.

Chtěla bych podpořit akci, kterou na svém blogu "rozjela" Kitty a to na téma článků různých blogerek a blogerů Věřte-nevěřte. Víte-li o nějakém zajímavém článku, který by se do této kategorie hodil ozvěte se na http://diviznacka.blog.cz/ nebo na její email, případně zprávu autorovi, které jsou u ní k dispozici. Tam se dovíte bližší. Je to možnost upozornit na zajímavé články blogu- klidně i svoje.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Derryl měl pravdu...

29. srpna 2009 v 15:49 | Ruža z Moravy |  zvířata a lidé
Je pošmourné odpoledne, bylo by co dělat, ale nějak se mi nechce. To dělá ten stupeň zátěže. Kočičky klidně spinkají, jako pravidelně každé odpoledne, když už poobracely vše vzhůru nohama a poněkud se unavily. Zalehnou na svá oblíbená místa, ochotněji než malé dítě a nemusíme je ani uspávat. Tak jsem si řekla, že napíši něco pro odlehčení.


Je to sice doména a také to lépe podává ve svém blogu Derryl - pán koček, ale snad to nikoho nezarmoutí. Také mě vlastně vyprovokovala vzpomínka na jednu diskuzi u jeho článku, samozřejmě o zvířátkách.
V diskuzi k článku pána koček- jak mu někdo začal říkat v komentářích- jsem se zmínila o dvou zachráněných koťatech, která máme na zkoušku a nevíme, jak to s nimi dopadne, které si vybereme. Jen mi krátce a tvrdě napsal - takto jsme přišli k našim 6 kočkám.
Tak u nás to nehrozí určitě, protože bych musela i s kočkami z domu a mám je vlastně podmíněně. Dokud prý budou hodné...... Tak nevím, co tím ,,vůdce smečky" myslel.
Muf a Žofka

Začátek jejich příběhu byl opravdu drsný a když se na ně podívám, představím si, že by měla ta koťata stejný osud jako jejich sourozenec, všechno ve mně kříčí... proč?
Známá syna a jeho děvčete jela s manželem autem. Před nimi jelo auto a oni viděli, jak se rozjelo a najelo na kotě. Když si řidič auta všiml, že za nimi někdo jede a zpomaluje, honem odjel. Vyběhli ven z auta a dívali se na to kotě, či spíše na to, co z něho zbylo. Nebylo mu pomoci.
Najednou se objevila u pankejtu dvě koťata a důvěřivě k nim šla. Kotě odklidili, zakopali a ta dvě vychladlá a hladová si odvezli domů. Dali je do pořádku, naučili na záchodek. Co však s nimi?
Sami mají už 4 kočky a 2 psy- všechny z útulku, vypiplané. Nechtěli je ale dát do špatných rukou. Naši mladí mají také pár koček, takže nás přemluvili, abychom k naší Mudle vzali aspoň jednoho. Prý, které se nám bude líbit víc. Chtěla jsem stejně ještě 1 kočičku kvůli Mudle, tak tu tříbarevnou a toho kocourka si asi nechá ta kamarádka, nikomu by ho nedala. My jsme už doma, neměl by to být problém....

Určitě tušili, jak to dopadne. Když vidíme, jak ta dvojka na sobě visí, jak si hrajou a naše Mudla si na ně krásně zvykla a dělá jim mámu, nedá nám to a máme je ,,jako na zkoušku" už oba.
moucha letí

pozor

moucha letíi tady se dá hrát


Zajímavé je, že na houpací křeslo mi nikdy kočky nechodily. Mudla jen do mojí náruče chvilku na pomazlení. Tyhle potvůrky jsou hrozně odvážné.

MudlaŽofinka a Muf se škádlí
Jednou se mě v komentáři Derryl docela jízlivě ptal, jestli ta naše kočka je opravdu živá nebo na baterky, když jsem popisovala, jak je hodná. Tak už si je vychováváme také k obrazu Mudly - vytrvalými,, domluvami", vysvětlováním, odnášením z míst, kam nepatří a podobně.
Také Mudla je střídavě olizuje, střídavě honí, válí se s nimi tak, že nepoznáte , kdo je kdo. Nakonec jim dá ,,facku" z obou stran a odkáže je do patřičných mezí.

Trochu nám, potvůrka , přibrala, protože když ,,papají", ona papá také. Sice méně, ale soustavně. Nejvíc se má k žrádlu Mufík, také je už o půl kila těžší než Žofka, která je mlsnější, ale je zase hravější a dělá jim oběma komedianta. Tahá si hračky, proutek a schovává je před nimi do přepravky a oni rozvalení, na ni pohrdavě koukají. Někdy se přidají a to je pak hned klubíčko, samá tlapka.
Mufovi říkám Číňánek. Má takové přimhouřené zešikmené oči, bílou srst se žlutými flíčky.
Muf
Žofka

Muf a Žofka

Žofinka je taková panenka, tříbarevná, jinak pěkná potvůrka, která se jen tak nedá. Tvářičku má zepředu opravdu panenkovskou. Mají se u nás dobře, pantáta se pěkně vyřádí na jejich výchově, má komu poroučet a občas i poslechnou, když se jim chce a já dělám tu hodnou, co je krmí, občas si s nimi hraje, kartáčuje je a pere se s Mufem i Žofkou o kartáček. Mudla, ta si to užívá, kutálí se ze strany na stranu a nechá se kartáčovat.

Jen by mi nemuseli ráno tahat deku z postele a vyzývavě se sápat na ovladač k televizi, abych jim ji potichu pustila. Pak mě nechají dospat, stulí se do klubíčka a dřímají.

Vím, že mezi čtenáři je dost lidí, kteří také mají rádi zvířátka a ona jim občas nahradí (tak jako nám) děti, které již vylétly z hnízda. Máme se o co starat, připadáme si užiteční a možná podvědomě si říkáme, musíme už kvůli nim vydržet .
Je to snad špatné? V našem věku bychom se o další děti starat už nemohli, na to jsou mladé rodiny, takže.....
A dají nám tolik krásných a veselých chvilek, že nepotřebujeme někdy ani pouštět televizi a ráno nás to naladí do vesela.koťataPsychoterapie! Nebo kočkoterapie?Žofka a Mufík


Mufík
spinkámemám toho dost



Mohli bychom je rozdělit?











Přidávám obrázek kočiček z útulku Tibet- jsou to krásné perské kočičky Anička a Blackynka, které je možno si převzít , se schválením k pozdější kastraci na účet útulku. Má-li někdo zájem, lze se přihlásit přímo v útulku, kde je více kočiček i k adopci. Je to rodinný útulek pro pejsky a kočičky v obci Marefy u Bučovic , 28 km východně od Brna. ( viz www.utulektibet.cz)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 velká voda velká voda | E-mail | 29. srpna 2009 v 17:03 | Reagovat

Ruženko, ti jsou krásní...! Semizdá, že je už nerozdělíte! A moc vám všem fandím - oni mají dobré útočiště, vy zas hromadu chlupatých starostí navíc. Jo, když si vás kočka adoptuje! :-)

2 rucuk rucuk | E-mail | 29. srpna 2009 v 17:36 | Reagovat

1-Tak to máte, Nadi, pravdu. Jsou opravdu roztomilí, jako by měli zájem na tom, abychom si je nechali oba. A už rozumí. Když řeknu Mudle :kde máš koťátka, odkráčí a za chvíli je přivede. Nebo zase Žofka hledá Mufa a naopak. Hlavně slyší na :Koťata, masíčko, kokinko. Je to zvláštní, jak si zvyknou na určitá slova, že? Tři mističky vedle sebe. První toho nechá Mudla, pak Žofka a MUF chodí od jedné misky ke druhé a dojídá.O)))))

3 caracola caracola | 29. srpna 2009 v 21:09 | Reagovat

Myslím,že vy dáváte čičinám lásku a péči a ony se zaslouží o to,že nepotřebujete psychologa na trudomyslnost pokročilého věku.Je to prostě fifty fifty.: -)

4 kloistr kloistr | 30. srpna 2009 v 0:54 | Reagovat

:o)

5 rucuk rucuk | E-mail | 30. srpna 2009 v 11:52 | Reagovat

3-caracola- richtig- bať, bať. Ale myslím, že jinde to není jiné...

6 rucuk rucuk | E-mail | 30. srpna 2009 v 18:13 | Reagovat

3-caracola- jak to myslíte s tím pokročilým věkem? To není možné, že jsme taaaak ,,pokročilí". Myslela jsem, že nám to jen zvolna přibývá O((( Podle prodlužující se hranice pro odchod do důchodu jsme jen pár let v důchodu a do smrti snad ....to je ale hrozné pomyšlení, fuj..

7 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 30. srpna 2009 v 20:06 | Reagovat

Paní Růženko to nebude věkem, to člověk tak je "kočičí máma" odmala. Moje  dcera našla v dešti na silnici maličkou bílou dlouhosrstou kočičku, myslíte, že ji tam nechala, když už má doma dvě nenechala samozřejmě. Už je krásná, ale pořád takový drobek, asi to neměla lehký. A na TV se u dcery zásadně nedíváme, protože jejich adopitivní otec je irský vlkodav a podívaná je to za všechny peníze. Mne moc mrzí, že svého fr,buldočka nemůžu naučit, že kočičky jsou fuj, u nás by chudáček nepřežila. Jen ze starým ˇčirinem uzavřel příměří, protože ho vyfackoval, leží zády k sobě a hází těžkého nevšímáka. Přeju vám hodně radosti s oběma, jsou krásné - májové - jak říkala babi. Zdraví další kočičí důchodkyně B.

8 rucuk rucuk | E-mail | 30. srpna 2009 v 20:39 | Reagovat

7- Blanko, v tom máte pravdu, že jsem zvířátka měla ráda od malička. Naše slepice mi zobaly z rukou, pejska jsem měla tak vychovaného, že sám vyskočil na boudu, když jsem ho musela přivázat. Prý kvůli  slepicím, ale to byla hloupost. Chodily mu zobat z misky a on vždy zalezl do boudy a jen čučel. Prostřední syn přinesl domů morče, měli jsme ho 7 let. Pak  syn donesl další morčátko a bylo u nás 5 let. Psa jsme do paneláku nechtěli. Synovi se líbili fr. buldočci, ale studoval, my nebyli věčně doma, tak jsme to odmítli. No, až teď došlo na kočku, vlastně i koťata. Jsem ráda,že mám aspoň spřízněné duše a podporu takto.Zdravím

9 deryl deryl | 31. srpna 2009 v 11:58 | Reagovat

Paní Růženko,koťátka to jsou úžasná,je moc dobře že jsou na světě lidi jako Vy a moc Vám přeju,aby se to" na zkoušku" změnilo na "napořád"..A pokud Vám některá z mých poznámek připadá krátká a tvrdá,ba i jízlivá,omlouvám se,nebylo to tak míněno.:-)

Tak ať vám ty mrňata přinesou ještě hodně radosti

10 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2009 v 13:40 | Reagovat

9- derryle, nevadí mi to. Brala jsem to s humorem, tak jak to bylo myšleno. Neomlouvejte se a buďte takový, jaký jste, mně se to líbí, když někdo několika slovy vyjádří to, co si myslí a nakonec je to správné. Nebojte, já je nedám. Jsou správná dvojka, vlastně teď už trojka. Mudla se myslím přizpůsobuje jim a občas se vrací do koťátkovských dob. Byla už moc rozmazlená a pořád za námi chodila, místo aby si hrála sama. Jen jsem konstatovala, že jste měl pravdu a chtěla jsem to trochu zdůraznit O))))) My totiž takovým způsobem mluvíme i v rodině- na rovinu. Mám také někdy ,,hlody", které lidi překvapí a možná je hned neberou. Jen někdy se musím trochu držet, abych případně neranila, podle toho, komu co říkám. Takže u mne bez obalu, bez obav. Zdravím..

11 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2009 v 13:43 | Reagovat

Ještě něco málo- tím vůdcem smečky (naší) myslím mého muže- ještěže mé články ze zásady nečte O))))

12 deryl deryl | 31. srpna 2009 v 14:15 | Reagovat

11) to máte asi kliku,moje žena se vrhá na každé moje písmenko a podrobuje zžíravé kritice-až se přestane chechtat. A jinak máte pravdu,taky nerad pokrytce a radši všechno na rovinu,i když to třeba někdy dloubne,u nás to funguje stejně.:-)

13 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2009 v 14:40 | Reagovat

12- No, myslím té kritiky moc nebude, protože ona to má v první ruky a tím, že to napíšete to vezme z odstupu a může se chechtat, když už má uklizeno po řádění koček. Vlastně mám dilema:Aby se kocouři neurazili (i ti chudáci vykastrovaní)- jak to zvát. Je mužstvo, zvířectvo, vy máte vlastně zvířectvo, ale my jen dvě kočky a jednoho kocourka. Co je to? Jak je mám dohromady volat? Budu si muset něco výstižného vymyslet. Mufžofkomudlo- to se ušišlám. Když lítají jsou jako tornádo a to nestihám poznat, kdo je kdo, akorát to větší je Mudla. Ach  jo.

14 edita svatosova edita svatosova | E-mail | Web | 31. srpna 2009 v 16:23 | Reagovat

Ti jsou roztomilí, kočičáci jedni :-)

Naše Medeia vymyslela dnes v noci s Medardem, jak nám pomíchat tříděný odpad v kuchyni. Vytahat z košů a proběhnout se v tom! :-D Takže dnes instalujeme zařízení, aby tam ty packy už nedostali....

15 mila mila | E-mail | 31. srpna 2009 v 18:34 | Reagovat

Jsou nádherní a nechce se mi věřit, že by jste měla to srdce oddělit je.

Když dovolíte-příběh našeho Míti: Jednou zazvonila paní z ulice. Když jsem otevřela, vylovila z kapsy zástěry kotě, no kotě spíš myšku a se slovy :jsou mu čtyři dny a kočka to nepřežila, nate. A byla pryč. Stála jsem s otevřenou pusou a kotětem v dlani. Přiběhla dcera a už nebylo vyhnutí: lahvička od bonbonků s dudáčkem a na střídačku každé dvě hodiny krmení, masírování bříška.....

Míťa vyrostl, vyprovázel dceru ke škole a jako by měl v hlavě rozvrh a hodiny s neuvěřitelnou přesností jí chodil naproti. V "žákovské" výzva o dostavení se do školy. Uhodila jsem na dceru - že neví. No a pan ředitel si stěžoval, že kocour leze na thuji a kouká do okna v prvním patře na dceru a on má po kázni a ať s tím něco uděláme. Nó, ono se řekne, ale udělat, to už není tak lehké. Pomohla paní, co bydlela kousek od školy. Měla dceru ve stejné třídě a tak když mělo končit vyučování vzala svého psa na vodítko a "zatarasila cestu"., nějakou dobu to trvalo a ten náš cestovatel už čekal jen na konci našeho plotu. Dožil se 17ti let a hrobeček má na zahradě pod hruškou i s "pomníčkem"/kamene postaveného"za hlavou"/.

16 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2009 v 19:09 | Reagovat

14-To je Edito paráda, já jsem musela dát tašky s tříděným odpadem na háčky- však se zkuste podívat, mám to zdokumentované v článku Třídíte.... v srpnu. Nám zase občas pocuchají noviny, proběhnou se po nich, pocupují je a hotovo.

17 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2009 v 19:15 | Reagovat

15- milo.- nebojte se,  nerozdělíme  je. Už mi došlo, proč by si byli ti zachránci vzali kocourka, je ohromný mazel a krásně papá jk granule tak masíčka, ryby, Žofinka je trochu mlsnější, ale je to taková  raketa. Pomazlí se a hned upaluje něco zdemolovat. Mudla je jen sleduje, občas se připojí.

Ten váš příběh je dojemný i úsměvný. Já jsem jako děvče vyléčila kotěti očička jitrocelovou šťávou a vyrostla z něj krásná kočka, která mě vyprovázela až za zahradu a vracela se až po důrazném odehnání a rozkazu- čekej doma. Ty kočky snad opravdu rozumí, co člověk říká. Měli jsme ji také dlouho, ale ne tak jako vy.

18 mila mila | E-mail | 31. srpna 2009 v 20:08 | Reagovat

Já si to hned myslela! Jak si něco člověk pustí do domu, potažmo do srdíčka....

Bydlím s Fanynkou " mourovatá 13ti letá dáma,původně to měl být Ferda, ale nějak se to zvrtlo" a fenka Asta z útulku /to se také nějak vymklo kontrole - předávající pán se dušoval: nebojte se paní, to je kříženeček, doroste tak 12 - 15 kilo.

Jó, jó kříženeček německá doga s německým ovčákem. Bez problémů mi olízne ofinu a když mi dupne na nohu dva dny kulhám. - Ale, ať mi je zkusí někdo vzít!!!

19 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2009 v 20:50 | Reagovat

18-milo,jak je člověk zlomyslný, rozesmálo mě to olíznutí ofiny a dupnutí na nohu, promiňte. Já pejska opravdu ne. Bydlíme v 2. patře zvýšeném a dvoupokojový byt je opravdu pro 5 bytostí (my dva a tři číči tak akorát). Kluci byli mnohem větší a  vychovali jsme je tady bez problémů. Jen tak nelítali po bytě - vlastně v tom ranném mládí nejen lítali, ale skákali  s patrovky  na válendu. Dobře, že jsem to nevěděla, hrůzou bych asi,, zhynula". Jen pak  byla prolomená a nevěděli jsme jak to.

20 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2009 v 20:58 | Reagovat

14- Edito, kdypak zase také napíšete něco o Medee a Medardovi? Četli jsme o nich už tak dávno a určitě provádí nejen,, třídění odpadu". Také nějakou fotečku byste mohla. Derryl má také pěkné ,,zvířectvo",  ukázal nám je, tak ať vidíme, jak to roste vám.

21 mila mila | E-mail | 1. září 2009 v 11:49 | Reagovat

pro rukcuk - neomlouvejte se, smějte se, je to zdravé aby bylo proč, prozradím něco z mé nerozvážnosti /či hlouposti/ :

Když byla Asta malá, naučila jsem jí "HOP" a skočila mi do náruče. Když dorůstala, dalo práci jí to odnaučit. Je-li rozdováděná a já včas neuhnu, provede ono odnaučované "HOP" a výsledek? Já ležím na zahradě /která je obehnána "drátěnkou"/ na zádech, Asta rozkročmo nademnou a celá šťastná a usměvavá, provádí píling mého obličeje jazykem a ty komentáře!/sousedko, pořídila jste si myčku? - jsou ty jemnější/. To máte teprve vidět rozesmáté tváře kolemjdoucích. Naštěstí jsem stále ve střehu a tak se modráky stačí dohojit, aby bylo místo pro další. Syn říká, že když si nedám pozor, začne mě nosit po zahradě jako "aport" - hloupost, tolik síly zase nemá - ale pro jistotu bych měla zmenšit dávky krmení.

22 edita+svatosova edita+svatosova | E-mail | Web | 1. září 2009 v 11:49 | Reagovat

20

Zkusím něco vymyslet, pravda, oba měli v červenci narozeniny a jsou to pěkná zlobidla (včera měla Medeika hodně zlobivou, tak jsme jí vyprášili kožich ... je děsně drzá, jako trenažér na dítě opravdu věrohodná :-D)

23 rucuk rucuk | E-mail | 1. září 2009 v 15:17 | Reagovat

21-milo, zjišťuji, že mě nejvíc rozesměje, když si představím, jak ležíte na zádech a Asta vás olizuje. Určitě pohled pro bohy. Také bych řekla, že co jste chtěla, máte.... A představa toho aportu po zahradě je ještě lepší. Měla byste nosit kalhoty se kšandami, aby měla za co chytit. Ale ne gumovými O)))))

Mladí si naučili mainská mývalí koťata skákat na rameno.  Jak je to parádní, když jsou dospělí a velcí si dovedete představit. Byla jsem v tomto chytřejší a Mudlu a teď i ta dvojčata kočičí si učím jen hop- na klín a ,,drápky néééé". Na ramenou je nenosím a nesmí skákat na záda. Stačilo párkrát zařvat aúúúú, bolííí, dolůůůůůůů, plácnout poi zadku  a  pamatují si to.

24 mila mila | 1. září 2009 v 19:31 | Reagovat

pro rucuk - ty kšandy nejsou tak úplně od věci, jen mě tak napadlo, že ona si některé věci i zahrabává.........nesmím zapomínat mobil.

25 rucuk rucuk | E-mail | 1. září 2009 v 21:18 | Reagovat

24- milo, hezké, máte tam aspoň plácek, kde by se vás pokusil zahrabat? Noste sebou ještě i silnější slánku na dýchání než vás zase vyhrabou- tedy pokud, když máte také tak jízlivého synáčka. Jsou ti kluci všichni stejní. Naši si ze mne dělají taky legraci, kde mohou.

26 mila mila | 1. září 2009 v 22:18 | Reagovat

pro rucuk - plácků je "haba-kuk". Mám naději, že by ji hlad donutil k vyhrabání. A co se týče syna, je to jeho pokus, sám Bůh ví kolikátý, jak mě donutit chodit "na cvičák" . Byla jsem se podívat hned na dvou, ale při představě, že budu někde 2 hodiny běhat pro pobavení okolostojících, to raději ať se baví sousedé, těm to můžu příležitostně vrátit.

27 rucuk rucuk | E-mail | 1. září 2009 v 22:31 | Reagovat

26-milo a proč s ní nechodí na cvičák synáček? Sem tam byste je tam vyprovodila. Ale proč pro pobavení, tam chodí majitelé psů a ti moc dobře znají, co to dá práce než se pejsek vycvičí. Ale sousedé se mohou bavit, proč ne?

28 mila mila | 1. září 2009 v 23:27 | Reagovat

pro rucuk - Synáček byl iniciátorem návštěvy útulku. Nebudeš tu sama a ještě Tě bude hlídat.Bydlíme od sebe 60 km, vídíme se tak 1x za týden. On tu naší ďáblici vždycky rozdovádí a pak si odjede a já než ji "srovnám do kočáru", tak hrajeme divadýlko pro kolemjdoucí.

29 rucuk rucuk | E-mail | 2. září 2009 v 14:03 | Reagovat

28- milo- tak to jo. Vždyť to říkám, synáček- dobráček. No má pravdu, Asta vás určitě dobře hlídá a když to tak sousedi vidí, jak vás ,,složí" přešla by leckomu chuť vás navštívit za její přítomnosti. Přišel mi jednou email s různými vývěskami. Jeden z nich byl takovýto: POZOR, PES JE HODNÝ, ALE JEHO PÁN JE POŘÁDNĚ  NASR....Ý.

30 mila mila | 2. září 2009 v 19:19 | Reagovat

pro rucuk - tak, těď se zase řechtám já, to jsem ještě na žádných vratech neviděla

31 rucuk rucuk | E-mail | 2. září 2009 v 19:44 | Reagovat

30- Nemáte ponětí, kolik takových ,,volovin" mezi lidmi koluje. Kdybych měla váš email, poslala bych vám hlavně o zvířatech, co mám uložené. Budu to dost brzy ,,čistit" a některých je opravdu škoda.

32 mila mila | 3. září 2009 v 12:58 | Reagovat

pro rucuk -Předem díky E-mail je u 1.9., ale místo závorek a V tam patří zavináč.

A ještě se vracím k "cvičáku" - ona je to "holka učenlivá", hlavně, když se to hodí jí. Sundat mi brýle a odnést je na stolek, když já si čtu a ona si dažaduje pozornost, nebo mi tlápnutím na ovladač vypnout televizi v moměntě, kdy se mám dozvědět kdo že je vrahem , vrazit mi do klína "venkovní pantofle", když mám chuť lenošit - pak se mi může někdo divit, že ji dovnitř beru jen jako na "návštěvu" a ona zas v době, kdy mě dostane na zahradu se snaží dohnat zameškané.

33 rucuk rucuk | E-mail | 3. září 2009 v 18:45 | Reagovat

32-milo, tak vidím, že i pejsci ví, co chtějí. Mě ty naše micky brzy ráno vzbudí a začnou tlapkat po ovladači, abych jim pustila televizi- potichoučku cokoliv, zklidní se a zalehnou. Také jak se začnu převlékat do venkovního, ony to snad poznají a sedí u botků a tahají mi je z ruk. Ale je to tak roztomilé, že se nemohu zlobit a pokud se začnu smát, úplně ,,zvlčí a začnou blbnout- běhat po  bytě.

34 mila mila | 3. září 2009 v 19:24 | Reagovat

máme to ale čeládku a jak nás mají ochočené, no zkrátka výcvik je výcvik

35 rucuk rucuk | E-mail | 3. září 2009 v 20:21 | Reagovat

34- To jo. Snažila jsem se poslat pár souborů na váš email, ale pořád se to ukládá do rozepsaných. Tak nevím, ožná jsem přiložila moc. Zkusím to znova jen s jedním a půjde-li to pak, pošlu něco dalšího.

36 rucuk rucuk | E-mail | 3. září 2009 v 20:21 | Reagovat

možná- už blbnuO))))

37 mila mila | 4. září 2009 v 8:54 | Reagovat

pro rucuk - neblbnete, Vám se povedlo, se mnou je to horší, kvůli nekomunikujícím programům nelze "rozchodit"

i tak děkuji.

38 rucuk rucuk | E-mail | 4. září 2009 v 14:45 | Reagovat

37-milo, také mám někdy problém otevřít některý soubor. Někdy stačí ho nejprve uložit a pak otevřít. Když to nejde z emailu, tak ho najdu v uložených a otevřu ho jako každou složku, nebo řádkem prozkoumat.

39 mila mila | 4. září 2009 v 16:21 | Reagovat

rucuk - jste skvělá, díky, budu to zkoušet, zatím další neposílejte - pokud se zadaří, ozvu se

40 rucuk rucuk | E-mail | 4. září 2009 v 17:59 | Reagovat

Tak zrovna dnes jsem vám něco přeposlala. Sama nic nesháním, ale mám ,,dodavatele" a některé soubory jsou krásné.  Dnešní Šanhai se vám bude určitě líbit a Karneval květin také. Snad se vám to podaří otevřít, šlo to dobře. Mě vždy zlobí to ,,Zadejte kód..." dám,, pokračovat" a dále ťuknu na "ne" a pak jen,, prezentace" a pak ,,domů z původního snímku" a mám to jako v televizi. Jak to máte vy, nevím, ale přišla jsem na to také dost složitě.

41 rucuk rucuk | E-mail | 5. září 2009 v 18:38 | Reagovat

Přidala jsem pár fotek do článku. Škoda, že nemám pokaždé fotoaparát pohotově. Když se Žofka vyspinkala v tom pelíšku, kde vzhůru nohama, promluvila jsem na ni a ona si oběma tlapkama zakryla oči. To bylo tak roztomilé, ale jen krátké na fotografování.

42 rucuk rucuk | E-mail | 7. září 2009 v 22:57 | Reagovat

Sláva, je to definitivní, necháme si je. Když jsou chvíli pryč, mladí je občas vezmou na chvíli k nim -jen o patro níž- chybí nám i  Mudle.

Nenašla by se dobrá duše, která by si vzala k sobě malou černou kočičku? Je zatím u sousedů, ale nemohou si ji prý nechat, tak hledají zájemce. Je roztomilá. Také mi mladí říkali, že v útulku jsou krásné dvě perské kočičky. Kdyby měl někdo zájem, ozvěte se mi třeba na email. Perské kočičky jsou takové kočičí dámy. Čistotné, milé, chytré. Vím  to od kamarádky, která je má už léta.

43 rucuk rucuk | E-mail | 7. září 2009 v 23:01 | Reagovat

www.utulektibet.cz-  tam je lze vidět a nejen ty dvě k odběru. Tak pokud chcete mít radost z nenáročných společnic, podívejte se tam.

44 rucuk rucuk | E-mail | 17. září 2009 v 14:06 | Reagovat

Sláva, Mudla opravdu  ,,ožila", ani jí nemusím,,  vyměňovat baterky", jenže máme teď doma chvílemi demoliční trio. Včera jsem třídila igelitové sáčky a tašky na odnos a Mufovi se podařilo jeden připravený balík odnést do pokojíku. Kdybych se nestyděla za ten nepořádek, tak jsem ho vyfotografovala co s tím pak udělal a Žofka mu pomáhala. Mudla na ně chvíli koukala, pak chtěla také nějaký pytlík uzmout a Mufík odporoval. Dostal od ní za ucho. A já jsem stála, čučela na ně, chechtala se a muž jen vrtěl hlavou nad tím bincem...

45 rucuk rucuk | E-mail | 3. prosince 2009 v 20:21 | Reagovat

Neím, jestli ještě někdo bude tento článek a komentáře číst, ale ta koťátka snad pronásleduje osud. Kolik uplynulo času, kdy jsme ss radostí sledovali hry malých sourozenců. Zatímco Muf vyrostl již do velikosti Mudly, Žofinka se nějak zpozdila v růstu. Dopadlo to s ní ale překvapivě špatně- Znáte-li nemoc koček  FIP, která je neléčitelná. Virus v sobě má 90 procent koček, ale propukne snad jen u 1 z 5000. Co to nastartovalo u naší Žofinky nevíme, nechápeme, během necelých  14 dní byla v takovém stavu, že nebylo pomoci a bylo by horší nechat ji další týden až 14 dní-více jí nedávali ani odborníci na klinikách - trápit.  Oplakali jsme ji a ještě asi dlouho budu oplakávat tu milou, krásnou, ojediněle zbarvenou podle veterináře- kočičku a s hrůzou čekat, jestli tato zákeřná  nemoc nepropukne u jejího bratříčka. Zařekla jsem se, že už žádnou další nemohu domů vzít, nesnesla bych pomyšlení, že o ni zase přijdu.

Odpočívej, Žofinko, v hrobečku pod břízami, snad tam zůstaneš dlouho sama....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx