Gábi a Irma - 3.

20. června 2010 v 22:43 | Ruža z Moravy |  Moje povídky

Irmě se za pomoci kamarádky podařilo přesvědčit Gábi, aby se přestěhovaly do Mnichova, do rodinného domu. Svůj byt však Irma nechtěla ztratit, protože si jej teprve nedávno koupila do osobního vlastnictví a navíc měla v koutku mysli strach, že by se neměla kam případně vrátit, kdyby nechtěla dožít v Německu. Gábi vyroste a ona by jí mohla být na obtíž.



Syn měl sice upravený byt u rodičů manželky, ale uvítal návrh Irmy, že se mohou nastěhovat do matčina bytu. Bratr jeho ženy začal žít se svou bývalou spolužačkou a měl tak možnost přestěhovat se z její garsonky do bytu po nich. Jak to bude v případě návratu matky, zatím neuvažovali. Řešení se snad vždycky najde. Bratr se chce stejně později stěhovat do svého, přestavovali domek po babičce družky.

Irma s Gábi odjely do Mnichova a zabydlely se v bytě po Gabiných rodičích. Jürgen chtěl, aby Gabi bydlela s nimi v bytě a Irma bydlela sama. Mohla by do druhého pokoje vzít Gitu , která zajišťovala chod domácnosti Jürgena. Vymyšleno to bylo pěkně. Měl by přehled o činnosti Irmy a Gabi. I tak zainteresoval Gitu, aby jim všechno hlásila, co a jak dělá Irma.

Gabi si postavila hlavu. Pokud má zůstat, od Irmy se nehne. Je přece její společnice, vlastně chůva spíše matka, na domácnost musí také dohlížet, takže je přece jedno, ve kterém bytě Gabi bydlí. Jsou v jednom domě. Chtěly také mluvit mezi sebou česky, aby nezapomněla Gabi řeč, s ostatními členy domácností budou mluvit zase zásadně německy. Co si chtěly říci, říkaly si česky a ostatní jim nerozuměli.
Nejvíce to štvalo Gitu, protože tak nevěděla, co si mezi sebou povídají. Záhy totiž Irma přišla na to, že je pod jejím dozorem a ona donáší Jürgenovi a jeho paní. Hlavně je zajímalo, co si kupují. Nebylo toho mnoho. Gábi byla zvyklá šetřit, hodně osobních věcí si dovezla, jen to, co bylo třeba do domácnosti a něco na sebe Gábi, která se začala vytahovat a bylo jí vše krátké.

Z počátku s ní Gábi trávila hodně volného času, ale postupně si její zájem získávala Jürgenova žena Karin. Ta si ji docela oblíbila, protože zjistila, že je Gabi slušné děvče a počáteční trucování bylo jen ze strachu z nového prostředí i lidí. Znala je sice z návštěv, ale přece okolí bylo pro ni cizí. Karin se ujala pořizování šatstva rostoucí dívky. Kupovala jí moderní věci jako nosily zdejší dívky, aby se prý necítila jako chudá příbuzná.
Skromnost , kterou ji učila Irma Gabi pomaloučku ztrácela, na lepší se lépe zvyká. Také lidé v okolí si ji začali předcházet jako ,,dědičku" a Jürgen s potěšením sledoval, jak se z Gábi stává sebevědomá dívka, která se stále více nechá ovládat jejich názory.

Nenápadně ji seznamoval s rodinami, kde měli dorůstající děvčata i chlapce, aby zaplnil její volný čas a odtahoval ji tím od Irmy. Ve škole si Gabi vedla docela dobře, přestože její němčina byla z počátku poněkud příliš spisovná a někdy výrazům , které používali spolužáci, hned nerozuměla.

Irma se cítila čím dál více sama. Mezi tolika lidmi v domě si zatím nenašla spřízněnou duši. Těšila se jen na návštěvy rodinného právníka Hanse, který jediný si s ní déle povídal, zajímal se o dětství Gábi z doby, kdy byla ještě v Čechách. Také jeho nejmladší syn, který byl jen o 10 let starší než Gabi se u ní občas zastavil. Vystudoval zrovna práva a vypadalo to, že půjde v otcových šlépějích.

Irma si připadala stále více jako služka, uvázaná v povinnostech v domácnosti. Občas se dostala do divadla, kam vždycky ráda chodila. Obecenstvo jí však připadalo chladnější než v Čechách. Trvalo dlouho, než uznale zatleskalo výkonu herců, ale pak to trvalo dost dlouho.
Gábi se začala Irmě trochu vyhýbat. Irma jí totiž jednou naznačila, že se nějak mění, odcizuje se jí. Několikrát se stalo, že na ni promluvila německy a když jí Irma česky odpověděla, podrážděně zareagovala, že si musí osvojit dobře němčinu kvůli škole a ta čeština ji rozptyluje.

Irmu to udivilo, zarmoutilo, ale stáhla se do sebe a snažila se Gábi nedráždit výčitkami. Měla strach, že k ní přestane chodit. Stejně už párkrát přespala v pokoji, který jí u sebe zařídili Jürgen s Karin a začala se domlouvat s Irmou, že by se časem přestěhovala k nim, aby měla Irma klid po celodenní práci. Ona si bude moci vodit kamarádky a kamarády k sobě, má totiž zvláštní vchod z chodby do svého pokoje u Karin a u Irmy musí chodit přes její. Dobrá výmluva. Irma ji z počátku stěhování vymlouvala, ale později se smířila s tím, že bude k ní Gábi aspoň chodit jíst po návratu ze školy. Kuchařka, která vařila ostatním strávníkům v domě , jí nedělala takové dobroty jako Irma. Byla na její stravu zvyklá.

Jak dlouho ale k ní bude chodit? Jak čas ubíhal, Irma stále více vzpomínala na domov. Volaly si s kamarádkou i se synem, občas je Irma navštívila a nerada se vracela od vnuka do Mnichova. Měla Gábi moc ráda, ale měla také pocit, že ochuzuje svého syna a jeho rodinu o potřebnou pomoc. Stárne, pomalu by měla jít do důchodu a co potom, až Gábi vyroste úplně? Dají jí na srozuměnou, že jí tam není třeba a měla by pomýšlet na návrat domů? Musí se poradit s panem Hansem. Ten snad bude vědět, co zamýšlejí s Gábi i s ní. Prvotní obavy se zdály být zpět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 21. června 2010 v 10:43 | Reagovat

Dobrý den

Nikomu se čas nezastaví a podmínky mění i lidi. Naštěstí Irma nespálila za sebou mosty a nic ji materiálně neohrožuje. To že jí Gábinka odsekává a ponechává samotnou, je průvodní jev v pubertě. Zatím se nic závažného neřeší a příprava na změny, je korigovaná i panem Hanzem.

Šídlo se v pytli neschová, brzy se ukáže jak o Gábince vlastně strýc smýšlí a co pro ni v budoucnosti uchystal. Tam se bude lámat chleba. Osobní zakotvení Gábinky projde teprve skutečnou zkouškou. Ještě na její vztah s Irmou dojde. I kdyby se Irma odstěhovala, Gábinka ji nakonec navštíví, aby i její názor vyslechla. Sebevědomí mladých lidí, je obvykle přehrané a v tísni se rádi vrátí k tomu, co považují za jistotu.

2 Pavlína Pavlína | E-mail | 22. června 2010 v 17:29 | Reagovat

Přeji překrásný den,

tak tak, máte pravdu. Děcka vědí, kam se mají vrátit, když je jim ouvej. Tak si myslím, že z toho německého Jury se ještě vyklube pořádný pazgřivec.

3 rucuk rucuk | E-mail | 22. června 2010 v 21:57 | Reagovat

2-Pavlína, možná ne, člověk je ovlivňován různými faktory, nechte se překvapit :-))

4 Pavlína Pavlína | E-mail | 24. června 2010 v 1:15 | Reagovat

Nechám a těším se na pokračování :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx