.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Někomu k pláči, někomu k smíchu..

26. prosince 2009 v 20:49 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás

V průběhu života se každému stane něco, co ho rozlobí, ale pro druhé a později i jemu samotnému se to jeví jako náramná legrace. Je v tom určitě trochu zlomyslnosti, ale takové té milé, která nebolí.




Dám jen příklad: Maminka se chystá na návštěvu, chce být upravená, hezká. Dcera jí pomáhá s úpravou vlasů. Honem, honem, ještě před zrcadlem v koupelně účes ,,utvrdit" nastříkáním laku. Dobré, jde se. Chytne si na vlasy, jestli ten lak už uschl a vlny drží. To není možné, je to nějaké měkké. Čímpak si to postříkala? No přece lakem v koupelně. Ukaž, páni, to je přece PRONTO! Vždyť je to stejné jako lak, nažloutlé, sprey, kdo to má vědět? A bylo po parádě...

Tatáž domácnost před několika lety, kdy se používaly bombičky k láhvi na šlehačku. Otec obvykle obsluhoval , nějak mu to tentokrát nešlo. Ta bombička je asi prázdná, nezasyčela. To není možné, včera jsem je kupovala. Ukaž! Koukala se na ni maminka ze všech stran a když ji měla zrovna proti obličeji, bombička zabrala a šlehačka také. Sprška na brýle maminku oslepila a ona byla v takovém šoku, že tu láhev držela proti sobě po celou dobu, než byla prázdná. Stála u stolu, zády k oknu, takže kromě její hlavy to chytila i záclona na okně a pochopitelně stůl. Prý to bylo stejně jedno, kam to šlo a záclona se spíš vypere, než kdyby to skončilo na stropě. Jen ty zákusky museli ozdobit jen ovocem, bez šlehačky.

Máte-li nějaké takové příhody a nejen Vaše, zavzpomínejte a podělte se o ně s námi.


Je jedno komu a kdy se staly. Existují takové, na které se v rodině nezapomíná, jsou jen takové úsměvné a tradují se pak po léta v rodině.
Tak toto je na př. teror.... Na štěstí naše kočky si nelehají, jen se občas v nevhodný čas projdou po klávesnici, zrovna, když něco nemám uloženo....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 emilly emilly | 26. prosince 2009 v 22:19 | Reagovat

Před lety jsme s mamčou měly domluvený signál - pokud se vracela z nákupu a chtěla pomoct s taškami (bydlíme ve 4. patře bez výtahu), tak třikrát zazvonila. Znamenalo to, že se ani nemusím dívat, kdo že to k nám jde, a seběhnout dolů pro tašky. Tenkrát na štědrý den pro něco seběhla do sklepa. Po chvíli se ozval signál, já nějak nemohla najít klíče, tak jsem vyběhla bez nich. Až dole jsem zjistila, že mamča zvonila právě proto, že si zapomněla klíče :)  Tenkrát se nás ujala hodná paní sousedka a nechala nás u sebe, dokud nepřijel švagr s náhradními klíči.

2 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2009 v 22:53 | Reagovat

1-emilly- Proto jsem nikdy nechtěla u dveří do bytu ,,kouli".(:-)))

3 honza+1 honza+1 | E-mail | 26. prosince 2009 v 22:56 | Reagovat

Dobrý večer Růženko :o)

Mám takový dva dost drsný kanadský žertíky..

První jsem slyšel už asi v pěti verzích , takže se určitě stal , jen už si žije vlastním životem , u druhýho jsem byl osobně..

Takže ten první :

Nějací muzikanti se v noci vraceli autem z koncertu , naložený aparaturou z Moravy někam k Plzni..

No , a ve škarpě si všimli spícího , úplně ožralýlo pantáty , zamotanýho do bicyklu..

Tak ho opatrně naložili a odvezli s sebou a před Plzní ho zase do tý škarpy vyložili :o))))))))))

A ten druhej :

To mi bylo tak 17 a byli jsme asi ve 12ti lidech v zimě na vandru..

Spali jsme v takový štole , co zbyla po nějakým průzkumu geologů pro plánovanou přehradu na pitnou vodu pro Chrudim a Pardubice..

Všichni jsme seděli kolem kamen , co tam kdysi někdo dotáhl a čekali , až se v ešusu uvaří voda na kafe..

Jeden kamarád zalovil v kapse , vytáhl z něj ten měděnej padesátník a položil ho na tu rozpálenou plotýnku..

Úplně všichni jsme to viděli !!

Když ten padesátník chytil takovou tu zdravou barvu , natáhnul si rukavici , třískou si ten padík z plotny shrábnul na ní ..

V tu chvíli už ta voda v ešusu připomínala minerálku , tak mohla mít tak cca 80 stupňů..

S tou kouřící rukavicí popošel k jednomu klukovi a povídá : ,, na - něco ti dám.."

A on jak tupá ovce natáhl ruku a on mu ten rozpálenej padesátník položil do dlaně a zavřel mu ji..

Chvíli se nic nedělo , pak se ozval řev a my teda zlomyslně vybuchli smíchy - takhle si naběhnout , když na to celou dobu kouká :o)))))

Jenže to jsme netušili , jakej to bude mít závěr :o))))

Ten kamarád s rukavicí se otočil ke kamnům , vzal ten ešus a se slovy : ,, tady je ta voda " , se chystal , že do ní nasype to kafe ..

V tu chvíli se ozvalo : ,, díky !! " a ten náš napálenej kolega mu do toho ešusu vrazil tu ruku s puchýřem od toho padíku , protože si myslel , že mu ji podává studenou na ochlazení !!

No , my řvali , až jsme se dusili :o))))))))

Nechat se napálit , to se stane každýmu , ale takhle si ten fórek ještě sám pojistit , na to už musíte mít vzdělání :o))))))))))))))))

Ještě , že byl venku sníh , tak ta ruka byla za ty 3 dny docela použitelná , holky se o něj staraly , my mu balili usárnu , takže nakonec to byl takovej Paša :o))

Ale dodnes , když na to po těch skoro 25ti letech přijde řeč , se zajíkáme ještě teď :o)))))))))

4 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2009 v 23:13 | Reagovat

3-honza+1- To tedy jsou dost ostré, ten druhý až moc. No, hlavně, že se z toho vylízal- za blbost se platí, že?

5 caracola caracola | 27. prosince 2009 v 10:55 | Reagovat

Asi před padesáti lety jsemn se ucházel o místo v jednom podniku u Prahy.Přijetí bylo spojeno se zdravotní prohlídkou.Velmi mladá a velmi hezká sestřička mi vtiskla do ruky šampusku a poslala mě do sousední místnosti,oddělené pouze závěsem,abych poskytl moč.Snažil jsem se upřímně,ale zbytečně. Sestřička,duše soucitná, začala vedle pískat písničku,aby mi v mém snažení pomohla.Chtěl jsem se zavděčit a trochu přitlačil.Místo požadované tělní tekutiny jsem vytlačil zahřmění podobné letní bouři. Pískání ustalo.Sebral jsem své saky paky a vyskočil z okna místnosti a zmizel přes vrátnici.Ten podnik se tak mých služeb nedočkal

6 jurasek jurasek | 27. prosince 2009 v 11:01 | Reagovat

Honza: Já bych se jenom skromně zeptal. Kolik Vám bylo let?Udělat někomu z hlouposti úraz to se stává ale že ste se tomu ˇˇ všichni,, smáli.Tak to mi tak směšné nepřipadáJe to jen můj názor.Netlučte mně za něj.

7 jurasek jurasek | 27. prosince 2009 v 11:13 | Reagovat

5 )Kvůli-va jednoho prdu zničená kariéra.Teď ani nevíte ,jak vám ten prd ovlivnil celý život. Jestli kladně nebo záporně.

Tak jak tak byl ve vašem životě důležitý.O tom není pochyb.

)):-O)))))))))))

8 honza+1 honza+1 | E-mail | 27. prosince 2009 v 11:19 | Reagovat

6) jurášek :

Jo , v poho :o) tlouct Vás jistě nebudu..

Mě 17 , ostatním od 16 do 20ti..

Byl jsem jako divák a nemohl jsem to ovlivnit , tak co ? Navíc ruku do ešusu si zarazil sám :o)

Některý ,, fóry " u nás v práci ( podzemí ) jsou vypečenější , a nikdo se nezlobí..

A po tom vandru vztahy zůstaly pořád stejně hezký , takže taky v poho..

9 caracola caracola | 27. prosince 2009 v 11:36 | Reagovat

7-jurasek- naprosto přesně vystiženo.Kdoví co stálo za výsledky světových bitev ?

10 jurasek jurasek | 27. prosince 2009 v 11:37 | Reagovat

Honza: Honzo jeden z podzemí bych měl.Je mi trapně dodnes.Budu psát krátce protože ty budeš rozumět a já to píšu tobě.

Na čelbě sme na Šverma 2(Svinov) dělali na čelbě rekord a já abych ušetřil pár debilních vteřinek sem začal házet cvědry (vrtací tyče) do čelby. Ušetřil sem hovno akorát havíř jel na chiru pro 15 stehů a 3 týdny nás vyšetřovalo Revoluční odborové hnutí Bo ti chuji pořád nemohli pochopit ˇjak ho mohla jebnuť rolka po pali jak je k čelbě přivazana.Žadny hajzel se nenašel co by vyblil,že si Jurašek hral na indiana,co si škrabak popletl s tim bizonyskem. Vím jedno jistě. Ani jeden blb sa nesmál.

)):-ko)))))))))))))

11 jurasek jurasek | 27. prosince 2009 v 11:40 | Reagovat

9)  ))):-c)))))))))))))))))))

12 honza+1 honza+1 | E-mail | 27. prosince 2009 v 14:55 | Reagovat

11) jurášek :

Tak dostat bórem není žádná legrace..

U nás zase nejčastěji stává to , že si někdo ucvakne prst v drapáku , to se taky nesmějem , než ho ošetříme a odvezem , to až pak si do dobíráme , a šichtujeme pod novou přezdívkou :o)))))

Dělal s náma jeden na povrchu ,trochu se při šichtě ožral a došly mu sirky..

Tak hledal něco , čím , nebo o co by si zapálil , když byl nahoře sám..

Našel takovej ohlozek drátu , tak si myslel , že ho rozpálí o brusku..

Dopadlo to , jak muselo - brusnej kotouč mu ten železnej vajgl kousnul a než se chlap rozkoukal , měl půl článku i s nehtem fuč...

Tak mu to ve špitále nějak zasvorkovali , to si asi užil , pže jak byl nalitej , tak všechno bez injekce , jen mu to snad něčím stříkli a poslali ho dom..

On to ve strachu , aby ho to nebolelo , až ten obstřik vyprchá , přikrmil ještě pár pivama ..

Ale doma měl psa , kterej nesnášel , když z někoho táhnul chlast..

Jak jen vlezl do bytu , začal na něj pes štěkat , on se k němu sehnul , že ho praští , pes vylít a pokousal ho v obličeji :o))

Výsledek : ráno prst , odpoledne 26 stehů v ksichtě...

Když domarodil , a měl nastoupit do práce , zaspal a ujel mu autobus z Prahy..

Protože věděl , že jsou na něj šéfové nachystaný kvůli úrazu z chlastu , nechtěl přijet pozdě , aby to vís nezhoršoval..

Tak běžel na stopa a u silnice mával tak zběsile , až mu Avie zrcátkem zlomila ruku ...

Nic z toho není k smíchu..

Ale uznejte jurášku , že když nám to během svačiny volal , tak jsme všichni tak řičeli , že nás to málem zabilo :o))))))))))

Někdy prostě tu vážnost situace přebije její komičnost , a si pak prostě nikdo nepomůže a válí se smíchy , no :o))

13 rucuk rucuk | E-mail | 27. prosince 2009 v 17:07 | Reagovat

Pánové, tento byste mohli znát- vyprávěl ho jeden z Vítkovických staveb... Juzek přišel na šachtu robiť. Chlapi si řekli, že ho vyzkúšajú, jestli není cimprlich. Jak se tak přezouvali každý den do bagančat pracovních a boty odkládali v šatně, natentoval mu jeden do botu. Když se vraceli, Juzek vzal botu, čuchnul si k ní, vypláchl, vytřel novinama, nic něpravil, obul se a  šel. Druhý den to samé urobili a Juzek zase nic. Když ani za 4 dny nic nepravil, pravili: Vidíme, že si dobrý chlap, máš nervy jak špagáty, tož buďme dobří. Juzek pravil: Tož dobrá,  vy mně přestanete srat do botu, ja vam přestanem scať do kafe a budeme kamaradi...

Výslovnost není možná správná, ale je to už 40 let starý fór.

14 honza+1 honza+1 | E-mail | 27. prosince 2009 v 17:28 | Reagovat

13) rucuk :

Já sice nedělám na uhlí , ale nejvíc neplech se provádí tzv. útěkářům :o))

Tak my ještě třeba uklízíme , nebo na mašinách děláme údržbu ,aby noční měla vše v rychtyku a oni už mají ručník přes skříňku :o)

Tak těm se třeba natírají řetízky na čistý šatně grafitem :o)))

To je pak jistota , že my už budem dávno doma a oni se budou ještě drhnout pod sprchou :o)))))))

15 honza+1 honza+1 | E-mail | 27. prosince 2009 v 17:34 | Reagovat

Aby jste rozumněla , v čistý šatně máme civil , a ve špinavý montérky - fáračky..

Ty visí u stropu na řetízkách , aby vyschly do další šichty..

A když už vykoupanej chlap přijde na čistou , tak ten natřenej řetízek přes kladku vyhází z ok tu vazelínu a chlap je kropenatej , jak perlička :o)))

16 rucuk rucuk | E-mail | 27. prosince 2009 v 18:18 | Reagovat

15-honza+1, to trochu znám, z exkurze do dolu Handlová, však jsem o tom v článku o Handlové(po tom neštěstí) psala. Myslím ty šatny na čistý oděv a na pracovní, jinak před námi nevykládali, co si provádí, to víte. Jen to rubání a práci jsme viděli a od té doby si práce kohokoliv v dole vážím,těch ,,rubačů" přímých nejvíce.

17 honza+1 honza+1 | E-mail | 27. prosince 2009 v 18:45 | Reagovat

Mám na čelbě 16 let , kolektory , kanalizace , železniční tunely , dálniční tubusy..

Trochu jiná technologie , než na uhlí , nehrozí nám metan , ale taky víceméně ručně , takže rasovina je to podobná..

A moje zkušenost je taková , že čím horší a těžší práce je , tím jsou ti lidi ryzejší..

Tam není čas vymejšlet sviňárny a lízt druhýmu po zádech , jako se to děje v kancelářích..

Zmetek mezi námi dlouho nevydrží..toho vyštípeme sami..

A já vím , že můj život závisí na rukách a znalostech toho druhýho a on je stejně závislej na mě..

A když se stane průšvih , nikoho tam nenecháme..

S tímhle jsem se setkal až tady , nevím esi takhle nadoraz to funguje i jinde , možná ještě u profíků v armádě , ale v podzemí určitě :o))

18 rucuk rucuk | E-mail | 27. prosince 2009 v 18:55 | Reagovat

17-honza+1, dělala jsem 30 let v kanceláři, záleží na lidech a jaký vztah si vytvoří, ale fakt je, že nejlépe jsem si rozuměla ve Vítkovických stavbách s chlapy -tam jich byla většina- kteří tvrdě dělali na stavbách, pak s řidiči a závozníky ve všech podnicích, kde jsem dělala. Byla s nimi legrace, nenafukovali se a zároveň ocenili vstřícným a příjemným chováním, když jsem se k nim chovala slušně. Navíc to nebylo žádné podlézání. Mám na to ty nejlepší vzpomínky.

19 matka matka | 27. prosince 2009 v 19:34 | Reagovat

Tož já měla za kancelář jeden čas stavební buňku. Chodívali tam na radu dost často lidi z podniku a je fakt, že hlavně chlapci. Ženy si mne na radu "předvolávaly k sobě.

Ano, uděla jsem podraz. Jednou. Protože chlapi mívali žízeň, občas u mne slzu něčeho dobrého na desinfekci dostali. No a jednomu takovému jsem také nalila. Těsně před tím, než to překlopil do sebe, jsem ho varovala:"Pozor, voda!" Ani nemrkl, "hodil" tekutinu do sebe a řekl:"Být to voda, tak Vás zabiju." Tož tak :-)

20 rucuk rucuk | E-mail | 27. prosince 2009 v 19:42 | Reagovat

19-matka- také dobré- přesná reakce...

21 Laura Laura | E-mail | Web | 28. prosince 2009 v 3:12 | Reagovat

Nemůžu nepřidat něco, co jsem zažila a co když se stalo, tak nám do smíchu vskutku nebylo.

Se starší sestrou, tou, které mě vychovala a s babičkou jsme byly na prohlídce terezínské malé pevnosti. Jelikož průvodkyně byla ségřiná kamarádka, měly jsme to se všemi podrobnostmi  a dokonce jsme navštívily i celu, kde byla zavřená moje prababička (Prababička a praděna u sebe doma schovávali Adolfa Opálku, velitele skupiny, která spáchala atentát na Heydricha. Po Terezíně je odvezli do Mauthausenu a popravili). Na konec prohlídky, přišla návštěva místního kina, které původně sloužilo nacistickým pohlavárům pro zábavu. Tehdy nám pouštěli dokumentární film o těch zlovůlích, co se děly, a zrovna v okamžiku, kdy se na plátně objevily fotografie a záběry z osvobození Terezína, pohled na ty vyhublé, stínům podobné postavy a hromady mrtvých těl, sestře zazvonil telefon. Nebyla by to taková hrůza, kdyby místo vyzvánění neměla takový ten roztomilý, jiskřivý dětský smích. Když se ozval do toho hrobového ticha, bylo vidět jak to ve všech přítomných škublo....

22 Teplik Teplik | 28. prosince 2009 v 8:11 | Reagovat

Jo táta jednou po opici šel po tmě do kuchyně a viděl na stole něco tmavého ve šťávě. Protože jsem zavařovali švestky, myslel, že to jě nějaký zbytek a chtěl vysrknout šťávu co pustily. Omyl byla to játra nakrájená k obědu a pustila krev :-o .... moc mu to nepomohlo :-D

23 honza+1 honza+1 | E-mail | 28. prosince 2009 v 10:30 | Reagovat

23) Laura :

Až při čtení Vašeho příspěvku , Lauro , mi secvaklo , proč bylo na jednom zájezdu , na kterým jsem byl jako dítě s tátou , takový dusno..

Byli jsme v Polsku v roce 82..

Součástí zájezdu byla i návštěva Osvětimi..

Při prohlídce jsme měli všichni svíravej pocit , někdo to snášel líp , někdo hůř..

Spousta lidí při míjení hromad protéz , vlasů , kufrů apod. , regulérně brečela , navíc odevšad na Vás ze stěn koukají fotografie vězňů..

Nejhorší na psychiku to ale bylo dole u pecí..

Když jsme tam přišli , na zemi , mezi těmi podávacími pulty do pecí klečel zájezd Italů , nad nimi stál jejich kněz a všichni se polohlasem modlili..

Z tý atmosféry téměř okamžitě dvě ženský od nás omdlely..

A jak tam stojíme a nemůžem se hnout , pže zezadu se tlačili další návštěvníci a ti před námi ještě nebyli na konci s prohlídkou , tak když jsme byli u těch pecí tak jeden chlápek od nás nad těmi Italy povídá :

,,Ty vole , to je děs - chtělo by to čouda.."

To mu za celej zájezd všichni dospělí nemohli zapomenout..

Bez ohledu na to , že to tak nemyslel..

Jinak , Lauro , hluboce se klaním před hrdinstvím a vlastenectvím Vašich předků , to mi nemůžete dělat  , to mě stačí přečíst jednu takovou větu a mám oči plný vody..

Neumím si nějak představit , že by z dnešní generace byl někdo takové oběti vůbec schopen :o((

24 honza+1 honza+1 | E-mail | 28. prosince 2009 v 10:31 | Reagovat

22) Teplik :

:o)))))))))))))

Já myslím , že mu to pomohlo raz - dva :o)))))))))))

25 rucuk rucuk | E-mail | 28. prosince 2009 v 17:25 | Reagovat

21, 23- tak to je opravdu spíše k pláči i obdivu, než ke smíchu. Jen mám pocit, že tomu chlapci lidi neporozuměli. Svými výrazy vlastně řekl, že je to hrozné a chtělo by to nějak ,,srazit".

26 Lin Lin | 28. prosince 2009 v 18:40 | Reagovat

Ach jo.... vy jste mě snad v úterý 22.12. viděla, žejo? :-))

Byla jsem u masérky a když jsem si chtěla dát vlasy do gumičky, nějak se stalo, že jsem jí srazila ve skleněné vitrínce solnou svíčku. No - a bylo ... :-( Ta těžká svíčka rozbila jednu polici a jednu (naštěstí) jen srazila. Ale... spoušť to nadělalo, to jo...

Já tam stála jak opařená a docela mi trvalo, než mi došlo, že jsem to způsobila já :-((  Holčina se smála, jako že nic, že střepy jsou přeci štěstí, ale já byla zaprdlá po celou proceduru.  Neobvykle zaprdlá.... protože jsem celou dobu přemýšlela, jak tu škodu co nejrychleji nahradit  (i když holčina nic nechtěla).  Nakonec jsem lítala po městě skoro dvě hodiny s "mustrem" a hledala sklenáře, který by mi tu poličku na počkání udělal. Měla jsem fakt štěstí, protože jsem ho našla a tak jsem všechno mohla napravit ještě týž den.

Zpětně se mi to všechno jeví jako komedie (obzvláště můj výraz musel asi stát za to), ale v tu chvíli mi bylo fakt hrozně ...

27 Dědek Dědek | E-mail | 28. prosince 2009 v 18:49 | Reagovat

Žertík

Kdysi jsme v práci prováděli tento trik: Našli jsme nějakého dobráka, dali mu do kalhot v pase kornout z tvrdšího papíru, ruce za záda  a na dozadu zakloněnou hlavu na čelo dvacku. Když ji napoprvé hodíš do kornoutu, je tvoje. Zatím, co mu jeden rovnal minci na čelo, druhý mu do kornoutu nalil sklenici vody. Jeden tušil nějakou čertovinu a nechtěl se nechat přesvědčit.  Obrátili jsme se tedy na už jednou postiženého. Honzo ukaž mu jak se to dělá!  Ani ho nenapadlo, že mu to uděláme podruhé!!!

28 Dědek Dědek | E-mail | 28. prosince 2009 v 19:02 | Reagovat

Trapas

Asi v polovině šedesátých let jsme byli poprvé na zájezdu v Budapešti. V bufetu obchodního domu Corvin točili pivo. Hurá tam. Za pípou stála velmi hezká a urostlá mladice s ohromným poprsím. Zírali jsme na ni jak mlsní kocouři. Pod dojmem, že jsme v cizině a nikdo nám nerozumí, jeden z nás poznamenal: Pánové, tý to blbě udělat - to by bylo facek. V ten moment tak vyprskla smíchy, že musela přestat točit. Od té doby jsme všchni v cizině velmi opatrní!

29 rucuk rucuk | E-mail | 28. prosince 2009 v 19:04 | Reagovat

26-Lin, sklo tedy moc laciné není, ani na poličku, ale bylo krásné, když to holčina vzala s humorem.

30 rucuk rucuk | E-mail | 28. prosince 2009 v 19:07 | Reagovat

Tak to byla u nás v jednom obchodě- Potravin prodavačka s poprsím tak 6 a chlapi tam stáli s otevřenou pusou. Jeden říkal, ty, ta kdyby mě tím jedním plácla, tak mi hlava ulítne. Okolí se začalo řehtat, prodavačka to naštěstí neslyšela. Bylo ve frontě veselo.

31 rucuk rucuk | E-mail | 28. prosince 2009 v 19:12 | Reagovat

Kolegovi v práci jsme nalepili pod pracovní stůl tvarůžek a pak jsme chodili okolo a popotahovali, drželi si nos a kroutili hlavami. Chudák- chlapec po maturitě na ekonomce- byl červený až za ušima.

32 Dědek Dědek | E-mail | 28. prosince 2009 v 20:29 | Reagovat

Nalepte někomu kouek papíru od syrečů na žárovku stolní lampičky tak, aby nebyl vidět!

33 Dědek Dědek | E-mail | 28. prosince 2009 v 20:34 | Reagovat

Opr. - syrečků

34 jurasek jurasek | 28. prosince 2009 v 21:47 | Reagovat

32) Dobrý večer dědku: Mohl bych též použít Holomocké tvargle co sa robijaja v Lošticách???

Ináč nevím co sa komu líbí na velkých ceckách.)):-D)))))

Možno neskušeným jako je dědek co majů doma trojky nebo dvojky nebo nulky nebo brachu.

To my zkušení se na to nemužem ani podivat.

Bylo mi 15 let.Eště sem si od mamy pamatoval na co ty cecky sů.Ze školy? Jakésy žlázy na mléko či čo.

Tak znova-v patnacti mně jakasi Stanislava(21) drapsla za galaty až mna z nich vysypala a tak sem přišel o panictví.Trvalo to dlouho asi 10 nebo 20 sekund(pro ty co myslijaja že je to sprosté slovo tak ináč)vteřin.No někdo si brble co to ma společneho s tyma kozama.No dočkajů sa pánko dočkajů.

Teda s tů Stáňů sem chodil asi 4 Možno 5měsíců.Rád na ňu vzpomínám bo mňála ty kozy 6nebo7 nebo8 či ja vím?Ale jedno vím.Raz mi tu mů blbů hlavu narvala mezy ty kozy ,Jurášek mňál kyslíků asi na tři vteřiny,bojoval o tén kyslik téma pastelkama hlava nehlava.No kamsi sem ji trefíííl bo za ty tři sekunďáky sem sa stihnul obléci a seběhnuť ty tři patra a už sem stál před barákem.Nadarmo

volala z okénka na Juráška co že sa stálo.Bydlela tři baráky ode mňa,Možná že mňa někdy ješťá  viďála ale už ňa nikdá něpotkála bližej jak na třicát metruf. Ták Machři nedělajte machry bo Jurášek vi co su to ty velke kozy.Chce to buď dobry vycvyk ,nebo svazať babě ty pazury za zada,Nebo zdrhnuť jak aj Jurašek to urobyl a žije tu do dnes bo je tu  od tej doby dalšich 34rokuf a neni blby bo si pamatuje..ŠAK AJ S TÝMA DO RUKY SI VYHRAJETĚ.

35 rucuk rucuk | E-mail | 28. prosince 2009 v 22:00 | Reagovat

34-Jurášek- dost mužů má rádo velká  ňadra (to je krásně nazváno,co?), ale co to dělá po letech a nedejbože, aby ta žena zhubla, pokud byla plné postavy.. Už jsme se jednou bavily - vesměs ženy- jaké výhody  mají ty maximální 3, ba dokonce 2.  Co si budeme vyprávět. V těch se nikdo dusit nemusí.  A jeden handicap to má navíc, je-li toho tam víc: Téměř nikdo se vám nedívá do očí, ale níže a neocení hodnoty slova, ale čučí zas a znova jinam....O-)))

36 jurasek jurasek | 28. prosince 2009 v 22:03 | Reagovat

Kam jinam? myslíte na ty veliké kozy.ŽE!  ))):-D)))))))))))

37 Lada Lada | E-mail | 28. prosince 2009 v 22:32 | Reagovat

Vrátil bych se k tématu trapasů příběhem kolegy z práce. Bydlel v domku a potřeboval před vchodem vybetonovat plochu 1 x 1,5 m. Kolem jezdily domíchávače a vozily beton na nedalekou stavbu. S jedním řidičem se domluvil, ať mu na druhý den z poslední fůry trochu usype, až přijde z práce, že si to rozhrne. A dal mu na pivo. Druhý den byly na chodníku u branky asi 3 kubíky betonové směsi. Vybetonoval plošku před vchodem a z kupy neublyo. Opravil beton v garáži a na jiných místech a stále hodně toho zbývalo. Navíc to začalo tvrdnout. Tak na zahrádce udělal spoustu dolíků a ty tím naplnil. Za několik dnů to vybral a u garáže z těch neforemných balvanů udělal jakousi skalku. Nakonec ty balvany příležitostně dávl do kufru auta a cestou je různě vyhazoval do křoví. Asi po dvou letech se toho zbavil.

38 jurasek jurasek | 28. prosince 2009 v 23:03 | Reagovat

Lada:Kdybych věděl,že ste v balíku(za vodou) tak bych VÁS POŽÁDAL,JESTLI BY STE MU TAM NEMOHL JEŠTĚ JEDNU TATRU VYSYPAT  ))):-D)))))))))))))

39 jurasek jurasek | 28. prosince 2009 v 23:06 | Reagovat

IDU SPAŤ ČAUTĚTĚ

40 JM JM | 28. prosince 2009 v 23:31 | Reagovat

Můj malér:

U nás často neteka voda, zalévaly se zahrádky  /při ceně 0,60 Kč, proč ne/. Měla jsem k dispozici asi 8 l a potřebovala jsem si umýt vlasy. Jenomže jsem se přehmátla a místo šamponu jsem si z poličky vzala manželův olejíček na vlasy.. Ráno v práci, se kolegyně málem strhaly smíchy.

41 honza+1 honza+1 | E-mail | 29. prosince 2009 v 11:29 | Reagovat

40) JM

Pamatujete si ten březový šampon v takových bílých polštářkách se světle zeleným popisem ?

V naprosto stejným balení jsme na vojně fasovali impregnační olej na kanady..

Takže když nastoupil nový ročník , vždycky se na to někdo chytil :o))))))))

42 rucuk rucuk | E-mail | 29. prosince 2009 v 13:57 | Reagovat

37-Lada, tak to neměl vyhazovat, vždyť se z toho dal udělat originální obrubník  nebo i ta skalka do rohu zahrady.

43 Marie Marie | 29. prosince 2009 v 15:49 | Reagovat

Dcera čekala návštěvu rodičů manžela.

Přiřítila se domů  s kočárem a naditou taškou a:"mamino, prosím, přebal Matýska, převlékni ho a vyndej nákup, jó?

Já se musím osprchnout". Konala jsem dle pokynů. Když došlo na nákup,po vyndání chleba, zírám - prošel velkou hořčicí a podle toho vypadal i zbytek. Když jsem byla v nejlepším, zvonek. Utrhla jsem z role papírových utěrek a spěchala otevřít, při tom jsem se snažila zbavit se hořčice z rukou. Jen jsem otevřela dveře tak, že jsme na sebe hezky viděli, zavolala dcera od koupelny "mamí, už jsi přebalila Matýska?"   A moje podávaná ruka na uvítanou zůstala prázdná a jejich oči ,upíchnuté na ohořčicovaných utěrkách, hovořily za ně.

Je to již několik let, ale ještě pořád se najde někdo, kdo to připomene a vyvolá salvu smíchu.

44 rucuk rucuk | E-mail | 29. prosince 2009 v 16:45 | Reagovat

43-Marie, to mi připomělo takovou malou příhodu, když k nám přišel jeden soused něco si od dědečka vypůjčit a já jsem ještě nezametla dvorek, kde se před tím batolila housata a slepice vyzobávaly mezi dlažebními kameny trávu (nejlepší ,,čistička). Nechaly tam samozřejmě patřičná hovínka, jak slepice, tak housata. Soused se moc nerozhlížel a namířil si to za dědečkem do šupny. Zelená travička mezi kameny, zelené nadělení od housat, nějak si toho nevšiml a ty ,,capky", co nadělal po chodníku jsem musela spláchnout hadicí na  zalévání. Na botech mu také něco  zůstalo a pár  dní na nás sousedka zvláštně  koukala. Asi si moc boty neočistil a ona myslela, že byl u nás doma, ne na dvoře.

45 Lada Lada | E-mail | 29. prosince 2009 v 22:31 | Reagovat

Stalo se před léty. Dospívající sestra usoudila, že je na čase hodit po štědrovečerní večeři střevíc přes hlavu, aby zjistila, zda se do roka provdá. Trefila pekáč s tukem od smažení kapra. Následovalo odmašťování kuchyně. Mastnota na stěnách zůstala až do dalšího malování.

46 rucuk rucuk | E-mail | 29. prosince 2009 v 22:50 | Reagovat

45-Lada- A vdala se do roka? Kam směřovala špička boty v tom pekáči:-)))?

47 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 14:42 | Reagovat

Uvedu ukázku z knihy  Mudr.Bartůňka-To snad nemyslíte vážně , pane doktore (kterou si mimochodem chci sehnat):

Taktika anamnézy: Doktor vyšetřoval starší pacientku. Na dotaz:,,Zuby máte  vlastní?" se mu dostalo odpovědi: ,,Ano pane doktore, ale dnes jsem si je zapomněla doma."

Nedostali ho...

Na stážích se probírala lékařská terminologie. Čiperní medici toho využili a požádali profesora Doležala o vysvětlení, proč se říká penis. Ten se krátce zamyslel a odvětil: Tak, buď je to od pendo, pendere, tedy viseti,  nebo penetrare čili pronikati, eventuálně od penestes, což v řečtině znamenalo nádeník, nevolník." A dodal: ,, Pro každou věkovou skupinu si můžete vybrat."

48 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 14:46 | Reagovat

Ještě něco:

Byl upřímný. Vstoupí pacient do ordinace a podstrkuje lékaři košík švestek. Ten se ho ptá: Co to nesete, člověče? Švestky, pane profesore! ,,Hm" zabručí obdarovaný, ,, víte co, přineste mi je předestilované!"

Vyznala se.  Na královéhradecké vysokoškolské koleji Na Kotli bydlel někdy okolo roku 1967 student D.V. známý to ctitel krásného pohlaví . Jednou večer byl z jeho pokoje zaslechnut rozhořčený hlas :,, Ty ne, že nemůžeš, ale ty nechceš!"

49 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 14:50 | Reagovat

Co všechno unese examinátor.

Rigorózum z anatomie. Medička plave, nezabírá na otázku o mužském genitálu. Profesor ji znechuceně posílá pro preparát, na kterém by svoje bludy mohla demonstrovat. Dotyčná se však po chvíli vrací se slovy:,,Nemám, on tam pan asistent S. prosím není!"

50 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 14:53 | Reagovat

Bez rozdílu.

Tristní společenskou a sociální situaci vědeckých pracovníků v naší společnosti skvěle vystohuje následující rozhovor:

Poslyš, víš jaký je rozdíl mezi vědeckým pracovníkem a tasemnicí?-To tedy opravdu nevím- ,,V podstatě žádný. Oba jsou v pr.... a občas vyjde nějaký článek!"

51 honza+1 honza+1 | E-mail | 30. prosince 2009 v 15:04 | Reagovat

Rigorozní zkouška a slečna dostane sklenici s naloženým pulcem ..

,,Tak nám k tomu , slečno něco řekněte .."

Dívka chvíli přemýšlí , pak zčervená a tiše  , stydlivě špitne :

,, To je prosím spermie .."

Lékař ani nehne brvou , podává ji zápočet a povídá :

,,No , my se tady se slečnou ještě jednou uvidíme , že , kolegové , a Vy , slečno,  si dejte v létě u rybníka při koupoání veliký pozor :o)))))))))))))

52 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 16:04 | Reagovat

Tragédie.   Ve Fyziologickém ústavu v Praze na Albertově se kdysi dávno cosi slavilo. Bouřlivě a bohatě, leč nikoliv dietně. To pocítili někteří pracovníci ústavu druhý den velmi zřetelně a naléhavě. Mezi postižené patřila i dokumentátorka ústavu, jíž bylo třřeba odebrati se do ústraní velice náhle. Vrazila do oné místnůstky doslova v posledním okamžiku. Teprvé poté (skutečně až po té) si uvědomila, že sedí na něčem měkkém. Profesor K., stižen podobně náhle, se totiž ve spěchu nezamkl...

53 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 16:43 | Reagovat

Výměna zkušeností.. Čas od času se stává, že pacient potřísní lékaře svými sekrety a exkrety. Příjemné je to málokdy, nejméně ovšem v oboru orientovaném na zažívací trakt. Dokladem toho  je příhoda z  gastroenterologického centra IV. interní kliniky. Asistentka , čistotná sonografistka , si stěžovala ybranými slovy: ,,...ten pacient mě posral a to jsem si vzala čisté prádlo". Doktor Lukáš odvětil, že při kolonoskopiích se to stává též. Paní asistentka kontrovala: ,,Jo, ale vy jste zvyklí!"

54 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 16:44 | Reagovat

-vybranými slovy-

55 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 16:49 | Reagovat

Hodí se do svátečního času: Bez pochybností.

Docent Hoder, hlavní odborník pro anesteziologii, obhajoval na ministerské úrovni koncepci svého oboru. Po ukončení zasedání ho zastavil jeden z krajských odborníků- chirurg a pravil: ,, Stejně je chirurgie starší než anesteziologie!" ,,Mýlíš se, příteli," odpověděl mu doc.Hoder , ,,neboť Bůh nejdříve Adama uspal - byl anesteziologem - a teprve potom přistoupil k chirurgickému zákroku - vyjmutí žebra!"

56 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 16:54 | Reagovat

Definice novorozence.  Při zkoušce z histologie na lékařské fakultě v Hradci Králové se dostalo otřesenému examinátorovi následující odpovědi: Novorozenec se skládá prakticky ze 100 % z vody a pohromadě drží povrchovým napětím."

57 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 18:07 | Reagovat

Úsměvný omyl.-- Zkouška z klinické biochemie. Studentka má odpovědět na otázku ,,Funkční vyšetření ledvin". Studentka popsala metodu úspěšně, ale název metody neznala. Examinátor se snažil napovědět, že se jmenuje po známém francouzském lékaři a že podobně se jmenuje velmi populární a oblíbené jídlo u mládeže, načež studentka radostně a s úsměvem vyhrkla " McDonald!" Následně méně radostně vyslechla, že vyšetření označované jako Hamburgerův sediment nese jméno po lékaři, kterým byl Jean Hamburger (19O9-1992).

58 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 18:14 | Reagovat

Jak vidím, tak zatím nikdo nechce přispívat a přitom návštěv je neurekom :-)))

Tak ještě jeden z té knihy:  Nedůvěřivý.

Obyvatel domova důchodců byl přijat na oddělení pro tuberkulózu s exsudativní pleuritidou. Vzhledem k tomu, že současně trpěl chronickou bronchitidou, byl mu ordinován Syntophyllin v čípku.  Dotyčný si poté při vizitě stěžoval, že mu tlustá sestra zavádí do análního otvoru palec. Ošetřující lékařkou byl poučen, že jde o čípek pro zlepšení dýchání. Pacient namítl, že análním otvorem se nedýchá. Použil však běžnějšího výrazu..

59 Dědek Dědek | E-mail | 30. prosince 2009 v 18:34 | Reagovat

Studentka medicíny  jde ke zkouškám.  Aby udělala dojem, řádně se namaluje a vezme si ultra mini. Docenta to nevy vede z míry a položí otázku - tak nám popište jak byste amputovala pánské přirození.  Zaprvé pod narkózou, podvázat tepnu, masitou část odstranit skalpelem a kost pilkou. Zkoušející se nejprve zarazí, ale pak odpoví: Samozřejmě propadáte, ale toho svého přítele si považujte!

60 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 20:52 | Reagovat

Přidám z předešlého zdroje: Konec trpělivosti:

Sekretářka Fyziologického ústavu přepisovala rukopis prof. Jílka. Byl obtížně čitelný až se stal v jednom okamžiku zcela nečitelným. Když už to bylo i na paní sekretářku moc silné kafe, zavolala mua pravila:,, Pane profesore, mám tady ve stroji ta vaše varlata. Co s tím?"

61 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 20:58 | Reagovat

Době poplatný.  Tato historka je z doby, kdy byl veřejný život značně zpolitizovaný. Při zkoušce z biologie padla otázka ,,Akční proudy", posluchač nezabral. Examinátorem byl asistent Barvič, z funkce tajemníka katedry přisedal asistent Frenzl. Druhý měl v úmyslu studentovi trochu pomoci a tak se ho zeptal: ,,Prosím Vás, vy nevíte co je to EKG?" Tázaný promptně odpověděl : ,, Energie Klementa Gotwalda." Oba examinátoři na sebe mlčky pohlédli a málo nadějného studenta pozvali k druhému kolu. Samozřejmě až po prázdninách.

62 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 21:05 | Reagovat

Vztahy.

Mnohorodička na porodním sále je značně neklidná, v polospánku. Profesor Hájek provádí vaginální poporodnické vyšetření a náhle rodička spustí:,,Ty mizero, ty parchante, cos mi to udělal?!" ,,Paní, proč nadáváíte, vždyť vás vyšetřuji obvyklým způsobem," namítá profesor. Rodička vytřeští oči a praví:,,Ježíšmarjá, pane doktore, já jsem si myslela, že je to můj starej."

63 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 21:09 | Reagovat

Zaskočený profesor.

Zdá se, že profesor Hájek tento druh neobvyklých příhod přímo přitahuje. V roce 2008 vaginálně vyšetřoval těhotnou těsně před porodem. Protože pacientka reagovala nepřiměřeně, oslovil ji asi takto: ,, Vážená paní, jak chcete porodit dítě, když vám vadí při vyšetření můj jeden prst?" Odpověď pana profesora vskutku zaskočila.,, Ale pane doktore, já tam pouštím jen své dobré známé!!!"

64 Dědek Dědek | E-mail | 30. prosince 2009 v 21:31 | Reagovat

Starší pacient si stěžuje svému lékaři. Pane doktore mně se teď ke stáru obrátil krevní oběh. Co si to vzmýšlíte - to neexistuje. Ale ano! A jak se vám to projevuje? No když mě v mládí holka hrábla do vlasů, tak se mně postavil a dnes když ho veme do ruky zježejí se mě vlasy!

65 rucuk rucuk | E-mail | 30. prosince 2009 v 21:43 | Reagovat

64-Dědek, to je dobré- šla jsem to hned referovat mužovi, který vedle čte noviny vleže, on dělal, že nic, ale břicho se mu nějak podezřele třepalo. No, máte-li takových více....sem s nimi...:-)))

66 Dědek Dědek | E-mail | 31. prosince 2009 v 11:18 | Reagovat

Přijde nesmělý mladík do lékárny a když vidí pěknou mladou magistru, ještě více znervozní. Co byste potřeboval? No, víte mám takový problém - nemůžu jezdit  žádným prostřdkem ve kterém  je moc lidí.  Jakmile se ke mě přiblíží nějaká žena blíž než na metr, tak se mě ztopoří ůd. Nemohla byste mě něco... Magistra se zamysí a pak udělá mladíkovi nabídku. Stačil by vám podkrovní pokojík,strava a tři tisíce kapesného?

67 honza+1 honza+1 | E-mail | 31. prosince 2009 v 13:03 | Reagovat

66) Dědek :

:o))))))))))))))

Přijde mladík do drogerie a slečně za pultem povídá :

,,Dobrý den , chtěl bych krabici prezervativů.."

Slečna mu podává obvyklé balení , ale mladík ji brzdí :

,,Počkejte , nemyslel jsem tohle - myslel jsem krabici.."

,,No počkejte , ale v tý je 100 krabiček , to je 300 kusů ! "

,,To já přece vím.."

,,No tak to tady ani nemám , je tu jedna rozdělaná a z té tak 50 krabiček chybí , tak si ji vezmete ? "

,,No co mám s váma dělat - ale zkazila jste mi celej víkend .."

Přijde chlapík do drogerie a povídá :

,,Chtěl bych celou bednu prezervativů.."

Slečna mu ji prodá , on s tou krabicí praští o zem a vztekle po ní dupe a skáče...

,,Pane , prosím vás , co to děláte , vždyť to stálo tolik peněz ? "

A chlápek jí jen odsekne :

,,O to se nestarejte - ale stejně takhle jsem loni skončil s kouřením ! "

68 rucuk rucuk | E-mail | 31. prosince 2009 v 15:03 | Reagovat

66-dědek- to je dobrýýýýýýýý....ale , myslím, že nereálnýýýýý.

69 rucuk rucuk | E-mail | 31. prosince 2009 v 15:04 | Reagovat

67-honza+1- Já myslela, že ho zklamaly, ty prezervativy, proto...

Jo a ten první určitě kecal O-)))

70 rucuk rucuk | E-mail | 31. prosince 2009 v 15:09 | Reagovat

Něco nevinného: Prozdradil se. Stalo se v průběhu zkoušek posluchačů IV. ročníku mediciny a examinátorem byl profesor, bývalý přednosta Ústavu nukleární medicíny, radiodiagnostiky a radioterapie. Jeden ze studentů, když k němu přisedl a měl začít odpovídat na jednu ze tří vytažených otázek, se na něj nevinně podíval a důvěrně se ho zeptal:,, A co vy vlastně zkoušíte?"

71 rucuk rucuk | E-mail | 31. prosince 2009 v 17:10 | Reagovat

Tak tu poslední ukázku: Charakter.

U profesora Borovanského přisedal při rigorózu asistent medik Král. Při zkoušce byla zmínka o ježkovi, neboť pražská anatomická škola vyučuje i stručná fakta z fylogeneze a ontogeneze, tedy i ze srovnávací anatomie obratlovců.Profesor děl medikovi: Král, měl byste se věnovat studiu anatomie ježka. Je to starobylý savec, který se za posledních 70 milionů let nijak podstatně nezměnil," Král uznale podotkl: ,,Pane profesore, to je tedy charakter!"

Jen dodatek- nebylo by takových neměnných charakterů v životě někdy třeba- tedy kdyby byly dobré...

72 rucuk rucuk | E-mail | 31. prosince 2009 v 20:59 | Reagovat

U té 70- Má být Prozradil se...

73 Pavlína Pavlína | E-mail | 31. prosince 2009 v 21:31 | Reagovat

Vždycky, když mi zbyde nějaké jídlo od oběda, o kterém vím, že už ho nikdo nebude, anebo by ho pro nás už bylo málo, přidám do hrnce granule pro mé dva psy a nechám "pochutiny" v hrnci na kamnech chvíli nasáknout do granulí a promíchávám je naběračkou. Tak jsem to taky jednou krásně namíchala s koprovou omáčkou, náš Beneček (briard/německý ovčák - miláček) miloval koprovku.

Byla jsem celkem unavená, udělala jsem si kafe, na chvíli sedla k televizi...

Vzbudil mě až manžel ráno ve tři hodiny, když přišel ze šichty, že co spím v obýváku, máme své postele, ne? Jak jsme šli do ložnice, tak se na mě vyčítavě podíval a dost rázně mi vysvětlil, že takové blafy ale příště  opravdu jíst nebude!!! Nechápavě jsem se na něj dívala a pak jsem dostala takový záchvat smíchu... V kuchyni, kde si po příchodu z práce ani nerozsvítil, šel popaměti - jsem mu tu mňamku ukázala. Sežral - syčák - půl hrnce z naběračky - granulí s koprulou.

74 Pavlína Pavlína | E-mail | 31. prosince 2009 v 21:51 | Reagovat

Zhruba před 20-ti lety moje spolupracovnice z Lázní Priessnitz přesedala v Jeseníku na další spoj nahoru do lázní a vyprávěla, že zaspala a tak tak stihla ve "Zlatých" spoj do práce a jí je strasné vedro a v autobuse bylo plno a k zalknutí... Nasedly jsme do dalšího autobusu a ten už byl také spíš poloplný, než poloprázdný a jak platila u řidiče, už si svlékala kabát...

Pod ním měla krásnou, jemně růžovou průsvitnou noční košilku, která sotva zakryla zadeček a samozřejmě také - kdo by se přes noc dusil ve spodním prádle :)))

75 rucuk rucuk | E-mail | 31. prosince 2009 v 23:24 | Reagovat

73,74-Pavlína- dobré- lepší než v televizi. Ale jinak mu po té koprovce nic nebylo ne? Jak jsem četla o obsahu levných párků je prý to stejné jako v granulích pro psy a kočky, ale na rozdíl od nich v těch párcích nejsou přidány vitamíny.

76 Pavlína Pavlína | E-mail | 1. ledna 2010 v 14:45 | Reagovat

No, člověk nikdy neví, kupované párky a salámy už nejím snad 25 let, jen ty, co si udělám doma, nebo se dělají v rodině. A co je v granulích? Ví jen pánbůh a výrobce. Každopádně ale manžel na druhý den ani nesnídal a neobědval, což je u něj neobvyklé. Buď měl strach, nebo byla mňamka velmi sytá :)))) Ale takovýchto příhod se u nás děje...Nevím, jestli je to rozmazlování, ale psi i kočky mají u nás stále plné misky, V jedné granule, v druhé vodu, v další zbytky, atd., vždy si vyberou, co chtějí a pak nežebrají a kupodivu nehltají a nepřežírají se. Kočkám jsem koupila plechovku nějakého masa a jelikož měly misky plné, přendala jsem obsah do misky, kterou používám v kuchyni. Nechala jsem jim to na kuchyňce, dám jim to později.Teda, musím říci, že plechovka masa ve vl. šťávě pro lidi se nedá vůní ani vzhledem ani zdaleka porovnat. Pro lidi samé šlachy a leckdy žluklá vůně.

Zabrala jsem se do úklidu skříní v ložnici, manžel přišel z ryb a dcerka od kamarádky. Zařvala jsem, jestli chtějí jíst, že hned přijdu a oni že si něco najdou.

Když jsem pak přišla do kuchyně a oni před sebou měli misku a obsah plechovky si mazali na chleba, obkládali si ho cibulí a strašně jim šmakovalo, neměla jsem srdce jim to zakázat, natožpak jim to říct.

Na druhý den šla dcerka vynést koš a viděla tam prázdnou plechovku, hned se mě ptala, jestli kočkám chutnalo. Pochopila i beze slov, stačilo se jí podívat se na můj výraz.

77 rucuk rucuk | E-mail | 1. ledna 2010 v 19:34 | Reagovat

76-Pavlína, předpokládám, že jim nic nebylo. Také to tak u nás je. Jen jsem si všimla, že ze žluté misky se stejným obsahem- granulemi- žerou raději, jen když Mudla obsadí tu žlutou, jde Mufík k vedlejší modré. Tak nevím, na vlhkou stravu používám bílé misky, které byly kdysi zakoupeny s červenými pokličkami, na které se miska dala postavit a byl z ní pohár na pudink. Dlouho překážely kdesi v krabici a teď jsou dobré, mají rovné dno a pevnou UH.

78 Pavlína Pavlína | E-mail | 2. ledna 2010 v 12:05 | Reagovat

Přežili to, člověk nikdy neví, z čeho ztloustne. Sranda byla, když měl jít manžel po předloňském úraze opět do práce a koukal do čeho všeho to ztloustl (oblečení - 18 kg navíc) a prskal na mě, že za to můžu já, dělám z něj prý schválně mutanta, to má prý z toho kočičího žrádla co chudák musí jíst :)))

Teď se dívá na to, co píšu a zase prská, že jak tímhle jídlem budu přikrmovat Honzíka, budou ho muset do roka a do dne vozit v dvoukoláku, místo v kočárku :)))))

79 rucuk rucuk | E-mail | 2. ledna 2010 v 22:41 | Reagovat

78-Pavlína- U vás tedy musí být veselo. S tím přikrmováním to opravdu nepřehánějte. Sunar opravdu děti dost vykrmuje, ale to je zpomaleným trávením. Nejstarší syn nebyl žádný tlouštík, ale rostl pěkně, takže na návštěvě u babičky nikdo nevěřil, že je mu teprve 1,5 roku, spíš vypadal na 2 roky. On byl vždycky rozumbrada -ostatně ti druzí také- ale  patřil vždy mezi vyšší vrstevníky. Po mně to asi nemá. U otce byl vždycky jeden z rodiny vytažený do výšky a druzí střední postavy.

80 rucuk rucuk | E-mail | 2. ledna 2010 v 22:43 | Reagovat

Jo a kdyby muž ubíral, zase by vám vyčítal, že ho špatně živíte. To si nevyberete. Máte mu říci - dobrý kohout netloustne (i když hodně zobe) a bude mít vítr z plachet :-))))

81 rucuk rucuk | E-mail | 2. ledna 2010 v 23:50 | Reagovat

Pavlíno, je známá dobrá dieta. Když je hlad, sníst kolečko mrkve.

Doktor to poradil jedné obézní ženě. Po čase k němu přišla a stěžovala si, že jí to nepomáhá. A jíte to kolečko mrkve, když máte hlad? Jo, pane doktore, ráno, v poledne, ale večer už ho do sebe nedostanu. Kolečko nemáme jen takový menší trakař a muž mi tu mrkev  nestačí vozit....

82 Pavlí­na Pavlí­na | E-mail | 3. ledna 2010 v 0:39 | Reagovat

Super dieta :)

A máte pravdu, veselo u nás je, no, vydat paměti, byl by to bestseler. Alespoň máme trošku okořeněný život. Dobrou noc přeji, jdu se ještě učit, mám před zkouškama :)))

83 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 3. ledna 2010 v 15:30 | Reagovat

Dobrý den, už jsem tady dlouho nebyl.

Přidám jeden. Porodník, prof. Rubeška dost těžce nesl, že jeho obor byl podceňovaný. Studentům to dával, jak se říká sežrat.

V posluchárně předváděl porod na figurině "Emanovi". V leže na stole s horní polovinou "těla" zakrytého nízkou zástěnou, kde prof. manipuloval s panenkou do porodního kanálu, v poloze koncem pánevním. Student se potil a nevěděl, jak pokračovat. Prof. "člověče dělejte, voda je pryč, dítě je přiškrcené a vy nereagujete"! Mladík tedy chytil  nožičky a tahá za ně. Prof. drží panenku, pozoruje před zástěnu adepta porodnictví a pohání ho. "Tak co uděláte, dítě se dusí, matka je vysílená, je to na vás"? Chlapík tahá už značnou silou ( "Eman" je obvazy připevněn ke stolu ) až se stůl pohybuje a - nic. "K sakru, vy nevíte, co máte dělat"? Medik už stojí na jedné noze druhým kolenem opřen o hranu stolu, zatáhne, prof. Rubeška strčí do panenky a medik letí na zadek do zpětného kotoulu a panenku praští o zem. Prof. stojí nad ním s poznámkou, "vy ste trojnásobný vrah, všichni si ho prohlédněte. Novorozeně zabil, matce způsobil smrtelnou trhlinu hráze třetího stupně a otec se po této zprávě oběsil".

84 rucuk rucuk | E-mail | 3. ledna 2010 v 22:54 | Reagovat

83- nar.soc.- Jak je vidět i páni profesoři jsou zlomyslní- tedy občas a asi jen při výuce.

Jen povídejte, určitě máte takových příhod více. Může to být myšleno i jako vtip, ale nejlepší vtipy jak známo, píše sám život.

85 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 4. ledna 2010 v 11:44 | Reagovat

84 rucuk

Moje žena byla prof. Rubeškou, jako prvorodička ošetřována. Obracel jí kluka v děloze, aby měl vhodnou porodní polohu. Po několika návštvěvách a zvláštních masážních postupech byl kluk obrácen s upozorněním, že musí rodit v porodnici, protože bude mít kluk pupeční šňůru kolem krku. S tímto nálezem ji přijali do porodnice v Praze u Apolináře, byl u ní stále doktor a "klukovi" je dnes 52 let.

Ta historka, je z knížky Medicina v županu ( soubor historek z lék, prostředí vyznívajících humorně ).

86 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 4. ledna 2010 v 12:38 | Reagovat

Jiná z kliniky prof. Thomajera.

Po lékařské vizitě se rozhodovalo, jakou terapii použít pro pacienta s rakovinovým nálezem. Internista Thomajer byl opatrný pán, ale jeho nejmladší sekundář prohlásil o chirurgickém řešení, "pane profesore, já bych se toho nebál".

Pane kolego, řekl prof. Thomajer, v Indonezii mají přísloví "mladé tele se nebojí ani tygra, já jsem tele staré, já se tygra bojím".

87 rucuk rucuk | E-mail | 4. ledna 2010 v 22:07 | Reagovat

Aby to nebylo jen o lékařích. Už jste si někdy místo  normálního mléka nalili kyšku? Když ty láhve byly stejné, stály v chladničce vedle sebe... Kávu jsem vylila za velkého lání  ,,někam" a vařila novou. To je tak, když posloucháte a ,,mrkáte se" při práci na televizi.

88 rucuk rucuk | E-mail | 4. ledna 2010 v 22:14 | Reagovat

Nedávno jsem zažila opravdový trapas. Přišla jsem popřát jednomu zachovalému 75 átníkovi, neohlášená. Přivítal mě ve dveřích s manželkou v županu, což mě zarazilo v 17,30 hod., ale on jej měl jen přehozený přes kalhoty a košili kvůli teplu. Přišel zvenku a tak se jen ohříval. To ale není trapas, tomu jsme se jen zasmáli, ale já se samozřejmě ze zvyku vyzula z botů, protože bylo venku tehdy sychravo, mokro a ,,kuk" z nových ponožek mi vykoukl palec. Čerstvě ostříhaný nezabroušený nehet udělal své. Tak tam hezky svítil a já se tak styděla!!! Ale bavili jsme se  možná i díky těm ,,událostem" pěkně, vesele , uvolněně skoro 2 hodiny. Vzpomínky na mládí, alotria, studia a pod.

89 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 6. ledna 2010 v 13:47 | Reagovat

88 rucuk

Co se může stát to se stane a co se stát nemůže, to stane také ( Murphyho pořekadlo ).

Loni vandrovala po netu fotografie Paula Wolfowitze ( pověřeného vyslance pres. Bushe ), jak stojí ve fusaklích v nějaké arabské mešitě a oba palce na nohou včetně prvního článku zíraly žabí perspektivou na přítomné. Komentátor vyslovil bonmot, že je to náznak praktické módy, v době globálního oteplování. Z toho vidíte, že jiný kraj jiný mrav.

90 rucuk rucuk | E-mail | 6. ledna 2010 v 17:15 | Reagovat

89-nar soc. Jedině mě utěšuje, že to nebylo u mého muže, protože by někdo pomluvil mě, že se o něj nestarám. Tak jak nerada žehlím, tak naopak ráda a dobře štepuju ponožky. Sice je to potřeba jen na ,,domácích", ,,ven" se  raději nenosí, protože člověk nikdy neví, kde to praskne většinou vedle toho štepování, ale  jsou.

91 rucuk rucuk | E-mail | 6. ledna 2010 v 22:34 | Reagovat

Jak je vidět, buď lidé nemají žádné trapásky či humorné příběhy,  nebo se s nimi nechtějí ,,chlubit". Po delší době už není nic tak horké a nepříjemné, jak se z počátku zdá.

92 velká voda velká voda | E-mail | 8. ledna 2010 v 13:55 | Reagovat

Jen jsem si vzpomněla - ke vtipu o kolečku mrkve - na "úskalí" receptů: Budeme krájet tři dny staré rohlíky... To bude asi nějaký omyl! Já krájel půl dne a měl jsem plnou vanu! :-(

93 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 8. ledna 2010 v 21:47 | Reagovat

Přijde chlapík do psího útulku a Srstka se ho ptá, jakého psa byste chtěl, svalnatýho, aby stačil pro čtyři chlapy.

94 rucuk rucuk | E-mail | 9. ledna 2010 v 15:38 | Reagovat

S tou mrkví je více vtipů. Jeden muž měl hodně dětí, doktor mu doporučil jíst hodně mrkve. Jedl, jedl, zase bylo dítě. Doktor se ho ptá, jedl jste mrkev? Jo, jedl každý den. A souložil jste? To ano. No vídíte, to nesmíte..

95 rucuk rucuk | E-mail | 10. ledna 2010 v 11:44 | Reagovat

Mám jeden takový vtip, přečtěte si ho po 22 hodině, ano?

Žena se chlubí kamarádkám v práci: To tedy včera bylo s mužem něco:. 3 hodiny předehra, 2 hodiny milování a ještě 1 hodina povídání.

Její muž otráveně sděluje kolegům v práci: Kruci, to byl zase jednou večer: 3 hodiny se mi nepostavil, 2 hodiny mi trvalo než jsem byl hotový a ještě jsem 1 hodinu nemohl usnout...

96 GARGAMEL GARGAMEL | 10. ledna 2010 v 18:29 | Reagovat

Tak už vás všechny mám!Tady se tomydlí samé vtipy a já čumím na osloviny.Tak a musím se začlenit.Jeden mravně nemravný,tady se to valí tak já přiložím poleno.Jedna mladá dívenka napudrovaná ale v jádru chytrá si sedla v starém činžáku na kandelábr schodiště a jela do přízemí točivým schodištěm.Jak dojela dolů,tak měla také lodičky a ty jak je známo se neobejdou  bez kraválu.Dopadla na dlažbu až se otřepal barák.Tak se naučila to dělat pro pohodlnost napořád.Mrzutej domovník infarktovej to už nechtěl trpět a po několikátém upozornění aby chodila jak člověk,tak se naštval a dole do zábradlí fláknul dva dvoustováky hřebíky...Nemusím vysvětlovat,co následovalo.Mladá si ji rozflákla na trojnásobek .Letěla na kliniku a hned jako akutní ji vzali na šití.Takový solidní postarší čtyřicátník doktor se jí na to mrknul a říká."No to je ale hrůza,to je tutově na šití,tak mi milostivá ale zdělte,jak to ponechat,aby to bylo v pohodě na přijatelnou míru.Nladá se dost červenala a nevěděla jak mu to má naznačit,když tak na tu noru koukal,tak řekla-pane doktore no ehmmm...já nevím ...no nechte to asi tak velké jak to má třeba vaše manželka.Doktor na ni vyvalil voči a říká-Tak říkáte ,nechat to tak velké jak to má má paní?Tak praštil těma fidlátkama a říká-Madam tak to se běžte tak zetřikráte sklouznout po tom vašem kandlu.!!!Tak doufám,že jsem nenaštval?Gargamelík.Mám jich na skladě tak 300-minimálně,musel bych na ně založit svůj blog a pak se bát,že se z nich někdo vykotí do penálu.Tak další zase příště,abych neblokoval další vtipálky.Papá.GGGGG.

97 GARGAMEL GARGAMEL | 10. ledna 2010 v 18:39 | Reagovat

Doufám že se nezlobí autor-Růženka ze Zábřeha že se jí tady roztahuji na jejím blogu?Doufám ale že to zas tak moc vulgární nebylo,dá se to přežít.To mám na skladě daleko víc feferonových a děsných vtipků,asy se do toho pustím,pokud mi dáte souhlas,váž blog tak okořenit,to si mohu dovolit jen se svolením autora,tak zatím čekám,co mi napíše.Moc všechny zdravím i ty co jsou mi novější,budu se těšit na pokračování ale popojedeme na čerstvější stránky,tam to nějak drhne-málo humoru.Gargamel.

98 rucuk rucuk | E-mail | 10. ledna 2010 v 21:03 | Reagovat

97-GARGAMEL- vůbec se nezlobím, jen klidně lidi bavte, na to ty různé blogy jsou a tento může být nejen na příběhy skutečné, ale i na vtipy. Je to obraz lidského života. Zrovna podobný, jen poněkud  zkrácený jsem psala jinde a doufám, že mě tam nepovažují za sprostěnu. To je zdejší výraz (krásný podle mě) pro ženu uvolněných mravů- spíše mluvou než činy.

99 rucuk rucuk | E-mail | 16. ledna 2010 v 20:59 | Reagovat

Nějak se nám sem Gargamel s vtipy nehrne a to je škoda. Jinde se sice také dá zasmát, ale pokud někdo slíbí vtipné čtení???? Jsem ženská zvědavá a ráda se směji, pokud je čemu...

100 rucuk rucuk | E-mail | 20. ledna 2010 v 10:30 | Reagovat

Už se vám někdy stalo, že jste vyběhli z domu v papučích? Určitě mnohokrát lidem různým, ale mě se kdysi, když se ještě nosily více sukně a já, postavy malé, kulaté jsem se vyhýbala kalhotám dlouhým, jsem pod sukni nosila takovou kalhotovou kombinu- nebo kombiné, je správně. Jen do pasu, znáte-li to. Bylo to v létě, já jsem na sebe hodila halenku, obula sandály, popadla tašku a běžela ze schodů z 2. patra. Když už jsem byla ze dveří venku a zahýbala na  hlavní chodník, potkala jsem sousedku z vedlejšího vchodu. Podívala se na mě, tajíc smích a zeptala se, kde jsem koupila tak pěknou kalhotovou sukýnku, lehoučkou. Prý mi v ní nebude určitě horko. Tak to tedy byl úprk domů. Ta sukýnka byla trikotýnová, sice černá, ale spodnička.  Ta horní zůstala na židli, připravená.  V duchu jsem sousedce poděkovala, že nebyla zlomyslná a nenechala mě jít do práce ve spodničce. Při každém potkání se na mě velice mile a pobaveně ještě dlouho usmívala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx