Je to odlišnou mentalitou nebo jen výchovou?

11. července 2010 v 17:16 | Ruža z Moravy |  cestování a knihy o něm

Takto známe Japonky z vyprávění, operet, starších filmů, ale dnes jsem viděla, že jsou to ženy nesmírně houževnaté, poslušné, pracovité a moc nešťastné, když přijdou o členy své rodiny, jako ženy jinde.



Dnešní vyprávění v cyklu Svět ve válce bylo o Japonsku v letech 1941- 1945.

Kam se hrabou nařízení o stejných úborech při tělocviku ve školách za minulého režimu, hromadná cvičení. Viděla jsem ukázky výchovy dětí v Japonsku od mateřských škol do dospělosti. Není to jen tam, ale zřejmě i v jiných východních zemích. Jedním slovem: dril, vlastenectví za každou cenu, poslušnost režimu, císaři, historii Japonska. Stejnokroje od malička do dospělosti, cvičení, cvičení. Hlavně bojové umění. Tak to aspoň bylo před tou válkou.

Muži byli vychováváni pro boj, ženy tak, aby se staraly o blaho muže, potomstvo. Musely v té době nahradit muže ve zbrojním průmyslu i ostatních činnostech. Viděla jsem ukázky těžké práce, kterou vykonávaly. Připomínalo to ženy na,, opačné straně" , v jiných zemích, které také musely nahradit vojáky, ale ti šli svou i jiné země bránit.

Muži jsou vychováni tak, že před rodinou dali přednost boji pro vlast- to nebyla obrana, ale útok na druhé. Považovali za hrdinství, když byli vybráni pro akce, o nichž věděli, že se z nich nevrátí, žadonili o to. V průběhu války a dlouho po ní se nesmělo mluvit o různých porážkách ani množství mrtvých, padlých.
Císař se musel podrobit rozhodnutí o tom, že se bude útočně válčit, ač prý nebyl zrovna válce nakloněn.
Ve válce padlo při útocích na různá území, lodě, přístavy mnoho vojáků, na př. jen při boji o Okinavu 120 tis. japonských vojáků, 42 tis. civilistů.Co však je to proti tomu, že při odvetných náletech letadlovými loděmi USA přišlo o život 250 tisíc lidí, ponejvíce civilistů. Jen při náletech na Tokio 120 tis. Jedna paní , která válku zažila vyprávěla, že její kamarádka přišla při náletech a bojích o celou rodinu a spáchala sebevraždu. Nebyla sama.

Z Tokia , kde bylo hodně dřevěných domů zůstala po bombardování jen ocelová torza a beton. Přitom se lidé nechtěli dostat do zajetí i za cenu ztráty života vlastní rukou. Proslulí kamikadze , kteří vzlétli neměli padáky , jakož i další letci, kteří útočili na jiná území. Pokud by byli sestřeleni, neměli přežít , být zajati. Fanatizmus , sebeobětování pro nic za nic.

Odplata byla strašná a odnesli to ženy, děti, starci. O atomových bombách a následcích jejich použití pro Japonsko v tomto díle nebyla řeč. V Hirošimě to bylo 80 tis. a další na následky. Dlouho se také nesmělo zveřejňovat ani v Japonsku skutečný počet obětí války. Kolik jich zemřelo ještě následkem záření se neuvádí. Lidé zde jsou odjakživa vychováváni k vlastenectví, poslušnosti, pracovitosti, je jim vštěpováno od malička, že jsou národem vyvoleným, výjimečným.
To považuji za základ rozpínavosti a následných snah o ovládnutí jiných, kteréhokoliv státu na světě, když se tam lidé cítí být jedineční, lepší než jinde. Není to pravda?

Proč toto píši? Zanechalo to ve mně dojem i jistotu, že není nic horšího, kromě přírodních katastrof, než neustálé válčení, boj o moc, o ovládnutí jiných národů a zemí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 11. července 2010 v 21:46 | Reagovat

Uzavřenost Japonska je dodnes pokládána za ctnost. Feudální přežitlky v podobě striktního podřízení žen, souběžný systém "vznešené" prostituce ve formě gejš a podobné instrumenty působily v době "násilného otevření" Japonska retardačně.  Rovněž militarizace od 30 let, vrátila společenský ývoj zpět. Je to jako jinde, když se muži cítí být "božstvy" tak ženy jsou jejich první otroci. Pokud to přijmou z jakých koli důvodů, pak si to i zaslouží. Nejhorší je, že v tomto duchu vychovají i svoje děti. Otroctví žen se tak stane běžnou věcí. Není tak vzdálena doba rakouského obč. zákoníku 1811, kde jen muž měl práva a žena jen povinnosti ( zák. 1811 byl inkorporován do I. republiky a fakticky zanikl až r. 1950 kom. obč. zákoníkem ).

2 rucuk rucuk | E-mail | 11. července 2010 v 21:57 | Reagovat

Mnoha mužům by to vyhovovalo asi i u nás, jen navíc  žena musí zajišťovat rodinu i finančně, tedy prací i mimo domácnost.

Můj muž si myslel, že bych byla nevytížená, kdybych byla v domácnosti s dětmi. To už je moderní  výchova, ale jen napolovic...

3 lahny lahny | 11. července 2010 v 23:50 | Reagovat

A víte, že já jsem byl (a do teďka jsem) v tomto ohledu sobec.Když jsem slyšel večer od manželky, že je utahaná a na mě nemá náladu, tak jsem se snažil přes den ji se vším pomoci, jen abych večer si zase mohl užít já.Protože pak se už nemohla vymlouvat, že má mnoho práce  (protože nejméně polovičku práce jsem já udělal za ní).Ale stejně se pak některé dny na to vymlouvala.Takže jsem zjistil, že nemá cenu ženám pomáhat, protože stejně pak večer jsou stejně utahané jako kdybych já celý den nedělal nic.Paní autorko, a kde je pak nějaké ocenění mužské pomoci v domácnosti?

Vím, měl jsem navařeno, uklizeno, ale raději bych oželel nějaký prach na nábytku, jen kdybych se mohl se svoji ženou pomilovat.

4 rucuk rucuk | E-mail | 12. července 2010 v 9:03 | Reagovat

3-lahny, Chyba. Berete pomilování jako odměnu za nějakou práci? Možná to tak dělá více lidí, ale nemělo by to tak být. Nakonec vám poradím: zmiňte se před ženou, že větší  frekvence- víte čeho- slouží k utužování zdraví u muže. Prý, píši prý, aby mne někdo zase nenapadl, poslouží k oddálení nemoci prostaty u mužů. Takže, pokud vás chce mít dlouho zdravého, tak ať se neodtahuje. A jestlipak jste k ní milý, když něco chcete i přes den? Pokud vrčíte celý den a pak jen tak naznačíte, že ... tak se nedivte, že nemá chuť- bez ohledu na množství práce. Ta na tuto věc nemá vliv, což je známo z mnoha případů.

5 Zdenka Zdenka | 12. července 2010 v 9:29 | Reagovat

Pokud je člověk třeba po práci sebevíce unaven, je třeba tuto únavu odstranit. Jak? Co takhle zajít na procházku, do kina (je to i dnes celkem finančně dostupné), k řece, do lesa, parku, doma pak zapálit svíčku, uvařit čaj, kávu, pustit hudbu, zapálit vonnou tyčinku, (třeba s afrodisiakem)... zapojit fantazii. Neboť nejsme ve válce, kde nebylo k dispozici téměř nic. A květinou také neuhodíš. Tedy ze začátku to bude pro ženu šok, ale na takové šoky se velmi dobře zvyká, i kdyby byla kytka utržená ze strouhy.

6 rucuk rucuk | E-mail | 12. července 2010 v 12:30 | Reagovat

Tak jsme sklouzli do vztahu muže a ženy a původně jsem myslela, že článek je zpytováním povahy ochotné zabíjet a nechat se zabít pro nadřazenost své rasy či národa a nebrat zřetel ani na bolest svých nejbližších.

7 Zdenka Zdenka | 12. července 2010 v 13:03 | Reagovat

No, ona i necitlivost ženu, či muže bolí, ubíjí....

8 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 12. července 2010 v 13:37 | Reagovat

6 rucuk

Dobrý den.

Příspěvkem 1. jsem chtěl jen navodit rozdílné postavení japonských mužů a žen, kde emancipace značně kulhá..

Je potom samozřejmé, že když mají trvale "vyřešen" individuální vztah, hledají něco, no "něco" čím vyniknout.

Pokud mají císaře za Boha, je to zřejmé. Zalíbit se Bohu je jedna věc a mít z toho trvalý prospěch, je věc druhá. Skoro každé hierarchické náboženství operuje s odměnou, ale až po "konci v tomto slzavém údolí". Každé takové náboženství je postaveno pro jednoduché lidi, zblbne je pro skryté cíle.

Nevím sice, jakou nirvánu mají Japonci slíbenu, ale musí být přesvědčivá, když si pro ni rozpářou břicho.

Koneckonců, muslimští fanatici mají slíbeno 72 hurisek.

Tyto sliby cílí na pudové stimuly, vhání společnost do stavů dávno civilizačně překonaných. Následek je zřejmý, zvěrstva jako na začátku dějin, jenže tehdy šlo o přežití a dnes ( jde v  podstatě o totéž v černém, o přežití toho nejhoršího ).

9 zirk. zirk. | 12. července 2010 v 14:03 | Reagovat

To autorka,

zajímavý článek, ale je zřejmé, že moc toho neznáte z historie  Japonska, zejména z období feudalismu - období samurajů a vzniku jejich bojových umění která jsou opět podmíněna vysokou sebekázní a  poslušnosti  svému pánovi, vladaři. Když se něco z této jejich literatury přečtete, tak se tomu již tak divit nebudete.

Jo a svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaky  nemá s filozofií Japonců žádnou souvislost šlo v podstgatě o odzkoušení nové zbraně  Amerikou. O tom též hovoří novodobé dějiny.

   To je jako když budete u muslimů se divit jejich zákonům a podřízenosti ženhy mužům. Opět je to dáno histoorii a náboženstvím. Upřímě řečeno, kdyby zde v Evropě zvítězila ortodooxní katolické náboženstzví tak by jste se nepodivovala tomu, že žena musí být v domácnosti a starat se o děti, nemožnosti potratů, či rozvodů a pod. Buďme rádi že zde nevládnou katolíci a jejich homosexuální faráři.

10 Mirator Mirator | 12. července 2010 v 16:02 | Reagovat

to  zirk., 12.7.2010 14:03

svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaky má s filozofií Japonců spojitost.Myslíš,že by američané posílali atomovku,kdyby bez problémů mohli dobýt japonsko i "pozemně"?Protože amerika nechtěla velké ztráty(které by kvůli filosofii a "statečnosti" japonců byli),tak  se musela uchýlit k takovému řešení.

11 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 12. července 2010 v 16:18 | Reagovat

[10] Mirator, 12.7.2010 16:02

Máte plně pravdu. Teprve druhá atomovka, vyvolala  rozhlasový projev Hirohita k národu a vojákům specielně o nutnosti snést nesnesitelné ( t.j. kapitulovat a přijmout vojenskou porážku ). Dodnes jsou v Japonsku svatyně a spolky, které oslavují válečná hrdinství ( v podstatě vyvražďování v Koreji, Mandžusku, Číně, Filipínách v Indonezii a jinde ).

Co bránilo Hirohitovi=Bohu pronést ten projev o týden dříve?

Tu možnost měl a Truman na odpověď čekal do poslední chvíle. S japonskými fanatiky to zřejmě nešlo jinak, než šokem. Že se toho využilo i jako praktického ověření je následný výsledek.

Bohužel převážně nevinní Japonci  zaplatili za svoji vládu i za poučení světa, protože dodnes se nic podobného nezopakovalo.

12 zirk. zirk. | 12. července 2010 v 18:51 | Reagovat

To Mirator,

kde jste čerpal informace o jednání Trumna s Japonci o kapitulaci?

13 Láda Láda | E-mail | 12. července 2010 v 20:00 | Reagovat

to 9 Zirk

Domnívám se, že Rusové nehodili atomovku ve 2, Světové válce na Německo z jediného důvodu: Neměli ji. Souhlasím s 11 nár.soc.

14 Láda Láda | E-mail | 12. července 2010 v 20:11 | Reagovat

to autorka

Domnívám se, že i zde globalizace udělá své. V Japonsku jsou ženy zaměstnané a je zde velmi nízká porodnost. Už i tam pracuje hodně cizinců, což v minulosti nikdy nebylo. Japonci hodně cestují a udělali si z Evropy idol. Například se často nechávají oddávat křesťanským způsobem, i když je neoddáva katolický farář, ale evropský hererc oděný do bohoslužebného roucha.  Toto vše postupně nahlodá staré tradice, ty dobré i špatné.

15 rucuk rucuk | E-mail | 12. července 2010 v 21:29 | Reagovat

Zirk- historie Japonska je mi docela  známa nejen z literatury, ale našla jsem si o Japonsku údaje i na netu. Proto jsem napsala o mentalitě národa. Samozřejmě dlouholetá ,,drezura" vedení k hrdinství a sebeobětování dělá své. Samozřejmě národy, kde není tak velké stěhování národů, který spíš expanduje  do ciziny, ale cizinců tam není tolik, aby ovlivnili zvyky obyvatel ,,jede" po svém. Východní národy měly vyspělou kulturu a jejich sebevědomí bylo odjakživa vysoké. Tam, kde je stát složen téměř ze samých přistěhovalců během století a omezení původního obyvatelstva, tvoří si dějiny, které jsou ovlivněny zvyky  a způsobem života národů různých. Toho je USA krásným příkladem, ne?

16 rucuk rucuk | E-mail | 12. července 2010 v 21:33 | Reagovat

Láda-  svým způsobem vývoj musí jít dopředu  nejen v technice, ale i v chování lidí. Jen někde je to zpomalováno zcela záměrně, protože to vyhovuje  buď vládnoucí kastě a hlavně mužům...

Ó ,jaký pokrok, potěšitelná zpráva - jedna  žena (víte kde)  za cizoložství měla být ukamenována a dostala milost, bude jen oběšena. Krásný příklad rovnosti pohlaví a jejich práv v  našem století, což?

17 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 12. července 2010 v 22:07 | Reagovat

16 rucuk

Uházení kameny je zmíněno už v Bibli, je to pěkná masáž davu, aby byl každý spoluvinníkem. Nejde mi do hlavy kdo dnes zorganizuje ukamenování? Budou to ti blblí muslimští flanďáci nebo taky dav ve vytržení způsobeném lumpem s kněžským pověřením!

18 rucuk rucuk | E-mail | 13. července 2010 v 10:27 | Reagovat

17-nar.soc. Spíš bych řekla, že to bylo takové uvolňování emocí. Jako u fandění. Ten anonymní dav slouží k tomu, že lidé jsou schopni dělat i to, co by jednotlivě nedokázali, případně i odsoudili.

19 houda houda | 13. července 2010 v 15:39 | Reagovat

Zirk(12)

Od únorového zasedání štábu nejvyššího velení jap.armády,(kde byla kapitulace samozřejmě považována za nemyslitelnou)....

a de byly předloženy takové návrhy katastrofických řešení jako:

-vybavit jap.ženy ostrými bodci v boji ženy proti am.můžům a děti opásat trhavinami

-hromadná sebevražda celého jap.národa před užaslým světem

-rozpoutat hromadné vraždění (to koneckonců japonci praktikovali vždy) a šokovat svět nesmírnou brutalitou

.....od tohoto až po svržení první A-bomby dostalo Japonsko 16x !!! výzvu ke kapitulaci ze strany USA (lit.voj.faktu)....(včetně vyhrožování A-bombami)

Předpokládáné oběti pozemního dobývání Japonska:

-japonští vojáci-5:1 více než US Army(dosavadní praxe)

-civilisté 15-20x více než jap.vojáci (vylodění se tenkrát praktikovalo za pomocí masivního odstřelování a náletů)

-US vojáci 500 000mužů-odhad vojenských expertů.....můžete si to zkusit propočítat....

Co se týče toho počtu obětí A-bomb (cca 220 000 civilistů),připomínám,že třídenní ostřelování obklíčeného Berlína a následné jeho dobývání stálo životy 250 000-350 000 civilistů (odhady se různí) v době,kdy Německo disponovalo pouze už jen obklíčenou armádou střed v čechách a silnou obranou Berlína a nebylo již schopno žádných jiných akcí.Naproti tomu Japonsko mělo v době svržení A-bomb stále milionovou armádu v Číně,v držení půlku Filipín,mnohých ostrovů a území v Asii.

20 lorenzo lorenzo | E-mail | 13. července 2010 v 16:10 | Reagovat

autorce)

O japonské mentalitě toho moc nevím a bagatelizovat či generalizovat nechci. Nikdy jsem tam nebyl a dělat závěry na základě známosti s několika Japonci, teré jsem poznal v Německu osobně by bylo neseriózní. Jen malá korektura počtu obětí při výbuchu atomových bomb.

V Hiroshimě se odhaduje, že při explozi zahynulo cca 100 až 200 tisíc obětí okamžitě, přesný počet nikdo neví, protože ti lidé v centru exploze se vypařili. Zůstaly po nich jen stíny na zdech domů.

V Nagasaki zahynulo asi 80 tisíc obětí okamžitě a dalších 78 tisíc na následky ozáření v následujících letech.

Celkový počet obětí není znám, protože jak píšete, válečný materiál se nesměl zveřejňovat. Zdraví lorenzo

21 rucuk rucuk | E-mail | 13. července 2010 v 19:28 | Reagovat

Japonci mají povahu dost složitou protože normálně se dovedou velice dobře ovládat, dovedou se i chovat velmi slušně. Jak se chovají doma, to přesně nevím a z knih, které jsem přečetla jsou mnohé o minulosti ne o současném vývoji v soukromém životě. Poslušnost žen se však i dnes dost požaduje, ale co my víme, jak to v které domácnosti je, že?

Jen takový příklad poněkud drastický ve světle válečných údajů. Vyptávali se prostitutek, které měly v ,,klientele" zahraniční návštěvníky, kteří muži jsou jim nejmilejší, kterým dávají přednost. Vyhráli to Japonci. Jsou prý slušní, nevyžadují žádné abnormality, spíše jemnější jednání a navíc jim ,,to" netrvá moc dlouho a platí  bez řečí. Kdo myslíte, že to prohrál?

22 houda houda | 13. července 2010 v 23:19 | Reagovat

Rucuk

Turisti z KLDR????

23 Zdenka Zdenka | 14. července 2010 v 11:32 | Reagovat

turisti a zde? V tom horku? Doma mají určitě klimatizace, různé průvody, zábavy,...

24 rucuk rucuk | E-mail | 14. července 2010 v 14:08 | Reagovat

22-houda, bohužel Němci a není to vtip, jen průzkum, ale nevím už kdo to zkoumal. Ptali se totiž našich erotických pracovnic v době, kdy  začala prostituce ,,kvést"  na plno a ne utajeně...

25 Láda Láda | E-mail | 14. července 2010 v 16:54 | Reagovat

Je to velmi smutné, ale lidé své chování za určitých okolností mění k nepoznání. Válka bývá katalyzátorem takové změny. Ti kultivovaní Japonci se v obsazených zemích chovali velmi krutě. S americkými zajatci zacházeli velmi špatně, dělali na nich pokusy...atd.

26 rucuk rucuk | E-mail | 14. července 2010 v 21:40 | Reagovat

Proto o tom píši, že ta jejich povaha je buď krutá k druhým i k sobě a přitom se dokáží ovládat v určitých situacích.Při útoku na Pearl Harbour prý jich hromadu zahynulo, ale ,,doma" se o tom nesmělo mluvit, aby to nedemoralizovalo ostatní vojáky. Možná co ty erotické pracovnice zažily nebylo jejich jemnou povahou, ale spíš tím, že na tento způsob ,,služeb" nejsou z domova zvyklí. Sebevědomé drzejší  ženy  jejich chování asi ovlivňují, netroufají si možná jako na ty své.

27 Vaclav Vaclav | E-mail | 15. července 2010 v 16:50 | Reagovat

23Zdenka) to mluvíte o těch turistech z KLDR?

28 rucuk rucuk | E-mail | 15. července 2010 v 17:29 | Reagovat

27-Václav, Zdenka,, ironizuje" nebo myslí turisty šmahem, odevšad. Ti se asi ovívají listy ze stromů, či vějíři, ale jsou spíše zvyklí...

29 Zdenka Zdenka | 16. července 2010 v 8:55 | Reagovat

Náhodou, kdysi jsem ty turisty z KLDR ve vlaku potkala. Byli to studenti. Ale jeli vlakem a kdo jede vlakem, je turista. My jeli na Ukrajinu. A oni jeli v šolnách. Ptali jsme, jestli jsou z jihu. "Ti tady nejsou," bylo nám odpovězeno.  Takže turisti. :-)  Ostatně proč ne. Udělali u nás "díru do světa".

30 rucuk rucuk | E-mail | 16. července 2010 v 9:16 | Reagovat

29-Zdenka, šolna je nákladní vagon nebo co?

31 Zdenka Zdenka | 16. července 2010 v 10:08 | Reagovat

Šolna je oblek - pánský :-) Tedy kalhoty, sako,...

32 rucuk rucuk | E-mail | 16. července 2010 v 14:26 | Reagovat

31-Díky, to slyším poprvé. :-))

33 Zdenka Zdenka | 16. července 2010 v 19:11 | Reagovat

Možná je to z hantecu. nevím :-)

34 rucuk rucuk | E-mail | 21. července 2010 v 13:41 | Reagovat

33-Zdenka, možná, ale kde je asi původ toho slova- šolna, šolíchat, ale to je spíš takové lehké hlazení, šimrání, také šidit nějakou činnost, ale oblek?

35 rucuk rucuk | E-mail | 21. července 2010 v 16:28 | Reagovat

Šol na špacír, tak se nastrojil- není to ono??:-)))

36 Zdenka Zdenka | 21. července 2010 v 22:48 | Reagovat
37 rucuk rucuk | E-mail | 22. července 2010 v 10:34 | Reagovat

36-Zdenka, stejně je to podivná řeč- tedy nářečí, že? To aby měl někdy člověk slovník.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx