Nerudný ,,děda"- 4.

22. února 2010 v 23:09 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Známost Oty se Zdenou se rozvíjela docela slibně. Rozuměli si v mnoha věcech, ale dovedli spolu i jen tak sedět, dívat se na sebe, mlčet a popíjet čaj, jen se občas usmát. Neuvažovali o společném bydlení, vyhovovalo jim to tak, jak to bylo. Navíc Zdena se musela starat o matku. Nebyla nepohyblivá, ale měla občas divné nápady a nálady.
Jednou se Zdena vrátila z práce a už na chodbě slyšela z bytu smích a hovor. U matky byl nějaký muž. Kolikrát jí říkala, ať nikomu neznámému neotvírá.

Kdo by to mohl být? Někdo známý? Možná syn zašel. Dlouho ji neslyšela smát se tak, jako teď. Vysvlékla asi kabát, obula si bačkory a vešla do pokoje, odkud hlasy zaznívaly. Zůstala jako přimražená. V křesle se doslova vyvaloval její bývalý muž Radek. Tak matka mu otevřela, protože ho znala. Docela asi zapomněla, že mu sama nemohla přijít na jméno, když Zdenu opustil.

Snad má k řešení něco důležitého, když se odvážil přijít do jejího bytu. Jak se dověděl její novou adresu? Jedině od syna! Vzpomněla si, že nedávno byl u nich na návštěvě. Radek se sice snažil mluvit o všem možném, ale na její přímou otázku, co chce, začal tím, že neměl tak rychle Zdenu opustit. Byl to největší omyl jeho života.

Druhá žena se projevila jako sobecká mrcha, která se chtěla dostat k bytu a autu. Našla si milence, ho jen uráží, vyhazuje z bytu, auto mu nabourala, když vjížděla do garáže. Nemá peníze na opravu a žena ho uhání, protože nemůže jezdit na nákupy.
Zdena se na něj chladně dívala a říkala si, jak ho mohla tolik let mít ráda i s jeho chybami. Co vlastně po ní chce? Peníze? Nemá je a ani kdyby měla, Radkovi je v žádném případě nepůjčí. Na rovinu mu to řekla. Přiznal se nakonec, že pokud peníze nedonese, nemá se vracet domů. Žena mu vyhrožuje, že si pozve bratra a kamarády a zvalchují mu hřbet tak, že se nepohne.

Zdena mu nevěřila. Vždyť se tady s matkou smál, vyprávěl, nevypadal na vystrašeného chudáka. Možná chce od ní vytáhnout peníze a pak je stejně nevrátí. Odmítla mu pomoci . Stále se nehýbal a neměl se k odchodu. Požádala ho, aby odešel, protože má ještě práci, nemůže se mu věnovat. Nechtěla ho nechat už s matkou o samotě, aby mu náhodou nevyhověla a nedala mu svoje peníze. Konečně se zvedl, ale skoro výhrůžně jí řekl, že ho bude mít na svědomí. Po jeho odchodu zkontrolovala místo, kam ukládala nějaký obnos jako rezervu a také matčin košíček na šití, kam si matka dávala část důchodu, kdyby potřebovala na nějaké drobné výdaje. Zdena změnila úkryt tak, aby ani matka nevěděla, kam peníze uložila. Už jí nevěřila, že se nedá ošidit.

Druhý den se svěřila Otovi a poprosila ho, aby, když bude doma, dával pozor, jestli se tu její bývalý neobjeví. Musela mu ukázat fotku, kde byl syn i bývalý manžel. Aby ho případně poznal. Syna již znal a docela si rozuměli. To ještě nevěděla, co ji čeká za potíže, které se budou týkat jejího bývalého muže.

Ota měl na návštěvě vnučku, kterou dcera přivezla, aby ji pohlídal. Odjela na nějaký týdenní seminář, děti měly ve škole prázdniny a tak si Ota vzal dovolenou a trávil pěkné chvilky s vnučkou. Zdena se k nim vždy po návratu z práce připojila a jednou na procházku vzali i matku, které se dívenka líbila a vypadala a chovala se téměř stejně, jako kdysi. Trpělivě odpovídala na otázky Lidušky, smály se spolu. Ota se Zdenou šli za nimi a vypadali všichni jako spokojená rodinka. Když odcházeli z domu, ani si nevšimli, že za rohem postával nějaký muž a čekal zřejmě až přejdou. Byl to Radek, Zdenin bývalý muž.

Nenápadně se přesunul ke dveřím domu a vytáhl z kapsy klíče. Nepozorovaně je totiž při své návštěvě sebral z věšáčku v síni a druhý den si dal udělat kopii s výmluvou, že manželka svůj svazek ztratila. Měl klíč od domu i od bytu. Chtěl nenápadně vrátit originál na místo, dokud na to Zdena nepřijde. Neměla poznat, že byl v bytě. Zašel jen do předsíně, vrátil klíče na věšáček a zamknul za sebou dveře. Dával si pozor, aby otočil klíčem stejně jako když otevíral. Dvakrát. Povedlo se. Má svoje klíče a nikdo ho nebude podezírat, že je při návštěvě vzal. Měl svůj plán a ten chtěl čas.

Pokračování ...5.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jurasek Jurasek | 22. února 2010 v 23:19 | Reagovat

A dál?

2 rucuk rucuk | E-mail | 22. února 2010 v 23:52 | Reagovat

Vy byste chtěl  hned  celý román a ne čteníčko na pokračování. Kdo by měl trpělivost to číst, kdyby to bylo moc dlouhé?

3 Jurasek Jurasek | 23. února 2010 v 0:08 | Reagovat

však už tu 14dní tlachám a až dneska sem to přečetl.Kdo by se s tím tolikrát páral?))).-C

4 matka matka | 23. února 2010 v 0:09 | Reagovat

Ale to víte, že se mi to líbí, ale čtu a nediskutuji :-) U pana Sedláčka jsem si jen vzpomněla na tu jeho vlastní starou repliku, kterou kdysi na 1. virtuální hospodě napsal. No, je to dávno. Ale on se jí defakto stále hodně drží, jen rejpne, pak poslouchá, pozoruje,... a pak tam bývá takový uragan, že jsem ztratila  odvahu se ptát. Na jiném blogu u jiného autora  jsem to ale zkusila, zeptat se na něco, co mne zajímalo, jenže respektuji svobodnou vůli nedát odpověď a tak nevím zase nic, co mne zajímalo.

No nic.

5 matka matka | 23. února 2010 v 0:10 | Reagovat

Ostatně sama dávám občas také tabu, kdy o sobě odmítnu hovořit. To jsem udělala i dnes.

6 rucuk rucuk | E-mail | 23. února 2010 v 0:22 | Reagovat

3-Jurášku , četl jste všechny díly nebo jen tento? Jen pár lidských osudů, vydržte ,dovíte se brzy, jak to bude dál- leží mi to v hlavě a proto to dlouho nevydržím. Však zatím je tu co číst na blozích, ne?

7 rucuk rucuk | E-mail | 23. února 2010 v 0:25 | Reagovat

5- matka- beru to, když člověk čte , co se vše kolem děje, jak to lidé nemají lehké, vzpomínky se  vám vrací a každý se z trápení nedovede vymluvit. Jen snad náznakem. Proto mám stále co  psát o různých osudech, vkládám tam někdy  i své zážitky   a pocity a pak se mi uleví.

8 Jurasek Jurasek | 23. února 2010 v 12:42 | Reagovat

ČETL JSEM JEN 4

1+2+3 SI PŘEČTU AŽ ZAZVONÍ ZVONEC-aPROPÓ kolik dílů to asi bude?

9 rucuk rucuk | E-mail | 23. února 2010 v 13:11 | Reagovat

8-Jurášku, neprozradím, ale moc už ne. Doporučuji vám si tu 1-3 přečíst, ať víte o koho a o co jde.

10 Jurasek Jurasek | 23. února 2010 v 15:36 | Reagovat

Ne ne až celé najednou.

11 tereza tereza | Web | 23. února 2010 v 16:29 | Reagovat

už se těším na páté pokračování  :-))

12 rucuk rucuk | E-mail | 23. února 2010 v 16:43 | Reagovat

11-tereza- tedy, vy mě honíte :-))

13 Zdeňka Zdeňka | 24. února 2010 v 22:57 | Reagovat

Paní Ruženko, nejen, že čtu, ale nic mně nezabrání v dalším čtení. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx