.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nakládáte okurky?

14. června 2009 v 18:22 | Ruža z Moravy |  z gastronomie krajů i lidí
Chtěla bych se podělit o recept na ,,okurky rychle naložené- podle zpěváka Karla Štědrého.!" Možná jste ho slyšeli při pořadu o vaření, ale možná vám unikl. Je to hlavně pro ty, kteří mají okurky ve větším množství a chtějí si ulehčit práci. Přitom, jsou prý i velmi dobré.



Možná řeknete, že bych měla s tím receptem jít do blogu receptů, možná ho tam mají, ale proč ho neuvést i zde, výjimečně.
V Kavárničce uvádíme při povídání namátkově různé recepty, ale musí se pak trochu hledat a zde tedy uvedu ten jeden. Pokud se vám bude chtít, uveďte svůj osvědčený recept. Hlavně dostupný a dobrý.
Mnozí si dělají směs na lák sami z různého koření, někdo je dělá bez cukru, s umělým sladidlem, uvedenému způsobu zavařování to není na překážku.
Já ještě dodám, že do okurkové láhve 0,7 lt dávám jeden oloupaný česnekový stroužek, kromě normálních ingrediencí. Okurky mají zvláštní dobrou chuť. No, je to určitě také známé, že?



Lák : na 4 litry vody, 2 litry octa, 1 kg pískového cukru, 2 sáčky okurkového koření.
Okurky namočit do vody do vany, aby byly pěkně tvrdé a pak je dát do pračky a vyprat na program,, posledního máchání."
Narovnat do sklenic, přidat l kolečko křenu ,, na čištění", kopr, kolečko mrkve a cibule. Zalít ještě teplým lákem, zavíčkovat.
Do trouby dát hluboký pekáč, do něj vodu, troubu na 200°stupňů C a až jde z něj pára, tak do něj dát sklenice a nechat chytnout tak 20-25 minut. Pak vyjmout a obrátit dnem vzhůru na další hlubší pekáč.

Je sice ještě čas na nakládání okurek, ale recept se dává předem, ne?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 M.anon M.anon | 14. června 2009 v 19:10 | Reagovat

Růženko díky, můj se sice od vašeho moc neliší, jen právě část cukru je nahrazena sladidlem ale to praní v pračce a zavařování na pekáči neznám, takže vyzkouším. Už dávno sice nezavařuji ta kvanta jako kdysi ale něco přece. Jen ještě dotaz...na kolik sklenic to asi vyjde???

2 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2009 v 19:55 | Reagovat

M.anon- neříkal to tehdy, ale usuzuji, že 1 sáček je na 5 litrů, takže tak na 10 litrů? Záleží asi i na velikosti okurek, kolik se jich tam vejde.On ten lák každý dělá jak je zvyklý a jak to má rád, že?Doufám, že mi zase někdo nenapíše, že je to hloupost psát na to téma. No a co, kdo nechce , ať to nečte.

3 matka matka | 14. června 2009 v 20:43 | Reagovat

Nakládám okurky, papriku, ačokču. Dříve kolem 100 sklenic, poslední dobou trošku míň. Dřív do Deka, Novy, nebo jak se ty všechny nálevy jmenovaly, dnes do Znojemského nálevu. Zavařuju buď v hrnci po 14 sklenicích, nebo v pařáku, tam vejde sklenic víc.

No ale letos zatím na poli okurky vypadají špatně.

V sobotu jsem viděla snímky z okolí, kde kroupy potloukly vše. Ozimy i jarní setba je zničena, kukuřice taky, vinohrad bez lístku, meruňky holé, bez listů, plodů,... I nad těma fotkama by člověk brečel. Ten vinohrad byl tříletý, dřevo potlučené, kroupy byly jak tenisové míčky. Zajímavé, že to přišlo v noci, kdy bývají bouřky většinou slabší, než ty odpolední. Protože to lidi neměli pojištěné (roční pojistka pro soukromníka dle výměry cca 100,- tis. Kč se nevyplatí), zkoušeli ty fotky s průvodním dopisem prostřednictvím poslance poslat ministrovi, jestli by jim nějak ministerstvo nepomohlo. Ale dobře to nevypadá, není o ně zájem.

4 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2009 v 21:42 | Reagovat

matko- ani se nedivte, že není zájem, raději to dovezou, než by našim pěstitelům pomohli.Nakládala jsem také každý rok nejméně 200 sklenic zavařenin, okurek tak 25,  ale to jsme něco mívali od babičky ze Slovenska nbo se dovezlo z Jižní Moravy za dobrou cenu. Drahé okurky není ekonomické zavařovat, dostanou se občas laciné a docela dobré koupit. Člověk má jistotu, že se nezkazí.  Jen občas, když dostanu cuketu, naložím ji jako okurky nebo jako dyni do pomerančového nálevu.

5 Vhailor Vhailor | E-mail | Web | 14. června 2009 v 22:11 | Reagovat

Mám rád okurky nakladané na slano s mléčným kvašením.(hodně rozšířené v Rusku).

6 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2009 v 22:45 | Reagovat

5- Není to jako kvašáky ze sudu? Naši nakládali okurky většinou do 5 litrových láhví a jen do DEKA a nesterilovali je. Byly tvrdší, ale také dobré.

7 old+boy old+boy | E-mail | 15. června 2009 v 5:32 | Reagovat

No prosím. Okurkovou sezonu jste právě zahájila. A zas jsme o rok starší.

8 matka matka | 15. června 2009 v 7:03 | Reagovat

Kvašáky?

Okurky - přerostky,  voda, sůl, hroznové listy, listy z višně, kopr,... postupně skládat do sklenice, nechat vykvasit. No a třeba i nové koření, nebo křen, bobkový list,... přidat. To Deko není ani myslím potřeba.

9 rucuk rucuk | E-mail | 15. června 2009 v 8:23 | Reagovat

8-Děkuji za návod na kvašáky. Deko dávali do okurek bez sterilování. Bylo to vlastně chemicky zajištěno. Láhev byla pod celofánem a vždy se do sklepa chodilo jen pro pár kousků.  Byla u toho dřevěná plácačka v hadérce, aby ase na ni neprášilo. Vybrali se okurky,  dal celofán zpět- později jsme měli takovou natahovací gumovou ,,čepičku". Zajímavé bylo, že ani po otevření se to nekazilo. No, většinou se snědly- bratr na ně chodil, když tam lepil v předním sklepě- dílničce letadýlka. A už zase vzpomínám.....Já chodila na kysané zelí - bývalo v dřevěném škopku, dekl zatížený vyhlazeným kamenem.

10 matka matka | 15. června 2009 v 9:59 | Reagovat

To jsou dobré vzpomínky, pomáhají v těžkých chvílích. Já si, když mi je těžko, nemohu vzpomenout, nebo jen na to špatné, a to mi nepomáhá. Proto se naopak snažím i tu znovu vzbuzenou minulost, vzpomínky vyřešit a zapomenout. Ale není to snadné, takže jdu pomaličku. :-)

11 rucuk rucuk | E-mail | 15. června 2009 v 11:54 | Reagovat

10-matko- já se snažím to smutné vytěsnit. Možná je to dáno povahou. Jsem raději veselá než smutná. Ztráty v životě jsou všude, každý má svou 13.komnatu, je směrodatné, jak s tím naloží. Stojí to za to,  stále se trápit? Zkuste najít chodníček mezi tím zlým a dobrým a pomalu přecházet na to dobré. Zdravím a dobrou chuť k obědu...

12 matka matka | 15. června 2009 v 12:37 | Reagovat

No to jo, jenže vždy, když chci být veselá, přijte další "ťafka", abych si náhodou moc nevyskakovala. No ale já jdu, pomaličku stále dál :-) Ostatně v očích svých přátel vidím, jak na tom jsem a to se pak radostí mohu celá rozzářit. No ale hlad nemám, půjdu trhat třešně, najím se, až někdo další přijde domů :-)

13 Přemysl Čech Přemysl Čech | E-mail | 15. června 2009 v 18:59 | Reagovat

Docela dobré je, když se dá na dno láhve klasická hořtice.. V dětství jsem snědl pětilitrovku za den.. A pak ta kopřivka...

14 rucuk rucuk | E-mail | 15. června 2009 v 19:36 | Reagovat

13-To nemusí být špatné  s tou hořčicí. Dávám stejně hořčičné semínko jak do okurek, tak i do zelí, když ho vařím. Je to dobré. Ani se té kopřivce nedivím, nesnědla bych to ani za nic za den.

15 velká voda velká voda | E-mail | 16. června 2009 v 12:00 | Reagovat

Na Podřipsku u dědova bratra jsem jako holka jedla zavařené okurky "rychlice", nevím, jak je teta dělala, ale vždycky jsem si pošmákla. Já dělám klasiku, ale Deko do nich nedávám. V každé sklenici proložím okurky kolečky cibule a mrkve, špetku koprového semínka, 2 nové koření, 1 hřebíček, 8 pepřů a navrch kousek bobkového listu. Na 4 l vody je 1 1/4 l octa, 50 tablet sladidla, 30 dkg cukru a 16 dkg soli. Dají se tak zavařit i kapie, jen se přidá navrch lžíce oleje. Je to taky moc dobrý recept, přišel do rodiny od někoho ze známých a děláme ho posledních pár let. Taky jsem vyrostla na okurkách v pětilitrovce pod celofánem, které nemusely být v lednici a nekazily se.

16 rucuk rucuk | E-mail | 16. června 2009 v 14:51 | Reagovat

15- Pro jistotu jsem si to zapsala do svého klevetníčku receptů náhodných. Když jsem byla v krámě a při návštěvách, někteří důchodci, co rádi vaří, mi své recepty poskytli. Nosila jsem ten sešitek v tašce. Mám ho plný a sešit další je větší formát, takže musím jen přepisovat z poznámek. Kuchařek mám už celkem více a stejně vařím většinou podle naší chutě a ráda experimentuji. Zatím jsem nikoho neotrávila....Něco se  podle těch receptů povede, chutná nám to, něco ne, tak to už po druhé nevařím

17 rucuk rucuk | E-mail | 16. června 2009 v 15:23 | Reagovat

Vzpomínám si také na výbornou čalamádu, kterou dělala 2.mama (nebudu už psát tchyně, já jsem jí říkala mami, svou jsem už neměla, takže pro vždycky). Nesterilovala to, dávala jen do Deka, do 2 litrových lahví. Nastrouhala papriku, okurky, někdy i zelí, nakrájela na drobněji červená rajčata, cibuli , vše v poměru 1:1- měla to  z vlastní zahrady, nacpala do lahví a zalila vychladlým lákem dle návodu na Deku. Pokud přidáte trochu oleje, nic nezkazíte. Ta čalamáda byla snědena většinou do dvou dnů, samozřejmě k masu a bramborům.

18 honza+1 honza+1 | E-mail | 16. června 2009 v 21:50 | Reagovat

Zkuste místo okurek stejným způsobem naložit na kostky nakrájený meloun..

Taky jsem si myslel , že něco tak sladkýho , proti okurkám , nebude dobrý...

Je to úžasný , nepoznáte rozdíl..

19 rucuk rucuk | E-mail | 16. června 2009 v 22:55 | Reagovat

18- Jé, meloun, škoda nakládat, je výborný  syrový. Ale pokud je jich hodně dalo by se zkusit. Já osobně mám ráda sladkokyselé jak okurky, tak čalamádu, zelí. Tak by mi to určitě chutnalo. Díky  za radu.

20 rucuk rucuk | E-mail | 16. června 2009 v 23:01 | Reagovat

Krásně mi roste bazalka, dávám  ji do láhve s octem a  pak do   všech zálivek na saláty . Někdo to třeba nemá rád, ale je to zdravé a na tu chuť si tak zvyknete, že vám ani nepřijde, že to není normální ocet. Zvláště fialová bazalka  krásně zabarví ten ocet. Dávat přeprané osušené lístky, otrhávám  vždy vršky než kvetou, bazalka se rozvětví. Na radu kamarádky, až je třetí ,,polatí" rostlinky, začít zaštipovat vršky. .

21 sdr sdr | 18. června 2009 v 9:50 | Reagovat

Paní Růženko,

miluju nakládačky i kvašáky, nakládačky si děláme sami.

Sice co člověk, to recept, ale princip je většinou stejný.

Udělala jste mi chutě na ty kvašáky, zkusíme.

22 rucuk rucuk | E-mail | 18. června 2009 v 17:22 | Reagovat

21- Tak recept na ty kvašáky sem dala - 8-  matka, tam opravdu není žádná chemie třeba. Vzpomínáte ale, v nějakém filmu tam ze sudu vylovili i myš. Tak to se nemohlo u našich stát, dělali kvašáky jen asi dvakrát a to do menšího soudku, který byl řádně zakrytý. Pak už jen do lahví pod celofán, jak jsem psala. Sterilovat se začalo mnohem později. Zatím jsem nepoznala člověka, který by okurčičku odmítl,  je to takový hřebíček k jídlu.

23 rucuk rucuk | E-mail | 19. června 2009 v 19:35 | Reagovat

Teˇmi muž říkal, že dělali kvašáky také a nechávali je prý  v kameninovém hrnci otevřené na teple, aby pěkně kvasily. No, myslím, že takový lehký hadřík,aby se do nich neprášilo by neškodil.

24 Vladimíra Vladimíra | E-mail | 2. července 2009 v 16:33 | Reagovat

Ano milá Růženko,máte pravdu i já takto nakládám okurky a když jsem se poprvé dozvěděla,že je mám prát v pračce,tak si umíte představit,jak jsem se tomu smála no a dnes je to pro mne normální,dokonce i moje děti se po mě opičí.Říkají,že je to lepší,než sedět u vany a drhnout je kartáčem.Zdravím Vladimíra

25 rucuk rucuk | E-mail | 3. července 2009 v 17:05 | Reagovat

24-Vladimíro, slyšet to naše babička, ranila by ji asi mrtvice. Teta zase byla zvyklá, že se každá třešeň utírala do sucha, to tedy byla práce. Já jsem u ní docela zuřila, kdybych mohla místo toho lézt po stromech nebo číst, ale to ne. Měli tři zahrady a všelijaké ovoce od třešní po pozdní jablka, tak se zavařovalo, sušilo, vařilo, lisovalo, nakládalo. V zimě to bylo sice dobré, mít co zobat, ale... Také zdravím.

26 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. července 2014 v 11:34 | Reagovat

Aby nevznikla mýlka, pod značkou rucuk jsem na Novinkách do blogu psala já- Ruža z Moravy ;-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx