Gábi a Irma- 8.

14. července 2010 v 23:09 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Gábi byla zklamaná. Těsně před příjezdem Hanse s manželkou a Kárlem přišla zpráva, že jen na pár dní přijede sám Karl, protože manželku Hanse postihla mozková příhoda a on samozřejmě musí zůstat nablízku. Navíc měla i potíže se srdíčkem a situace byla opravdu vážná Také Karl přijel jen na pár dní, hlavně proto, aby viděl Gábi a vysvětlil, co se stalo.



Irmě i Gábi bylo Hanse a hlavně jeho ženy líto, ale Gábi byla navíc smutná, že nebude moci projednat s panem Hansem svoje studium v Čechách. Honza se s ní sice scházel, ale když mu řekla, že by chtěla studovat tady a jen případně dojíždět tak za 14 dní do Německa, moc se mu to nezamlouvalo. Plánoval si studium v Německu, byl ale dost rozpolcený. Gábi se mu líbila jako snad dobrý start do dalšího života, ale její zdrženlivost mu vadila. Se Zuzkou se vídal méně, ale zato intenzivně. Byla do něj opravdu zamilovaná a myslela si, že povolností si ho spíše udrží.
Netušila, že o ní neuvažuje jako o případné životní partnerce, ale jen jako studentské lásce. Byl nakonec mladý, život měl před sebou.

Gábi a Irma se nakonec rozhodly, že tu část prázdnin, kterou měly strávit s rodinou Hanse, stráví v Německu, aby byly nablízku, kdyby je potřeboval. Karl jejich rozhodnutí uvítal a navrhl jim, ať na nic nečekají a jedou zrovna s ním. Gábi se chtěla rozloučit s Honzou, nemohla se mu ale dovolat. Byl zrovna se Zuzkou a měl vypnutý mobil. Tak se stalo, že ji druhý den hledal, potkal náhodou Pavlu, Gábininu nejbližší kamarádku a ta mu docela škodolibě sdělila, že Gábi odjela s Irmou a přítelem z Německa pryč. Bližší okolnosti odjezdu zamlčela a měla z toho zjevnou radost, že se zatvářil zklamaně. Pak se ho ještě zeptala, co dělá Zuzka, jestli už jí skončila brigáda. Jen zakoktal, že až ke konci týdne a rozloučil se s tím, že stejně jen chtěl vrátit učebnici němčiny a to nespěchá.

V Německu se všechno točilo kolem Karin, která musela být opatrná , aby nepotratila očekávané dítě a také všichni litovali Hansovu ženu. Hans byl skoro stále v nemocnici a na návštěvu u Irmy neměl moc náladu. Irma ho sice na chvíli viděla při příjezdu, ale pak čekala, jestli ji bude potřebovat. Byla také v nemocnici za jeho paní, ale ta ji moc nevnímala, nemohla souvisle mluvit, jen vyrážela nějaké zvuky a ukazovala ke dveřím, kde stál její muža a Karl s Gábi. Hans přišel k ní, vzal ji za ruku a ona se trochu uklidnila. Irma raději odešla, Hansovi jen zašeptala, kdyby si chtěl promluvit, ať se zastaví u nich. S Gábi ho uvítají a nebude doma tak sám. Stejně mu tam vše připomínalo ženu a tím více si uvědomoval , jak mu chybí.

Karl šel vedle Gábi , byl zamlklý a jí také nebylo moc do řeči. Uvědomovali si zřejmě, jak se všechny plány mohou zvrtnout. Irma je dohonila a vyptávala se Karla, co se opravdu stalo, než maminka onemocněla. Vyprávěl, že se těšila na cestu do Čech, protože tam ještě nebyla a při své pořádkumilovnosti nečekala ženu, která jim měla ještě uklidit před odjezdem a začala sama.

Unavila se asi a udělalo se jí nevolno. Na neštěstí nebyl zrovna nikdo z nich doma a tak se stalo, že se snažila usilovně zavolat pomoc, ale už to nestihla. Ta paní zrovna přišla, když se skácela a tak honem zavolala záchranku. Jinak by to asi dopadlo hůře. Lékaři říkají, že by se z toho mohla dostat, ale nějaké následky asi zůstanou. Tedy pokud se nepřidají nějaké komplikace.

Dny ubíhaly, stav Hansovy ženy ani jeho nálada se neměnily. Navštívil sice Irmu, mluvili o všem možném, ale bylo vidět, že se moc neuklidnil. Jednou při návštěvě se ho Gábi zeptala na možnost studia v Čechách a podmínky, za jakých by to šlo. Hans ji od toho zrazoval, řekl, že by sice mohla studovat do plnoletosti v Čechách, ale tím by přišla o možnost častěji chodit do firmy a tak by nahrála Jürgenovi, který by chtěl její podíl odkoupit. Ta firma je její jistota do budoucnosti. Teď se jí to zdá možná zbytečné, nedůležité , ale při jejím mládí se nechá ovlivnit náhlými pocity, které se mohou v průběhu času měnit.

Gábi poznala, že ji prokoukl a z jejich předešlých rozprav pochopil, že se jí v Čechách líbilo i z citových důvodů. Hans posmutněl ještě víc, když si uvědomil, že Karl má Gábi rád a zatím to nevypadá, že by ona stála o něj. Nemá smysl ovlivňovat nějak jejich kamarádství, ale řekl si, že se pokusí Gábi udržet v Německu, snad přijde na to, že studentská láska jí nevydrží napořád.
Události však dostaly poněkud rychlý spád a zamíchaly osudy lidí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sona Sona | 14. července 2010 v 23:46 | Reagovat

Libi se mi jak vzdy konecnou vetou naznacite napeti.

Je to hezky pribeh.. libi se mi moc.

Trosinku mi to pripomina me vlastni zazitky, ale jen lehce:-)

Dobrou noc preji a tesim se na dalsi pokracovani.-)

2 rucuk rucuk | E-mail | 15. července 2010 v 9:51 | Reagovat

Díky Sona,  aspoň někomu se to líbí:-))

3 Zdenka Zdenka | 15. července 2010 v 10:21 | Reagovat

No jo no, život přináší takový zádrhely....

4 Pavlína Pavlína | E-mail | 15. července 2010 v 11:25 | Reagovat

Dobrý den přeji,

teda paní Růženko, no dovolte :)))) Mě se to náhodou také líbí. Nejen Gábi a Irma, i vaše ostatní příběhy a Kavárnička a vůbec vše.

Jen nemohu hned reagovat na vše, přemýšlím o tom, co píšete, moje fantazie předvídá "tahy" :))) Dáváte mi svým psaním popud k přemýšlení z pohledu toho druhého. Některé vzpomínky bolí.

Dnešní příběh - mamku skolila čtvrtá mrtvička, takže se mi stále vrací pohled zpátky.

Líbí se mi, že nezapomínáte ani na ty lidi okolo hlavních postav, jejich příběhy.

5 rucuk rucuk | E-mail | 15. července 2010 v 15:27 | Reagovat

4-Pavlína, máte pravdu, že člověka nenechá chladným žádný  lidský příběh. Já jsem také zažila chvilku, kdy tetu uprostřed docela milé konverzace (bez rozčilování) najednou ranilo, nemohla mluvit a to co jsem popsala, byl vlastně průběh její náhlé příhody. Jenže ona to přežila o necelý týden, protože v nemocnici dostala zápal plic. Ani jsem se nedivila, bylo to v zimě a ležela docela v průvanu a jen tu košilku, andělíčka a hýbat se nemohla, jen šermovala rukama a snažila  se něco říci. To je myslím to nejhorší, když člověk ještě vnímá a nemůže své pocity říci. Měla oslavit  v lednu 90  , ale v prosinci zemřela. No, bylo to pro ni asi lepší tak, než se případně trápit jako nemohoucí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx