Příliš citlivé téma i dnes?

23. ledna 2010 v 15:38 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
K napsání tohoto článku mě inspiroval článek, či spíše zmínka o tom, že známý básník , otec tří dětí byl vlastně jen biologickým otcem pouze jednoho z nich. Když se to dověděl, choval se sice ke všem láskyplně jako předtím, ale ženě prý neodpustil, ač rodinu neopustil. Byla to taková doba, kdy jen málokterá prokázaná nevěra se řešila rozvodem. Lidé trpěli, nebyli šťastní, ale ...



Tak jsem si začala v duchu promítat tu dobu asi před sto lety i před tím a srovnávat s dnešní. Vlastně podle různých zdrojů, nevyhnuly se nevěry a nemanželské děti od nepaměti téměř žádnému společenskému kruhu.

Ještě nedávno jsem slyšela příběh ženy, která sloužila jako děvečka na statku, hospodář ji ,,obtěžkal" a pak jí vyplatili určitou sumu a dali věno, aby se mohla vdát. Manžel byl řemeslník, tak mu peníze přišly vhod. Bylo to napříč všemi společenskými vrstvami, jen řešení bylo někde jiné.

V královských a šlechtických rodech bylo kolikrát více levobočků než vlastních potomků. Dávaly se jim úřady. nemovitosti, dávali je studovat většinou do církevních škol, dívky do klášterů nebo je provdaly s věnem.

A co ty jiné děti z prostých kruhů ? Různé osudy, většinou málo radostné. V literatuře hojně popisované.

Dnešní doba je sice prostá toho, aby dětem, jejichž rodiče nejsou sezdáni, říkala hanlivě, ale odpovědnost za narození dítěte není vůbec na lepší úrovni. A pokud se lidé i vezmou a pak rozvedou bez ohledu na to, zda mají děti, ideální to není ani v tom případě, že se oba starají střídavě ač mají nové rodiny.
I dnes je přijatelnější pro dalšího partnera , když je žena či muž s dětmi vdova , vdovec.
Zdá se spolehlivější. Říká se, kdo zklamal jednou- může zklamat zase.
To zde ale nechci rozebírat.
Bylo již napsáno o rodinném životě, o tom, zda manželství či ne, hodně. Hlavní je však být zodpovědný za život dítěte, které bylo zplozeno, zrozeno. Mělo by být milováno, vychováváno co nejlépe. Potřebuje oba rodiče, pokud je smrt nerozdělí... Nebo dobrou náhradní péči.
jsi náš
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 caracola caracola | 23. ledna 2010 v 17:41 | Reagovat

Již v šedesátých létech jsem navrhoval jednoduchý test otcovství. Označený otec by jemně píchl  předmětného novorozence jehlou (sterilní) do zadečku.A protože z cizího krev neteče,bylo by hned jasno.

2 rucuk rucuk | E-mail | 23. ledna 2010 v 18:23 | Reagovat

1-caracola, nevím , zda je dobré zkoumat otcovství, pokud se žije normálně v manželství.Snad jen při případném úrazu či nemoci se na to přijde, jestli jsou rodiče vlastní či ne, ale když jsem četla ten článek a zjistila, že otci to řekla jeho sestra, že manželka již 8 let udržuje milostný poměr s jiným mužem, dokonce byl přítelem rodiny, nevím, proč mu to neřekla včas, kdy mohl ještě nějak řešit problém.   Co myslíte, že je lepší. Vědět, či nevědět?

3 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 23. ledna 2010 v 20:16 | Reagovat

Dnes je jiná doba, jak správně píšete, mladí spolu většinou žijí "na zkoušku" i moje dcery měly takové vztahy a vzaly si pak za manžely někoho úplně jiného - ale zaplaˇbůh v tomto případě to fungovalo.A k tomu otcovství - jen jsem toho názoru, že 99 % žen ví, kdo je otcem jejich dítěte a myslím si, že důvěra je základ každého vztahu takže záleží na tom jestli i v téhle divné době jsou si lidé věrni a to asi v tomto století taky moc nefunguje ? A pak "babo raď"My jsme to s mým mužem zkazili a rozvedli jsme se,když byly holky malé, stále se stýkáme/naštěstí/ a po letech nás to oba moc mrzí to mi věřte a nedá se to vrátit ani opravit.

4 caracola caracola | 23. ledna 2010 v 20:23 | Reagovat

Rozhodně vědět. Myslím,že práva dětí jsou zajišťována,práva žen rovněž,ale na muže se zapomíná..Není normální,aby muž hrál v rodině podřadnou roli živitele kukaččích mláďat.Vím,že dítě za to nemůže,ale muž současně není povinnen být vybrán bez svého souhlasu za nedobrovolného pěstouna. Není to nijak okrajový problém,protože kukaček je uváděno 1O až 3O %. Pokud by se automaticky zjišťovala paternita,nebylo by to urážlivé pro ženy a zajistilo by to jistotu muže a klid v rodině.

5 rucuk rucuk | E-mail | 23. ledna 2010 v 20:42 | Reagovat

4-caracola, myslím, že to záleží na odpovědnosti ženy. Považovala bych to celkem za sprosté, kdybych měla mít dítě s jiným a bez vědomí manžela. Také si myslím, že  by to psychicky  normální slušná žena neunesla, aby věděla, že dítě není manželovo a ten strach, že to praskne a celá rodina se sesype...

6 rucuk rucuk | E-mail | 23. ledna 2010 v 20:46 | Reagovat

3-Blanko, než se lidé rozvedou, měli by si uvědomit všechny následky rozvodu. Možná taková krátkodobá odluka by jim neuškodila, ale zase ne vícekrát za život. Maximálně jednou se dá odpustit, i když ne zapomenout, ale při opakovaném- odbočení to nemá již cenu. Trpět časté nevěry také nedoporučuji. Na stáří by mu pak byla dobrá, že? Když by celý život zahýbal, kdy by se mu zachtělo. A platí to i pro ženy, nejsou také svaté, že?

7 matka matka | 23. ledna 2010 v 21:20 | Reagovat

5 rucuk

Díky, díky, někoho jste mi připomněla. Díky za Váš názor. Je to tak.

Ovšem pak se nedivím snaze partnerů ověřovat si, čí je dítě, když velmi blizoučko je cizí dítě a oni to ví, aniž to manžel dotyčný tuší.

Ale pokud by manžel po mě požadoval zkoušku paternity, velmi, velmi by mne urazil. Na případné hloupé řeči odpovídám - podle nosa poznáš kosa. (Tedy fyzicky jsou děti z jednoho hnízda.)

8 Vhailor Vhailor | E-mail | 23. ledna 2010 v 21:50 | Reagovat

Testy otcovstvi by meli byt automaticke ihned po narozeni ditete.

9 matka matka | 23. ledna 2010 v 21:51 | Reagovat

Kam až to lidstvo dopracovalo.

10 Petr Petr | 24. ledna 2010 v 9:05 | Reagovat

Zastávám názor, že není rodič ten, kdo dítě počne, ale ten kdo jej vychová, dá mu lásku, porozumění, domov, pochopení, předá zkušenosti, ať dobré či zlé. Nesním sen o nekonfliktní rodině, bez hádek, sporů, zkrátka ideální. Mám tři děti a nenapadlo mě, že bych měl někdy dělat nějaké testy. Po 20ti letech je pro mě stále nejpodstatnější to jak žijeme, jak se cítíme a hlavně jak se k sobě chováme. Zatím to zaplaťpánbůh je dobré i když do ideálu máme daleko. Za nejdůležitější považuji dobře si rozmyslet s kým do toho jdu a neutíkat hned při prvním průšvihu nebo sporu. S přibývajícími léty jsem i jako konzervativní typ (zastánce maželství) musel uznat, že ten "papír" opravdu nic neřeší a situace kolem mě dokázala, že často "volné" svazky vydrží víc než ty úřední.

11 jurasek jurasek | 24. ledna 2010 v 11:31 | Reagovat

1Caracola)Jednal jste tenkrát ustrašeně a kdoví,kde všude jste to prosazoval.Takovou zkoušku by vám každý rozumný úředníček zajisté schválil.(v zájmu zachování rodin zajisté).

2Rucuk: Lepší je každopádně nevědět!!!!!!!!!!!

3Blanka:Je v pořádku,že 99% žen ví,kdo je otcem jejich dítěte.Je však v pořádku že 99% otců si myslí že jsou otci svých dětí???  Z pohledu státu-ano. Z pohledu matky -ano.

Z pohledu otců-Ti o tom naštěstí nepřemýšlejí-Takže se pokusím mylně odpovědět-ano vše je tak nějak v pořádku.

5 Většina žen by to unesla v pohodě.V zájmu dítěte cokoliv!

Matka:Něco bych podotknul ale věřte že nemohu ale mohu tak všeobecně.Víte jak se to říká, když nechcete aby každý poznal že je to o Vás.Mám jednoho kamaráda a on měl dva syny.Aby babička zachránila pověst své dcery ve vesnici,donutila ji rozvést se.A bylo vše v poho.Dětem ukradla tátu-dceři ukradla manžela.Bratr nevěsty se pokusyl o sebevraždu,po té se stal úspěšným alkoholikem,nadále žil v rodině matky,dcery(sestry) a dětí a pil apil jedno dítě to starší mlátil a to druhé hladil.Proč to tak mohlo být. Život je zvláštní a ti co kecaj takové ty fráze -záleží kdo ho vychoval ....tak to říkají ti co by nikdy cizí dítě nevychovávaly,Tak třeba já mám několik dětí,(vychoval sem několik dětí)Mám dva syny -Jeden nedávno zemřel-Jeníček se jmenoval nu a ten druhý-Filípek je synem svého strýce(neví to a nevím zdali by mněl)Jedno je však jisté -Mám Syna a nemám právoplatného dědice.Kurva kdo by se na takový život nevysral!!!!Chce se mi blejt každý den.Kdybych nemněl živé závazky tak sem tam asi dávno zajel na zabijačku.Je to lidský odpad,Nuž co na plat.nic.

12 matka matka | 24. ledna 2010 v 15:14 | Reagovat

11 jurasek

Co Vám na to říci? Není co. Snad jen - pokud dokážete potlačit pudy natolik, že jste tam nezajel na zabijačku, jsou Vaše děti ve správných rukách. Pro Vás je to o to horší, že celou "historii" znáte. Ale - nad sebou blít nemusíte. V žádném případě. To by měli jiní nad sebou.

Co se týká mnou uvedeného případu, netuším, jestli dítě něco tuší a jestli tuší něco jeho otec. Ale co vím na 100 %, já o tom s žádným z nich hovořit nebudu, protože následky by mohly být katastrofální. Ale jednoduše - matku nechápu....Ne to, že o dítě pečuje, ale to ostatní. No co už... její výběr...

13 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 24. ledna 2010 v 16:54 | Reagovat

Matka je jistá o otci lze pochybovat. Je asi na každém, aby vzal na sebe odpovědnost za rodičovství.

V dnešní době, kdy jsou průkazné testy otcovství nejde prvotně o skandalizování. Jde o pravdivou informaci o genetickém původu, která může vážně ovlivnit mladý život.  

Bohužel se i dospělí lidé chovají jako rozjívení puberťáci, stále stejně, lžou, zahýbají, zatloukají.

14 rucuk rucuk | E-mail | 24. ledna 2010 v 18:20 | Reagovat

Teď vám něco napíši a nevím, zda byste tu ženu  odsoudili nebo ne.( Naštěstí naši kluci jsou,, egy forma" jedna forma a mají dost znaků svého otce, takže se mě to netýká, aby nevznikl mylný dojem)..

Vžijte se do kůže ženy, která stále nemá dítě, ačkoliv byla na vyšetření a je schopna dítě mít. Nakonec manžela ,,dokope" také na zkoušku, zda je schopen. Je!!! A pořád to nejde. Mají se rádi, rozumí si, ale začíná to skřípat. Tady takový případ byl. Nakonec se rozvedli a ona se vdala za mladšího kluka, on si vzal také jiné děvče. A oba najednou děti měli. Prostě je spolu mít  nemohli, ale s někým jiným ano. Vyřešili to celkem dobře.

Ale co kdyby si  ta ženai řekla: Já jsem v pořádku a on také, najdu si muže , který nemá výrazné odlišnosti a zkusím to s ním. Nechci přijít o manžela, jiného nechci. A provedla to.

Z mého  hlediska je to sice řešení ze zoufalství a nechtěla bych být v její kůži a tu skutečnost, že vlastně neví čí to dítě skutečně je v sobě nést celý život. To možná mohlo být řešení a bůhví, jestli to nějaká manželka v minulých dobách, kdy nebyly rozvody tak běžné, neudělala.

15 kloistr kloistr | 25. ledna 2010 v 7:35 | Reagovat

to nar.soc.: S tou matkou to az tak jiste taky asi nebude, vzpomenme ony vymenene ratolesti.

16 rucuk rucuk | E-mail | 25. ledna 2010 v 8:55 | Reagovat

15-kloistr, Je to určitě nemilé, ale je to lepší varianta. Vždyť i adoptované dítě člověk může mít rád. Hlavně, když se to vyřeší a dítě  si zvykne, u dospělého to může způsobit ,,trauma", ale vše se překoná. Jakpak, když je dítě uneseno a najde se až za pár let. To považuji za horší a přesto jsou rodiče rádi, že je živé.

17 caracola caracola | 25. ledna 2010 v 10:52 | Reagovat

14- Pokud o tom manžel nebyl informován je to podvod na něm.A k podvádění neopravňuje žádná životní situace.

18 yopa yopa | 25. ledna 2010 v 11:07 | Reagovat

" neznám nikoho kdo by chtěl blbý děti, kromě tvojí mámy, takže se mi nemůže nikdo divit, tak po tom nepátrej..." :o)

19 MIRA MIRA | 25. ledna 2010 v 11:13 | Reagovat

[17] caracola

Zejména ne k podvádění tohoto druhu. Nemůže to nic dobrého přinést, je to časovaná bomba.

20 tereza tereza | Web | 25. ledna 2010 v 13:39 | Reagovat

Pro dítě je úplně nejlepší rodina. Když to nejde, tak hlavně harmonie a klid. Nejsem zastáncem toho, že by dvojice měla spolu zůstávat jen kvůli dětem, když to nefunguje. Dítě problémy vycítí.

21 fakticista fakticista | 25. ledna 2010 v 14:16 | Reagovat

panink, dnešní doba není prostá ale dnešní doba je sprostá ... a to si uvědomí dítě i každý rodič

22 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 16:21 | Reagovat

otěhotnět s jiným za zády manžela (druha) je prostě podvod. pokud chce dítě, může ho adoptovat, uměle se oplodnit, domluvit se s partnerem, že si ho udělám někde s někým. pokud ho ale prostě podvede a ještě ho bude přesvědčovat, že to je jeho, tak to je špatně. já sám bych bral všechny vyjmenované postupi, mimo té nevěry za míma zád. to bych se rozvedl.

23 Věra z Vysočiny Věra z Vysočiny | 25. ledna 2010 v 17:05 | Reagovat

Kolotoč pochybností / zbytečných / může nastat, když po paternitě začnou pátrat děti. Jeden čas byly v módě diety podle krevních skupin - kdo neví o co jde, můžu vysvětlit. No a jedna mladá žena přišla na to, že má jinou krevní skupinu než rodiče.A začalo to lítat - nedůvěra, otázky, no naštěstí si nechala vysvětlit, že když má např. otec A a matka B, může mít dítě jak tyto skupiny, tak 0 nebo AB.

Logika neinformovaných je železná :-))

24 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 17:26 | Reagovat

23) a aby se lidi vyhnuli pochybnostem a podezírání, proto jsem pro upřímnost a věrnost. a když už dojde k "omylu" tak přiznat. nakonec co víc poraní?  

1)přiznání, omluva, vysvětlení a řešení?

2)nebo to nechat, až to někdy praskne. a co pak, až to praskne?bude něco platné přiznání, omluvy, vysvětlování?

25 rucuk rucuk | E-mail | 25. ledna 2010 v 18:47 | Reagovat

Fakt je, že je dobré, když to jde normálně. Na jiné eventualitě by se měli lidé v každém pípadě domluvit, ať již na adopci, umělém oplodnění či rozchodu, pokud jeden z nich trvá na dítěti a druhý by se případně obešel. Myslíte, že takoví lidé neexistují?

Znala jsem ženu, která výslovně řekla, že nikdy děti nechtěla, nemusela je mít. Měla jedno jen kvůli manželovi, že chtěl potomka a vyšlo to, jenže , když mělo dítě 1,5 roku, manžel zemřel a ona zůstala  dlouho sama, dítě jí  4  roky vychovával manžel , pak sice ho měla u sebe, ale byly tam i její rodiče, takže ..vyrůstal , studoval, nedostudoval, znovu studoval, pracoval jinde, poměrně brzy se oženil, takže se nemusela vlastně starat skoro vůbec. Další již neměla.

26 rucuk rucuk | E-mail | 25. ledna 2010 v 18:48 | Reagovat

Pardon, ne manžel, ale ženatý bratr, než měl svoje, tak 4 roky měl synovce doma.

27 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 19:03 | Reagovat

25) tak tady tý paní by se nestalo to, co tu popisujeme. pravdě podobně by šla na potrat (nebýt to manžela). je fakt, že takové ženy by děti neměli mít ani kvůli manželovi (druhovi). myslím, že ta žena bude mít smutné stáří. o samotě.

28 rucuk rucuk | E-mail | 25. ledna 2010 v 19:14 | Reagovat

27-Václav- paradoxně neměla. Ona tomu synovi nějak neubližovala, spíš ho všude zachraňovala, kdyby něco vyvedl. Po svatbě bydlel blízko a nakonec, když už jeho děti byly z domu a matka dost stará, přestože byl sám po infarktech, staral se (za pomoci rodiny) o ni. Bydlel u ní prakticky skoro celý týden, vařil jí. O ostatní se postarali ostatní příbuzní a rodina, ona byla poměrně  čilá až do konce. Mrtvice a následný zápal plic skoro v 90 ukončil její život.

29 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 19:20 | Reagovat

28) tak asi záleží na více faktorech. jestli byla hodná, byla tu pro syna když jí potřeboval, tak asi jo. jde to i tak. je vidět že záleží na maličkostech. no nakonec, ona ho neopustila, jen na něj asi neměla (nechtěla?) čas. ale neznám hitorii toho příběhu, tak se omlouvám za rychlí komentář.

30 Josef Josef | 25. ledna 2010 v 19:32 | Reagovat

Ja myslim, ze to tady nevyresime, je to rozdilne pripad od pripadu, vzdy to vyzaduje origalni reseni a individualni pristup.

31 Josef Josef | 25. ledna 2010 v 19:35 | Reagovat

Resme radeji jinou otazku, jak je mozne ze v "civilizovane" zemi jmenem Ceska republika za letosni zimu uz umrzlo 20 lidi. To je divne ne ? To by se v civilizovanem svete dit nemelo ne ?

32 Josef Josef | 25. ledna 2010 v 19:37 | Reagovat

Ale jak prave slysim, je daleko dulezitejsi, kdy budeme mit EURO .....

33 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 19:45 | Reagovat

pane josefe, vyjde mi článek o bezdomovcích a tam se vyjadřete. budu se těšit. ale tento článek je o jiném tématu, tak prosím,nezatahujte sem jiná, i když vážná, témata. děkuji

34 Josef Josef | 25. ledna 2010 v 20:05 | Reagovat

Vaclave nevsimnul jsem si, ze by byl tento blog vas a presto se mne snazite ukaznit a skrytou reklamou nasmerovat na vasi tvorbu. Uz to nikdy nedelejte. Jsme (doufam) jiz ve svete svobodneho vyjadrovani. Jen pani Ruzena ma pravo me okriknout, nebot na jejim blogu jsem se provinil. Az tak ucinim budu vasi vytku jiste pravem respektovat.

35 Josef Josef | 25. ledna 2010 v 20:06 | Reagovat

Oprava: Az tak ucinim na vasem blogu ....

36 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 20:16 | Reagovat

34) to nebyla výtka a už vůbec má reklama (tedy úmyslná). ale prozba, aby ste se držel tématu. ale když chcetetak odpovím: nesvádějte vše na společnost. nebo si myslíte, že kdyby někdo ze státní správi (policie, hasiči, záchranáři), politici (ty už vůbec ne, protože by to byla pro ně reklama), a další zodpovědní lidé, šli kolem tohoto bedomovce, tak by ho překročili a nechali umrznout? ale asi vám jde spíše o to, že byl vůbec bez domova, než o samotné umrznutí. tady bych taky neobviňoval společnost, protože na 90% (a možná i více) si to bezdomovci zavinili sami. ALE DOUFÁM, ŽE TEĎ UŽ SE VRÁTÍME KE ČLÁNKU.

37 rucuk rucuk | E-mail | 25. ledna 2010 v 20:21 | Reagovat

Pánové, není třeba se rozčilovat.  Vždyť co se týká lidského života je vlastně citlivé. S těmi bezdomovci je to také tak. Mají-li možnost jít se někam uchýlit a nejdou, je to jejich volba a nedonutíte je. I kdyby nějaké hlídky  projížděly kolem , těžko by byly schopny prohrabat všechny úkryty, kam se lidé jsou schopni schovat. To je spíše otázka příčiny, proč jsou tito lidé venku a ne kdekoliv doma, v útulku, soc. zařízení. Ale to je již opravdu téma na celou diskuzi a my to ani svými argumenty a soucitem zde nevyřešíme.

38 rucuk rucuk | E-mail | 25. ledna 2010 v 20:24 | Reagovat

29- No, možná jsem měla uvést, že ten chlapec byl u strýce také proto, že v té obci byla česká škola a tam, kde bydlela  matka by musel do německé. Byla taková doba. Tak to vyřešili k oboustranné spokojenosti. Ti manželé se snažili mít rodinu dlouho a tím, že měli u sebe synovce na to pozapomněli a tak se jim nenápadně vyplnilo přání. Narodil se jim syn. Byl v tom asi nějaký blok jak to bývá.

39 rucuk rucuk | E-mail | 25. ledna 2010 v 20:26 | Reagovat

Jen jí to jako dospělý občas vyčítal- ten syn - že ho dala k přísnému strýci a jemu se jako malému stýskalo po mamince. To si asi ve své určité sobeckosti neuvědomila. Byla mladá, ovdověla vlastně v 25 letech.

40 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 20:42 | Reagovat

38,39) vysvětlit se dá všechno. záleží, jestli to druhý pochopí. syn té paní to asi pochopil. ale bylo to i tím, že asi trochu mateřství v sobě měla (byla oporou když to bylo potřeba) to jí možná nepřipravilo o syna úplně.

ale nesouhlasím, že jí ve 25 letech může omlouvat mládí. o už by měl člověk vědět co dělá.

41 matka matka | 25. ledna 2010 v 20:47 | Reagovat

V 25 letech? Po úmrtí manžela? S malým synem?  

No já se teda celý život učím, a že bych i v mých letech věděla... no nevím, nevím, až tak nevím. Kolikrát si rady dodnes nevím.

42 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 20:51 | Reagovat

41) tak se vás zeptám přímo: kdyby jste v tomto věku měla malé dítě a(nedejbože) vám umřel manžel, vzdala byste se toho dítěte?

43 Vaclav Vaclav | E-mail | 25. ledna 2010 v 20:55 | Reagovat

41) ale nebudu tak tvrdý, ano, až do smrti si nebudeme umět se vším poradit ale v zásadních věcech snad ano. třeba jestli odložit či neodložit dítě. já vím že mi ve všem oponujete, ale v tomto se snad shodnem.

44 rucuk rucuk | E-mail | 25. ledna 2010 v 22:25 | Reagovat

42-Václave, ona se ho nezdala, jezdila za ním na návštěvu, naopak jim právě dost pomáhala materielně. Vlastně ze Sudet do Čech a Moravy pašovala potraviny. Měli doma zahradu a drůběž, takže opravdu se toho dítěte nevzdala. Ona totiž bydlela u rodičů manžela a po smrti muže se nakonec vrátila domů, pomáhat rodičům, do smrti jim prala a pomáhala i v nemoci. Dožili se dost let a její otec zemřel doma a maminka po krátké rychlé nemoci v nemocnici, v  den, kdy ji chtěla dcera odvézt na její přání domů zemřít.Pomoci nebylo. Ono se lehko odsoudí, ale je třeba vzít všechny aspekty v potaz.

45 matka matka | 26. ledna 2010 v 7:59 | Reagovat

42 Václav

Předpokládám, že bych byla v takovém stavu, že bych nebyla schopna se o dítě starat. Pokud bych měla i nedostatek financí, šlo by již o život i dítěti. Ano, pak bych byla nucena požádat o pomoc pro dítě, aby přežilo.

Ostatně podobný případ pamatuji od svého přítele, kterého rodina během války odložila k příbuzným, aby dítě snáze přežilo.

Také já, když jsem měla třetí dítě, bych bez pomoci péči v prvním období o ně nezvládla.

Ano, vzdala bych se dítěte, pokud bych byla přesvědčena, že přežije.

46 Věra z Vysočiny Věra z Vysočiny | 26. ledna 2010 v 8:56 | Reagovat

Viděl někdo z vás 13.komnatu Štěpána Raka?

47 houda houda | E-mail | 26. ledna 2010 v 9:34 | Reagovat

Na rozvody jednoduchý recept:

-určovat podíl viny na rozpadu manželství

-toto by bylo rozhodující pro svěření dětí do péče

V dnešní době vlastně ženám nic nehrozí,můžou se chovat jak chtějí a v nejhorším výsledku přichází rozvod,jehož výsledek je předem znám-ženě náleží děti automaticky,tím povětšinou i vybavení,popřípadě bydlení....pokud se dostane do jakýchkoli potíží ten,jenž má svěřeno dítě do péče,třebas i svou vinou,nemůže nikdy skončit na ulici,nebo o hladu.Muž může skončit na ulici kdykoliv,i bez své viny.

Modelový případ:A)žena načape manžela přímo doma s milenkou,okamžitě odváží děti k rodičům,žádá o rozvod,poté žije v původním bytě s dětmi,které mu nemusí(když se zapře)už nikdy  ukazovat,manžel přichází o rodinu,děti,peníze+alimenty x do budoucna.

B)manžel načape  přímo doma manželku s milencem-nesmí ho vyhodit-je to host manželky=domácí násilí,nesmí křičet,nic rozbít=domácí násilí....zbytek se odvíjí dle odst.A).

Nevěra není důvod k rozvodu a nesmí být brána ani v potaz,důvod rozvratu manželství se nezkoumá,děti se svěřují automaticky ženě,zažádá-li si o ně a neválívá se až příliš často zfetovaná za bílého dne na náměstí u kašny(Tereza Pergnerová-2x odebrány děti,2x svěřeny zpátky,otci 2x zamítnuty).

Na nevěru jednoduchý recept:

-prokázaná nevěra je brána v potaz při rozvodech jako pádný rozvrat manželství

-je na ní pohlíženo jako na amorálnost a podvod

-paternitu je možno zkoumat kdykoli v průběhu výživy dětí

-za cizí dítě cizí muž neplatí výživné(dnešní zákon naopak určuje,že je povinen,tím se legalizuje podvod v rozsahu  půl milionu a víc)

-podvodně a neoprávněně získané peníze pod rouškou cizího dítěte je možno požadovat zpět

-na všechny podvody páchané během manželství,které lze doložit a prokázat, pohlížet jako na kterékoli jiné finanční podvody(gamblerství,nemanželské děti,vylákání peněz pod podvodnou záminkou atd.)

48 MIRA MIRA | 26. ledna 2010 v 12:31 | Reagovat

[46] Věra z Vysočiny

Ano.

49 MIRA MIRA | 26. ledna 2010 v 12:42 | Reagovat

Obsah pořadu zde:

http://www.ceskatelevize.cz/program/10209937638-13.02.2009-20:55-1-13-komnata-stepana-raka.html

"Světově známý skladatel a kytarista přijel do Prahy jako miminko v květnu 1945 na tanku Rudé armády a celá léta nevěděl, že byl adoptován českou rodinou. "

Štěpán Rak v pořadu mj. vzpomíná na své krásné dětství a na lásku svých adoptivních rodičů.

50 Věra z Vysočiny Věra z Vysočiny | 26. ledna 2010 v 14:55 | Reagovat

Miro, já už si to znovu pouštět nebudu, pamatuju si to dobře. Jeho maminka byla nemocná a synka odložila v naději, že o něj bude postaráno. Štěpán se až v dospělosti dozvěděl, že ho jeho maminka vyhledala a na kolenou prosila adoptivní matku, aby jí umožnila kontakt se synem.Nechtěli, báli se,že o chlapce přijdou. Biologická matka zemřela, syn ji nikdy neviděl.Někdo rozhodl místo něho. Je to stigma na celý život. V Rusku nyní udržuje kontakt se zbytkem rodiny.

Lidské osudy jsou tak nepředvídatelné a komplikované...

51 rucuk rucuk | E-mail | 26. ledna 2010 v 15:33 | Reagovat

50-Věra z Vysočiny, také jsem to viděla a nemohu si pomoci, ta adoptivní matka si zadělala právě na to, že jí to mohl vyčítat.  Kdyby mu jasně řekla, jak to bylo, že se ho  ujali a vychovali a umožnila mu setkání s vlastní matkou, mohly by být šťastné obě a dítě také. Určitě by nezavrhl adoptivní rodiče. Lidé by měli mít rozum.

52 Vaclav Vaclav | E-mail | 26. ledna 2010 v 16:25 | Reagovat

44,45) takto je to ale jiný příběh. takto bych tomu rozuměa souhlasím s váma. ano takto by se to dalo pochopit a omluvit.

47) naše zákony jsou dost nespravedlivé, neprůhledné, měli by se změnit. souhlasím, že je morálně nepřijatelné konání úřadů, když se mají rozhodnout mezi ženou a mužem a výsledek je předem jasný (90:10 a možná hůře) chce to opravdu změnu.

50,51) dokument jsem neviděl, ale jestli to tak bylo, tak to co udělala adoptivní matka, byla chyba. mě se stal taky jeden příběh. mám děti vyženěné a adoptované. asi po čtyřech letech co jsem je měl, přijla za nimi jejich (biologická babička - matka jejich otce). bylo to na den matek. tak jsem jí rovnou popřál k svátku, ale ona to nepřijal s tím, že není moje matka. nejdříve jsem měl sto chutí jí říci, že ona není právně jejich babička (když se jich otec, její syn vzdal a svolil s adopci a tak jsem v rodném listě jako otec já)ale mlčel jsem. do týdne babička zemřela. jak by to asi holky brali? nedočkal bych se obvinění, že umřela, protože jsem jí urazil, ranil? nevím, ale naštěstí k tomu nedošlo, mlčel jsem a jsem rád, že se tím nemusím zabívat a čelit poznámkám.

53 rucuk rucuk | E-mail | 26. ledna 2010 v 17:33 | Reagovat

52-Václav, tak to jste udělal dobře. Přestože se třeba nevydaří syn nebo dcera, o vnoučata by prarodiče neměli přijít, mají-li zájem.  Nakonec, není nad čisté svědomí.

54 Vaclav Vaclav | E-mail | 26. ledna 2010 v 22:21 | Reagovat

37 ) jen okrajově. josef 31) tak vehementně obviňoval dnešní demokratickou společnost z umrznutých bezdomovců. no a dnes bylo ve zprávách, jak se bezdomovcům nabízí azilový dům a oni nechtějí (jak připomínáte v r 37. tak že si za to mohou sami. to je na okraj, to bych rozebíral u jiného článku.

55 jurasek jurasek | 27. ledna 2010 v 15:00 | Reagovat

Václav : Ty si chytrý jak rádio.Co kdyby si se pokusil přenocovat venku  jednu noc v nějakém malém městečku,kde takové zařízení není,to by si zajisté už necítil potřebu to rozebírat v jiném článku a možná trošinku té lítosti by ti neuškodilo.Jinak ti přeji abys nikdy v životě nemusel přehodnocovat své stupidní názory protože stačí aby soused nad tebou vyhořel a je vše jinak.

56 Vaclav Vaclav | E-mail | 27. ledna 2010 v 17:19 | Reagovat

55) no nic jiného jsem od vás nečekal. zajímavé že každý komu se stýská po socialismu které kritizuji, tak každý mi přeje abych přišel o práci a o domov. a myslíte si, že kdyby k tomu přišlo, tak začnu čpít síru na demokracii (po vašem - kapitalismus) a začnu pět ódy na socialismus a komunisty?

57 rucuk rucuk | E-mail | 27. ledna 2010 v 18:49 | Reagovat

56-Václav- ne každý, kdo má jiný názor na věc touží po socializmu, to ale nesouvisí s lidskými vztahy. Především by měli tedy mít cit ti ,,bývalí" partneři a počkat, až si ten druhý najde náhradní bydlení, aby z něj nebyl bezdomovec. My toto ale nevyřešíme - ani dříve ani dnes.

58 Vaclav Vaclav | E-mail | 27. ledna 2010 v 19:19 | Reagovat

57) jedna z možností jak se stát bezdomovcem - rozvod (rozchod) a odchod jednoho z partnerů. ale drtivá většina je bezdomova z vlastní hlouposti. to je statistika. to co jste popsala, to je ta menšina, která ale dlouho bez domova není. a ano, jsou mezi nima i tací. ale ti byli, jsou a budou neschopní se o sebe postarat. možná že právě ta neschopnost přestala bavit jejího (jeho) pertnera (partnerku) a proto se rozvedli (rozešli).

59 Vaclav Vaclav | E-mail | 27. ledna 2010 v 19:21 | Reagovat

57) a ano, měli by být trpělivější a chápavější partneři, ale co když to nejde? (třeba násilí, drogy, alkohol...)

60 rucuk rucuk | E-mail | 27. ledna 2010 v 19:35 | Reagovat

59-Václav- to je případ od případu, do člověka nevidíte, ale pokud se seznámí v hospodském prostředí, asi k tomu alkoholu (na př.) mají blízko..A násilníka někdy nepoznáte dost dlouho. Někdo ubližuje fyzicky, ale i psychické ubližování se na vztahu podepíše a přitom zvenku není většinou vůbec vidět a lidi nevěří, že tam existovalo. Lidská povaha je svým způsobem jednoduchá a přitom hodně složitá, nepředvídatelná.

61 Vaclav Vaclav | E-mail | 27. ledna 2010 v 22:50 | Reagovat

60) máte pravdu. a ještě k tomu, když se zamilujeme, tak nevidíme, neslyšíme, idealizujeme si druhého. a i kdyby nám někdo ve fázi zamilovanosti podal přesvědčivé důkazy o druhém, tak sice zapochybujeme, ale pokud je druhý šikovný a my dostatečně zamilovaný, tak nás přesvědčí o své pravdě a my důkazy zahodíme a zapomeneme. jak to popsat: nevidíme, neslyšíme, nebo nechceme vidět a slyšet? je prostě těžké lidi varovat, aby se vyhli pozdějšm problémům. a bohužel nejde jen o nezralé mládí, ale někdy se tak chovají i lidé pozdního věku.

62 jurasek jurasek | 28. ledna 2010 v 2:13 | Reagovat

55+56 Václav ale Václave já ti předsi nepřeji abys přišel o domov ani o práci.Nechápu proč si takové věci vymýšlíš.Pouze ti píši,že i tebe může potkat něštěstí,ze kterého nenajdeš sám východisko.Potom se budeš dívat na nešťastníky jinak.

63 houda houda | E-mail | 28. ledna 2010 v 6:50 | Reagovat

Já si myslím,že není hanbou se bezdomovcem stát,ale je je hloupostí jím zůstat.

64 matka matka | 28. ledna 2010 v 7:33 | Reagovat

63 houda

Jenže někdo neumí sám najít východisko, zvlášť pokud se přidruží alkoholismus, psychické potíže,... a pak už ani nechce...

Škoda zmařeného života...

65 jurasek jurasek | 28. ledna 2010 v 10:35 | Reagovat

64 (Dobré ráno matinko:Nejsem bezdomovec-heč-ale protože mám tento problém v rodině a řeším jej několik let,plně souhlasím s vaším pohledem na věc.Stojí to mnoho psychického úsilí jak dotčeného tak zpřízněnou duši tak i finančních prostředků,často nazdařbůh vynaložených.Postižený to může vzdát-ten co chce pomoci nikoli.Jak je jednoduché někoho soudit a odsoudit

Pokud jde ´´jenom o ztrátu ,,domova můžeme osobu přichýlit ale jak je to spojené z alkoholem tak můžeme osobu přichýlit a se zlou se v brzku setkáme.Věřte bo Jurášek to zna bo to ma doma.Hůl jsem zlomil několikrát nad dacanem ale nikdy definitivně.Tak teď přemýšlím co mně ještě může potkat ale radši ne.)):-D)))))))))

66 matka matka | 28. ledna 2010 v 11:31 | Reagovat

65 jurasek

Kdo ví, co ty lidi deptá, že musejí pít. Mnohdy něco, co nemohou unést a tím může být i naprostá prkotina, na kterou již třeba sami zapomněli. A pak se to kumulovalo až se z toho stala lavina....

Ale jedno mějte prosím na paměti. Ať již chcete pomoci, v pořádku, nevzdáte to, v pořádku. Ale Váš život to není ! Nezapomeňte žít svůj život. Ten za Vás nikdo neodžije. Jen Vy sám. Nenechejte se tím zdeptat. Není to přímo věc Vašeho života. Ale myslím, že to víte a podle toho jednáte a krůček za krůčkem zvládáte. :-) To já jen tak, co mě trvalo dlouho pochopit.

67 houda houda | E-mail | 28. ledna 2010 v 11:59 | Reagovat

matka(64)

..to ovšem nevylučuje to,co jsem napsal já v 63.

68 matka matka | 28. ledna 2010 v 12:14 | Reagovat

67 houda

z našeho pohledu ano.

69 jurasek jurasek | 28. ledna 2010 v 12:18 | Reagovat

Houda67+63 Ano a proto ta snaha.

Matka.Matko jen má dobrovolná péče o matku mi svazuje ruce a nohy v mém žití a ostatní=pěstounská péče+ starosti s bratrem jsou jaksi přidružené.Až jednou dotikají hodinky maminky a zbude-li mi čas k žití s velkým Ž budu tedy žít a ostatní aktivity mohu odložit.Vím že řešení je.Můj soused dal maminku do domova důchodců,prodal její baráček a koupil si nové autíčko,které místo matky teď miluje.Nuž každý jsme jiný.Jenom doufám že matka má mne nepřežije,to bych ji vskutku nepřál.Tři syny vychovala ale tři synové se o matku ve stáří a slepotě nedokážou postarat.je to taková obyčejná lidská hanba.Jiří

70 matka matka | 28. ledna 2010 v 13:40 | Reagovat

69 jurášek

Ale Jurášku, to je přeci život. Možná ne s velkým Ž, ale život. Ne každý tak žít dokáže.

71 jurasek jurasek | 28. ledna 2010 v 13:47 | Reagovat

Matka : Já vím ale to se dneska nenosí

72 matka matka | 28. ledna 2010 v 14:23 | Reagovat

71 Jurášek

A prosím Vás, Vy byste uměl, či chtěl být namustrovaný panák?

Ale něco jste mi připomněl...

73 rucuk rucuk | E-mail | 28. ledna 2010 v 14:56 | Reagovat

Jurášku, mělo by se vám to vrátit v tom, aby se případně uměl někdo postarat o vás. Znám hodně případů, kdy se děti o matku postarali, ale většinou to byli právě takoví ti nenápadní obyčejní lidé. Právě ti, co hamounili celý život, to nedělali. Víte, ale ten základ někde byl té jejich sobeckosti. Kolikrát jsem slyšela i svou babičku říkat bratrovi, který bydlel u ní- sněz to sám, ne abys to rozdával. Když jsem za ní byla v nemocnici, stěžovala si mi, že jí bratr nekoupil ani pytlík bonbonů. Tehdy jsem jí dokonce připoměla, že ho to nenaučila, něco někomu jen tak dávat. Přiznala , že ji to mrzí. Později propukla bratrova přirozenost a nebyl lakomý, spíše více,, dárný".

74 jurasek jurasek | 29. ledna 2010 v 16:32 | Reagovat

Matka : Ano namustrovaný panák bych chtěl být ason jeden den v týdnu a stačilo by tak třeba od 20.éé do 22.30 hod.

))).-0)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))).

Rucuk : nevěřím na duchy.

75 matka matka | 29. ledna 2010 v 17:05 | Reagovat

74 jurasek

Chápu :-))))))))))))))))))

76 rucuk rucuk | E-mail | 29. ledna 2010 v 21:32 | Reagovat

Dnes jsem konstatovala u seriálu Ulice, že téma zde dané tam mají také. Nevím, jak mohla žena, matka po odchodu manžela zamezit přístup babičce dítěte k vnukovi  a navíc nedávat tolik let dopisy, posílané otcem dítěti. Ublížila tím dítěti více než tomu otci. Nic, ani zármutek ženy, snaha odtrhnout se od manžela, ,který ji opustil, ji neomlouvá. To  tedy je daná situace. Ani bych se nedivila, kdyby jí to syn dlouho neodpustil.

77 Vaclav Vaclav | E-mail | 30. ledna 2010 v 10:27 | Reagovat

76) Ve skutečnosti asi neodpustil. Ale film je film uvidíme. Jak by to asi bylo ve skutečném životě? Otec by o dopisech synovi řekl, nenechal by vinu a sobě. Sice by neřekl, co mu řekla žena: že je stopila, ale určitě by řekl, že je psal. To by pak syn vlítl na matku, kde jsou ty dopisy a matka by to buď přiznala, nebo by dál hrála mrtvého brouka, že o ničem neví. Tady by se asi rozhořel boj nejdříve mezi všemi: podezírání, obviňování, nedůvěra. Pak by to (nejspíš viník - matka) psychicky jeden vzdal. Kdyby matka, tak přijde o syna, už nejen proto, že dopisy stopila, ale i proto, co potom nastalo. Kdyby otec, zmizel by a už by se pravděpodobně celý život neobjevil. Kdyby syn, tak buď: skamarádí se i s otcem a matku nebude chtít vidět, nebo: uvěří matce a otce nebude chtít vidět, nebo: nebude chtít vidět už nikdy ani jednoho, nebo: přijme oba, ale bude chvíli trvat, než opět uvěří matce a než opravdu přijme otce. Tak by asi jednal každý. Jsem zvědaví, jak to vyřešili v seriálu Ulice.

78 rucuk rucuk | E-mail | 30. ledna 2010 v 14:50 | Reagovat

77-Václav- určitě uspokojivě, ale stejně. Na jeho vztahu k otci se matčino chování podepsalo hůře než ,,útěk" otcův. Vyčítal mu přece, že nenapsal, ne že jen odešel. Potřeboval tátu, ne jen ukřivděnou matku, byť se o něj starala co nejlépe.

79 Vaclav Vaclav | E-mail | 30. ledna 2010 v 18:06 | Reagovat

78) ano, ale to víme my, ne on (myslím postavu, herci vědí co hrajou). On si stále myslí, že otec se na něj vykašlal. A co se stane, až zjistí opak? Proto jsem popsal ty různé reakce. Buď to zjistí, pak nebude chtít mámu, nebo se to mámě podaří zatlouci, pak nebude chtít tátu, nebo se to zahraje do autu, pak možná bude mít oba (teď jsem to zjednodušil. A jak bych se zachoval já?: v prvním případě bych asi mámě neodpustil a nevím, jestli bych o ní chtěl slyšet, to by asi záleželo na celkovém vztahu mezi námi. Ve druhém by se nic nezměnilo, prostě bych jen věděl že táta žije a tím to hasne a vidět se nemusíme. Ve třetím bych ho přijal a pak by záleželo, jak se bude chovat. A jak vy?

80 rucuk rucuk | E-mail | 30. ledna 2010 v 19:32 | Reagovat

Víte Václave, jak to vidím já- nebo bych to snad vyřešila? V žádném případě bych ho nenechala matku zavrhnout. Byla sice v tomto směru sobecká, ale myslela si, že by mohl syn třeba za otcem odejít a to by bylo mnohem horší. Ten tatínek je buď nějak nemocný a pokud ne, stejně by asi nezůstal na jednom místě. Jsou to takové světoběžné povahy, nevydrží na jednom místě. Pro ně nemá cenu se ženit a pokud to udělají, nenajdou ženu, pokud nejezdí náhodou s ním, která by takové cestování a věčnou nepřítomnost muže tolerovala. Spíše je mi líto jeho matky, babičky, která jediného vnuka nemohla poznat a on ji.

Vidíte, jak se člověk v myšlení  léty mění? Mám v tomto směru vůči rodičům muže čisté svědomí, protože jsme za nimi jezdili, kdy jsme mohli, veškerou dovolenou celá léta věnovali jim, aby mohli své vnuky poznat a oni je.

81 Vaclav Vaclav | E-mail | 31. ledna 2010 v 1:26 | Reagovat

80) myslím, že se to vyřeší dobře, asi bude syn trochu naštvaný na matku, ale možná to zahrají tak, že nakonec tu matku pochopí a s otcem se skamarádí. v tomto případ byla asi nejvíce potrestaná babička. je dobře, že my (já i vy) to řešit nemusíme.

82 rucuk rucuk | E-mail | 31. ledna 2010 v 19:37 | Reagovat

81- Václav- to jsem opravdu zvědavá. Stejně, jak postava v takovém seriálu mění svůj ,,charakter". Paní profesorka Hejlová byla nejdříve poměrně protivná, potom sympatická, teď si  trochu ,,poškodila", tak uvidíme, jak z toho vybruslí. Totéž Lenka, paní Niklová, o jejím ,,muži" jsem si od počátku myslela, že je to podrazák, ať se snažil jak chtěl. No, semleli už tam všechno možné, co lze v lidském životě vidět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx