Irma-2.

18. května 2010 v 22:10 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Syn se vrátil z Německa, ale mluvil nějak divně. Myslel, že matka je moc smutná na to, aby jí přidělával starosti. Říkal, že to bude trvat déle a bude muset asi sama jet pro tu urnu. On přivezl jen nějaké věci. Dají jí prý vědět dopisem. Irma se ho zeptala, zda byl v pokoji, kde otec bydlel nebo mu věci předal někdo jiný? Jaký pokoj? Táta tam měl docela pěkný dvoupokojový byt v rodinné vile majitele firmy.



Toto Irmu překvapilo. Vzpomněla si, jak Zdeňka přemlouvala, aby ji tam vzal sebou. Dokonce si tenkrát začala oprašovat němčinu a chodila i do kurzu pro pokročilé, aby se případně domluvila. Vzpomínala i na to, že muž nechtěl, aby za ním přijela. Vždy raději přijel domů.
Podezření, že snad má nějakou ženu v Německu v ní sílilo a nyní, podle chování syna usoudila, že její zdrženlivost, předstíraná důvěra pod heslem co oči nevidí- srdce nebolí, byla zbytečná. Byla v 53 letech vdovou, manželský život vypadal spíše jen jako milenecký vztah , později spíše nuceně přátelský. Bude žít s vědomím, že byla celých 31 let , no možná ne celých, klamanou ženou.

Dala se do pořádání listin, které přivezl syn z Německa. Ani doma neměl Zdeněk tolik záznamů. Našla v jedné obálce fotografii mladé ženy tak kolem 35 let s malým děvčátkem. Tvář dítěte jí byla povědomá. Oči, velké výrazné jako měl Zdeněk. Snad neměl s tou ženou dítě, které odmítal celá léta , kdy už by byli mohl mít druhé s ní? Nakonec neměla už léta... On zřejmě měl. Pokud je ta fotka novější, děvče může mít tak 5-6 let, takže ji musel mít skoro v 50 letech. Mizera. Strčila vše do šuplíku a řekla si, že si později vše prohlédne.

Ještě něco jí syn řekl, v tom autě táta nebyl sám, jela s ním prý kolegyně a také nepřežila. Začala jí vrtat hlavou myšlenka, jestli to nebyla ta jeho milenka. Co by pak bylo s tím dítětem? Děvče. Tak toužila vždy po dceři, ani vnučku neměla. Syn měl zatím jen syna a ze žertu jí sliboval ještě vnučku, ale kdy to bude neřekl.

Z Německa jí přišel dopis po 3 měsících. Syn se nabídl, že pojede s ní. Jezdila již dávno autem, ale málo, cesta byla dlouhá. On už tam byl, ví kam má jet. Domluvil se sice také trochu německy, ale spíše uměl angličtinu a Irma německy umí lépe. Dojeli na místo. Uvítal je tam syn majitele firmy a právní zástupce. Předali jí urnu s popelem manžela, šek na zbývající výplatu manžela a také doklad k výplatě pojistky. Byla rozdělena na dvě části. Irmu a Gabrielu , dceru, kterou uznal za svou.

Mladý muž s ní chtěl ještě soukromě mluvit. Krátce se jí zeptal, jestli by byla ochotna vychovat manželovu dceru. Její matka, jeho sestra zemřela při nehodě zároveň s jejím manželem, který stále tvrdil, že se nemůže rozvést s manželkou kvůli její těžké nemoci, ale prý s ní nežije, jen ji jezdí navštěvovat do léčebny. Jak je vidět, lhal jí i sestře. Otec nedávno přežil infarkt, jeho matka už nežije, on by byl nucen dát malou, která by měla začít chodit do školy, do internátní školy nebo dokonce do dětského domova či k adopci. Nemá zájem na tom, aby jednou byly potíže s dědictvím a firmou.

Irmu jeho postoj k neteři, která vlastně za nic nemohla,rozzlobil. Zeptala se, jestli by ji neseznámil s děvčátkem. Přemýšlela. Má sice už více let, ale na výchovu by si troufla. Vždyť lidé adoptují děti, někdy zůstane dítě k výchově babičce, nakonec prý jsou i matky, kterým se dítě narodí v 47 letech. Jen jestli nebudou potíže s odjezdem a bude-li malá Gabi chtít s ní jet. Možná by jí měla pro začátek říci, že je její babička, stejně by asi nepochopila její postavení.

Nějak zapomněla, že by se měla poradit se synem. Měl na to však stejný názor jako ona. Děvčátko nemůže za chování dospělých a je vlastně jeho sestra, ať se mu to líbí nebo ne. Jen matku upozornil na případné těžkosti v práci. Projednala záležitost s právníkem a ten slíbil, že zařídí, aby byla uznána jako nejbližší příbuzná dítěte a dostala je do opatrování.

Druhý den, malá Gabi stydlivě vzhlížela na paní , která ji odveze na výlet do cizí země. Zřejmě se jí docela líbila, protože nic nenamítala. Nutno také říci, že ji táta, možná ze žertu, naučil dost českých slov, ale to zjistila Irma až později, doma.

Důchod po manželovi jak pro ni, tak pro Gabinku jí umožnil zůstat doma nějaký čas s malou, které vyřídila odklad nástupu do školy a mezitím ji učila česky.
Měla kamarádku, která češtinu vyučovala a také němčinu, takže jí občas pomohla, poradila jak postupovat.

Život pro ni začal být díky Gábince hezký, jen na manžela si při pohledu na ni vzpomněla s trpkostí.



Pokračování příběhu Irmy se bude jmenovat Gábi a....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdenka Zdenka | 19. května 2010 v 0:35 | Reagovat

Já bych řekla začátek. Začátek šťastnějšího života pro Irmu i Gabi.

2 rucuk rucuk | E-mail | 19. května 2010 v 0:44 | Reagovat

Zdenko, příští povídka asi bude o osudu toho děvčátka, ale už to nebude mít název Irma. Jen jestli to nebude někomu připadat jako moc limonádové. Jsou přece mezi námi lidé, kteří mají dobrotu jako vlastnost a vůči dětem zvláště.

3 Sakura Sakura | 19. května 2010 v 7:53 | Reagovat

Limonádové to není..je to smutná realita, že muži kam se vrtnou, tam musejí "rozsévat" děti. Jinak by to mohla být zajímavá sága o životech generací z jednoho rodu :)

4 Pavlína Pavlína | E-mail | 19. května 2010 v 9:28 | Reagovat

Tohle že je hloupá ženská?

Jak jsem říkala. Začne znova a snad i lépe. Je pravda, že s nevěrou měla počítat. Říká se, že láska hory přenáší. V tomhle případě ne, ale když už to tak je... Dá děvčátku svou lásku a bude skvělá máma - a vždyť už je. Syna vychovala sama a z něj bude milující brácha. Že její manžel a otec syna byl sobec a egoista - prosím vás, kolik takových po světě běhá.

Na všem zlém se dá najít něco dobrého.

Litovat se - to nepomůže.

Moje tchýně - maminka, skvělá ženská, trpělivá, milující své 4 děti, laskavá, žila s manželem po léta bez stěžování. Až po její smrti jsme se dozvěděli, že svým mužem byla léta fyzicky i psychicky týraná. Nikdo to netušil. Podezření a příznaky tu byly, ale vždy se vymluvila. Dala o to víc lásky dětem.

5 rucuk rucuk | E-mail | 19. května 2010 v 10:45 | Reagovat

4-Pavlína. Znám několik žen, které jsou léta svými muži týrány psychicky. To není totiž tak vidět a pokud to ta žena i někomu řekne, ten mávne rukou a řekne: To je toho, když tě nebije... Bití by bylo vidět a to nelze dopustit, aby muže někdo viděl jako ,,slabocha," který si dovoluje ženu sekýrovat, vylévat si na ní  zlost za všechny své mindráky a neúspěchy. A ona se možná brání, ale stále doufá, že to přestane, že muž dostane rozum. S léty pak to možná trochu přestává, protože muži je jasné, pokud jsou děti z domu a on je starý a nečeká ho už žádná jiná  možnost, drží se ženy jako klíště a ta,,,hloupá" a někdy i docela šťastná, že ji potřebuje a nenadává jí už tak často, vynervovaná, v duchu vyčerpaná zůstává ...

6 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 19. května 2010 v 14:39 | Reagovat

LKdysi jsem krátkodobě dělal na stavbách s týdenním  pobytem. Mladší chlapi setrvávající na stavbě delší dobu, jezdili domů jen některé víkendy ( mimo menstruaci ). Ve větším množství vedli dvojí život. Udržovali blízko stavby nějaký vztah ( přes víkend fušovali zase na nějaké soukromé stavbě ) z toho přispívali jak "dočasné" ženě tak i vlasní, když domů přivezli nějaký dárek mimo výplatu. Zřejmě všichni tušili, co se děje a asi jim to nevadilo. Takže muslimské zvyky, zde už také byly.

7 Sakura Sakura | 20. května 2010 v 10:51 | Reagovat

Hovada. Prostě chlapi. Největší blbost je ze strany ženské přenechat chlapovi veškeré finance. Ze začátku je to sice fajn, že může být v domácnosti, ale časem nemá ani kam jít a za co, když se to takhle vyvrbí k násilí nebo psychickému týrání.

Taky nechápu ženské, které zůstávají doma i s dětma přesto, že je chlap hovado, třeba je i mlátí, jen proto, aby "měly tatínka".. Co je to za pitomost? Tatínka hulváta co mlátí matku by si přece nemohlo vážit žádné dítě..

A ještě jeden přízpěvek do debaty. To s tím "slabochem" není zase tak pravda. V mém okolí pozoruju obrovskou změnu. Uhození ženy (bezbranné) je dnes již úplně normální, mnohdy je to komentováno: "Tak ji chytla, pořádnou, a byl klid..."

8 rucuk rucuk | E-mail | 23. května 2010 v 13:37 | Reagovat

7-Sakura, tak to je opravdu ,,hloupá", která se bít nechá. Stačí už ty ,,slovní" facky, to deptá až až...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx