Psáno ve věstníku Bezkydy-Jeseníky.III.

9. září 2009 v 15:20 | Ruža z Moravy |  Z historie života


Jak jsem slíbila, chtěla bych vás na ukázkách z uvedeného věstníku informovat, co tížilo či těšilo lidi před téměř 80 lety v tomto čase podzimním.


věstník
Žebrání v horách počíná býti kamenem úrazu.
Ne starci a chudáci, ale děti! Děti, které neumí ani mluviti, stojí u cesty a žebroní o halíř, korunu, bonbony atd. a turisté většinou dávají a zapomínají, že tím podporují zlo. Podívejte se na ta políčka u chalupy,na ty krávy a kozy - možná, že jsou to děti podruhů, kteří nežijí v přepychu - ale nejsou bez chleba a mléka a přece žebrají.
Páni učitelé to zapovídají, protože znají nejlépe poměry v kraji a rodiče to trpí, ba dokonce posílají děti turistům vstříc a pozorují, jak to dopadne. A turisté opět dávají.Dávají také ve městě těm chudákům, jejichž otec chodí od závodu k závodu a prosí o práci? Dávají těm dětem, které nejedly celý den chleba a nemohly se napít mléka?
Dávejte chudákům, ale dětem- těm aspoň peněz nedávejte a nenechejte je žebrati- je to zlozvyk a pro Bezkydy špatný obraz a to tím spíše, že těch žebrajících míst je jen několik, ačkoliv v jiných osadách a u jiných chaloupek není většího blahobytu než u těch, kde stojí u každé cesty houfy dětí.
Křešín chaloupka



Inseráty: (na ukázku)
inzeráty z věstníku
inzeráty z Věstníku












A další opsaný:



Nejezděte do Bezkyd, dokud jste si nekoupili oficielního

PRŮVODCE PO BEZKYDÁCH,
jejž vydali štkpt. Riegler a Turistická župa Těšínská.

Jediný spolehlivý podrobný průvodce celými Bezkydami, s barevnou mapou značených turistických cest. Žádejte u svého knihkupce nebo přímo u Turistické župy Těšínské v Orlové. Cena Kč 17.50, 400 stran.



Dle dobrozdání předních sportovců jest nejlepším
TLUMOK ,,MONT BLANC,,s rákosovou podpěrou- Československý patent č. 8662, pravý ideál lyžařů.
Jeho výhody: Nekymácí se, jest jediným, který nepřiléhá na záda, čímž zamezuje pocení zad a chrání před nachlazením, váhu břemene na bedrách zmirňuje. Jest lehký a nepromokavý. K dostání ve všech sportovních závodech.





Pro dnešek bych měla přidat něco z historie: trochu zkrácený článek A.Podroužka o tom, jak vznikl název ,,Bezručův pramen."


Návštěvníci krásných promenád lesních na Ondřejníku jistě dobře znají zdroj svěží čisté horské vody, tvořící začátky ,,Ondřejnice." Nachází se na západním svahu vrchu Ondřejníku.
V dobách, kdy začal odbor KSČT v Mor. Ostravě stavěti na Ondřejníku svou první klubovní útulnu v Bezkydách , se jinak tomuto prameni neříkalo než ,,U koryta".
V týchž letech začal Herbenův ,,Čas" otiskovati básně, tehda ještě neznámého slezského barda, podepsané pseudonymem ,,Petr Bezruč", které v kraji bezkydském a u lidu, jehož povaha i osudy byly hlavním podnětem Slezských písní, vzbudily velké nadšení, jako žádné jiné básně předtím.
Nosil jsem tehda často čísla ,,Času" sebou do hor a také jednou u tohoto pramene, recitoval jsem svým přátelům turistům právě otisknuté básně o Ondrášovi a Lysé Hoře.
Lysá hora

Nadšeni slovy neznámého bezkydského poety, ujednali jsme, že nazveme jeho jménem tento pramen. Náhoda chtěla, že brzy nato požádal mne učitel Jar. Kozel, autor prvního českého Průvodce po Bezkydách, abych popis Ondřejníka a chaty na něm zbudované v Průvodci prohlédl a příp. opravil. Použil jsem této příležitosti a zaměnil jsem v něm dřívější, neestetický název ,, U koryta" za ,,Bezručův pramen".

Tento název se za dobu 20 let ujal tak, že i tamní domorodci si naň zvykli a neříkají dnes jinak, než u ,,Bezručova pramene".

Mistr Bezruč jistě nám promine, že jsme tak učinili bez jeho svolení - byl tehda tím ještě neznámým, ale všemi zbožňovaným naším básníkem krás bezkydského kraje a jistě jeho nejlepším znalcem.
Zasloužil si tudíž plně této pocty.



Převzato v původní podobě i pravopisu( kromě ilustrací)

.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Přemysl Čech Přemysl Čech | E-mail | 9. září 2009 v 19:17 | Reagovat

Bezvadný plakát, Panic prodává železo a semena...

2 rucuk rucuk | E-mail | 9. září 2009 v 19:23 | Reagovat

Přemysle, vy máte postřeh!  Vybrala jsem to spíše kvůli té kombinaci - železo, barvy, semena, teprve teď mi došlo co myslíte vy O))))))

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 10. září 2009 v 9:16 | Reagovat

Jednu o panicovi.

Seznámila se pohledná slečna: Když došlo na věc byla uvědoměna, slečno já jsem ještě panic. Ježišmarjá, zase panic.

4 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2009 v 9:19 | Reagovat

3- nar.soc.- Kdo to má pořád zaučovat, že??O))))

5 caracola caracola | 10. září 2009 v 12:37 | Reagovat

Sláva.Dětičky měly chleba a mléko. A o jakých chudácích ve městech se to mluví ? Vždyť přeci první republika byl bezbřehý ráj a blahobyt. Asi článek psal nějaký ktyptokomunista. Fuj.

6 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2009 v 13:39 | Reagovat

5-caracola, nooo, to snad nikdo nemůže tvrdit. Přece byla krize a skončila vlastně II. světovou válkou. Vím, že jste to myslel ironicky, ale v redakční radě byli vesměs doktoři, profesoři, živnostníci,učitelé a pod. Pochybuji, že tam byl vůbec nějaký tehdejší komunista. Zrovna jsem zde našla zprávu o volbě představenstva v našem Zábřeze a jsou tam velmi známá jména, jejich potomky znám a některé z nich jsem jako děcko znala od našich. Pokud vím, ani jeden nebyl to, co říkáte. Jinde to bylo stejné, ten výběr. Asi podobně jako dnes , žeO)))

7 caracola caracola | 10. září 2009 v 14:54 | Reagovat

Jeden cynik řekl : Historie jsou příběhy,které se staly úplně jinak a byly sepsány lidmi,kteří u toho nebyli.Já se s tím ztotožňuji.Názor na dobu si člověk dělá dost unáhleně. Budeteli číst Moupasantova Miláčka bude názor takový a budeteli číst Zolovu Nanu,která je ze stejné doby ,bu názor makový. Prostě pro někoho fajn a pro jiného hrůza. A o tom jsou všechny hádky na blogách.

8 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2009 v 14:58 | Reagovat

7-caracolo, to není nic nového. Dějiny jsou sice jedny, ale záleží na tom, kdo je sděluje. Podle mého muže je to stejně snůška nepřesných výpovědí. Písemné mohou být úelově zkresleny, ba dokonce vymyšleny - viz Rukopisy zelenohorské a pod.  I Palackého dějiny byly psány v určitém duchu a z druhé strany mohly se události jevit jinak. To už my nezměníme. Jen ta krajina , budovy, města, vesnice zůstávají a každý je vidí ,,svýma očima".

9 Petr Kukal Petr Kukal | 10. září 2009 v 16:58 | Reagovat

Tak tohle je nádherný blog! Včetně diskuse :-)

10 rucuk rucuk | E-mail | 10. září 2009 v 18:39 | Reagovat

9-Petře, myslíte to vážně? Kdyby náhodou ano, tak díkO)))

11 Petr Kukal Petr Kukal | 11. září 2009 v 9:37 | Reagovat

[10] rucuk:

Jistěže vážně!

12 Kunc Kunc | 14. září 2009 v 19:18 | Reagovat

Dějiny se opakují. Včera na mě chtěl bezdomovec před samouškou přidat pětikorunu z vozíku na pivo. Jak budou jednou psát o naší době?

13 rucuk rucuk | E-mail | 15. září 2009 v 16:07 | Reagovat

12-Kunc- Jako o době plné politických i nepolitických hádek a kotrmelců, tunelování a rozkrádání. Na co byly vráceny budovy soukromníkům, kteří je většinou prodali, protože neměli na jejich udržování a poměrně dost jich dále chátrá. V každé vsi i městě jsou některé domy tak zdevastované, že by bylo lepší je zbořít a postavit nové- přišlo by to možná levněji. Škoda, protože jiné jsou zase mnohem pěknější.

Ten bezdomovec to určitě nepotřeboval na chleba nebo rohlík, že?

14 jiri jiri | 2. ledna 2014 v 10:46 | Reagovat

Dobry den, nevite, kdy doslo ke zmene pravopisu z BeZkydy na BeSkydy, popr. proc? Logicke je Z (bez kydu), mozna ke zmene doslo vlivem polstiny, nevim. Pozdravuji vsechny. J*

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 22:59 | Reagovat

[14]:Tak to bohužel nevím, ta kniha svázaných časopisů z té doby to neuvádí, možná by se to někde ve wikipedii našlo. Vyřídím pozdrav, případně.

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. dubna 2016 v 21:57 | Reagovat

[14]: (J. K.) Jméno Beskyd píší Pravidla českého pravopisu se s, a to už od samého počátku; psalo tak i jejich první vydání z r. 1902. A psal je tak už i Jungmannův slovník. Je proto ku podivu, že se stále ještě co chvíli shledáváme se psaním „Bezkydy“ a že tu a tam vznikají pochyby, jak se vlastně toto jméno píše. Vinu na tom má patrně mylná představa, že je to jméno složené z předpony bez- a nějakého podivného základu -kyd. Takový názor se totiž opravdu vyskytl: jméno Beskyd se vykládalo tak, že označuje hory bez lesa, bez „kydy“. Jenže tomuto výkladu schází důležitá podmínka, aby se z fantasie mohla stát aspoň pravděpodobnost, totiž důkaz, že slovo „kyda“ v tom významu vskutku existovalo nebo aspoň mohlo existovat. Proto lze věřit spíše těm jazykozpytcům, kteří tvrdí, že první slabika jména Beskydy nemá nic společného s předložkou bez, a pokoušejí se o výklad jiný. Nejlépe dnes vyhovuje názor, že je to jméno germánského původu a že jeho základ je ve výraze besked, které znamenalo „rozdělení, rozhraní“ (je z něho dnešní něm. Bescheid). Podle toho by Beskyd byl hora na rozhraní, hraniční hora. Zajímavý doklad k tomuto názoru podává Kottův slovník ze Slovenska: tam prý beskyd znamená „horu na hranici mezi dvěma vyššími, přes kterou se chodí“. —

Je tedy s podivem, že vydávaný časopis v r. 1930 používá jméno Bezkydy, že? ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx