Stužkonoska modrá- úryvek z Věstníku B-J.

13. listopadu 2009 v 16:33 | Ruža z Moravy |  Z historie života
věstník
Výňatek z článku o Petru Bezručovi ve Věstníku
Bezkydy-Jeseníky.(M)

Rozměrná báseň vznikla 22. srpna 1930 v Brance u Opavy.
Má název Stužkonoska modrá a vyšla v krásné bibliofilské úpravě v 500 prodejných a 100 ks neprodejných výtiscích v Brně.
Nemá jméno básníkovo, ale kdo by nepoznal rázem, čí je to tichá vzpomínka a hořká žaloba? Básník si vyvolává vzpomínku na mládí, kdy sbíral motýly. Měl jich hodně různých exemplářů, jen jeden mu stále unikal: stužkonoska modrá.


Teprve ve svých 63 letech ji jednou za slunného léta uviděl na jasanu. Zasvitla mu modrá páska na dolním křídle. Přece uviděl stužkonosku modrou.....
A básníku v té chvíli proletěl hlavou celý život, mládí, první vzněty, studijní roky v Praze, básnické opojení, těžké roky nesvobody a bezejmenného stesku v Brně, znovu procítil útrapy světové války i své věznění.
Jeho verše do té doby klidné, úsměvné, mocně se rozhořívají a vybuchují ve stesk i prudký hněv, jímž obrací se proti pražské bezstarostnosti a proti zlořádům popřevratového života. Je to žaloba, které se může vším právem odvážit básník té síly a významu.

Surové ruce postih jsem, jak bezkydský lid ve tvář bijí,
lucernu rudou nadzvih jsem, bych zachytil zem v agonii,
vlast rozpůlenou viděl jsem, ale ne zlou pravicí vraha,
než lhostejností, úsměchem, jak vládnoucí to umí Praha,
i slezské chyše zhaslý dým v otrocké byrokratů snaze,
by země dávným jménem svým čin zlý nevzpomínala Praze,
dělníky viděl bez roboty, bez groše smutně cestou jdoucí,
stran vůdce, ministry, faloty, z trojího žoldu bohatnoucí,
dým mlhu, slzy s úsměvem, lán lnu v Chuchelné modravého,
i stužkonosku viděl jsem v jeseni žití svého.

Je to krásný dar, který posílá básník ,,v jeseni pozdní", ale tak trpký, tak bolestný.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 13. listopadu 2009 v 17:31 | Reagovat

Není mi jasné slovo,, faloty"- kdo to byl- neví to někdo?

2 caracola caracola | 13. listopadu 2009 v 18:05 | Reagovat

Falot je z francouzštiny a znamená něco jako lampu,nebo svítilnu.To ve tvaru podstného jména. Pokud je slovo použito jako přídavné jméno znamená směšnost.

3 caracola caracola | 13. listopadu 2009 v 18:07 | Reagovat

Tak si myslím,že dnes by měl pan Bezruč také o čem psát.Témat by našel spoustu.

4 rucuk rucuk | E-mail | 13. listopadu 2009 v 18:38 | Reagovat

3-caracola- díky. To tedy spíš myslel posměšné pojmenování- něco jako lampář, světlonoš, ne? No s ohledem na to, že je to téměř 80 let stará báseň, toho aktuálního je tam dost...

5 Glosbloger Glosbloger | 13. listopadu 2009 v 23:50 | Reagovat

Toho se básník nenadál, jak aktuální budou jeho verše po 80 letech. Něco to o českém národě vypovídá.

6 old+boy old+boy | E-mail | 14. listopadu 2009 v 5:31 | Reagovat

Pravidelně sleduji tyto výpovědi o věcech, které stojí za zamyšlení a taky se zamýšlím. Možná až moc.

7 rucuk rucuk | E-mail | 14. listopadu 2009 v 10:21 | Reagovat

6-old+boy- věřte, že při listování a čtení Věstníku žasnu, jak určité problémy i zážitky popisované jsou aktuální. Lidé měli možná méně technických vymožeností, ale normální život šel skoro stejně. Také jsem si všimla, že díky čtení té knihy - vlastně svazku- používám stále více slovních obratů i ve svém psaní v blogu a musím to kolikrát opravovat, abych nepsala češtinou té doby.O)))

8 Kunc Kunc | 16. listopadu 2009 v 18:14 | Reagovat

Pražáci se holt jen tak nezmění ani po letech. U nás jsou tak oblíbeni, jak říká jeden můj kolega, že jak se ho pražoun zeptá na cestu, hned ho pošle na druhou stranu.

9 rucuk rucuk | E-mail | 16. listopadu 2009 v 20:26 | Reagovat

8-Kunc- a co ti přistěhovaní, nenačichnou pražáctvím? Jako by tak trochu pohrdali ,,návštěvníky"- tedy nevím, snad je to jen takový pocit těch navštěvujících, turistů - tedy našich, cizí jsou asi vítanější.  Snad by se ale mělo už změnit to chování lidí z různých míst republiky, více tolerance, vážnosti, příjemného chování navzájem. Nedělala bych mezi lidmi takové rozdíly. Existují jen lidé příliš namyšlení (nevím na co), musíme tam všichni. Nikdy člověk neví s kým se kde sejde, měl by se ke každému chovat maximálně slušně, ale ne podlézavě.  To tak hned mezi lidmi nebude, protože existuje jedna hrozná vlastnost lidí- závist, která plodí nedobré chování i činy.

10 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 16. listopadu 2009 v 22:46 | Reagovat

Moje matka používala slovo falut pro neupřímného a podlého člověka = udavače.

11 rucuk rucuk | E-mail | 16. listopadu 2009 v 22:57 | Reagovat

2-caracola, opravdu podle slovníku  falot= svítilna- dalo by se tedy přeneseně říci-  něco  vpředu (světlonoši) předáci, ,,vyvolení", poslanci, ne?

12 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 17. listopadu 2009 v 12:50 | Reagovat

11 rucuk

Slezský Bard má ve verších už rudou svítilnu.

Takže se důvodně domnívám, že ani tehdy nebyli předáci a ministři posuzováni jinak než,  jako neupřímní faloti = faluti.

13 rucuk rucuk | E-mail | 17. listopadu 2009 v 13:59 | Reagovat

12-nar.soc.- neupřímnost, faleš jsou obvykle vidět i bez svítilny ,,rudé", táhnou se všemi staletími bez rozdílu  vlád. Kdybych měla k dispozici svázaný Smích republiky (z období stejného jako Věstník turistů) divili byste se jak pdobnými problémy ve společnosti se zabýval. Škoda, že při likvidaci pozůstalosti někam zmizel.

14 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 24. listopadu 2009 v 20:52 | Reagovat

Před časem, se v kavárničce řešila předpověď na zimu.

Uvedl jsem, že když jsou po 15.11. aktivní dešťovky v běžné ornici, bude zima mírná.  Rýpal jsem v zahradě, půda je vlhká  a  dešťovky jsou dosud aktivní ( je teplá půda asi 7 - 8C v hloubce 25 cm ).

Dešťovky se zahloubí a sbalí za sucha, protože suchá půda rychle chladne. Naopak provlhlá půda stabilizuje teplotu  a umožňuje dešťovkám aktivitu až do + 4C.

Dešťovky jsou i v hloubce jen 15cm a to věští ještě 15 dní poměrně teplo. Zatím je "Kateřina na blátě" a Boží narození by mělo být na ledě.

Z toho ze všeho mně vychází, že u nás bude zima mírná nejméně do 15. ledna, pak je třeba předpověď zpřesnit podle situace, která bude ( prý na Hromnice, musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout ). Jenže to přísloví je staré, ještě z doby Juliánského kalendáře. Podle dnešního kalendáře se to "vrznutí" posouvá o 10 dní t.j. na 14. únor.

15 rucuk rucuk | E-mail | 25. listopadu 2009 v 20:11 | Reagovat

14-nar.soc. Jéje, to se nemusíme tak balit. Zase si asi půda neodpočine, že? Všechno má své plusy i minusy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx