Osud chrámového pokladu z Olomouce- z Věstníku Bezkydy-Jeseníky

4. ledna 2010 v 17:47 | Ruža z Moravy |  Z historie života


hrad -dóm-Olomouc
věstník











Dnes jsem narazila na celkem krátkou zprávu o důležitém výročí, při jehož oslavách měla býti vystavena klenotnice s pokladem a zajímalo by mne, zda tento níže uvedený poklad ještě existuje, či byl uschován někde jinde. Z různých zpráv l. pololetí r. 1931 vyjímám tuto:


Oslavy 800. výročí založení arcibiskupského dómu v Olomouci budou letos významnou událostí. Připadnou na 28. a 29. červen. Při této příležitosti bude také vystavena vzácná klenotnice, mající skvostné historické, umělecké a drahocenné památky chrámového pokladu, který je odhadován na 100 milionů Kč. Podle úsudku odborníků může tato klenotnice býti stavěna na roveň proslulým klenotnicím zahraničním v Krakově nebo v Drážďanech, tolik cizinci obdivovaným a navštěvovaným.

Dóm Olomouc

Dóm Sv.Václava Olomouc



Arcidiecézní muzeum





Jen takové malé zamyšlení nad současným osudem nejen Olomoucké chrámové klenotnice, ale i nad Krakovské a Drážďanské. Existují po těch skoro 80 letech, tam jak je zde psáno nebo byly odsunuty či odcizeny ? Ví to snad někdo? Zatím jsem v jiných pramenech nepátrala, třeba to někdo ví ze zdroje zprávy - Olomouce?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Glosbloger Glosbloger | 4. ledna 2010 v 20:32

V dnešní době by měl podle těchto údajů mít hodnotu kolem půl miliardy Kč. Pochybuji, že přežil válečné období.

2 rucuk rucuk | E-mail | 4. ledna 2010 v 20:47

Snad ale olomoucký arcibiskup by měl vědět, kde poklad je, ne? Předpokládám, že je spíše ukryt ve Vatikánu. Kdepak by něco  takového tady udrželo. Ještě tak v Drážďanech, tam to určitě včas schovali.

3 honza honza | E-mail | 5. ledna 2010 v 12:34

vsadím se,že je již rozkraden...jako vše

4 Lada Lada | E-mail | 5. ledna 2010 v 19:21

Kupodivu se většinu pokladů podařilo uchránit před fašisty. KOmunistům se podařilo zničit většinu uměleckých předmětů, knihoven ap. v klášterech. Část sbírek olomouckého arcibiskupství byla zazděna a na světlo vytažena až počátkem devadesátých let. O zpřístupnění těchto sbírek mluvil ve svém projevu i papež Jan Pavel II. při návštěvě v Olomouci.

Olomoucké arcibiskupství bylo nejbohatší arcibiskupství či biskupství v Rakousko-Uhersku. Je to viděti na arcibiskupském zámku v Kroměříži i na sbírkách.

"poklad" ve smyslu uměleckých sbírek olomouckých biskupů a arcibiskupů je z velké části vystaven v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a Kroměříži (v kroměřížském zámku). Součástí expozice Arcidiecézního muzea v Olomouci je také část tzv. Prečanova pokladu, tedy sbírky slonovinových předmětů arcibiskupa Leopolda Prečana. Mimo jiné jsou zde vystaveny také numismatické

památky a zlatnické předměty.

Není možné vystavit všechny sbírky najednou, proto je expozice (zejména obrazárna) obměňována a umělecká díla jsou představována také na nejrůznějších výstavách. Arcidiecézní muzeum, jediné svého druhu v České republice s tzv. dómským pokladem obsahujícím větší počet diamantů než pražský

loretánský poklad. Arcidiecézní muzeum sídlí na Václavském náměstí v Přemyslovském paláci,

Více informací o arcidiecézním muzeu získáte na stránkách

www.olmuart.cz

http://olomoucky-kraj.com/object.php?object=58&l=1

coins.azz.cz/provenc.php?lng=1

http://www.cestopisy.net/134-olomouc-mesto-a-jeho-skvostne-pamatky.php

Pracuje se na tom, aby byl zpřístupněn i arcibiskupský palác v Olomouci. K tomu jsou však třeba stavební úpravy, které ovšem ještě nějaký čas potrvají.

To jsem našel na internetu. Sám jsem jel přes Olomouc stokrát, ale neměl jsem čas se tam zastavit.

5 rucuk rucuk | E-mail | 5. ledna 2010 v 23:46

4-Lada- možná tím, že je ,,zazdili" jak píšete, uchránili je před ukradením, jak se to děje spíše nyní. Ono se kradlo pořád. Byla jsem ale na kolika hradech a zámcích i v minulém režimu, kde  se chlubili obrazárnami, knihovnami a bylo o ně pečováno. Jinak by se nezachovalo tolik památek, ze kterých po navrácení do soukromých rukou už moc k prohlížení mnohdy není- aspoň pro veřejnost.

V Olomouckém muzeu jsme kdysi byli jako studenti, ale to bylo městské muzeum, ne církevní.

6 Lada Lada | E-mail | 6. ledna 2010 v 13:13

Zámky, které fungovaly jako kultrurní památky, byly zachovány. Horší to bylo s těmi, které byly přeměněny na školy, kasárna, domovy důchodců či věznice. Tam toho bylo hodně zničeno. Bohužel, to je osud i téměř všech klášterů. Já jsem navštívil kláštery v Želivi a v Broumově, některé doppdly ještě hůře. Památkáři se sice snažili všechny cennosti uchovat, ale často byli jiní silnější.

7 rucuk rucuk | E-mail | 6. ledna 2010 v 17:21

6-Lada- víte, jen aby byl zájem i nadále některé památky uchovávat. Pokud nejsou peníze, většinou ty budovy chátrají více než kdyby byly využity na jiné účely. Co jen se třeba u nás už investovalo do domu Pod podloubím, kde je muzeum a je stále třeba něco opravovat, udržovat. Budova vedle, kde bývala Městská knihovna  a část LŠU je celá popraskaná a kde vzít peníze na záchranu budovy, která je sice strašně stará, ale nikdo významný se tam nenarodil, jako vedle. A stojí to vůbec za ty investice?

8 Kunc Kunc | 6. ledna 2010 v 19:13

Někde jsem četl že za minulého režimu chtěli vyvézt nějakou klenotnici, nebo truhlu na ostatky za hranice. Zůstala v Československu, byla renovována za hodně peněz,  jsou už jen asi tři na světě a je vystavena myslím v Teplé u Karlových Varů.

9 Lada Lada | E-mail | 7. ledna 2010 v 18:22

Myslím, že je to tzv. relikviář svatého Maura, byl dlouho schovaný, zdá se mi že pod podlahou, a byl hodně poškozen. Je to malý zázrak, že tyto cennosti neodvezli za války Němci. Například nedaleko Petrohradu je skvostný palác Carskoje selo. V něm byla jantarové komnata a ta spolu s dalšími poklady za války zmizela a dodnes ji nikdo nenašel. U nás se podařilo zachránit korunovční klenoty. V Evropě se dochovaly jen čtvery. V různých obdbích zmizely korunovační klenoty Habsurků ve Vídni i svatoštěpánská koruna v Budapešti a mnohé další.

10 rucuk rucuk | E-mail | 9. ledna 2010 v 15:48

9-Lada- podle mého se dost různých památek  ze zištných důvodů ztratilo v soukromých sbírkách bohatých sběratelů, hlavně v zahraničí. Kdo  myslí na to, uchovat něco pro naše potomky?

11 rucuk rucuk | E-mail | 17. ledna 2010 v 23:28

9-Lada, dostala jsem dnes email se souborem Carskoje Celo, je tam i ta krásná Jantarová komnata a je uvedeno, že byla k 300 letému výročí obnovena v původní podobě. Takže ono se opravdu o historické památky docela pečovalo. S dovolením vám ten soubor pošlu na email. Je to krásné pokoukání, možná to znáte.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx