.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

,,Zvířecí" anketa.

18. března 2010 v 23:17 | Ruža z Moravy |  zvířata a lidé

Delší dobu tu nebyla anketa. Zkoušela jsem postihnout všechny možnosti, kdy v bytě či domku, pominu-li slepice, králíky, prostě hospodářské zvířectvo, máte nějakého mazlíčka, vlastně takového člena domácnosti.

Nedá se možná postihnout, co vše lidé chovají.



To bych uvítala doplnit formou komentáře. Mohlo by to být docela zajímavé, když si vzpomenu, kolik lidí přiznalo věk.

Samozřejmě ,,ťukat" tentokrát bude jen jeden člen rodiny. Děkuji a nezlobte se, že jsem tak zvědavá.
Mates




Meloun








Králíček Binky
Binky













papoušekandulky









křeček
morčátko












jízda pod dohledem










veveřička









































































 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 18. března 2010 v 23:30 | Reagovat

Chybí mi tam kůň, který neslouží jako potah, ale lidé ho mají pro radost a  k osobní jízdě. Možná by tam patřil.

2 matka matka | 19. března 2010 v 7:28 | Reagovat

My máme jinou kombinaci - pes + 2 andulky, takže jsem nemohla hlasovat. Teda mazlící kvůli našim alergiím až tak nejsou.

3 sona sona | E-mail | 19. března 2010 v 8:44 | Reagovat

nemame a nechceme a to proto,ze mame zviratka radi "teda krome hmyzu a jinych potvurek"a bylo by nam jich lito nechat je chudinky doma zavrene a cekat  az mi se vsichni uracime dorazit domu:-)

4 rucuk rucuk | E-mail | 19. března 2010 v 9:54 | Reagovat

2-matka, můžete hlasovat v kolonce zvířátka i ptáčci, to už jsem nechtěla tak moc rozepisovat. U domu je pes či kočka hlavně venku, to vím a chválím, jenže z nich nejsou na př. vejce, či chov na maso- tak to myslím. Mnohdy mají lidé i vepříka a nemají ho na zabití- to jsou většinou malé druhy, což u nás ještě není běžné.

5 rucuk rucuk | E-mail | 19. března 2010 v 10:00 | Reagovat

3-sona, u zaměstnaných lidí  je to pravda. Měli jsme v té době jen morče a ještě jsme ho brali ven na trávník proběhnout, napást od jara do podzimu. Jinak bylo v bedničce, pěkně vybavené i  na balkoně-lodžii. Také kluci, sotva přišli ze školy si s ním hráli. Kočky máme až teď, kdy už nechodím ani na brigádu. Když jsme někde pryč- krátce, klidně si schrupnou. Věnujeme se jim oba dost. Pro nás je to ,,balzám na duši", jsou opravdu obě hodné, čilé, hravé a rozmazlené...

6 tereza tereza | Web | 19. března 2010 v 10:09 | Reagovat

Měla jsem pejska 17,5 roku - jezevčici. Musela jsem ji nechat odejít letos v lednu. Moc mi chybí. Každý den na ni myslím..

7 rucuk rucuk | E-mail | 19. března 2010 v 10:42 | Reagovat

6-tereza, v prosinci zemřela ,,sestřička" našeho kocourka Žofinka a nám se po ní pořád stýská. Mufík i Mudla ji občas hledají, hlavně pod vanou v koupelně, kde hodně ke konci lehávala- schovávala se, když onemocněla FIPkou. Chuderka ze silnice ji zachránili, ale měla to prý v sobě ten virus. Teď jen trneme, aby ti dva Mudla a Muf  něco nedostali. Jsou očkovaní, vykastrovaní, pečujeme o ně, ale člověk nikdy neví, co se zvenku na botách donese, že?

8 týna týna | 19. března 2010 v 11:53 | Reagovat

tak já hlasovat jaksi nemohu...mám u rodičů psa, 4 osmáky degu, jednu potkanku a možnost více zvířat tam jaksi nebyla :-)

9 sona sona | E-mail | 19. března 2010 v 12:25 | Reagovat

Jako dite jsem mnela andulku,Pepika...byl sikovnej..zobal mi drobky ze rtu.-)umnel i mluvit..opakovat..Pepiku..Pepicku..drz uz zobak..:-)Jednou si na mne prisel rodicum stezovat soused...nejaky pan Josef Skuhravy..ze jsem si pry s jeho synackem hrala na doktorku:-))a muj Pepicek do toho zpustil...Pepiku..Pepiku..drz uz zobak..pan Josef zrudnul..Tenkrat mne Pepicek zachranil od vyprasku..nasi se totiz desne smaly...Tak preji Pepickum krasny svatek.:-)))))))

10 velká voda velká voda | E-mail | 19. března 2010 v 13:07 | Reagovat

Mám dva koreláky, doufám, že je nebudu muset dát z domu. Staršímu je už nějakých sedmnáct, ne-li o rok víc. Už je to pro mě taky kus života a dlouhou dobu to byla i jediná společnost v domě, když byla dcera přes týden ve škole.

11 rucuk rucuk | E-mail | 19. března 2010 v 13:57 | Reagovat

10-velká voda, proč byste musela?  Jak si člověk na něco zvykne.Teď se tady směji mužovi. Umyla jsem nádobí, on podlahu a pokračoval na schody- měli jsme tento týden službu- samozřejmě bral Mudlu sebou a Mufík jen tak nasísá do chodby. On se trochu bojí cizích lidí, od té doby, co k nám chodil zvěrolékař za Žofinkou a občas ho také prohlédl. To nevěděl, kam se schovat. Včera se návštěva divila, že naše kočky vůbec nevidí, jak jsou vychované. Měla by je vidět, když k nám přijdou synové- asi patří do smečky, tak se jich nebojí a okupují jim nohy, tahají za ponožky, nevím co s tím mají?

12 babka babka | 19. března 2010 v 14:42 | Reagovat

Dříve jsme chovali králiky na maso.Jednou se stalo, že samice zůstala mrtvá a po ní zůstalo 6 malých králíčků.Byli i matka bílí. Bylo mně jich líto, tak jsem je krmila mlékem a do pusinky dodávala injekční stříkačkou. Vychovala jsem je, ale musela jsem je rozdat. Byli to poslední králíci, které jsme chovali.

13 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 19. března 2010 v 14:57 | Reagovat

Když mi bylo 10 let, měli rodiče 5 koní, Helušu, Pepka, Fuksu, Honzu a Vaška. 4 krávy, Lízu, Lotku, Straku a Hnědku, 2 prasnice, 3 kozy, hejno hus, kachen pekingských i čínských, slepic vlašek i legnhorek, krůt černých i bílých, perličky a králíky. Touto dobou přibyla ještě telátka, selátka, housata, káčata, kuřata a králíčci.

Samozřejmě vše střežili psi Alík a Rek a kočky.

Začal jsem i s holuby, ale ulítli mi.

Později rodiče "rozkulačili", barák jim v podstatě ukradli a zbořili. Oženil jsem se a postavil si domek. Chovali jsme vždycky psa, kočku,  andulku, korelu, morče, slepice, nutrie.

Dnes máme jezevčici a krmítko pro ptáčky.

14 rucuk rucuk | E-mail | 19. března 2010 v 15:15 | Reagovat

My jsme přestali dávat krmítko pro ptáčky na balkon, protože se tam nacpaly hrdličky a ostatní ptáčky zahnaly. Navíc byl balkon potentovaný, tak muselo krmíko pryč. Teď by to bylo podobné, navíc by se naše kočky asi ,,zbláznily" a skákaly za ptáky z balkonu. Na okolních stromech je dost kosů, a co já vím, co všechno. Hlavně, že jsou..

15 Hanako Hanako | 19. března 2010 v 16:15 | Reagovat

6 tereza Vím, jak vám asi je. My jsme měli l2 let středního knírače, byl to velmi chytrý pes a velký kamarád. Nejvíc je nám líto, když přijdeme domů a už nás nevítá. Dostali jsme mladou korelu, je učenlivá a už nás taky vítá, ale pes je pes.

16 pampelina pampelina | E-mail | 19. března 2010 v 19:04 | Reagovat

Dcery se mnou už nebydlí, jedna má 2 kočky, druhá má 4 potkany. Já mám v plánu kočky, protože jsou jako já.:-)

17 Kunc Kunc | 19. března 2010 v 19:22 | Reagovat

Počítá se tchyně mezi exoty?

18 rucuk rucuk | E-mail | 19. března 2010 v 20:33 | Reagovat

17-Kunc- jako vždy perlíte:-)))Tak to tedy ne, jen když prudí!!! Jsem taky tchyně- tak pozor!!! Možná trochu netypická, ale to je dáno mým sobectvím. Ať si děti užijí života samy, nejsem zatím tak zoufalá, abych se jim vtírala do života.

19 rucuk rucuk | E-mail | 19. března 2010 v 20:34 | Reagovat

16-pampelina, kočka je prima, jen si ji nesmíte tak rozmazlit jako my. Pořád za námi střídavě chodí, chtějí si hrát, mazlit se, ale když chtějí mít svůj klid, tak na nás ,,kašlou". Nakonec,  je to tak dobře...

20 rucuk rucuk | E-mail | 19. března 2010 v 20:39 | Reagovat

6 tereza- víte, že tady pán o mnoho měsíců nepřežil svého pejska? Byl sice nemocný, ale jeho Zuzička, kterou měl  určitě přes 15 let, pokud pamatuji, když s ní začal chodit na procházky. Držela ho v nemoci ,,nad vodou". Měl úraz, takže žádná rakovina, či něco podobného. Trochu srdíčko namáhal po tom úrazu více. Zuzička mu zemřela a neuplynulo mnoho času a on, smutný, tesknící dostal infarkt. Měl sice přes osmdesát, ale ...

21 matka matka | 19. března 2010 v 23:54 | Reagovat

[17] Kunc, 19.3.2010 19:22

...Počítá se tchyně mezi exoty?

No jasně že jo.

Co ona si to vůbec dovoluje, v téměř 90ti letech letech být vitálnější než jsem já, starat se samostatně o sebe i o podstatně mladšího manžela, o domácnost, běhat kolem slepic, králíků, v létě celý den na poli, v neděli seběhnout do kostela a než se stihne manžel vrátit z toho kostela, má uvařeno, uklizeno, poklizeno, ... No a ještě manžela pohonit, ať se hejbe, nebo na tom křesle,...

No jedině jasnej exot přeci toto dokáže. Jo je to exot, ta má tchýně. :-)

22 rucuk rucuk | E-mail | 20. března 2010 v 8:43 | Reagovat

21-matka- exot, ne! Buďte ráda, že je tak čilá. Mám dnes opět smutnou náladu. V nedožitých 72 letech nám náhle zemřel kamarád. Muž mi jen připomenul, kolikrát  jsme se za ním chystali a nevyšlo to a teď už je to marné. Člověk nemá nic odkládat, pak ho to mrzí. Byl stejně starý jako můj bratr, ten se také nedožil, ale ani té 70.

23 Sidonie Sidonie | E-mail | Web | 20. března 2010 v 11:55 | Reagovat

Kromě kocourka, kterému jsem klikla hlas v anketě, máme ještě andulku. :o) A s přítelem máme v bytě rybičky.

24 Bitzer Bitzer | E-mail | 20. března 2010 v 14:12 | Reagovat

U nás je doma labrador,jezevčík,andulka,hrdlička a v troubě se smaží kuřecí křídla.Zvířata máme odjakživa.

25 Máme psa Máme psa | Web | 20. března 2010 v 21:30 | Reagovat

Máme psa.

26 rucuk rucuk | E-mail | 20. března 2010 v 23:02 | Reagovat

25-Máme psa- dívala jsem se na váš web, pejsek  je pěkný, roztomilý, takový chundeláč. Kdyby byl bílý,  byl by jako mop.

27 matka matka | 21. března 2010 v 8:49 | Reagovat

22 rucuk

Takže exot je :-))) V tom smyslu, že je to pro mne něco nepochopitelného, exotického, jak někdo něco takového v těch letech dovede vydržet. Včera jsme se u nich stavovali i naproti na hřbitově. Můj otec zemřel daleko dříve, než Váš přítel. S tím, že týden před tím jsme se u nich všichni sešli na návštěvě.  Ale někdy se jednoduše lidé nesejdou, i když se mají rádi a myslí na sebe. Tak, jak jste myslela vy s manželem na rodinu svého kamaráda, tak i on určitě myslel na Vás a Vaši rodinu. Nevyčítejte si nic. Uchovejte si krásnou vzpomínku, a že jich tam určitě je. Na to vzpomínejte, až smutek trošku ustoupí.

28 rucuk rucuk | E-mail | 21. března 2010 v 10:14 | Reagovat

matka- budeme vzpomínat, jako by někde byl a jen nemá čas se zastavit. Při každé příležitosti, kdy jsme se setkávali s někým z rodiny či známým vzpomenu. Pokud jsem chvilku sama, sednu ke klavíru a hraji písničky, které ten člověk měl rád, nebo, které jsme s bratrancem hrávali při rodinných oslavách na housle a klavír- většinou Hašlerky a takové ty lidové, kdo co měl rád. Ty vzpomínky přebíjejí jakékoliv nepříjemné- ty vytěsňuji..

29 rucuk rucuk | E-mail | 21. března 2010 v 11:16 | Reagovat

Přidala jsem obrázek králíčka- mazlíčka Binky, který mi přišel  od paní z USA. Pokud byste chtěli mít svého mazlíčka zobrazeného u této ankety, uvedu jen jeho jméno, stačí jeho obrázek poslat na můj email. Velikost upravím. To jen tak pro příklad, nahradila bych tím obrázek ilustrační.

30 matka matka | 21. března 2010 v 11:44 | Reagovat

My máme přesně takový zelený andulky, jak jsou nahoře na obrázku. Teď, co je jaro, jsou nějak víc ukecaný :-)

31 rucuk rucuk | E-mail | 21. března 2010 v 13:42 | Reagovat

30-matka, to já jsem včera naučila Mufíka chytat malého plyšáka a házet ho dolů z poličky. Nejdříve ho jen shazoval, když jsem ho dala k němu na poličku a pak už jsem ho házela, on ho chytl, trochu pokousal  a tlapkou  ho shodil dolů. A schválně pokaždé na jinou stranu. Ta zvířata jsou někdy docela zlomyslná, že?

Jen je nechte kecat, to je roztomilé, jen opatrně na řeč, všechno prásknou...:-))

32 Zdeňka Zdeňka | 21. března 2010 v 18:48 | Reagovat

Nemáme psa, zakrslého králíka, křečka, kotě a rybičky. Starám se intermitentně o psa, zakrslého králíka, rybičky, křečka a kotě. Nejdůležitější  je, aby  na konci mojí péče souhlasil počet živých jedinců s počtem jedinců na začátku.

A protože na jaře rozkvétají nejen stromy, ale i jarní módy, tak něco inspirace pro domácí mazlíčky, v tomto případě malé psy - samozřejmě na úrovni - z časopisu  Top Class.

Zapojte fantazii,  i když bez fotografií to nebude to pravé ořechové.

-Bavlněná zateplená mikina s nakládanými kapsami a kapucí v barvě podzimního listí a potiskem tmavě hnědých lístků.

-Plyšový pelíšek  s leopardím vzorem a saténovou mašlí.

-Zimní pletený růžový  svetřík zdobený krajkou a růžovými křišťály Swarovski.

-Stříbrošedý zimní bavlněný komplet s tylovými volány a lila saténovými mašličkami a nápisem Love Me, opět  - jak jinak – z kříšťálů Swarovski

-Sytě růžová sportovní bavlněná mikina s efektními modrobílými lemy a látkovými aplikacemi na zádech

-Hit sezóny, skotská kostka na bavlněném červeno-černo-žlutém

kompletu složeném z kalhot a mikiny.

Pokud nevíte, co s přebytečnými Kč od 1-6000, potěšte vaše pejsky /cena stylové pohovky je uvedena „na vyžádání“/.

Kočky závidět nemusejí, jen za obdobnou péčí nutno za oceán na Floridu do Palace Cat, kde jsou m.j. na stěnách virtuální korálové útesy promítané do oken. Tento vjem prý přitahuje kočičí pozornost a dělá kočky klidnějšími.

O borůvkové ovocné kůře a menu zakončeném ručně vyrobenými sušenkami snad až příště.

33 rucuk rucuk | E-mail | 21. března 2010 v 19:11 | Reagovat

32-Zdeňka, samozřejmě bych věnovala bez rozmýšlení 1-6000 Kč pro své mazlíčky. To ale když spočítáme- WC,,,Drbátko" se žebříčkem, zničené (vizuálně) potahy na křeslech, pohovce - než jsme je částečně  odnaučili se po tom moc šplhat- očkování, kastrování,  pomalu se k té částce dostaneme. Kočkolit, krmivo raději nepočítám. Každá legrace něco stojí, ale dělat ze zvířátek bez potřeby ,, panenky k oblékání, hraní," nepovažuji za dobré. To bych chtěla vidět naše kočky, jak na ně ,,rvu" nějaké oblečky... Naše kočky přitahuje jako všechny normální kočičky všechno co se hýbe, obzvláště co létá...:-)) A uklidním je zadarmo hlazením, drbáním za ouškama, na bříšku na tlapkách...

34 rucuk rucuk | E-mail | 21. března 2010 v 21:04 | Reagovat

Tedy, ta naše Mudla je zvíře proradné. Sledovala jsem, jak si sedla mužovi na orsa a nechala se hladit, pak přběhla ke mě a nechala se jen  pohladit. Jak to ty kočky poznají-chlapa a ženskou. Muf, přestože je vykastrovaný tíhne více ke mně. No, bodejť by netíhl, dávám jim žrát (muž většinou jen ráno, když odmítám  jako důchodkyně vstát) během dne si s  ním  hraji, dělám mu pomyšlení- je  vlastně jako  chlapi, že?

35 rucuk rucuk | E-mail | 21. března 2010 v 21:05 | Reagovat

prsa- pak přiběhla ... vynechávají mi v té rychlosti písmenka, ach jo.

36 vlasta+marie+ vlasta+marie+ | E-mail | 22. března 2010 v 8:47 | Reagovat

moje troska do mlyna..

pani Ruzenka zminila slepice, ktere v podstate v CR lide chovaji pro vejce a pro maso...tedy jako hospodarske zvirectvo.

Zazila jsem velky prekvapko, kdyz jsem prisla ke koupalisti zakaznika, testuji vodu na chemicke slozeni a najednou slysim zvuk koooko...kooko..

Prvni, co mne napadlo, ze mi zacina hrabat v hlave, protoze tady ziji ctrnactym rokem a vim, ze je zakazano, aby lide meli doma slepice...nakonec otocim hlavu a vidim slepici..a opodal dalsi tri...to bylo tedy sokujici prekvapko.

Mile mne prekvapilo, ze ke mne prisly stylem: tak co mi das?

Nemela jsem nic, co bych jim mohla nabidnout... nasledujici tyden jsem jim prinesla chleba a zobkaly.

Kdykoliv tam prijdu tak se tesim na ne.

Ony vzdycky vuyziji situace, kdy otevru branku, aby ji prosly, ackoliv, jak mi sdelil zakaznik, bezne ji preletavaji... vidite, i zviratka, kdyz maji sanci k pohodli, tak toho vyuziji..

Ptala jsem se majitele, jestli se neboji , ze ho nekdo uda.

RIka, ze stat se to muze a pak jim nezbude nez je zabit.

Nastesti jejich dum je rohovy, tedy ze dvou stran jsou silnice a z jedne svah, z te posledni je soused, ktery je malokdy v tom dome..takze vyhlidka dobra, ze to projde...

Tak kazdy tyden tam prichazim a rikam si, je to je fajn, jste tady holky..a ony vzdy pricupitaji.

Ta rodina je velmi velmi odlisna od ostatnich; vedou deti k lasce ke zviratum. Maji jeste kocku, kralika a ptaky. Deti se o ne staraji primo matersky. I tem slepicim postavily krasny nekolikapatrovy domek.

37 rucuk rucuk | E-mail | 22. března 2010 v 13:51 | Reagovat

Vlasto- ty slepice nejsou tak hloupé, jak je jim přivlastňováno. Pamatují si dobře člověka, který je krmí. My jsme u našich (myslím tím příbuzné, kde jsem žila) měli vždy slepice. Chodily za mnou jako ocásky, zvláště, když jsem nesla Punťovi k boudě papání. On musel být uvázaný právě kvůli nim. Byl zvyklý, jen když jsem byla doma odvázovala jsem jej  a to pak lítal jako torpédo. Ale slepice si k němu do misky chodily zobat a on trouba zalezl do boudy a nechal je. Jednou dostal zobákem od ,,velitelky", to byla taková starší  bílá slepice, ta je vždycky všude vedla. Všimli jsme si toho jednou, když se ryla zahrádka a  ona je přivedla na žížaly.  Mě klidně zobaly z ruky, ale to většinou na dvoře chované slepice dokážou, že?

38 PR PR | Web | 22. března 2010 v 15:22 | Reagovat

Viz Cimrmanem cvičená slepice Zora :)

39 rucuk rucuk | E-mail | 22. března 2010 v 19:52 | Reagovat

38-pane Pavle, to jste připomněl hezky.

40 Přemysl Čech Přemysl Čech | E-mail | 22. března 2010 v 22:26 | Reagovat

Já mám v bytě občas akorát pavouky... Ale děsím se toho, až tam budou bzučet sem tam masařky... Ty nesnáším a honím je i s biolitem. Komáři mě nevadí pokud nepískají, většinou stejně spáchají sebevraždu otravou mou krví...

41 Zdeňka Zdeňka | 22. března 2010 v 23:13 | Reagovat

/40/ Přemysl Čech

A kdo je rychlejší? Masařky nebo biolit?

42 rucuk rucuk | E-mail | 23. března 2010 v 13:49 | Reagovat

40- Kdyby to nebylo znakem ,,nepořádku" pavouky bych brala, ale mám víc strach, že naše kočky, budou-li lítat mouchy polezou i po stropě. Komáry také ,,slyší", pokud se objeví  a mohou se zbláznit. Vloni ale much moc nebylo, sem tam jen nějaká můrka otevřeným větrákem večer vlétla.

43 rucuk rucuk | E-mail | 23. března 2010 v 13:50 | Reagovat

Myslím spíš ty pavučiny než pavouky.Jako nepořádek...

44 mirina mirina | 23. března 2010 v 20:23 | Reagovat

Měla jsem kočičku Aňulku, krásnou, bílou, milou, nejlepší kamarádku. Bohužel jsem se s ní musela rozloučit. Vzhledem k věku jsem odešla do domu s pečovatelskou službou a zde domácí mazlíčci prostě být nemohoul. Chápu to, přesto ale je mi smutno. Stýská se mi po Aňulce, i když vím, že se dostala do velice dobrých rukou k velkým milovníkům koček. Od nich jsem se dověděla, že moje Aňulka je potomkem turecké harémové kočky. Postě a jednoduše podle všech parametrů a znaků objevili v encyklopedii koček její prapůvod. Jsem novým majitelům vděčná za to, že jí víceméně zachránili život, protože tam, kde jsme poslední měsíce bydleli, by možná přežila tak měsíc, ostatně já jsem na tom nebyla o nic lépe. Dnes je Aňulka za hranicemi snů, má k dispozici vilu s obrovskou  zahradou a v ní svou vlastní vilku. A mně díky internetu občas od ní přijde pozdrav v podobě fotografií. Je vidět, že kočenka po šíleném dětství a mládí (byla týraná hrozným způsobem a skončila v útulku, odkud jsem si ji vzala a, přiznám, ji rozmazlila) prožije od svých 13 let život v přepychu. Tolik jí to přeji a jsem vděčná její nové paní za péči, kterou jí věnovala a věnuje. Snad mi Aňulka odpustila "zradu" a snad si na mne občas v dobrém vzpomene. Buď šťastná, kočenko, tolik ti to přeji.

45 Hanako Hanako | 23. března 2010 v 21:56 | Reagovat

Máme mladou korelu, postupně si nás ochočuje. Včera jsme nebyli celý den doma a po příjezdu korela s námi nemluvila. Až za dlouho chvíli si milostivě vzala zrníčka a velmi potichu předvedla svůj repertoár. Ráno mi už zkontrolovala klávesnici a kabel od myši.

46 rucuk rucuk | E-mail | 23. března 2010 v 22:36 | Reagovat

44-mirina, je mi divné, že jste si do domu s pečovatelskou službou nemohla vzí kočičku. Ta přece nikoho neobtěžuje ani štěkotem, ani není třeba sní chodit na vycházku. Ve zdejším domě, kdo měl domácí zvířátko, mohl si ho na dožití nechat, snad jen nově nepořizovat. Ale pokud vím, i za zemřelého miláčka kocourka si mohla paní pořídit nového- odrostlého, vykastrovaného. Nějak si nedovedu už představit, že bychom ty kočičky neměli. Zvykli jsme si na ně a bereme i ty horší stránky jako nutné a běžné při  životě lidí se zvířátky.

47 rucuk rucuk | E-mail | 23. března 2010 v 22:39 | Reagovat

45-Hanako, máte slyšet, jak,, ptáček" Pepík vynadá paničkám , když se mu něco nelíbí. Klidně tu mladší-dceru- vytahá za lalůček ucha nebo ji štípne do krku. A kecá...:-)) Mají ho už léta.

48 rucuk rucuk | E-mail | 28. března 2010 v 21:34 | Reagovat

Jak tak koukám, pejsci to vyhráli, Když k tomu připočítáme i ty , co mají oboje (i kočičky) a zvířátka i ptáčky, kde jsou také zahrnuti- s přehledem vyhrávají. Ono je to ale jedno. Zjistila jsem různým dotazováním i zkušeností během let, že ten, kdo jednou zvířátko chová, těžko se s ním  loučí.Většinou si zase nějaké pořídí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx