Gábi a Irma- 4.

27. června 2010 v 19:10 | Ruža z Moravy |  Moje povídky

Irma dostala zprávu od syna, že konečně čekají do rodiny další dítě a snad to má být dcera. Malý je prý nadšený, že nebude sám, jen by uvítal raději brášku. No, děti. Zmínil se také, že by docela uvítali, kdyby mohli babičku častěji vidět.

Nežádají od ní moc, jen možná občas pomoc s chlapcem až bude to miminko. Irma se dlouhonerozmýšlela , poradila se s právníkem Hansem, jak to udělat, aby nenarušila dohodu.

Upozornila, že stejně Gábi je více u Jürgena, dokonce u nich už bydlí a přestala chodit pravidelně na jídlo k ní. Zdůvodňovala to nedostatkem času mezi vyučováním a nutností učení i mimo vyučování. Irma prosila Hanse, ať se nenápadně zajímá o chování Gábi, aby se ve svém věku nedostala do špatné společnosti.
Změnila své hodnoty, dost se odcizila i Irmě. Ona by chtěla alespoň na půl roku, možná i více odejet do Čech. Jen si musí zajistit bydlení, když nechala bydlet u sebe syna s rodinou. Uběhlo však již dost času na to, aby bratr snachy dokončil úpravy domku a chtěl se odstěhovat z bytu.

Domluvila se s mladými, že se nastěhuje do jejich bytu, který je menší než její, kde nyní byli. Nemá smysl přestěhovávat věci víckrát. Stejně měla ledaco uložené v jedné garáži, kterou pronajala na auto, ale měla ho v Německu, takže ji mohla zaplnit.

Gábi přijala zprávu o Irmině odjezdu dost vlažně. Irma si sice nedělala iluze o jejích citech k sobě, ale nečekala takovou reakci. Jen se zeptala, jestli se Irma vrátí a dala jí číslo svého nového mobilu. Nedávno oslavila šestnácté narozeniny a dostala nejen ten mobil nejnovějšího typu, ale i jiné poměrně drahé dárky.
Netušila, že je Jürgen kupuje ze společného konta a uvádí je do výdajů na její výchovu. Tvářil se přitom, jako by jí to dával ze svého. Potvrzoval mu to bankéř, odpovědný jako jeden ze tří hospodářů majetku. Právník Hans tak měl sice přehled o pohybu na účtech, ale skutečné položky vlastně v průběhu roku neviděl. Spoléhal na bankéře a roční vyúčtování, které mělo být podrobnější.

Irma byla již pár týdnů doma a připravovala se, že podle potřeby se bude věnovat vnukovi. Finančí potíže neměla. Dost si našetřila v Německu, protože skoro celý svůj plat až na příspěvek na jídlo, které nechtěla zadarmo , dávala vše na účet. Také jí Hans zajistitl, aby dostávala vdovský důchod zvětšený o příspěvek, jako by byla jen na dovolené. Starost o domácnost, spočívající vlastně jen v úklidu jejího bytu převzala nárazová služba, o celý dům se stejně staral správce domu, najatý Jürgenem a jeho ženou Karin.


Narodila se holčička. Irma celá šťastná oznámila tuto zprávu i Gábince. Byla to vlastně její neteř. Gábi jí blahopřála, projevila zájem malou vidět, ale v jejím hlase bylo cítit spíše lhostejnost než zájem. Irmě nyní ubíhal čas rychleji. Převzala starost o vnuka, aby se necítil odstrčený.
Jednou jí zavolal Hansův syn, že je tatínek v nemocnici, má se podrobit nějaké menší operaci a prosil syna, aby podal Irmě zprávu o Gábi.

Poslední dobou se prý stýká s nějakou partou , většinou dětmi přátel Jürgena a mění se k horšímu. Není to jen chováním jako projevem puberty, ale i vzhledem. Hubne, má kruhy pod očima a chodí jako ve snách. Sám Hans se jí často vyptával, jestli není nemocná, ale dala mu najevo, že jeho starost je zbytečná. Napadlo ho, jestli nebere drogy, nebo se nesnaží hubnout a vyhýbá se jídlu.

Irma se rozhodla, že poprosí kamarádku učitelku o pomoc s hlídáním vnuka po vyučování a pojede do Německa. Neví sice, jak ji tam uvítají, ale musí se přesvědčit, co je s Gábinkou. Volala jí několikrát poslední dobou, ale mluvily spolu jen krátce a Irma se z těch hovorů moc nedověděla.

Svůj úmysl navštívit ji dala na vědomí jen synovi Hanse. Měla právo se do bytu vrátit, kdykoliv uzná za vhodné, takže si umínila, že tam zůstane tak dlouho, dokud nebude moci případně Gábince pomoci, pokud má nějaké těžkosti. Nepochybovala o tom, že ona sama nic špatného neprovádí. Netušila, co ji v Německu čeká.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 28. června 2010 v 0:27 | Reagovat

Kde jsou ve hře velké peníze, nelze nikdy vyloučit ani velké lumpárny. Nechám se překvapit.

2 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 29. června 2010 v 13:49 | Reagovat

Nikde nikdo?

Mohu spekulovat, co se s Gábinkou děje. Nechali ji růst, jako dřevo v lese, chtěla se zařadit od nějakého kolektivu. ¨

(Všichni puberťáci chtějí být osobnosti, ale tak nějak se do detailu podobat vrstevníkům ). Aby získali punc jedinečnosti, jsou schopni, kdejaké pitomosti.

Strýc to může z povzdálí sledovat a cílem čím hůř, tím líp. Vůbec nejlíp bude pro něj, kdyby mohl dosáhnout soudní  omezení jejích spoluvlastnických práv při zletilosti, pro nezřízený život.

Je zřejmé, že ve stávajících reáliích může mít navrch a tento cíl, maskovaný péčí "příbuzného"  dostat do potřebné podoby. No uvidím, jak jsem "věštil".

3 Zdenka Zdenka | 29. června 2010 v 18:47 | Reagovat

Tož vyčkejme :-)

4 rucuk rucuk | E-mail | 29. června 2010 v 19:19 | Reagovat

2-nar.soc. Až tuto povídku dokončím, začnu asi psát jednu na pokračování komentujících. Ale ne takovou tu ,,telenovelu" jak tady již byla na jiném blogu, ale docela vážnou. Takovou, jako by to lidé brali ze života či příběhů jiných lidí z okolí. Více osob a párů a každý by mohl pokračovat podle výběru osob a událostí. Co vy na to? Případné  t. zv. vyložené,,hovadiny" bych třeba vymazala. Pouze humorné příběhy by mohly být, ale aby navazovaly na základ.

5 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 29. června 2010 v 20:16 | Reagovat

Ten pokus už podnikla jedna pražská blogerka. Dalo jí ale zabrat, sesmolit ty následné kraviny do nějakého tvaru.

Musíte asi vymezit nejméně rozsah příspěvku ( max. 20 řádek ) a co je mimo téma bez milosti mazat.

Není to ale nic původního. Už za I. republiky si takto přivydělávali placení redaktoři, kolektivním psaním povídky. Každý měl jen jeden den v týdnu možnost kompilace a předložení šefredaktorovi pod smyšlenou značkou. Nesměly se opakovat ani příbuzné reálie ( z min. týdne ) a bylo zajímavé, jak rychle se vyčerpaly témata ( spíše zavedená klišé ). Chce to u přispěvatelů širší sečtělost a ta jak mohu po dvou letech soudit spíše upadá než, že by se lepšila. Respektive, pokud bude použita dnešní elektrořeč nastane kolaps. Asi věštím moc za roh, nejlepší je zkusit a pak se uvidí.

6 rucuk rucuk | E-mail | 29. června 2010 v 22:03 | Reagovat

To byl jen takový nápad, abyste se mohli  s prominutím ,,vyblbnout" ve věštění pokračování. Já bych to tak nedávala zvlášť dohromady,  bylo by to u jednoho článku jako pokračování v komentářích (taková kavárnička jen samých vymyšlených příběhů- podporuje to fantazii i vzpomínky na různé příběhy skutečné.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx