Také Volha se mění...

3. června 2010 v 16:23 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Nemyslím tu známou řeku, přestože i ona se určitě mění, ale auto, které bylo u nás známé a leckdo je ještě vlastní, většinou odko upené od podniku či úřadu, instituce.


Jako jiná auta i Volha má nový vzhled.














Jako laik mohu ukázat jen obrázky, parametry znají odborníci a uživatelé.
















Bratr měl Moskviče, kterého koupil se slevou, protože dlouho stál bez používání a ,,spodek" měl celý rezavý. Vlastníma rukama ho dal do pořádku a bylo to silné, spolehlivé auto. Udržoval ho v tom nejlepším pořádku a jezdil bez nehody.
Tak jsem si na něj vzpomněla, když jsem viděla tuto Volhu. Jakou s ní mají lidé zkušenost, nevím. Patřila v dobách minulých spíše k ,,luxusním"autům, alespoň u nás, také kvůli větší spotřebě pohonných hmot .

Nevím proč mě, naprostého laika- ženskou - pohled na pěkné auto- starého i nového typu - tak přitahuje. Nějak ale chápu to zaujetí chlapů, kteří jsou kolikrát raději v garáži u svého vozu než někde na horách. Asi pozůstatek spolužití s podobným fanatikem... bráškou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 3. června 2010 v 17:00 | Reagovat

Zase téma na dnešní dobu plnou starostí- moje starosti na vaši hlavu, že? Moc mi nenadávejte, prosím...

2 Jeník Jeník | 3. června 2010 v 18:39 | Reagovat

pro rucuk - to auto spadlo rusům "z oblakou".Celou továrnu dostali v rámci technické pomoci ve třicátých letech od USA.Požadavek byl stanoven tak,že to auto musí být odolné na ruské podmínky,což znamená počasí,bídné,nebo žádné slušné cesty a silnice,odolnost v terénu a vysoký výkon motoru.Na spotřebu se nehledělo,protože ta nebyla prioritní(nafty a benzínu bylo dost).S tím rusové vystačili skoro padesát let.Ale nyní již musela přijít řádná inovace.Oni u toho auta měnili jen kastlu(karoserii,jinak nic).Já sám jsem s tím náhodně v minulosti jezdil.mělo to jen tři kvalty a řazení pod volantem.V sedumdesátých letech si udělali takovou malou změnu,změnili kastlu,řazení šlo do středu a i jedna rychlost(rychlostní stupeň)přibyla.Auto to bylo odolné pořád,ale ta spotřeba byla na naše podmínky neúnosná a v dnešní době raději  ani nemluvím(nepíši).

3 Ivo L Ivo L | 3. června 2010 v 19:09 | Reagovat

Koupi Volhy jsem pořád odkládal a odkládal a dnes už na ni nemám a asi už ani mít nebudu. Myslím tu klasiku, tak jak ji známe.

4 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 3. června 2010 v 19:29 | Reagovat

Vzpomínám na "tu klasiku" jela jsem s ní párkrát zamlada /vlastnil ji otec jedné dobré kamarádky - tedy papaláš/ my holky jsme ušetřily na pohon a po dlouhém uprošování "tatínka" jsme jezdily ze Zlína do Luhačovic bu´d se předvádět na přehradu nebo na korso- a to nás bylo nejvíc tak sedm holek. Byl to koráb, sedělo se v tom jak v obýváku. Ještě dnes  má můj kamarád takovou klasiku, už jako veterána, mám ty starý auta tak nějak raději než ty dnešní "kočkolapy." Zdraví B.

5 rucuk rucuk | E-mail | 3. června 2010 v 19:37 | Reagovat

Je fakt že se s ní jezdilo pohodlně. Párkrát jsme s ní služebně jeli, většinou na inventury a náš šéf jel opravdu obstojně. Jen jsme mu museli po cestě zpívat (hulákal s námi, ale na cestu dával pozor(, protože by prý po cestě nejspíš usnul. Uspávalo ho prý vrčení motoru:-))) No, tak jsme střídavě zpívali a povídali vtipy. Měl smysl pro humor, práci ale požadoval. Takový správný šéf,ale to jsem jako obvykle odbočila:-)))

6 rucuk rucuk | E-mail | 3. června 2010 v 19:56 | Reagovat

2-Jeník, tak na tu ,,kastli" novou koukám a je taková nějaká boubelatá, ne? Zase ale v ní silnější postavy mají větší pohodlí. Možná už tu spotřebu PH trochu  snížili.

7 rucuk rucuk | E-mail | 3. června 2010 v 19:58 | Reagovat

3-Ivo, tu starou verzi možná časem zakážou kvůli ekologii, jako chtějí omezit ježdění starými auty. Nebo už zase ne? Jeden se v tom nevyzná, co má být a nemá schváleno:-))

8 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 3. června 2010 v 21:02 | Reagovat

Zdravím Růženko!No prožil jsem s Volhou také pár let a musím ji pochválit,ovšem to se to jezdilo,když stál benzín za Komančů pár babek.Byla spolehlivá,neznal jsem poruchy,žeby mne někde nechala ve štychu,tak to nikdy,odolná,kastle masívní,na mrazech okamžitě vytopená kasbina.Prostě na tehdejší dobu to byl bourák z Východu.Měl jsem typ-21,no a později čtyřrychlostní typ 24-a byl to doslova tank.Později jsem vzhledem mé rodině,kterou jsem měl zaměstnanou v Tatře v Kopřivnici,takjsem přes tyhlety konekse koupil od Tatry po prvním firemním majiteli tu nádhernou klasiku-TATRA-603,tip III.a navíc to bylo předposlední model z výrobní linky.Ta poslední dodnes stojí v Tatře v tatrováckém muzeu a já jsem ji měl asi12 leta řeknu Vám,že dodnes pláču,když někde zahlédnu a nebo ve filmech uvidím Tatřičku,,kterámne za celá ta dlouhá léta nikdy nezradila.Pak začali dělat Tatru 613,ale to už nebylo ono,i když to také jelo dobře,několikrát jsem to mělod kámoše půjčené,a řeknu,že už to byla měká plechařina,italský desain karoserie a už to stratilo to kouzlo Tatry.Dodnes ze synem říkáme-TATRA-NEZNÁ BRATRA -DOSLOVNĚ!!!

9 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 3. června 2010 v 21:09 | Reagovat

Jezdil jsem s Volhou 24 v podniku dva roky po neplatičích faktur. Byla už po třetí generálce a rozhašená, Dali mi tři dny na větší kontrolu. Naučil jsem ji jezdit za 10 l jen s řidičem. Chodila až  150km/hod., po zrušení té funkce jsem ji za 8500.- koupil a jezdil s ní pro odboráře a cesťáky mi ji zaplatily. Pak jsem ji "půjčil" na smlouvu a kauci Ukrajinci

a od té doby o ní nevím.

Pravda je, že když jsem vyjel v zimě ve 2 hod. z Brna, byl jsem v 9 hod. v Košicích, bez větší únavy ( bylo to pojízdné křeslo ) v teple a pohodě. Dalo se v tom i přespat ( sklopit opěradlo, posunout sedadlo dopředu, zakrýt se dekou ) na 65 cm širokém sedáku a opěradle se dalo phodlně ležet.

Když jsem ji dostal, "žrala 17 l" jen proto, že nebyla seřízená.

Po ní jsem měl druhou, kombi ( ještě zde stojí ) ta byla ještě hůř zrichtovaná. Jezdil s ní cikán a rozvážel aviváže po vesnicích. Koupil je v 50l obalech u výrobce, napůl zředil vodou stočil do PETek a jeho 6 děcek zaútočilo na city, no nekupte to, když je to tak levné.

Dlužil mi peníze za součástky a pneumatiky. Tak mi to zde rozhašené nechal. Dal jsem si s tím práci, opravil a jezdila jako hodinky, až do utržení spojkové lamely. než jsem to opravil prošly technická, koupil jsem Fiestu a Volha zde sice opravená, ale bez technické trčí. Veteráni mne otravují, že ji odvlečou, zaplatit nechtějí ani tu spojku. Zatím to trčí na mrtvém bodě.

Kdyby někdo chtěl Volhu 24 limuzinu, o jedné jsem věděl.  Je béžová, krásná, vše je vyměněno za nové díly z Ruska, zagarážovaná, neodhlášená cena kolem 60 000.- Kč u jednoho soukromníka ( loni ji ještě měl ).

10 Láda Láda | E-mail | 3. června 2010 v 22:39 | Reagovat

V Rusku byla a je populární. Taky ji dostali ruští hokejisté po mistroství světa. Za trest přeplavat.

11 rucuk rucuk | E-mail | 3. června 2010 v 22:49 | Reagovat

10-Láda- no,no, srandičky, ale plavat bych nechtěla přes řeku téhož jména:-)) No, hokejisti by ji třeba přeplavali, mají kondičku, ne?:-))

12 JM JM | 4. června 2010 v 0:51 | Reagovat

V úvodu vzpomínáte moskviče. Tak na tom jsem se "vyučila". Byl to typ 403, řazení pod volantem. Tehdy zlobila ruční brzda, /než to spravil/  tak mně ten můj naučil ovládat oba pedály, brzda- plyn, jednou nohou. Neuměla jsem to držet na spojce. To jsou vzpomínky.

Od roku 1979 už to byl žigulík. Sloužil 30 roků. Moje srdeční záležitost.

13 rucuk rucuk | E-mail | 4. června 2010 v 9:14 | Reagovat

12-JM, nejen zvířata, ale i auta bývají ,,rodinnými příslušníky". Někdy opečovávanější než děti- něco o tom vím, ačkoliv ne u nás. My jsme auto nikdy neměli ne z důvodů, že bychom na něj nemohli našetřit, ale jevilo se nám to zbytečné. Všude jsme se dostali, kam jsme chtěli. Ale jak jsem psala, bratr i bratranec měli oba auta. Už ten rozdílný přístup obou byl zjevný. Bratr opatroval autíčko svoje a občas udělal údržbu i bratrancovi, který ho sice také nijak nerasoval, ale měl ho pouze jako ,,přibližovadlo", když ho potřeboval.

14 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 4. června 2010 v 17:41 | Reagovat

Jo auto je jak ženská,když ji pořádně nepromažete,tak nejede a musíte jezdit na jiné,tu vaši ženskou začne promazávat jiný údržbář!Pak se vám protáhne ksicht a zamlží se vám stěrače na očích!

15 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 4. června 2010 v 17:44 | Reagovat

Nebo jinak-auto je jak ženská,když neinvestujete do údržby,najde si jiného majitele,který ji udržuje.

16 rucuk rucuk | E-mail | 4. června 2010 v 20:15 | Reagovat

15-Zdeňku, ale není to nějak naopak? Pokud vím, žena se stará a udržuje chlapa. Podle muže poznáš ženu, říká se...

17 Hanako Hanako | 4. června 2010 v 21:57 | Reagovat

16 rucuk  A když je ten chlap šmudla a nosí umolousané věci, je jeho žena také šmudla, nebo nemá sílu ho přesvědčit, aby si vzal čisté triko? I to se může stát. Potom to přísloví kulhá.

18 Hanako Hanako | 4. června 2010 v 22:01 | Reagovat

Vzpomínáme na Moskviče, ten odvozil pytle cementu, pračku, bedny s brambory nebo jablky. Měl vysoký spodek a dalo se s ním jezdit po polních cestách. Rozloučili jsme se s ním pro vysokou spotřebu. Hodný Moskal!

19 Zdenka Zdenka | 5. června 2010 v 8:49 | Reagovat

Nemám sílu a tak ta trika musím sama sledovat a vyhazovat, pokud stíhám.

Každý je ale hlavně sám svou vitirkou. pokud je rozumný.

20 Zdenka Zdenka | 5. června 2010 v 8:49 | Reagovat

...vizitkou...

21 velká voda velká voda | E-mail | 5. června 2010 v 11:43 | Reagovat

Já vyrostla s Cortinou v rodině - bratr ji zdědil po tatínkovi. Auto už je taky veterán, z roku 1965. Bezedný kufr, vzadu spousta místa pro tři, nepřeslechnutelný zvuk (pes u známých ho pozná dodnes)...

22 rucuk rucuk | E-mail | 5. června 2010 v 13:36 | Reagovat

17-Hanako, je opravdu těžké změnit zvyky z domu. Také každý člověk už jako dítě je jiný. Jeden je čistotný, druhého musíte hlídat, aby se umýval, další je čistotný až úzkostlivě. S léty jsem přišla na to, že nejlépe se děcko naučí umývat rádo, když to začnete jako hru. Dělávala jsem jim mýdlové bublinky, přerušovali jsme potůček- slabě puštěnou vodu. Na jarní dětské rekreaci pak stavěli na potoce jezy, dělali lodičky. Prostě vodu měli rádi. A s tím souvisí zvyk převlékat se do čistého prádla. Tam, kde se šetřilo vodou(mnohdy muselo), pracími prášky, mýdlem a pralo se méně často, jsou lidé zvyklí chodit déle v šatstvu, jinde se pere častěji, doplňuje se pračka sbíráním našpiněných věcí, jsou chlapi nuceni si vzít prádlo čisté...

23 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 5. června 2010 v 20:44 | Reagovat

To víte že ano,já jsem také jinou reakci nečekal,to byl můj úmysl čekat,že se holky budou bránit a hájit.Tímto jsem chtěl schválně nabudit reakci,což se také stalo.Dík a nic ve zlém!Zdenál.

24 rucuk rucuk | E-mail | 5. června 2010 v 21:07 | Reagovat

23-Zdenál- nic se neděje, aspoň vím, že to někdo čte:-)))

25 xoxo xoxo | 7. června 2010 v 16:30 | Reagovat

Děkuji za krásné připomenutí nádherného a spolehlivého auta. Něco jsem se s ní najezdil, nakonec zůstala v Holandsku u dobrých lidí vyměná za Citroen Xanria (v roce 1998 hodnota u nás cca 200000).

26 rucuk rucuk | E-mail | 7. června 2010 v 17:20 | Reagovat

25-xoxo, víte mám pocit, že každý člověk si oblíbí určité auto a přilne k němu, přestože má své mouchy- to auto. Určitě je tato náchylnost důsledkem životních příhod člověka nebo jeho rodiny.  Přestože si pořídí auto nové, krásnější, úspornější, na toho ,,žrouta", kterému musel seřizovat motor, aby tolik ,,nepil", vyzkoušel všechny finty, které řidiči znají, na to původní z prvních výplat našetřené, nezapomene. Jako když zemře ,,starý" pes, zůstane v paměti celé rodiny a toho ,,nového" pojmenují po něm, v případě jiného jména ho stejně dlouho volají stejným jménem.

27 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. června 2010 v 15:48 | Reagovat

25 xoxo

Měl jsem Volhu 24 staženou na hladině v karbecu tak, že levé zatáčky jsem musil jezdit pomalu, jinak se vyssál benzin z plovákové komory a škubala sebou jako v posledním tažení.

To byla v původním stavu a uměla za 9,6l/100km.

Problém Volhy byla hliníková hlava, nešla běžným způsobem dost snížit a na výměnu pístů za vyšší ( do spal. prostoru ) nebylo pomyšlení. Kdyby šlo zvýšit kompresi na 1:9 jezdila by i za 7,5 l. Měl jsem sníženou hlavu a chodila za 8,3 l, jenže hlava se propálila u svíčky a bylo po legraci.

Pekáč měl fantastický dojezd, jen ty brzdy na předku, chtěly kotouče.

28 rucuk rucuk | E-mail | 9. června 2010 v 17:33 | Reagovat

Ono se vždycky najde nějaká moucha, která celkový dojem pokazí, možná to ale nebylo u všech? Možná při použití jiného materiálu by to bylo lepší, ale já tomu přece moc nerozumím, jen co jsem pochytila od bratra, se kterým jsme málem o ničem jiném nedebatovali po cestě autem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx