.



Březen 2010

Náš další kulinářský skvost-Pardubický perník.

30. března 2010 v 18:12 | Ruža z Moravy |  z gastronomie krajů i lidí
Nejslavnější český perník pochází z Pardubic, kde jeho výroba začala v 15. století. Recept na ten pravý se dodnes přísně střeží a získal dokonce ochrannou známku EU a nikdo na světě ho nesmí napodobovat. K jeho výrobě je třeba hlavně med, proto měli perníkáři i včelstvo. Český med má výtečnou kvalitu a nejen to, Pardubický perník se pekl výhradně na plechu vymazaném včelím voskem.

Sportem ke kráse- ženy kochejte se!

27. března 2010 v 20:40 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Máme krásné ženy, což je potěšující hlavně pro muže. Ženám to možná pozvedává náladu. Existuje ale také volba nejkrásnějšího muže světa .

Střípky z jednoho života.-3.

26. března 2010 v 22:39 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Minule jsem psala o tom, že děti té dvojice měly různé osudy. Syn celkem bez problému vystudoval a žije mimo město. Jeho bolestí je syn, který po narození dostal dětskou obrnu a je dodnes v invalidním důchodu. Dříve se o něj často babička starala, měla ho u sebe, dnes, kdy je dospělý a kvůli omezené pohyblivosti i poněkud pozastavenému vývoji duševnímu žije doma a dochází do společnosti podobně postižených lidí, kde se mu líbí.

Šperk zabíječky - tlačenka.

24. března 2010 v 0:00 | Ruža z Moravy |  z gastronomie krajů i lidí
Tlačenka- od slova tlačiti (není myšlena ,,tlačenka" kamkoliv,kýmkoliv). Stará dobrá tlačenka se původně plnila do vepřových žaludků- bachořinek( na jihovýchodním Slovensku se ještě plní a nakonec dává udit, aby déle vydržela, ale nevydrží, protože je moc dobrá) říkalo se jí presvuřt a po vychlazení se lisovala deskou s těžkým kamenem. (Nepřipomíná vám to zatěžkávání zelí ve škopku? Mně ano.) Název tlačenka se začal používat až ve 20. století.

O jeden vážný problém méně?

23. března 2010 v 16:48 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Pan Uzel se snad na mne nebude zlobit, že použiji několik citací z jeho článku ze Stylu - jako téměř vždy humorného, k popsání problému, který prý trápí především ženy. Jak je důležité sklapnutí záchodového prkénka? Tento triviální úkon prý vyvolává bouře nevole a protestů ve feministickém světě, dokonce o tom vznikly studie v rámci nové vědecké disciplíny- věd pohlavních.

Střípky z jednoho života.-2-

21. března 2010 v 20:52 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Ta rodina patřila ve své době mezi t. zv.intelektuály. Žena sice byla v domácnosti, protože se starala o tři děti- dvě dcery a jednoho syna, ale manžel byl známý lékař, který byl znám jako člověk přímý, skoro drastický, ale výborný chirurg. To mu pomohlo, alespoň poněkud v době pro rodinu nelehkou.

Vzpomínka na kamaráda.

20. března 2010 v 10:06 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí

Už není, zůstala jen vzpomínka a trpký pocit, že jsme něco zanedbali. Bylo to jen pár návštěv, u nich s bratrem, který mě tam zavezl, u nás, když měli s manželkou cestu do města a bylo to zrovna v době, kdy jsme slavili narozeniny. Znali jsme se vlastně ze souboru, kde hrál na dechové nástroje.

,,Zvířecí" anketa.

18. března 2010 v 23:17 | Ruža z Moravy |  zvířata a lidé

Delší dobu tu nebyla anketa. Zkoušela jsem postihnout všechny možnosti, kdy v bytě či domku, pominu-li slepice, králíky, prostě hospodářské zvířectvo, máte nějakého mazlíčka, vlastně takového člena domácnosti.

Nedá se možná postihnout, co vše lidé chovají.

Pojizeří-bez omáčky ani ránu...

18. března 2010 v 21:34 | Ruža z Moravy |  z gastronomie krajů i lidí
Výňatek z knihy, kterou mohu doporučit , jejíž článek byl zveřejněn ve Stylu :

Popis: Vladimíra Jakouběová: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc

- publikace je výsledkem a shrnutím předchozích projektů, které autorka realizovala v Muzeum Českého ráje v Turnově a na Dlaskově statku v Dolánkách. Koncepce knihy vychází z prezentace lidových obyčejů a jejich charakteristiky, doplněné o popisy pokrmů, které se při jejich příležitosti připravovaly. Nechybí zde ani kapitola věnovaná stravě všedního dne. Kniha obsahuje více jak tři sta původních receptů, které byly zapsány z kronik a z výpovědí pamětníků. Doplňuje je výčet nejběžnějších surovin, které používaly v kuchyni našich předků. Samostatná kapitola je věnována přípravě tradičního pečiva a perníků. Text doplňují kresby J. V. Scheybala a fotografie B. Jakoubě, pořízené na Dlaskově statku v Dolánkách. Cílem autorky je populární formou přiblížit čtenářům kapitoly z dějin tradiční lidové kultury a zároveň jim poskytnout jednoduchý návod, jak tyto jevy převzít a udržovat.


Střípky z jednoho života(1).

17. března 2010 v 21:17 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí

Vyprávěla kuse, na kávu připravila překrásný hrníček a pochlubila se, že má hodně hrníčků a každý jiný.(Honem jsem si ho vyfotila, než donesla kávu, tak se mi líbil.) Celá léta je prý sbírala - kupovala i dostávala. Občas se zastavila, když se přerušila nit jejího vzpomínání. Kromě drobných příhod, týkajících se vlastní rodiny, byla nejzajímavější část, kdy popisovala životní anabázi svého tatínka.

Nerudný ,,děda"- 9.

17. března 2010 v 18:11 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Zdenina matka Jindra, slyšela úporné zvonění. Když zvedla domácí telefon u dveří a zeptala se, kdo je tam, uslyšela jen sípot:,, mami, otevřete, prosím!" Zdálo se jí, že poznala Radkův hlas. Otevřela tedy a čekala, kdy se Radek objeví. Když dlouho nešel, šla mu naproti. Viděla ho sedět na schodech, vlastně skoro ležel, byl ve tváři potlučený a zdálo se, že mu odněkud teče krev.

Na horách sejou hrách, na dolině čočku.

15. března 2010 v 0:04 | Ruža z Moravy |  z gastronomie krajů i lidí

Čočka, jak ji známe i neznáme.

Bývala prý v historii jen pro vyvolené. Ve Středomoří, kde se teplomilné čočce dařilo, byla jídlem chudých, na severu, kam se dovážela, jen jídlem elity.

Nerudný ,,děda" - 8.

13. března 2010 v 1:02 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Příští dny byly jak pro Otu, tak pro Zdenu ve znamení domluvy s rodinou. Otu právě v neděli po oné sobotě navštívila jen krátce dcera Eva. Ani sebou neměla Lidušku, což nejprve Otu zamrzelo, ale pak byl rád, že nebyla svědkem reakce Evy na sdělení Oty, že se chce oženit se Zdenou. Eva Zdenu znala jen povrchně z několika setkání.

Vyprávění z Věstníku Bezkydy-Jeseníky

12. března 2010 v 22:35 | Ruža z Moravy |  Z historie života
věstník
Tentokrát vás seznámím s Historií jedné lyžařské tury Ropička-Prašivá, kterou popsal humorným způsobem vůdce R--r.(Opsáno přesně z věstníku- jen trochu zkráceno) Pro ilustraci pár obrázků:

Nerudný ,,děda" - 7.

10. března 2010 v 23:51 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Přišla sobota, na kterou se Ota tak těšil. To vymyšlené řešení situace bylo vlastně jeho doteď tajeným přáním. Doufal, že i Zdena nebude mít námitky. Měl trochu obavy z reakce její matky. Přemýšlel, zda o stěhování nemá zatím mlčet, snad vyhlídka, že by se ke Zdeně nastěhoval, matku přesvědčí, že to její samostatné bydlení by bylo lepší. Netušil, že matka má pořád přání, aby se Zdena dala dohromady s Radkem. Utkvělou představu nenahlodala ani skutečnost, že Zdena má zřejmě ráda Otu, k Radkovi je odměřená a nechce se s ním ani vidět.

Něco vytouženého pro muže?

9. března 2010 v 0:51 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Nedalo mi, abych nevynahradila pánům to psaní okolo žen. Ač i mezi ženami jsou milovnice automobilů, většina mužů zaplesá, když vidí takové hezoučké, moderní auto.

Něco radostného pro ženy?

7. března 2010 v 20:57 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Kdo myslíte, že vyhrál (tedy jen o něco) v internetovém průzkumu chytrosti, vlastně znalostí . Bylo dáno 15 milionů otázek, odpovídali lidé různých národů 9 jazyků. A výsledek jste si mohli přečíst na internetu, ale já ho pro radost žen, které mají zítra ,,celosvětový" mezinárodní (teď už jen symbolický) svátek, zveřejním i zde...

Nerudný děda - 6.

4. března 2010 v 23:58 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Ota se vracel domů z práce. Uviděl u dveří Radka. Znal ho jen trochu, z fotografie, ale bylo mu divné, co dělá u dveří domu. Dával totiž zrovna klíč do zámku a odemykal si. Ota se zastavil a ustoupil za roh, aby ho Radek neviděl. Umínil si, že ho bude sledovat. Radek šel dál a stoupal do poschodí. Opatrně šel Ota za ním a viděl, jak se zastavil u dveří Zdenina bytu. Zazvonil. Dveře se otevřely a matka Zdeny vykoukla. Když uviděla Radka, nejprve se trochu zarazila, matně si vzpomínala, že jí Zdena řekla, aby ho domů nepouštěla.

Je dobře, že vás máme, pane ministře!?!

4. března 2010 v 20:40 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Třetí rok běží v ČT 1 pořad Před 25 lety- sestříhané zprávy televizních novin z min. režimu. Pan ministr pro lidská práva Michael Kocáb si nyní najednou všiml, že tento pořad je vysílán jen tak, bez odborného uvedení do historického kontextu. Považuje jej proto za každodenní masáž komunistickými zprávami z doby před 25 lety, což jej velice zneklidňuje.

Jen na skok do historie(o T.G.M).

1. března 2010 v 21:12 | Ruža z Moravy |  Z historie života
Obvykle při inspiraci z Věstníku turistů Bezkydy- Jeseníky použiji obsahu článků z příslušných čísel odpovídajícího měsíce nebo období té dávné doby.
Tentokrát mě inspiroval ke krátké zmínce, nikoliv hodnocení osobnosti z doby 1. republiky, titulní obrázek z čísla vydaného 15. března r. 1931.

V Kavárně U Rózičky - v březnu 2010.

1. března 2010 v 0:00 | Ruža z Moravy |  Kavárny-povídání s lidmi


Březen- za kamna vlezem. Bylo by určitě lepší vyjít si za pěkného počasí ven a dělat třeba takové pěkné záběry, jako dělá pan Přemysl a až by se člověk unavil, zastavil by se třeba na šálek kávy nebo čaje v Kavárně, popovídal by si o událostech dávných i nedávných. Pochlubil by se,, novými" členy rodiny, průšvihy nebo vtípky svých ratolestí, postěžoval si na bolístky, poradil co mu pomohlo. O předávání receptů ani nemluvím, protože jich existuje tolik , že se divím, kde se pořád další a další berou.


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx