Šperk zabíječky - tlačenka.

24. března 2010 v 0:00 | Ruža z Moravy |  z gastronomie krajů i lidí
Tlačenka- od slova tlačiti (není myšlena ,,tlačenka" kamkoliv,kýmkoliv). Stará dobrá tlačenka se původně plnila do vepřových žaludků- bachořinek( na jihovýchodním Slovensku se ještě plní a nakonec dává udit, aby déle vydržela, ale nevydrží, protože je moc dobrá) říkalo se jí presvuřt a po vychlazení se lisovala deskou s těžkým kamenem. (Nepřipomíná vám to zatěžkávání zelí ve škopku? Mně ano.) Název tlačenka se začal používat až ve 20. století.


Drátenický presvuřt z vepř.krve
Tlačenka s octem a cibulí













Dělá se mnoho typů tlačenky. Základ je světlá z čerstvých vepřových hlav, ochucených čistou solí bez dusitanů. Proto má přírodní, šedou barvu. Mohou se do ní přidat i droby, srdce, jazyk. Drží pohromadě díky vepřovým kůžím. Nesmí se ale mlít ihned po uvaření, jinak je ,,jako mlíko" a to nejen barvou. Nejlepší je dělat ji zároveň s jitrnicemi, protože do ní patří hlavně libové maso, ostatní maso do prejtu.
Ovarový vývar musí být co nejméně tučný, jinak se objeví pod obalem nechutné ztuhlé sádlo.

Tradiční slezská tlačenka je připravená z plecka a boku. Od světlé se liší menšími kostkami masa, spojkou z vepřových jater a kůží a také kořením-zázvor, hřebíček, kmín,nové koření, osmažená cibulka. Stejné suroviny a navíc vepřová krev - tmavá tlačenka. K česneku, majoránce a pepři se v tomto případě přidává i nové koření.

Tlačenka se dnes vyrábí i z drůbežího masa, zeleniny . U bezmasých je lépe používat ke spojení želatinu.
Několik dalších typů tlačenky:

-Jemná růžová - s hovězím masem
-Berlínská - se smaženými rohlíky marinovanými ve vepřové krvi
-Divoká - s masem zvěřiny
-Vykládaná- s hovězím jazykem uprostřed, plněná do t.zv. deníku (slepé střevo vepře).

V žaludku si tlačenka podrží šťavnatost i solidní trvanlivost (zvláště ta vyuzená), dělá se však už jen při domácích zabijačkách.
V polyetylénu lze lépe zjistit, zda je dobře provařená a kalibr plátků je stejný.

Krájet tlačenku je nejlepší jedním tahem, nožem s úzkou čepelí jako třeba na šunku, těsně před konzumací. Nejlepe se rozvine chuť, když mají plátky 0,5-1 cm.

Nejen s octem a cibulí: Způsob úpravy pod šipkou.


Drůbeží tlačenka se šunkou a tymiánem

Tlačenkový salát s hořčičnou zálivkou
Kašparova pikantní tlačenka
Smažená tlačenka s falešným bramb.salátem












Na smažení vybírejte tlačenku masitou s malým obsahem vývaru, který by se rozpustil při smažení.
Obalit dvakrát, smažit krátce. Nesolit už, nekořenit , smažení zvýrazní chuť.

Na co si dát pozor při nákupu:
----------------------------------
Aby: byly kompaktní plátky, dostatečné provaření ( na kilogram suroviny se počítá s hodinou vaření při 80°C. Jinak je mazlavá a rozpadá se. Nesmí mít štětiny ani kosti, shluky koření nebo jiné složky.
Nazelenalý nádech okraje kostek masa signalizuje málo soli, červená barva zase dusitanovou solicí směs a tím použití starší suroviny, původně pro přípravu tlačenky neurčené. Nažloutlá barva kostek výrobního vepřového sádla signalizuje žluklý tuk.

Má-li tlačenka oslizlý, příliš lepkavý, svraštělý či jinak narušený povrch, je lepší si ji odpustit. V prodejně nedodrželi skladovací podmínky.

Nakonec něco potěšujícího: S ohledem na vazivové tkáně působí tlačenka příznivě na klouby. Energetická hodnota záleží na druhu použitého masa. Nejlépe pro diabetiky a do redukční diety se hodí drůběží tlačenka.
Všechny druhy tlačenky s ohledem na koření, cibuli, česnek nejsou vhodné pro šetřící dietu. Pro zdravé, po fyzické práci - ideální večeře - doplněná pivem.

(Čerpáno z údajů v článku ve Stylu.)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hanako Hanako | 24. března 2010 v 6:47

Dříve se tlačence říkalo pressbuřt. Tlačenka z libového masa v malém množství je lepší než uzenina.

2 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 24. března 2010 v 7:19

Při výrobě tlačenky je nutno převídat. Vše si předem připravit k ruce, horké maso hned krájet s vidličkou v ruce, zamíchat raději vařečkou. Kořenění a solení by mělo být až "přes moc", vše se rozleží. Dáváme hodně česneku i majoránky. Plnit do polyetylénového rukávu co nejteplejší, pozor na nechtěné příměsi ( chléb, rohlík i drobečky ). Okamžitě  na stojato setřást, vymáčnout vzduch a dvojitě zavázat. Uložit na prkénko nebo plech do chladna k vystydnutí. Čím teplejší je plnění, tím jistější je trvanlivost.

Vařená výroba je zdravější než uzená a také stravitelnější.

3 rucuk rucuk | E-mail | 24. března 2010 v 7:21

1-Hanako, pod šipkou na prvním obrázku ten dávný presvuřt je. Teprve od 20. století je to tlačenka , ale mnohde ten název je i dnes obvyklý.

4 rucuk rucuk | E-mail | 24. března 2010 v 7:30

2-nar.soc. Tu ,,uzenou" tlačenku na Slovensku nejprve uvařili a  potom trochu zaudili. Byla voňavá a zásadně do toho žaludku. V polyetylénu jsem ji tam nikdy neviděla. Ono se jí nedělalo moc, spíš dělali jitrnice. Včera jsme o tom zrovna mluvili, že se u nich do jitrnic dávaly kroupy, ale později přešli na rýži, protože ji považovali za  lepší- vzácnější surovinu. Jiný kraj, jiný zvyk, že?

5 matka matka | 24. března 2010 v 7:30

Jo, včera jsem dávala pár známým pár kousků na ochutnání, také škvarky a nezbyl ani drobeček. Tak byla asi dobrá. Nejlepší je nakrájená na kostičky, s cibulí a trochou octu zředěného vodou a k tomu chleba.

6 rucuk rucuk | E-mail | 24. března 2010 v 7:33

2- nar.soc. Ale psali, že ty kůže se mají mlít až vystydlé, takže maso horké a předem připravené pomleté kůže? Asi dávat jen tak na spojení, že?

7 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 24. března 2010 v 14:05

6 rucuk

Dělal jsem to tak, že se kůže vařily zvlášť a semlely se, když šly brát do ruky. Semleté byly stále dost teplé a s přidáním do směsi se přileje i vývar, teplota se opět zvedne. Plnění se děje při "první" pasterizační teplotě cca 55C. To stačí k potlačení bakterií ze vzduchu a vytlačením vzduchu před uzavřením ( od

toho je název tlačenka=presbuřt ) se jakýkoli bakteriální aerobní ( vzdušný ) rozklad omezí. Druhá pasterizační teplota cca 75 C je možná s rizikem, že polyetylén se teplem smršťuje až praskne a  horká voda se změní na mizernou polévku. Pokud by byl obal z pevného pergamenového papíru je prohřev možný dost bezpečně ( zase záleží na spoji provedeném šitím ). Osvědčené je neotálet s výrobou, držet se teplého plnění. Při konzumaci přechovávat zásadně v dobé lednici.

Plnění do vypraného žaludku vypadá zajímavě a rázovitě a má své přednosti i vady. Žaludek je syrový a musí se provařit, ale jen tak, aby nepraskl ( vařený prejt se uvnitř chuťově spojí a "zakulatí" ). V tom provaření je nebezpečí. Povrch je vlastně otevřený pro bakterie a ohmatáváním při manipulaci se zase může kontaminovat. Proto se mírně zaudí, ale opět je při konzumaci riziko vnější kontaminace. Papír i polyetylén se sloupnou a zahodí, prejt je vždy čistý.

Vhodnější je žaludek uvařit a zpracovat. Při vaření suroviny na tlačenku je nutno osolit vodu, mít vše ponořené, přidat mrkev, petržel, celer a cibuli ( vyjmutá zelenina z vývaru, je vhodná do výroby huspeniny = sulcu s vejci na tvrdo, zbylými mletými kůžemi a trochou vývaru ). Maso i vývar mají varem se zeleninou úplně jinou chuť. Jakékoli dodatečné snahy o dochucení nejsou to pravé.

Soli max. 2% případně dosolit, pepř tlučený mletý čerstvý, nové koření, majoránku rozestřít ve dlaních, česnek dobře utřený se solí a hned vše dobře zamíchat.

8 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 24. března 2010 v 15:08

Teda Růženko-?!Jenom otevřu Váš blog a už slintám až do klína!Pěkně mě tu provokujete,doufám,že je pravá a ne ze Supermarketu,stejně bych ji zobnul,těžko bych odolal,jak už se znám.Tož -Dobrou chut"-a at" nežeru!!!

9 matka matka | 24. března 2010 v 16:02

Někdo do toho přidává kari koření, ale to mi nechutná ...

10 MIRA MIRA | 24. března 2010 v 16:09

O tlačence přede mnou nemluvit, prosím! Vzpomínám pak s láskou na všechny ty skvělé domácí tlačenky, které mi patrně zkrátily život a zároveň bez lásky na ty, které jsou na trhu a které zabíjejí přímo.

11 babka babka | 24. března 2010 v 17:54

Otec má 97,jak jsem už někde psala, že do stovky mu moc nechybí a tlačenka mu pořád chutná.Domácí je domácí, ale někde narazím u žezníka i na dobrou kupovanou.

12 kloistr kloistr | 24. března 2010 v 18:28

Ja rad tlacu s kremzskou horcici a kyselou okurcickou, ale s cibuli o octem taky nejni spatna. Pivicko k tomu a cerstvy chlebik. Namka. :o)

13 Dědek Dědek | E-mail | 24. března 2010 v 19:26

V dávných dobách, když ještě nebyly pergameniové rukávy, se tlačenky dělaly dvě. Jedna do žaludku a druhá do obráceného močovéhho měchýře. Nic se do tlačenky nemlelo. Jen nakrájet nožem a řeznickými kolibadly. Všude se ale celá zabájačka dělala trochu jinak, podle krajových zvyků.

14 rucuk rucuk | E-mail | 24. března 2010 v 19:40

Víte, ten žaludek jsme při ukrojení plátku stejně sloupli, nejedli jsme ho. Byl to jen,, obal". Jak kdo, možná to někdo jedl,ale my ne. Mám pocit, že moc spojovacího ,,materiálu" tam nebylo, protože se dost drobila. Maso libové, pokrájené na kostičky. Au..už mi to začíná skoro vadit, ta vzpomínka na tu dobrotu.:-))

15 Láda Láda | E-mail | 24. března 2010 v 19:52

Můj známý vyráběl tlačenku v paneláku a to dost často. Jednou ji připravil na oslavu svých narozenin. Vytáhl ji na stůl a šel vítat kamarády. Když přišel do kuchyně pro občerstvení, tlačenka nikde! Sežral ji jejich pejsek a to celou, ačkoliv byl jen o málo větší, než ta tlačenka. Tři dny pak pejsek nic nežral, jen pil vodu.

16 Dědek Dědek | E-mail | 24. března 2010 v 20:03

Naopak když se tlačenky začaly dělat v pergamenu,se ze žaludku dělala dršťková polévka. Nejdříve ovařit, nakrájet na proužky, dovařit v papiňáku a dále jako pravou držťkovku. Jen málokdo poznal, že nejde o pravé dršťky.

17 rucuk rucuk | E-mail | 24. března 2010 v 20:08

15-  Tak to tam vítal ty kamarády dost dlouho.  Zvykla  jsem si všechno na stole přikrývat poklopem, co jen trochu zavání masem, kvůli kočkám. Co je to platné, zatím nic nesežraly, ale on ten náš kocourek je asi všežravec. Na truc tlačence, o které píši, ledničce se sýry, jogurty a pod. jsem si přihřála mléko a nadrobila poslední patku chleba- měla jsem na to opravdu chuť. Ale náš kocourek zřejmě také, přestože byl ,,po kočičí večeři". Bála jsem se mu mléko dát, trochu jogurtu ode mne vyloudí vždycky, nic mu po něm nebylo, ale pije jen vodu, tak mu mléko nechci dávat. Je to asi normální -samozřejmě ne čistokrevný kocourek, ale po smrti jeho sestřičky  mám o něj strach. Vyloudil je tři kousky a pak dlouze čučel do prázdného hrnku, pak na mě. Nakonec mňoukl a odkráčel- asi se urazil , že jsem mu to sežrala- pardon, snědla.

18 babka babka | 24. března 2010 v 20:26

Z tlačenky jsem jedla i vaječnou smaženici. Nic moc.

Tlačenka se osmaží na cibulce a pak se přidají vajíčka.

19 rucuk rucuk | E-mail | 24. března 2010 v 21:46

18-babka, tak to bych brala každé zvlášť,  dohromady ne. To už je lepší vaječná tlačenka do  formy srnčího  hřbetu, jak to dělá jedna má kamarádka.

20 Hanako Hanako | 25. března 2010 v 6:32

16 Dědek Moje maminka také dělala držkovou z vepřového žaludku od tlačenky.

21 MIRA MIRA | 25. března 2010 v 10:47

[19] rucuk

Vaječnou tlačenku dělá moje žena. Když jsem o tom prvně slyšel, ohrnul jsem nos. Dodatečně jsem ovšem musel uznat, že je vynikající. Teda NEMUSEL, zkrátka byla dobrá. :-))

22 Hanako Hanako | 25. března 2010 v 12:35

21 Mira  Poskytněte recept na vaječnou tlačenku, změna jídelníčku je dobrá. Díky.

23 rucuk rucuk | E-mail | 25. března 2010 v 16:05

22-Hanako- našla jsem to, kamarádka to dělá často, je to celkem dobré, tak si to  napište:

24 rucuk rucuk | E-mail | 25. března 2010 v 16:16

Vaječná tlačenka: Ingredience:

1 sáček želatiny na vaječnou tlačenku

1 sklenička sterilované zeleniny

4-6 vařených vajec 150-200 gr šunkového salámu

2-3 sterilované okurky, 100 gr majonézy, sůl,pepř a voda

Postup:

Do mísy dáme zcezenou zeleninu, nakrájené okurky, salám, vejce , posolíme, přidáme trochu pepře. Přimícháme majonézu a dolijeme želatinovým nálevem, který připravíme takto:

Nálev slitý ze zeleniny v kastrůlku dolijeme na 300 ml vodou a dle návodu na želatině připravíme.

Formu na biskupský chlebíček nebo srnčí hřbet vyložíme folií a vše promíchané do něho nalijeme. V chladu necháme ztuhnout a potom krájíme na plátky. Lze dát i na veku.

25 Hanako Hanako | 25. března 2010 v 19:36

24 rucuk - Děkuji za předpis, bude aktuální po Velikonocích, určitě vajíčka zbydou , protože nikdy nevím, kolik jich mám uvařit, aby vyšly na všechny koledníky.

26 rucuk rucuk | E-mail | 25. března 2010 v 20:11

25-Hanako, proto vajíčka barvím jen v cibulových šlupkách. Bílá vajíčka stejně jsou málokdy k dostání a ta nahnědlá pak nemají požadovaný odstín. Přidávám do té barvicí vody kyselinu citronovou a ona je pak načervenalá. Jen symbolicky, ,,koledníků" už nechodí moc, vlastně jen z rodiny a tam kluci moc nejsou.:-)) Navíc jsou už velcí.

Také jsem si říkala, že by ta vaječná tlačeenka byla vhodná po Velikonocích...

27 rucuk rucuk | E-mail | 25. března 2010 v 20:12

Ale klidně udělám koprovku a bude to.

28 MIRA MIRA | 25. března 2010 v 21:10

[24] rucuk,

Ano, je to tak.

Právě jsem jí dojedl.

29 rucuk rucuk | E-mail | 25. března 2010 v 21:30

28-MIRO, omlouvám se, že jsem tak ochotně vyhledala a napsala ten recept, který chtěla Hanako od Vás. Jsem někdy bába,, netrpělivá". Snažím se pomoc i tam, kde to ode mne nežádají. Ale co, jestli to dělá paní jinak, klidně napište třeba ingredience znovu, ten postup bude asi podobný a ženské jsou zkušené hospodyně.

30 rucuk rucuk | E-mail | 25. března 2010 v 21:31

Pardon, muže tímto nechci podceňovat:-))

31 MIRA MIRA | 25. března 2010 v 21:40

[29] rucuk

To je v pohodě. :-)

Ten recept je stejný, dokonce se mi zdá, že byl uveden i na tom sáčku s želatinou, jen tam nebyla majonéza, na které žena trvala. :-)

Samozřejmě, že tlačenka je pro tento výtvor ne zcela dobrý název, je až zavádějící, člověk si "udělá hubu" na tlačenku a pak dostane toto. :-)

Když si tedy odmyslím ten název, tak mi to dost chutná, je to přiměřeně ostré, kyselé, jemné a kalorické (tak trochu bomba).

32 rucuk rucuk | E-mail | 25. března 2010 v 22:04

Znám to od kamarádky, ta to dělá a majonézu tam také dává. Ona mi to už napsala, ale já to mám v tom svém receptáři- sešitu. Ona tomu ale říkala vaječný aspik. Na tom názvu nesejde. Muž by to ze strachu z vajíček moc nepřivítal. Nevím, proč se jich tak bojí, však je tak často nedělám. Čím je kdo  víc omezovaný, co je zdravé a co ne, tím má víc neduhů. Nic se nemá  přehánět.

33 matka matka | 25. března 2010 v 23:50

Já mám hlad, když to čtu ...

34 Hanako Hanako | 26. března 2010 v 7:18

Vracím se ke klasické tlačence. Zkuste si ji nechat nakrájet na tenká kolečka jako salám, na obložené míse vypadá náramně a chutná i těm, kdo by si tlusté kolečko nikdy nevzali.

35 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 26. března 2010 v 12:40

24 rucuk

Stáhl jsem recept ženě a po diskuzi, jsme se ujednotili, že majonéza to má "omastit". Jenže kresba bude v "mlze". Pravděpodobně zkusíme výtvor "omastit" místní řezníkovou specialitou, zauzeným Gothajem místo šunky a majonézu vynecháme.

36 rucuk rucuk | E-mail | 26. března 2010 v 13:41

35-nar.soc. No je to takové matné, jen ta zelenina tam tu ozdobu dělá a té majonézy tam není moc, trochu to ochutí. My zase raději než nějakou rozmašírovanou šunku máme uzenou libovou rolku, kterou napařuji v papiňáku tak čtvrt hodiny- dám pod pařáček vodu nebo vývar, koření, česnek, muškátový oříšek, rolku na plátky tak centimetrové, papiňák zavřu a vařím.  Má to docela dobrou chuť a je to ,,maso".

37 rucuk rucuk | E-mail | 26. března 2010 v 13:44

Hanako, jenže tlačenka kupovaná, pokud není celistvá jde nakrájet tak na slabo jen málokdy. Mám už koupenou výjimečně, protože uzeniny moc nekupujeme, uzenou kýtu, tepelně ji upravím, nakrájím třeba i na menší kousky, přidám  uherskou klobásu na kolečka , všechno možné k tomu, hlavně okurky, bude se zobat.

38 Hanako Hanako | 26. března 2010 v 18:25

rucuk  Máme zřejmě výtečného řezníka, dělá tlačenku bílou obyčejnou, bílou extra libovou a krvavou s kousky libového masa. Na požádání je nakrájí na tenké plátky, které se nerozpadávají.

39 Bitzer Bitzer | E-mail | 26. března 2010 v 18:45

Jdu pryč,tohle se nedá vydržet !

40 Teplik Teplik | 26. března 2010 v 19:08

Hned bych si dal :-P Jednou jsme byli v Německu u moře a měli jsme tam každý den černou tlačenku k snídani ... a já vůl jí ochutnal až poslední den :-)

41 rucuk rucuk | E-mail | 26. března 2010 v 19:38

39-Bitzer, to chce si lehce pomastit kůrku chleba a cucat, cucat, nakonec požvejkat..:-)))

42 rucuk rucuk | E-mail | 26. března 2010 v 19:42

40-Teplik, jiný kraj, jiný mrav. V Jugoslavii měli jako speciální  pochoutku dršťkovou polévku, někteří nad ní ohrnovali nos, že to ,,nežerou" ani doma,  ale byla opravdu dobrá.

43 Láda Láda | E-mail | 26. března 2010 v 20:04

to 17

Paní Růženo, v rámci toho vítání si i přiťukli. Možná i dvakrát.

Náš syn si jednou přitáhl domů velkého psa. S manželkou si přečetli příručku: dávat jen vařené maso, nikoliv syrové, nedávat ostré kosti...

Maželka pak dala do dřezu rozmrznout kuře. Když se jí zdálo, že už by mohlo být rozmrzlé, měl ho pes již témeř celé sežrané. Nevařené a nebyly vybrány nevhodné kosti. Nic mu však z toho nebylo, což se dalo čekat: neumí číst a tak nevědel, že to pro něho není vhodné.

44 rucuk rucuk | E-mail | 26. března 2010 v 20:59

43-Láda- to je opravdu zvláštní, protože naši kuřecí kosti psovi nechtějí dávat a přitom vlčák kamarádky klidně sežere všechno a nic se mu ještě nestalo. No, jak je který  zvyklý.

45 Hanako Hanako | 27. března 2010 v 8:40

39,4l V jednom prastarém románu jsem četla o chudém studentovi s básnickou fantazií,  když měl hlad vybral si v kuchařce oblíbené jídlo a při četbě žižlal chlebové kůrky.

46 rucuk rucuk | E-mail | 27. března 2010 v 10:27

45-Hanako, tak to bych doporučila, v chlebových kůrkách je hodně vitamínu B, tedy jsem někde četla:-)) A vyjde to lacino, že?

47 rucuk rucuk | E-mail | 27. března 2010 v 10:45

A my budeme mít dnes halušky s brynzou. Jen by neměla být tak slaná (já nerada moc slané). Tak jen pro změnu a kvůli mužovi, ten je má rád.

48 Láda Láda | E-mail | 27. března 2010 v 15:11

to 47

S tímto slovenským jídlem se v Česku téměř nesetkávám. Jste jedna z mála, která ho vaří. Ale mám je rád.

49 Hanako Hanako | 27. března 2010 v 18:46

48 Láda - Poslušně hlásím, že naše rodina halušky s bryndzou vaří a miluje. Bratr přivezl bryndzu i předpis kdysi dávno z praxe na Slovensku. Jen už děláme dietnější variantu, že z vyškvařeného špeku přidáváme jen škvarečky, ne všechen tuk. I tak je to kalorická bomba, kterou si dopřáváme jen občas.

50 Hanako Hanako | 27. března 2010 v 18:48

Bavíme se stále o jídle, postrádám odborníka Juráška, kde se toulá?

51 rucuk rucuk | E-mail | 27. března 2010 v 19:22

50-Hanako, také ho postrádám, doufám, že není nemocný. Jinak nevěřím, že by se nepřidal tam,  kde se papá..resp.,, vaří" i když jen virtuálně.

52 rucuk rucuk | E-mail | 27. března 2010 v 19:24

Na ty halušky špek jen pro vůni- malinko, ale dáváme kvůli muži více cibule osmažené právě na tom kousíčku  nakrájeného špeku. Já sice trochu sním, ale ta,, sůl" v brynze mi vadí.

53 Hanako Hanako | 27. března 2010 v 20:30

52 rucuk - Originální ovčí vážená bryndza je slanější, v Lidlu ale prodávají bryndzu směsnou(z ovčího i kravského mléka), kostičku 125g a ta není moc slaná. Do halušek žádnou cibuli nepřidáváme, jen halušky, bryndza a špek. Je to originální předpis  z Popradu.

54 rucuk rucuk | E-mail | 27. března 2010 v 20:48

53-Hanako, já dobře vím, že tam cibule nepatří, když ale muž je milovník cibule ve všech podobách, tak proč to trochu neupravit. Guláš je také původně polévka maďarských pastevců s kousky masa , nezahuštěná a koukněte, kolik podob ,, guláš" má teď.

55 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 28. března 2010 v 20:50

Je večer a došel nám chleba.

Zalistoval jsme mezi tlačenkami, vyzunkl Budvar a jsem po večeři.

56 rucuk rucuk | E-mail | 28. března 2010 v 21:08

55-nar.soc.- to je dobré- však pivo jsou kalorie. Akorát navečer- nebudete se ,,budit"?

57 rucuk rucuk | E-mail | 29. března 2010 v 17:18

Že já tam ty obrázky dávala, když se na ně podívám, mám hlad- no, spíš chuť.

58 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 29. března 2010 v 21:52

56 rucuk

Dobrý večer.

Od doby, kdy jsem se stal předsedou odborové organizace ( leden 1990 ) mne plnohodnotné spaní opustilo. Moc jsem si to bral ( všichni mne podceńovali ) a nechtěl jsem selhat.

Spaní se mi změnilo na 2 hodinové bloky. Pravidelně se budím po dvou hodinách ( byl jsem u doktora, dal mi prášky, spal jsem celou noc a byl z toho blbý celý den ). Prášky jsem použil jinak a zůstal dodnes u toho blokového spaní.  

Ono v 70 letech se moc nenaspí. Pravidelně piji na noc nejméně půlitr vody ( magnezie s moštem ) abych předešel tvorbě močových kamenů ( mám zvětšené ledvinové pánvičky a tam se obvykle tvoří ). Už jsem si s tím užil a díky tomuto zvyku mám už 16 let pokoj. Takže jedno pivko je v normě. Občas si dáme se ženou každý deci vína ( což je prý velmi dobrý redukční způsob na volné radikály ).

59 rucuk rucuk | E-mail | 29. března 2010 v 23:11

No, když usnu, tak spím dost dlouho a bez prášků, samozřejmě jako skoro každý se k ránu zbudím na pár minut a pak ještě usnu, než  mě to naše kočičí duo jemně probudí...

60 rucuk rucuk | E-mail | 30. března 2010 v 17:11

Maso je maso, k masu patří příkrm a pak sladká tečka- zákusek. O tom však zase příště v článku o našem dalším kulinářském skvostu.

61 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. ledna 2015 v 22:07

Tento  článek byl čten několika čtenáři i letos- docela mne překvapuje, jak jsou lidé na to papání zvědaví.(psala jsem ho ještě pod přezdívkou rucuk) ;-)  :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx