Příběh Zory - 1.

4. září 2009 v 19:23 | Ruža z Moravy |  Moje povídky

Mladá učitelka Zora žila v Anglii již skoro celý rok. Za tu dobu se podívala domů jen o Vánocích a pak v týdnu, kdy měla ve škole volno a využila je k návštěvě rodičů. Na jejich výčitky , že ji málo vidí, odpovídala, že musí šetřit, protože se možná bude brzy vdávat a nechce být bez peněz. Nebylo to tak docela pravda, ale nechtěla zatěžovat rodiče svými starostmi.


Vzala si nějaké doučování žáků, aby vylepšila svůj příjem. Bylo dobré, že uměla nejen anglicky, ale i německy, italsky, trochu francouzsky. Dobrý základ z jazykových kurzů a talent jí pomohly.

Zora bydlela v jednopokojovém bytě ve starším domě. Nebyl drahý a byl poměrně blízko školy, kde učila v nižších třídách angličtinu a němčinu. Pokoj byl zařízený jednoduše a vkusně, malá kuchyňka a koupelna s WC doplňovaly její království. Zora byla spokojená s prací i bydlením. Volného času moc neměla, takže schůzky s Robertem nebyly tak časté.

Zora se dívala do zrcadla a přemýšlela o jejich vztahu. Zdálo se jí, že od určité doby se jí Robert vzdaluje. Asi před 4 měsíci ji jednou překvapil otázkou, zda je ještě panna. Zora sice slyšela, že v Itálii se požadovalo, aby nevěsta byla panna na rozdíl od muže, kterým bylo dovoleno mít více žen. To snad bylo už v minulých stoletích. Žijí s rodiči přece v Anglii již dost dlouho, Robert i jeho sourozenci se tam narodili, tak se jí tato otázka zdála dost úzkoprsá. Tak on ji proto šetří a oddaluje sblížení? Na jeho pověst svůdníka, o které věděla, je to dost divné.

Vzpomněla si na studium na vysoké škole, kdy po jedné zábavě na koleji skončila s jedním chlapcem v posteli a zachránila ji kamarádka, která se tam objevila a trvala na tom, aby ten kluk odešel, že chce jít spát. Sbalil se a opravdu odešel. Zoře se ten chlapec líbil, ale s ohledem na svoje plány do budoucna se nechtěla zavazovat. On za ní nějaký čas chodil, ale omrzelo ho ji přemlouvat a skončilo to.

Další vztahy neměla, až s Robertem a ten z neznámých důvodů na ni v tomto směru nenaléhal.Nepochlubil se jí svou vyléčenou pohlavní nemocí, kterou získal na dovolené v počátcích jejich známosti. Zoře skoro vadilo, že je tak nezkušená ve vztahu s mužem, na druhou stranu po Robertově dotazu tomu byla ráda a také mu to řekla. O epizodě na koleji mlčela, nic se tehdy nestalo, na co o tom tedy mluvit.

Další překvapení zažila, když se dověděla , že má Robert kromě vdané sestry ještě bratra. Jen způsob, kterým to zjistila, nebyl zrovna příjemný. Vyhledal ji totiž jednou po vyučování věrný obrázek Roberta, v mladším vydání. Představil se jí jako Paolo, o rok mladší bratr Roberta. V době Zořiny návštěvy rodiny nebyl doma a nikdo tehdy o něm nemluvil.

Byla překvapená jeho dost nepřátelským chováním. Pochopila ho po jeho sdělení, že z její známosti s Robertem asi nic nebude. Po více než půl roce to bylo zarážející. Důvodem prý je domluva rodičů s rodinou krajanů, také obchodníků, že by mohli spojit své firmy do většího celku, který by mohl konkurovat větším podnikatelům. Je v tom ale háček. V té druhé rodině mají dceru a obě rodiny by přivítaly, kdyby si Robert vzal dceru Máriu.
Zora zareagovala tak, že se zeptala, proč si ji nemůže vzít Paolo, když Robert už chodí s ní. Paolo jí řekl, že on má také dívku, kterou si chce za každou cenu vzít. Je to Angličanka a on by se mohl odstěhovat od rodičů , protože její otec pracuje v bance ve vedlejším městě a mají tam velký dům. Navíc by mu zajistil v bance místo. Paolo měl ekonomické vzdělání jako Robert.

Zora se dovtípila, že se Robertově rodině nezamlouvala. Hatila jim plány. Tak, teď to vlastně bylo na Robertovi, jak se zachová. Paolo ji navíc zapřísahal, aby o jeho návštěvě Robertovi nic neříkala, ve vlastním zájmu. Jinak si najde způsob, jak ji v očích Roberta zdiskreditovat a ona nic nenadělá a mohla by přijít i o zaměstnání ve škole. Má své známosti a ona je nakonec jen cizinka. Stejně si myslí, že si chce Roberta vzít, jen aby získala občanství a zároveň i majetek. To už Zora nechtěla poslouchat a doslova od Paola utekla.

Doma se rozplakala nad urážkami a vyhrůžkami , které musela vyslechnout. Přemýšlela, proč jí Robert řekl tak málo o své rodině a jejích plánech. Musel to přece vědět. Vzpomněla si na Ivu, šťastně provdanou, dokonce čerstvou maminku syna . Snad jí ona poradí. Delší dobu už ji nenavštívila a bude si muset co nejdříve s ní promluvit. Rodiče svými starostmi nebude zatěžovat, vylíčila jim přece svůj vztah s Robertem tak idylicky. Domnívali se, že se za něj v Anglii provdá.


Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 5. září 2009 v 20:22 | Reagovat

Autorce.

To co popisujete, je následek setkání lidí vychovaných v jiném společenském prostředí. Kapitalismus s otevřenou bránou k osobnímu uplatnění a zajištění, posunuje jednotlivé lidské konstanty do jiných poloh, než je v naší většinové společnosti zvykem. Partnerský vztah v Itálii asi zatěžuje stále přetrvávající morálka pro mladé ženy a mladé muže. Pokud se s tímto a neváhám říci svinstvem, neseznámí žena včas, kdy je naprosto svobodná a může nezávisle rozvažovat, není schopna ve vztahu adekvátně reagovat a udržet si úroveň osobnosti. Od chlápka Roberta měla vzít kramle, hned jak začal o panně. Co je mu do toho?  Jen máknutý vůl může rozvažovat takto. Svoboda dospělého člověka je nedělitelná.

Měl-li parnera, je pro aktuální stav důležité jen to, zda jsou předchozí vztahy bez závazků ukončeny.

2 rucuk rucuk | E-mail | 6. září 2009 v 13:17 | Reagovat

1- Ivane, když některé ženy jsou tak submisivní povahy, že na následky hned nepomyslí. Není řečeno, jak to dopadne,  nakonec i v Anglii jsou mnohdy jiné zvyky a názory na ženy. Jinak uvažuje žena vychovaná v rovnocenném partnerství, jinak ta, která od malička vidí, že mají muži určitá privilegia, byť už ne taková jako kdysi.  Je to také dáno povahami lidí a vztahem k rodičům.

3 hujo hujo | E-mail | 7. září 2009 v 13:50 | Reagovat

Kultury se nemají míchat, je to jiná mentalita a tyhle páry nikdy nedopadnou dobře. http://www.odsminus.cz/

4 Kunc Kunc | 14. září 2009 v 16:59 | Reagovat

Můj děda říká, že pokud se bere mlýn s pilou, nebo velkostatkem je to špatné. Ale i z toho někdy vzejde dobré manželství. A jak sleduji dnešní rozvodovost, tak si asi člověk nevybere co je lepší.

5 rucuk rucuk | E-mail | 26. září 2009 v 9:15 | Reagovat

4- Znám případy, kdy se brali mladí na přání rodičů. Znali se od malička, protože se rodiny stýkaly. On sice měl nějakou lásku na studiích, ale ta ho zklamala a nakonec při jednom návratu ze školy o prázdninách se mu ta jeho ,,budoucí" nějak zalíbila a tak později byla svatba. Spokojenost rodičů, nakonec dobré manželství. Je fakt, že rodiče nijak netlačili ,,na pilu", jen se rodiny přátelily a občas nenápadně sdělovaly , co se u nich děje, co dcera, co syn. Nějak to z toho vyplynulo. Záleží spíše na povaze lidí a jak to čas vyřeší. Fakt je, že tolik rozvodů nebylo, ale spokojenosti v manželství asi také ne, zvláště když byly problémy třeba s pitím nebo panovačnou povahou muže nebo ženy.I

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx