Andulička - 6.

12. dubna 2010 v 21:12 | Ruža z Moravy |  Moje povídky


Uběhl nějaký čas a Andulka pozapomněla na domluvu s Karlem. Doma přemýšlela o tom, jak se cítila v jeho přítomnosti. Bylo jí příjemně, to si musela přiznat, ale také měla trochu strach , aby si Karel nemyslel, že ho uhání.
Před rodiči nic neřekla a na dotazy matky, jak se měla s dětmi, jen popovídala o tom, že jsou hrozně milé a byly hodné. O tom, že se bavila s Karlem jí raději nic neříkala. Zmínila se sice, že tam byl a pomáhal Jardovi, ale více nic.



Karel se rozmýšlel, jestli se má Andulce ozvat. Nebyl si jistý, jestli to myslela s tím pozváním vážně, ale pak si uvědomil, že mu dokonce dala číslo telefonu. Vzpomínal na to, jak jí to slušelo s těmi dětmi, jak se hezky smála, bavila se s ním. Pak se jako rozlobila, když hájila své znalosti v zahrádce. Pokud se setkají, měl by ji trochu pozlobit, slušelo jí to. Přistihl se přitom, že na ni stále častěji myslí, jen ta odvaha mu chyběla. Nechá to trochu uležet.

Jednou se vypravil nakupovat, doplnit zásoby. Měli ve vesnici docela dobrou prodejnu. Soukromou, ve zrenovovaném upraveném rodinném domku. S obslužným pultem na uzeniny, krájené sýry, saláty, chleba, pečivo, ovoce a pak samoobslužný prostor, kde bylo smíšené zboží včetně drogistického.Majitelka byla šikovná a rozumná i v cenách.

Střídala se v obsluze s dcerou, která byla skoro stejně stará jako Karel. Byla však sama s dítětem, otce dítěte si nevzala ani po narození dítěte, protože se projevil jako nezodpovědný chlap, který si stále jen ,,hledal práci", žádná mu nevyhovovala a myslel si, že by ho rodiče a ona mohli klidně živit, když mají dům a obchod. Ani doma se moc k práci neměl, ještě tak chvíli pohlídal syna a chodil do hospody, jako se ptát na nějakou práci.

Dostal ,,nůž na krk", pokud nevezme jakoukoliv práci, aby mohl živit rodinu, má se odstěhovat a alimenty, které mu byly vyměřeny posílat. Pokud by chtěl dítě vidět, tak jen při návštěvě za přítomnosti někoho z rodiny. Nevěřili mu totiž, že by dítě vrátil a nesnažil se nějak vydírat, aby se dostal k penězům. Zmizel a nakonec neposílal ani peníze na dítě, neprojevoval o ně zájem. Nevěděli ani, kde se nachází. Nakonec se smířili s tím, že dcera Olga zůstane sama s dítětem. Její rodiče jí pomohou syna vychovat, má jejich jméno a je pokračovatelem rodu, jak říkal jeho dědeček.

Toto všechno bylo Karlovi známo, ale nevěděl, že se Olze moc líbil již dříve, ale měla strach z jeho matky. No a pak se zamilovala do jiného, měla dítě i chlapa doma. Nyní si umínila, že by mohl Karel, který byl známý svou dobrou povahou, nahradit otce jejímu synovi a hlavně jí být dobrým manželem. Při každé příležitosti , když se viděli, chválila jeho šikovnost. Stará se dobře o dům, je samostatný, nechodí ani do hospody jako jiní chlapi. Měl by se oženit, určitě by ho leckterá žena chtěla. Odbýval ji, že o žádné takové neví.

Olga se rozhodla zasvětit matku do svých plánů. Mohla by zjistit nenápadně, jestli nějakou dívku Karel nemá a jestli by se nechtěl seznámit blíže třeba s ní. Hlavně to, jestli by mu nevadil její syn. Matka sice velkou radost neměla, ale slíbila, že se aspoň poptá. Také to v nejbližší době udělala. Nadhodila před jednou Karlovou sousedkou , že slyšela o Karlovi, že by se chtěl oženit a kohopak prý asi má?
Sousedka se ohradila, že o ničem takovém neslyšela. Ke Karlovi žádná nechodí a on je také většinou po práci doma. Olga byla zrovna vzadu v krámě, tak všechno slyšela. Zaradovala se a umínila si, že dá Karlovi více najevo, jak se jí líbí, případně ho pozve na návštěvu k nim pod nějakou záminkou nebo se mu nabídne, že mu doma s něčím pomůže. Nějaký způsob si už najde.

Mezitím však Karel konečně zavolal Andulce a zeptal se, jestli mu tedy ukáže svůj skleník a zahradu. Také se prý chce s ní poradit, jak to má udělat na své zahradě, aby nemusel veškerý čas věnovat jen pěstování zeleniny. Sám toho moc nepotřebuje. Andulka ho pozvala na příští pondělí.

Věděla, že matka pojede na další kontrolu do nemocnice a tentokrát s ní má jet otec, takže by jim nemusela nic vysvětlovat. Začala se těšit, ale také trochu byla v rozpacích. Musí honem dát vše do pořádku, aby Karel viděl, jaká je šikovná zahradnice. Také v neděli uvaří něco dobrého a tolik, aby zůstalo něco na pondělí, nemusela vařit a mohla se Karlovi věnovat.
Uklízela všude tak pečlivě, že se po ní matka udiveně dívala. Neříkala ale nic, myslela už na to, jak dopadne kontrola, jestli jí tentokrát nenajdou něco zlého.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 13. dubna 2010 v 18:55 | Reagovat

A jeje, nějak se to dějství plní zájmovými osobami.

2 tereza tereza | Web | 14. dubna 2010 v 9:42 | Reagovat

To je čím dál tím napínavější :-) Zajímavé je, že téměř vždy, když se objeví žena - potvora, jmenuje se Olga - to jméno to nějak přitahuje..

3 rucuk rucuk | E-mail | 14. dubna 2010 v 10:48 | Reagovat

Olga není potvora, ona jen stojí o to, aby měla hodného muže a otce pro syna. Záleží  na tom, jak toho dosáhne, nemusí být zrovna zlá. Někdy je to jen zoufalství.

4 sona sona | E-mail | 14. dubna 2010 v 12:07 | Reagovat

3:rucuk: Nechci predbihat a ani predvidat,ovsem jestli Karla svede a bude mu pak tvrdit ze s nim ceka miminko,pak to Olga je:-)))A to Olga ,ktera prosla i mym zivotem:-))))

5 rucuk rucuk | E-mail | 14. dubna 2010 v 13:27 | Reagovat

4-sona, ten Karel ale není přece puberťák . Nic si z toho nedělejte, mě zase jednu dobu v práci a pak i v životě ,,prudily" Vlasty a nemyslím si, že musí být všechny takové. Sice jsem to  vždycky v sobě tajila, ale byla to jednou i Marcela, Emilie, a Alena, to když některá na mě ,,vyjela". To se stává a třeba považovaly i mě  za potvoru. Jednou mi právě ta  jedna Alena řekla, že se nemám bavit s kluky, když už jednoho mám a jsou ,,mezi námi" holky, které jsou volné- dobré, že? Jako bych byla tím pádem odepsaná.

6 sona sona | E-mail | 14. dubna 2010 v 14:42 | Reagovat

6:rucuk:No tak ta Alenka,ta ma,(mela) dost.Jak rikame mi mladi ze?:-)))Joo holky tak to jsou teda mrsky a to rikam zcela zodpovedne za nas druh:-))

Ale v podstate z vas ta Alenka mela jen strach,aby na ni vubec nejake to zenidlo zbylo,ze?Tedy nejake poradne zenidlo..

A co se toho meho Karla tyce,tak ten se nechal svesti a na pubertu nic svadet nemohl..neb mu bylo tenkrat 42let.:-))

7 rucuk rucuk | E-mail | 14. dubna 2010 v 18:39 | Reagovat

sona- tak se nedivte. Muži mají ,,telecí" leta asi dvakrát- bez urážky- kolem té čtyřicítky začínají být jaksi  zoufalí, že jsou jako uvázaní, děti velké, už o jejich přítomnost moc nestojí, žena se jim zdá jistá a okoukaná (i ta  nebo ten -nejhezčí kredenc se okouká) a on si chce dokázat, že ještě je žádoucí a ženy toho občas využijí. Ať vdané, tak ty samotné. Takový čtyřicátník je pro ně ještě  atraktivní a nemusí jít ani o peníze jako pak už u těch starších:-((

8 sona sona | 15. dubna 2010 v 0:11 | Reagovat

7:rucuk:Tak to mi bohuzel nikdo drive nerekl:-))

Ale ,je to pryc a tak doufam ze Andulku nekdo poucil a ze si nebude tak jista jako ja.:-))

Preji dobrou noc:-)

9 rucuk rucuk | E-mail | 15. dubna 2010 v 13:59 | Reagovat

Měli jsme doma debatu na téma nevěra a vztahy svobodných dívek se ženatými. Jako svobodná jsem tedy po ženáčích nekoukala, říkala jsem, že se natolik cením, že nemusím přebírat jiné ženě muže.  Kdyby byl sebehezčí, příjemný, jak jsem jen slyšela, že je ženatý, měl utrum. Jedna moje známá chodila s chlapcem, který dělal u jedné firmy, kde bylo hodně lidí odjinud zaměstnaných. Velká láska to byla a když otěhotněla a měli se brát, vylezlo z něj, že je ženatý. Rozvedl se sice, vzal si ji, jsou dosud spolu, ale lehké to tedy neměla. Byl i zavřený za rvačku v hospodě a ublížení na těle druhé osobě, později dokonce začal pít, ale nakonec se srovnal. Přitom doma, když byl střízlivý byl  vzorný manžel, pomáhal s domácími pracemi (na ženu křivě nesáhl naštěstí ani jako opilý), párkrát to ale  bylo skoro před rozvodem. Tak nevím, stál za to ten život? To by musela říci ona sama.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx