.



Lety- sliby- řešení.

4. května 2009 v 20:47 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Chtěla bych se vrátit ke svému článku i komentářům čtenářů z 25. ledna t.r.
Tehdy vzal do rukou, či spíše do úst, řešení - nutnost likvidace vepřína v Letech, ministr Kocáb.


Není myslím třeba říkat, že nakonec vepřín jako takový zlikvidován nebude, hlavně proto, že by ubyla pracovní místa.




Pan ministr Kocáb- dosavadní , byl prý dojat pondělním rozhodnutím vlády, že v Letech bude zbudováno pietní místo.
On neřekl za kolik, ale zmínil se o tom jihočeský hejtman- stačilo by tak 30 milionů. Hlavní úkol - upravit cesty, vybudovat toalety pro návštěvníky.
Jihočeští Romové se prý stejně vyslovili, že zbourání vepřína není potřebné.
Pietní památník dostane do správy Lidický památník, protože je blízko a má s tímto dobré zkušenosti.
Takže tu hlavní podle pana ministra,,ostudu" stejně nezbourají, stát ji nevykoupí. Ale stejně je to prý úspěch. Toto navrhovali již jiní, zřídit jen památník mimo vepřína a hotovo. Žádné novum.

Dále bude vybudované v Hodoníně Mezinárodní vzdělávací centrum, které bude spravovat ministerstvo školství a Muzeum romské kultury.
Moderní areál, kinosál a ubytování pro 30 lidí - to tedy nevím, zda to není překlep- tak málo míst- by měl být zřízen za 100 milionů Kč.

Je to prý ,,Gesto dobré vůle." Tak vidíte, jak se to vyřeší. Snad bude podoba památníku zveřejněna a zároveň i názory samotných Romů na řešení celé záležitosti. Poděkují panu ministrovi za výsledek jeho boje za odstranění vepřína?


Dodatek 8.5.- Michael Kocáb bude mít možnost bojovat dál, protože byl jmenován i do nové vlády, která byla panem prezidentem přijata a bude pracovat do předčasných voleb v říjnu.
viz foto......





Znovu přidávám anketu o účasti ve volbách do EU, abyste ji příp. nemuseli hledat:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Paolo Paolo | 4. května 2009 v 22:05 | Reagovat

A znovu je nastolena kardinální otázka. Jde o peníze až v první řadě?

2 +rucuk +rucuk | E-mail | 4. května 2009 v 22:12 | Reagovat

Určitě jde. Oprava cest je dobrá, to ale mohli udělat dávno, ne? Jen taková otázka: Kolik návštěvníků asi památník navštíví, když se kolem toho rozpoutala taková debata.... Zahájení , sláva, osobnosti a potom???

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 4. května 2009 v 22:13 | Reagovat

Při dnešních faremních cenách vepřového a s chřipkovou panikou navíc se divím, že to majitel nezabalil a nevyužívá stavby jinak? On asi největší problém, je ze smradem z větráků stájí a z kejdy. Kdyby se chtělo, jde to také zatlumit, ale prodraží to produkci. Stačilo vydat rozhodnutí z příslušného odboru živ. prostředí na snížení pachových exhalací + flastr a měl Kocáb vystaráno. Jenže ve správě státu neví jeden co dělá druhý.

4 +rucuk +rucuk | E-mail | 5. května 2009 v 7:33 | Reagovat

Jen by mě zajímalo, jestli aspoň  při úpravách těch cest a stavbě toaletních zařízení zaměstnají naši firmu nebo to zase zadají cizí, drahé firmě. Pokud by to zajistili naši, mohli by najít zaměstnání i ti z vepřína, aspoň na čas, než by vymysleli v tom objektu jinou provozovnu. Nevím, jen to tak beru z praktické stránky.

5 Jirka Jirka | 5. května 2009 v 13:13 | Reagovat

Že by další kšeft pro kamaráda podnikatele a práci pro ukrajince?

6 Louskáček Louskáček | 5. května 2009 v 14:06 | Reagovat

Myslím si, že je velmi důležité, aby lidé ve vaší zemi pochopili, že je třeba přestat pouze hovořit a je zcela nezbytné přejít k činům. To se však bohužel nedaří, asi to není tak snadné. Opravdu je ve vaší zemi tak málo rozumných a inteligentních lidí? Jak je možné, že máte v parlamentu i vládě takové občany? Opravdu není v silách vašich obyvatel oprostit se od chytráků, kteří zneužívají většinu obyvatel vaší země a zvolit si inteligentní, vzdělané a slušné zástupce většiny? Pořád mi to nejde do hlavy. Pořád tuhle hádanku nejsem schopen rozlousknout ....

7 A.T. A.T. | 5. května 2009 v 14:21 | Reagovat

Minulý týden byla v rádiu ( nevím už přesně která stanice, ani pořad) řeč o stavbě Stalinova pomníku v Praze. Jaké zájmy, politická rozhodnutí a podivná zdůvodňování vše obestíralo. A nejen stavění, ale i pozdější bourání. Proto mě v této souvislosti napadá jeden příměr se současností: "Lítat ode zdi ke zdi"

8 Thea Thea | 5. května 2009 v 15:52 | Reagovat

[6] Směla bych se zeptat, jak by se podle vašeho názoru konkrétně  v případě "vepřín nebo památník" mělo postupovat ? Z vaší formulace jsem to nepochopila.

9 Marbuša Marbuša | 5. května 2009 v 18:30 | Reagovat

(6) Směla bych vědět, jaká země je ta "vaše"? Z textu to nevyplývá a mě by zajímalo, jestli nám je příkladem.

10 +rucuk +rucuk | E-mail | 5. května 2009 v 21:06 | Reagovat

6- louskáčku- mě docela také. Zřejmě žijete v cizině, u vás je to opravdu tak správné všechno? Kde žijete, prosím?????

11 Radek Radek | 6. května 2009 v 7:15 | Reagovat

Kdyby někdo nevěděl "vo co go":

Tábor Lety byl zřízen na okraji obce Lety v dnešním okrese Písek nařízením ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, které bylo vydáno na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939 (vydaného ještě před obsazením republiky). Stavba začala 17. července, 27. července dal ke zřízení tábora dodatečné svolení říšský protektor Konstantin von Neurath. Později k Letům přibyl cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu. Tábory podléhaly kriminálním ústřednám v Praze a v Brně, velitelem Letů byl jmenován četník Josef Janovský, personál sestával z českých četníků a úředníků a z dozorců rekrutovaných z přilehlých obcí, kteří práci v táboře dostali rozkazem.

24. června 1942 nařídil protektorátní ministr vnitra Richard Bienert provedení soupisu českých a moravských Cikánů (na základě soupisu potulných cikánů, provedeného již mezi 1. červencem 1928 a 15. srpnem 1929) a jejich deportaci do táborů v Letech a Hodoníně. Soupis a deportace proběhly počátkem srpna 1942.

Internací v Letech prošlo celkem 1 309 registrovaných osob, dalších více než 1300 osob prošlo táborem v Hodoníně u Kunštátu. V Letech zemřelo nejméně 326 osob, v Hodoníně 194, z toho část v důsledku tyfové epidemie. Ze 30 v táboře narozených dětí nepřežilo žádné.

V prosinci 1942 rozhodla berlínská vláda postavit Cikány na stejnou úroveň s Židy a 16. prosince 1942 Heinrich Himmler nařídil jejich deportaci do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka. Prvních 94 dospělých bylo deportováno do Osvětimi již 3. prosince, další deportace zdržela tyfová epidemie. Na zásah Jiřího Letova z protektorátního ministerstva vnitra a německých policejních orgánů byl Josef Janovský pro neudržitelnost poměrů v táboře odvolán a nahrazen Štefanem Blahynkou z tábora v Hodoníně.

Další deportace do Osvětimi - Březinky proběhly v březnu až květnu 1943, kde byla většina deportovaných v noci z 2. na 3. srpna 1944 povražděna. Zbylých asi 200 osob bylo z Letů propuštěno či přemístěno do jiných zařízení. 6. srpna 1943 byl tábor Lety oficiálně uzavřen. Genocida českých a moravských Romů a Sinti byla pravděpodobně nejdůsledněji provedenou genocidou 2. světové války. Z internovaných v Letech ji přežilo asi 300 osob.

Zdroj: Wikipedia.cz

12 Radek Radek | 6. května 2009 v 9:29 | Reagovat

Jak vyřešit situaci uctění památky obětí tohoto tábora bohužel navrhnout neumím, určitě to není jednoduchý úkol. Myslím si však, že první zamyšlení by u každého, kdo posuzuje tuto otázku, mělo být nad tím, jak bych se cítil, kdyby v místech, kde trpěli jeho blízcí, které měl nade vše rád, byl postaven objekt s hospodářskými zvířaty. Druhá myšlenka by ale určitě podle mne měla putovat směrem k lidem, kterým daný objekt v dnešní ne zrovna jednoduché době poskytuje obživu. Pak už je vše na každého osobním přístupu a ochotě přijmout kompromis. Bohužel vstřícnost a ochota k domluvě se dnes moc často nevidí. Jak jsem si přečetl v encyklopedii, není tábor v Letech pohřebištěm, či masovým hrobem. Neznám všechny podrobnosti, ale asi bych volil cestu výstavby důstojného pietního místa pro pozůstalé, které by vhodnou formou informovalo všechny náhodné návštěvníky o tom co se stalo za války (genocida) a co za minulého režimu (postavit vepřín na místě bývalého pracovního tábora). Jako poslední si dovolím ještě uvést, že se mi nelíbí v kauze Lety neustále kladený důraz, že šlo romský tábor. Tato skutečnost by podle mne neměla mít vůbec na řešení otázky uctění památky obětí vliv. Na každou z takovýchto tragédií by se mělo vždycky pohlížet stejně, ať byly vězni té či oné národnosti, rasy, vyznání apod.

13 +rucuk +rucuk | E-mail | 6. května 2009 v 9:47 | Reagovat

12- Radku , plně s vámi souhlasím, těch míst, kde lidé různých národností a přesvědčení je na různých místech naší a nejen naší republiky tolik, že by těch památníků bylo hodně. Vybírala bych blízká , avšak průmyslem ani hospodářskými budovami nezastavěná místa, raději někde na okraji lesa či parku, kam by mohli lidé chodit na procházku , postát, vzpomenout, položit kytičku či zapálit svíčku. Není přece dost dobře možné tato místa dávat vždy jen přesně na místo, kde se co stalo.

14 kloistr kloistr | 6. května 2009 v 11:27 | Reagovat

Hlavne, aby Romove neuctili po vystavbe pamatku zavrazdenych tak jako v Terezine.

15 Radek Radek | 6. května 2009 v 12:48 | Reagovat

Také si myslím že není potřeba stavět monumenty. Spíš vybrat klidné tiché místo v blízkém okolí, kde je možno posedět, postát, projít se a zavzpomínat. Položit kytku, zapálit svíčku. Za vhodné bych určitě považoval aby místo mělo nějakého "správce" tedy osobu zodpovědnou za pořádek a mírnou údržbu. Určitě na toto místo upozornit v turistickém průvodci a v okolních větších městech na něj upozornit v informačních centrech. Ale HLAVNĚ vhodnou formou případnému "náhodnému" návštěvníkovi sdělit pravdivé a nezkreslené informace o tom kde se nachází, co se zde stalo a podložit tyto informace faktickými číselnými údaji. To proto, že jsem kdesi četl a souhlasím s tím, že národu který nepozná a nepochopí dostatečně a pravdivě svou minulost, je souzeno ji prožít znovu. (nevím jestli jsem to napsal přesně)

16 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 6. května 2009 v 18:53 | Reagovat

15 Radek

Pokud si chcete prohloubit znalosti, proč se mluví o Romech, seznamte se s protektorátní vyhláškou " o potírání cikánského neřádu", tam je to polopatě. Pokud tedy bylo etnikum sesbíráno protektorátním četnictvem podle opisu nacistického zákona, je asi nutné postavit památník na zdůraznění toho nacistického svinstva.

17 +rucuk +rucuk | E-mail | 6. května 2009 v 22:13 | Reagovat

14- Ten Terezín mě také šokoval. Jak je vidět, ticho po pěšině, o tom se moc nemluvilo, že to udělali a proč. Prostě dvojí metr...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx