Iva a její rodina. 3.

23. června 2009 v 23:24 | Ruža z Moravy |  Moje povídky

Návštěva u maminky Blaženy.
--------------------------------------

Iva si vzala na 4 dny před víkendem dovolenou, vzala obě děti a odletěla na návštěvu maminky. Celou cestu dětem vyprávěla, co dělaly u babičky, když tam byly. Ony si pomalu vzpomínaly a moc se těšily, že zase uvidí domek, který byl tak jiný než jejich nový domov v Anglii. Ptaly se, jestli je tam ještě pejsek a kočička, strejda Karel a děda Martin. Vše se doví již brzy .




Blažena věděla, že Iva s dětmi přijede a moc se na ně těšila. Měla však nějaké tušení, že ta náhlá návštěva nebude obyčejná, určitě má Iva nějaké starosti , když se odhodlala po delší době přijet domů. Připravila Ivě a dětem pokoj, nakoupili s Martinem ve vesnici, navařila, napekla a těšila se, žealespoň na pár dní bude mít dceru s dětmi zase doma. Karel měl zajet pro Ivu s dětmi do města a přivézt je, aby si nemuseli brát taxíka.

Blažena měla pro Ivu pár novinek:Martinův syn Karel s manželkou Evou měli syna Honzíka a čekali další miminko, prý to bude dcera. Bratr Milan rozšířil firmu, Petra v ní dělá účetní práce, děti rostou, učí se dobře. Jen nějaký čas byl chlapec nemocný, ale dostal se z toho. Blažena žila s Martinem a byli spolu šťastni, jak už žádný z nich nečekal. Z piety k manželovi a on k manželce se nevzali, ani to nebylo třeba. Věděli, že jeden druhého neopustí.


dospělý Darek

Pes Darek seděl u branky a čekal. Martin šel naproti Ivě, Blažena čekala přede dveřmi. Konečně přijeli. Děti se rozběhly k babičce a pokřikovaly na ni, jako by odjely včera. Blažena byla překvapená, jak vyrostly, také Iva byla nějaká jiná. Připadala matce více vyspělá, upravenější. Blažena v ní stále viděla tu mladou ženu plnou nadějí i obav z dalšího života.
Bylo zvláštní, že Darek se nejprve ochomýtal kolem, ale pak začal na děti poňafávat, vrtěl ocasem, jako by si na ně vzpomněl a chtěl si hrát. Museli si všichni nejprve odpočinout, najíst se. Márinka po dobrém obědě dokonce usnula, Ivánek s Martinem a Darkem šli do lesa na procházku.

Nemělo cenu chodit kolem horké kaše, tak Iva mamince povykládala všechno o své práci i životě v nové rodině. Blažena strnula. Přála Ivě úspěch v práci, byla ráda, že i doma není sama s dětmi, ale měla strach, že přijde o vnoučata. Tušila, že ten návrh je jen prozatímní řešení a nezůstane jen u poručnictví dětí. Nechtěla Ivu strašit, ale Iva poznala, že maminka je nějaká posmutnělá. Nedivila se jí, také se jí moc návrh Fredieho a Mary-Anne nezdál dobrý pro jejich další život.
Blažena jí slíbila, že svůj názor jí řekne až po rozmluvě s Milanem, který měl přijet i s rodinou na návštěvu v sobotu, aby se mohli se sestrou a jejími dětmi setkat.

Iva také na pozvání navštívila Karla s manželkou a synáčkem. Přivezla nějaké dárky nejen pro svoji rodinu, Martina, ale i pro ně . Viděla, že jsou spokojeni, Eva byla dobrá žena i matka. Karel byl veselý a bylo na něm vidět, že je konečně spokojený. Objal Ivu jako milou kamarádku, na kterou má ty nejlepší vzpomínky. Iva trochu posmutněla, ale skrývala to hovorem s Evou a obdivováním jejich Honzíka.

V sobotu bylo v domečku veselo. Děti se rychle seznámily se svým starším bratrancem a sestřenicí a po vydatném obědě se šli společně s Martinem a Darkem proběhnout ven.

Zasedla rodinná rada: Blažena, Iva, Milan i Petra. Znovu Iva povyprávěla , poněkud zkráceně, co se děje v Anglii. Milan se vyjádřil ve prospěch toho návrhu. Vylíčil Ivě možnosti, které by měly děti, hlavně Ivan. Peníze by umožnily i lepší život Ivě a Márince a není přece nikde psané, že by nemohla jezdit nadále za maminkou. Děti jsou tam zvyklé a pokud by jim umožnila prožít, alespoň jako menším, prázdniny u babičky, neodcizily by se jí.
Kdyby on měl takovou možnost, hned by to přijal.

Milan to sice tak naplno neřekl, ale myslel si, že by mohl někdy využít možnost i pro své děti a poslat je na zkušenou k Ivě do Anglie, až budou ještě větší. Petra proti tomu také moc nebyla, ale Ivu i dosud mlčící Blaženu docela chápala. Nebylo to lehké se rozhodnout. Děti na to ještě byly malé, aby se k tomu vyjádřily, nerozumněly nakonec zatím takovým vztahům.

Blažena o tom mluvila den před tím i s Martinem, chtěla radu. Martin jí však poradil, aby nedávala Ivě jednoznačné vyjádření. Iva se musí rozhodnout, co udělá, ale hlavně ať ji ujistí, že přes jakékoliv rozhodnutí bude ona i její děti vždy doma zde a bude vítána jako dcera a děti jako vnoučata. Poručnictví nad dětmi snad nenaruší vztahy v rodině.

Poslechla Martina a Ivě to tak řekla. Prožili pak společně zbytek času před odjezdem do Anglie.
Děti se s babičkou rozloučily vesele a slíbily jí, že k ní budou jezdit o každých prázdninách.
Iva to Blaženě slíbila také, pokud k poručnictví svolí, toto si do smlouvy případně vymíní, aby se neodcizily. Vracela se do Anglie uklidněná, šťastná, že se viděli s rodinou. Slíbila i Milanovi, že se budou alespoň telefonicky častěji o sobě informovat, hlavně však s babičkou a Martinem.

Nejen Darek byl smutný, když viděl odcházet děti. Blažena si dokonce potají poplakala. Jaký bude další život Ivy? Najde si konečně dobrého partnera? Nebudou jí v tom bránit její zamětnavatelé, případně do její volby zasahovat?

To ukáže další pokračování....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honza Honza | 24. června 2009 v 9:46 | Reagovat

Tlučhořovi hadr...:-)) nekonečný seriál o některých jiných z nás a hloupost jako nová cnost.

Vrcholem hlouposti globální tržní společnosti je infantilismus. Nejblíže k infantilnímu názoru mají ženy. Jejich orientace na bezprostřední potřeby života a empatii je blízká dětskému nazírání světa tak, jak se bezprostředně jeví v negativní zkušenosti a v interakci s nejbližšími lidmi či podněty, které jim skýtá praktický život. Myšlení se pro ně stává pouhým nástrojem k vyrovnání vlastních emocí s okolní realitou, k překlenutí vlastních frustrací, prázdnoty či stresových stavů. Jakmile je žena v pohodě, přestává myslet a začíná žít. Především pro ženy se hloupost stává ctností, zatímco moudrost založená na filosofii a vyšším smyslu poznání je jim výstřední exhibicí rozumu, taháním problémů tam, kde nejsou, nemístným problematizováním prosté skutečnosti nadutými muži, kteří se berou příliš vážně. Ženy a děti se bezpochyby příliš vážně neberou, dokonce ani nevidí důvod, proč by si tak měly komplikovat život. Více dobrot, požitků a radosti jim to určitě nepřinese. Společnost, která naslouchá ženám a dětem, je na nejlepší cestě k otroctví.

http://www.cez-okno.net/clanok/hloupost-jako-nova-ctnost

2 M.anon M.anon | 24. června 2009 v 10:53 | Reagovat

l) Honza...a proč to tedy čtete???? Neztrácejte čas s námi infantilními a běžte perlit někam, kde vás ocení. Tady jste jen k smíchu a snad k politování. Člověče, víte vy vůbec něco o životě?? Nemyslím citáty ale život.

3 Honza Honza | 24. června 2009 v 11:45 | Reagovat

[2] M.anon, - Člověče, víte vy vůbec něco o životě??

To ukáže další pokračování....:-))))))))))

4 M.anon M.anon | 24. června 2009 v 12:38 | Reagovat

3) Honza.. pokračování vašeho života či Růženčino??? :-))

5 Honza Honza | 24. června 2009 v 13:19 | Reagovat

[4] M.anon, 24.6.2009 12:38 - pokračování vašeho života či Růženčino??? :-))

To přece ukáže další pokračování....:-))))))))))

6 M.anon M.anon | 24. června 2009 v 14:38 | Reagovat

:-))))

7 rucuk rucuk | E-mail | 24. června 2009 v 19:55 | Reagovat

1-6- Jsem vlastně šťástná žena, když tak moudrý muž jako je Honza se obtěžuje a čte to moje infantilní  psaní. Dobře, píši o obyčejném životě , kde se ženy chovají podle situace a hlavně tak, aby prospěly rodině co nejvíce. Není nic jednoduššího, než si vybrat k posuzování lepší autory. Mám takový návrh na vrcholové posuzování psaní někoho druhého(podle Honzy):

Vezmi citát odněkud a opiš ho pod něčí článek, ať se ho týká nebo ne. Vyprovokuješ tím oponenty. Pak jen opakuj alespoň jednu větu z jejich příspěvku a přidej rádoby vtipnou poznámku nebo smajlíka. Buď rozpoutáš diskuzi, která lidi brzy přestane bavit nebo nebude nikdo reagovat nikdo a jsi ,,nahraný".

Ještě jsem mimochodem neviděla seriál o tak málo celkem krátkých pokračováních.

Mimochodem to není obraz žádného skutečného života, je to spíše několik příběhů vybraných z různých životů, jak to může, ale nemusí v životě existovat.

8 M.anon M.anon | 24. června 2009 v 20:10 | Reagovat

Růženko, nic si z Honzy nedělejte a pište dál. Zajímavé, tolik námi pohrdá ze své bohorovné výše ale to mu nebrání nás vyhledávat, že?? :-)) Však to jinými slovy také říkáte. Těším se na pokračování.

9 rucuk rucuk | E-mail | 24. června 2009 v 20:16 | Reagovat

Nebylo by nic jednoduššího než vymazávat určité komentáře, ale máme svobodu slova, že? Však lidé sami posoudí, zda je komentář poučný či urážlivý. Již jsem jedno posouzení slyšela, aniž jsem ještě komentář četla a nic lichotivého pro Honzu to nebylo- prý samá cizí slova a smysl unikal. A to byl člověk praktický i sečtělý. Takže, nebojte se, nebude pokračování moc, ale dotáhnu to do konce.Díky za pochopení i podporu, M.anon.

10 rucuk rucuk | E-mail | 24. června 2009 v 20:19 | Reagovat

Honzo, ještě jednu námitku mám. Společnost, která naslouchá ženám a dětem není na cestě k otroctví, ale k životu v lásce, míru, vzájemnému pochopení a pomoci. Vybíráte si divné vzory .

11 rucuk rucuk | E-mail | 24. června 2009 v 21:03 | Reagovat

Končí den, kdy slavili jmeniny Janové. Pokud jste Honzo, Jan a není to jen krycí jméno, přese všechny invektivy vůči mně, Vám přeji jen dobré zdraví,  spokojenost a pak hlavně větší toleranci vůči lidem.

12 Honza Honza | 25. června 2009 v 8:45 | Reagovat

[10] rucuk - Společnost, která naslouchá ženám a dětem není na cestě k otroctví, ale k životu v lásce, míru, vzájemnému pochopení a pomoci.

Marie Kabrhelová by to neřekla lépe..:-) Život ve Lži se na Vás věru podepsal. Probuďte se...!

13 rucuk rucuk | E-mail | 25. června 2009 v 9:16 | Reagovat

12- S vámi nemá cenu diskutovat. Vše obrátíte vzhůru nohama. Já jsem možná žila ve lži, ale ne ve své. Pokud se na mně život podepsal, ve výsledku určitě ne špatném. Vůbec nelituji.

14 Honza Honza | 25. června 2009 v 9:52 | Reagovat

[13] rucuk, - Vše obrátíte vzhůru nohama

Pravý opak je pravdou. Vracím Vás z polohy "postavená na hlavu" zpátky na nohy, na zem. V tom tkví kouzlo a paradox učení Krista. Že je Vám z toho špatně, je jen důkazem, že žijete v iluzích a bludech. Dávám Vám příležitost zapojit, jak říkáte, bujnou fantazii. Uvidíme, jestli je to opravdu fantazie a imaginace, nebo jen fantazírování o ničem.

15 rucuk rucuk | E-mail | 25. června 2009 v 11:06 | Reagovat

14- Nepleťte sem učení Krista. Pokud někdo stojí pevně nohama na zemi jsem to spíš já než vy, podle vašich ,,výpisků" a citátů. Ani nepoužíváte svoje myšlenky, ale taháte to neustále od jiných. Moc fantazie tím neprojevujete a chcete učit druhé. Kdyby nebylo lidské fantazie, život by byl nudný a nikdo by na nic nepřišel- myslím vynálezy a objevy. Nic ve zlém, ale nevnucujte své názory druhým.

16 Honza Honza | 25. června 2009 v 11:17 | Reagovat

[15] rucuk - Nepleťte sem učení Krista

Proč ne? Bojíte se pravdy?

17 rucuk rucuk | E-mail | 25. června 2009 v 11:56 | Reagovat

16- To je zcela jiné téma než ta povídka. O tom se bavte třeba u p. Šupy. Nic ve zlém.....

18 M.anon M.anon | 25. června 2009 v 17:42 | Reagovat

Hm, to je zajímavé ,   jak se údajným učením Krista nejvíc ohánějí ti, kterým ve skutečnosti chybí tolerance a láska. To jsou věci..... :-))

19 JM JM | 26. června 2009 v 0:46 | Reagovat

Znala jsem jednoho Honzu. Byl to takový vesnícký blbec. /momentálně zaostalej/. Hodně četl ale nic si nepamatoval. Jen okolí ohromoval cizími slovy, kterým samozřejmě nerozuměl. Až když zapálil dům a šel se schovat do postele pod peřinu, tak ho rodina dala do ústavu. Asi i tam mají chovanci přístup k internetu.

20 Zdenka Zdenka | 26. června 2009 v 7:39 | Reagovat

pro 16 Honza

.... jediným rájem duše je čisté svědomí, v tom jsme si rovni....

A přesto to někteří považují za paličatost, zralost k psychiatrickému vyšetření, nepřístupnost k cizím argumentům, fanatismus,... Ale mnohdy člověku nic jiného nezbývá, než čisté svědomí a paličatost, .... aby vůbec mohl žít.

21 M.anon M.anon | 26. června 2009 v 9:39 | Reagovat

19) JM :-))))

22 Honza Honza | 26. června 2009 v 15:42 | Reagovat

[20] Zdenka,

ad: .... jediným rájem duše je čisté svědomí, v tom jsme si rovni....

Dobrý! To beru:-)

ad: A přesto to někteří považují za paličatost, zralost k psychiatrickému vyšetření, nepřístupnost k cizím argumentům, fanatismus,

To neberu, protože to co - někteří považují za paličatost, zralost k psychiatrickému vyšetření, nepřístupnost k cizím argumentům, fanatismus - je problémem "některých" a jejich nazírání, nikoli problémem vyplývajícím z čistého svědomí. Čisté svědomí má mnoho kontextů, podob a vrstev. (vědomí, s-vědomím, atd, atd.)

ad: Ale mnohdy člověku nic jiného nezbývá, než čisté svědomí a paličatost, .... aby vůbec mohl žít.

Nevím. Vím jen, že vždycky "něco" zbývá a paličatost to není...:-)

23 rucuk rucuk | E-mail | 27. června 2009 v 16:07 | Reagovat

Omlouvám se, ale došla mi trpělivost s nickem, který zná jen urážky a opisování citátů a komentářů po větách. Raději oželím diskuzi , možná četnou  díky jeho provokování, ale nepovažuji ji  za smysluplnou. Zatím jsem nikoho neblokovala, nehledám jen kladné ohlasy na mé články, snesla jsem urážky typu hloupá, infantilní a jiná nařčení, ale nerada čtu i další urážky čtenářů blogu. Vypadá to, že mě chce Honza z blogu vyštvat, ale zatím necítím potřebu končit. Tak ještě jednou - promiňte.

24 M.anon M.anon | 27. června 2009 v 18:00 | Reagovat

Růženko, nic se neděje. Máte právo vymazat člověka, který vás jen uráží a vnucuje se tam, kde není vítán.  My ostatní vás určitě kvůli tomu číst nepřestaneme.

25 rucuk rucuk | E-mail | 27. června 2009 v 18:16 | Reagovat

Díky za pochopení. Možná tady to tak nevypadalo, ale na blogu paní Evy mě tak znectil, že se s ním opravdu nebudu bavit. Nemohu ani na žádný blog dát svůj komentář ani ze žertu se zapojit do diskuze, pokaždé dělá ze mě ,,blbou" přízemní ženskou  bez práva se vyjadřovat k čemukoliv. Snesu hodně, to snad bylo z jiných diskuzí vidět, ale nemám zapotřebí ve svém věku se nechat urážet. Věk sice není zásluha ani patent na rozum , ale :-)))

26 rucuk rucuk | E-mail | 27. června 2009 v 19:40 | Reagovat

Tak u tohoto článku to zatím  nechám tak, ale pokud se stejné invektivy budou objevovat u dalšího nebo i tohoto, budu je mazat. Ty zdejší ostatní komentáře by totiž nedávaly smysl.

27 M.anon M.anon | 27. června 2009 v 21:07 | Reagovat

Růženko, já to tam četla a také jsem mu řekla svoje. Vůbec se vám nedivím, připadá mi, že ačkoliv se "obouvá" i do jiných, na vás má spadeno speciálně.

28 rucuk rucuk | E-mail | 28. června 2009 v 13:47 | Reagovat

No, nevím proč.Jen mu píši, co si myslím o jeho psaní a to druzí také. Asi jsem mu ,,šlápla něčím na kuří oko" a mstí se. Pochybuji, že bych ho znala osobně a byla by to nějaká msta. V tomto směru mám čisté svědomí.. Uvidíme, jestli se zase někam ,,vetře" . Můj blog by ho neměl zajímat, že? Třeba změní nick. Po způspbu psaní bychom ho ale určitě poznaly. Nic než opisovat citáty, či opakovat předešlé věty komentátorů zřejmě neumí.

29 rucuk rucuk | E-mail | 28. června 2009 v 13:48 | Reagovat

způsobu- opr.-

30 rucuk rucuk | E-mail | 2. července 2009 v 17:40 | Reagovat

27- Tak jsem si všimla, že nyní rozviřuje debatu u paní Dagmar, stejným stylem jako u mne, ale na ni si tak netroufne. Chtěla jsem k tomu tématu něco podotknout, ale raději jsem zticha, abych neprovokovala k nemístným reakcím.O)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx