Gábi a Irma po pár letech.-1.

11. června 2010 v 0:17 | Ruža z Moravy |  Moje povídky


Z Gábi se stala malá slečna. Byla živé povahy a její nápady Irmu někdy dost zlobily, ale snažila se pochopit, že jí nemůže dát tolik vzrušujících zážitků, jak by mohla mít s mladou maminkou. Měla o ni velký strach. V průběhu let byly několikrát na návštěvě v Německu.


Se sebezapřením tam Irma Gábi doprovázela, kvůli mladému Jürgenovi, který se k ní choval poměrně nadřazeně a Gábi si jen prohlížel, ale moc se s ní nebavil.
Irma pochopila jeho chování z jednoho povzdechu ,, starého pána", že se mladým moc nedaří mít děti. Čekali dítě, ale mladá ho nedonosila. Je sice naděje , ale začíná to mezi nimi skřípat.
Dědeček Gábinky poslední dobou měl potíže se zdravím a doslova prosil Irmu, aby se s Gábinkou přestěhovala do Mnichova, aby měl malou nablízku. Ze slov a chování Gábi vycítil, že od Irmy nechce jít, bere ji jako matku. Dokonce se už vícekrát stalo, že ji volala ,,muti". Možná to dělala schválně před dědečkem a strýcem, aby jim dala najevo, co k ní cítí.

Irmě a nakonec ani Gábi se nechtělo stěhovat. Byly zvyklé žít spolu, Gábi měla dvě věrné kamarádky, které dokonce učila mluvit německy, protože sama uměla jak česky, tak německy. Samozřejmě jen běžně. Irma s ní mluvila doma česky, německy mluvily , když k nim přišla na návštěvu známá- učitelka, která měla velkou zásluhu na tom, že Gábi obě řeči zvládala. A kamarádkám se to také hodilo, učily se s ní.

Gábi se učila dobře. Nebylo to na samé jedničky, ale Irma to přičítala právě tomu, že na ni moc netlačila. Nechtěla, aby se Gábi cítila kvůli několika dvojkám podceňována.Je důležitější, že už nepláče steskem po mamince a tatínkovi, cítí se dobře, našla svůj domov u ní. Jak rostla, podobala se stále více Zdeňkovi, jen byla světlovlasá po mamince a někdy se chovala trochu panovačně, hlavně mezi kamarádkami.
Ty si z ní dělaly legraci, že je moc pořádná, všechno má srovnané. Tehdy se projevila její rázná povaha: řekla jim, když se jim to nelíbí, nemusí za ní chodit. Vzápětí si uvědomila co řekla a dodala, že by ji ale mrzelo, kdyby už nebyly její kamarádky. Rozená diplomatka. Děvčata se zasmála a dala jí už pokoj.
Irma tím, že ji učila od malička za sebou uklízet, jak byla sama zvyklá, podpořila její vrozenou pořádkumilovnost. Na návštěvě v Německu si této její vlastnosti všimli a Jürgen s manželkou se vyjádřili v tom smyslu, že je více Němka po mámě než Češka po tátovi, přestože bydlí v Čechách, kde se asi na pořádek moc nedrží. Irmy se to dotklo a zařekla se, že návštěvy omezí na nejnutnější možnou míru.

Delší dobu tam pak nejely. Přišel jim ale dopis od rodinného právníka, se kterým si dopisovaly občas i dříve, že je dědečkovi zle, je v nemocnici a vypadá to na další infarkt. Irmu překvapil i krátký dopis od Jürgena, který se zajímal o to, jestli neadoptovala Gábi. Dříve se o to vůbec nezajímal, proto to bylo Irmě divné. Neměla důvod k adopci, Gábi byla v jejím opatrování podle rozhodnutí soudu z titulu manželky otce dítěte, o které další příbuzní tehdy nejevili zájem. Tak to dosud bylo a ani skutečnost, že měla Gábi jméno po matce jim nevadila.

Co měl zájem Jürgena znamenat, se Irma dověděla krátce na to, když přišla zpráva z Německa, že dědeček Gábi zemřel. Dověděly se to ale až po jeho pohřbu. Strýc asi nechtěl, aby Gábi na pohřbu byla. Mrzelo je to obě, protože dědečka měly opravdu rády, choval se k nim vždy hezky, Gábi nepřehlížel. Na určitý termín byly obě, hlavně Gábi, pozvány do Německa k dědickému řízení. Proč Gábi, když není plnoletá? Irma se rozhodla, že pojede sama. Gábi bude raději s její kamarádkou doma.
Tušení Irmy, že s další výchovou Gábi to nebude mít po smrti ,,hlavy rodiny" jednoduché, se mělo vyplnit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavlína Pavlína | E-mail | 11. června 2010 v 22:08 | Reagovat

Krásný dobrý večer přeji :)

Chamtivost, nenažranost, pokrytectví, sobectví. Takových Jürgenů na světě je...

Starý pán to asi dosti zamotal :(

Je u vás také takové nesnesitelné vedro? Jak říkávala babička, potíme se jako dveře od chlíva :) Malé z toho vedra dneska pobolívá hlavinka, ani jsem ji moc nepouštěla ven, jen se od rána cachtáme ve vaně (bazén mám na přímém slunci). I s kocourem. Jak ten malé skočil do vany, smáli jsme se celá rodina. Ovlažil se dosyta, vyskočil z vany, ani se neotřepal a ladným krokem odešel na zahradu, práskl s sebou pod třešeň a usnul. Jako na potvoru jsem zapomněla nabít baterie do foťáku. To by byly fotky:))))))

2 rucuk rucuk | E-mail | 12. června 2010 v 10:49 | Reagovat

Zdravím, tak to by  byly fotky. Náš kocour sice do vody neskáče, jen se pacičkou omývá pod tekoucí vodou, Mudlu to nebere vůbec, ta má ráda kartáčování. Jen se cachtejte a hodně pijte, tady je taky vedro, od rána se honí obláčky po nebi. Od 12,30 máme sraz 8. tříd k oslavě kulatých narozenin, vytáhla jsem nakonec přes všechno chystání a praní  kalhot a blůzek jedny lehké šaty. Sice na mně poněkud visí, ale aspoň budu ,,luftovat":-))) Hlavně ať se všichni dostaví. Nakonec je nás zapsáno 42. Uvidím. Seznam mám připraven, vše objednáno, snad to klapne a budou všichni spokojeni. Tak se mějte dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx