:19 | Reagovat

...schází mi tady doslovné znění mezistátní smlouvy,kterou podepsali představitelé států,tedy i Československého,při zakládání Varšavské smlouvy.
Mnohým z vás by se lépe přemýšlelo nad důvody,které v kritické chvíli vedly představitelé států Varšavské smlouvy k onomu osudovému rozhodnutí...

98 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 11:28 | Reagovat

[97]: Podle wikipedie-to bylo:Waršavská smlouva- pakt
Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.

Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup NSR do NATO.

Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti intervenci armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Intervence se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.

V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy a po československém návrhu na úplné ukončení platnosti smlouvy, který byl ostatními členy přijat příznivě, byl příslušný protokol podepsán zástupci vlád šesti zbývajících členů na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.[1]:
Činnost
Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA) v roce 1973, včetně statistiky počtu ozbrojených sil.

Cílem Varšavské smlouvy byla koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu.

Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.
Velitelé Varšavské smlouvy

Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli maršálové SSSR:

    Ivan Stěpanovič Koněv (1955–1960)
    Andrej Antonovič Grečko (1960–1967)
    Ivan Ignaťjevič Jakubovskij (1967–1976)
    Viktor Georgijevič Kulikov (1977–1986)
    Nikolaj Vasiljevič Ogarkov (1986–1991)

99 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 14:44 | Reagovat

Dodala jsem něco k článku, takový pohled z hlediska tehdejší doby a neslané nemastné vysvětlení toho, co se stalo. Bylo to určeno dětem od 9 let-ten Rozum do kapsy.

100 Lydie Lydie | 24. srpna 2015 v 21:54 | Reagovat

Také u blogerky Kitty- Diviznačky je vzpomínka na 21.8........

101 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 23:27 | Reagovat

[100]:Samozřejmě jsem ji četla, každý má vzpomínky a myslím, že teprve zpětně  vidí víc souvislostí a událostí pohromadě. Záleží také na tom, jak je člověk vnímavý, kolik měl let a podobně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx