.



Chtěla bych být kaskadérka.

8. května 2009 v 14:55 | Ruža z Moravy |  zvířata a lidé
(Určeno hlavně pro milovníky koček). Mudla vypráví:

Tak jsem něco provedla, z čeho mohla mít moje panímáma mrtvici nebo jak se tomu říká.
Jen pro vysvětlení, jsem kočka evropská , jmenuju se Mudla (někdy mi říkají Šmudlo, ačkoliv jsem hrozně čistotná- tedy jak kdy) je mi už něco přes rok a nebudu prý mít nikdy koťata..


Jsem asi po tatínkovi, který byl černobílý, po mamince , krásné, černé , chlupaté kočce také Mudle , jsou mí dva bráškové, kteří zůstali u ní a jeden bráška byl mourovatý.
Ještě mám kamaráda Melouna, chodí k nám na návštěvu, krásně se duchlíme a já mu žeru nejraději z misky, i když mám svoji plnou. Taky rád se mnou sleduje, když pantáta něco spravuje a pomáháme mu spolu - tedy on říká, že do hrobu - tak nevím co to je.

Melounova sestra Packa na mě prská a nechce si se mnou hrát jako on, takže ji tu moc nechci. Má s jiným kocourem dcerku Mišpuli a s tou je občas větší legrace. Dokonce je podobná na mě, ale víc chlupatá- no prý mainská mývalí.

Můj den je obvykle skoro stejný, protože jsem kočka paneláková a veškeré mé touhy zděděné po rodičích jsou potlačovány. Dobré je to s lítáním po bytě, když se potřebuji vyjančit, nechávají mi dveře otevřené a já lítám z okna jednoho pokoje do druhého. Nejlepší to je s Melounem, když se honíme, to musí ,,pantáta i panímáma" jít bokem.
Ráno musím panímámu budit. Potahuju jí deku, občas jí hrábnu pod peřinu a to zaječí, že škrábu. No, na co bych ty drápky měla, že? Ještě rozespalá mi dá do misky papání, čerstvou vodu , vytáhne rolety, abych mohla koukat přes sklo, otevře dveře do chodbičky , pak ještě zalehne. Chvilku ji nechám dospat, pohraju si, protáhnu se na drbadle a jdu zkontrolovat pantátu.

Ten už je většinou vzhůru, má taková sluchátka na uších je jako nějaký pilot.
Pak se nechám pěkně panímámou celá vykartáčovat , kutálím se u toho. Pohrajeme si s opeřeným proutkem, zaskáču si a zkontroluju, jestli panímáma vyčistila můj záchodek a zametla i dokola.

Musím je oba při práci pořád kontrolovat, jestli dělají všechno pořádně.

Nejraději mám, když jsou pohromadě a povídají si. Musím hned mezi ně. Dobře se mi leží na novinách, rozložených na stole. Jen pantáta je z toho nešťastný, protože nevidí na písmenka. Na ruce panímámy, když je u té malé krabice, na kterou mě nenechá chytnout tlapkou, se také leží dobře, ale zase prý nemůže tou rukou klapat na bílé mušky, nebo co to je.

S pantátou chodím na chodbu zalívat kytky a mám z toho legraci, když mě pak hledá na horním patře mezi květináčema. Mám ráda, když zametá, počkám si až má hromádku a pak si do ní lehnu. Tak krásně mi nadává- to jsem prý opravdu Šmudla.Nebo když chce číst noviny v pokoji a přitom kouká na televizi- tedy spíš nekouká..


Ráda také schovávám takové ty kroužečky z lahví pod koberec v kuchyni , pod piáno a skříně v pokoji a pak je musí páníčci hůlkou lovit.

V zimě to nešlo, ale teď mám svoji vyhlídku i na balkoně. Je celý zasklený, ale někdy mě drží pantáta, někdy panímáma při otevřeném okně, abych prý nespadla ven z druhého patra a můžu se koukat. Občas tam i zdřímnu na pelíšku na stole, ale nesmí moc pálit sluníčko, jen tak trochu teploučka.
Mudla na balkoně

Panímáma povídá, že tam jsou ptáci, to co lítá kolem, někdy si můžu pohonit a chytit na skle nebo na zdi mušku, ale moc jich není. Třeba se to zlepší.

Včera jsem ale zažila něco, na co asi nezapomenu a panímáma určitě ne.

Na balkoně viselo prádlo. Už vím, že po něm nesmím lézt. Aby líp uschlo, pootevřela panímáma trochu okno. Jen tak na škvírku. Už jsem takovou jednou prolezla, ale musela jsem se hned vrátit, ten plech byl moc úzký a mohla bych spadnout. Panímáma na mě zaječela, až jsem se lekla a vlezla zpátky na balkon. Je to druhé patro, přízemí je ještě k tomu zvýšené, takže dost vysoko.

Dveře na balkon byly otevřené, já jsem ležela na křesle a spala. Uslyšela jsem pípání ptáčků a bzučela tam moucha. Panímáma uklízela v kuchyni, tak jsem šla na balkon a pěkně po těch držácích na prádlo a po parapetě jsem lezla ke škvíře. Byla sice malá, ale protáhla jsem se a pak..............dlouhý sešup. Ani nevím, jestli jsem se o něco zachytávala, ale podařilo se mi dopadnout na všechny čtyři tlapky. Bylo to opravdu vysoko.
Pode mnou byla tráva, tu znám, protože podobnou mám v květináči, který jediný mohu okusovat. Kam teď ?
Najednou se ozvalo :,, Mudlo, Mudličko, kde jsi?" Tak zoufale mě ještě panímáma nevolala. Na jednu stranu byly schody a zasklenné velké dveře, na druhou taky. Šla jsem na jednu stranu, kde jsem viděla nějakou paní, ale nebyla moc vysoko.

Asi mě tam panímáma zahlédla z našeho balkonu, protože za chvíli byla dole, vzala mě do náruče, prohlížela ze všech stran, prohmatávala tlapky a hrozně mi domlouvala, co jsem to udělala, že jsem mohla být polámaná nebo mrtvá. Ještěže to neviděl pantáta, není nějak dlouho doma.
Hned za velkýma dveřma jsem se jí vysmekla a vyběhla do schodů, aby viděla, že jsem v pořádku. Chvilku jsem na ni musela za dveřmi bytu čekat, než do druhého patra vyšla a otevřela mi dveře. To je povyku, kvůli takovému krásnému výletu.
Přiznám se, že jsem si za letu z toho druhého patra trochu uprcla strachem, ale stálo to zato a myslím, že bych to riskla zase. Možná bych se vycvičila a šlo by mě to dobře. Jenže, teď se na balkon sama nedostanu, pokud nebude všechno zavřeno na doraz nebo mě nebudou držet. V tom koutku, odkud jsem vylezla mám teď svoje škrabadlo a trávím tam hodně času. Místo bedničky jsou teď na stole nějaké voňavé rostlinky a jen taková hadra, kde občas sedím a koukám ven. Přes sklo...

můj koutek na balkoně

Jen mi panímáma teď říká,, parašutisto bez padáku"a také ,,kaskadérko", nevíte co to je? A jsem zvědavá, co mému výletu řekne pantáta, až se vrátí. Už mi docela chybí, chodím ho hledat po bytě, ale nikde není. Chlap je chlap. Musím ho víc poslouchat, ale je hodný.







Tak to je výsledek ,,opravy" stolku, u kterého Meloun rozbil sklo a panímáma dala dohromady dva stolky. Co je tohle za výtvor? Ještě jsme ho nevyzkoušeli s Melounem, jestli nás udrží.

náš stolek
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 velká voda velká voda | E-mail | 8. května 2009 v 19:26 | Reagovat

No koukám, že kočička je opravdu akční! :-))) A černobílá, mívali jsme takového kocoura, nalezence, který ani neuměl lézt po stromech, když si "adoptoval" moje rodiče. Jestlipak vás někdy potrestala, že si jí nevšímáte?

2 +rucuk +rucuk | E-mail | 8. května 2009 v 19:54 | Reagovat

Potrestala, jen pohladím kocoura Melouna, jde bokem a tak divně vrtí hlavičkou. Musím jít okamžitě k ní a říci ,,Ty taky, ty taky." Když ale něco provede, tak přijde a lísá se.

Víte , co ta potvůrka udělala, když jsem pozavírala okna na balkoně a pustila ji tam? Šla do toho rohu, odkud se škvírou dostala ven a vaf, vaf- zlobila se, že nemůže zase ,,vypadnout". Nepoučila se, zřejmě se jí to nějak zalíbilo.  Dokáže totiž vyskočit klidně rovnu z podlahy na komodu 93 cm vysokou a skočí ještě z větší výšky dolů. Mám si ještě ,,vytrpět". Hlídat víc než malé dítě....

3 +rucuk +rucuk | E-mail | 8. května 2009 v 21:19 | Reagovat

Jen takové malé vysvětlení k tomu,, pantátovi a panímámě, "to jsme jen pro kočky a kocoura.. Od malička jsem jim říkala, běžte za pantátou do pokoje, zavrtěli zadkem a odcapali. Takže na ten  název reagují nejlépe. Používám určitá slova a Mudla s podivem rozumí , Meloun je ještě chytřejší, jen trochu línější, což někdy není na škodu.

4 velká voda velká voda | E-mail | 8. května 2009 v 21:56 | Reagovat

:-)) Kočky mají skutečně sílu v zadních nohách, viděla jsem taky, jak se naše kočka dostala na sloupek plotu, zakončený kulatou dřevěnou hlavicí o průměru asi 10 centimetrů, z té koule se odrazila a vyskočila na metr dvacet vzdálený kraj balkónu. Přitom se nějak vyhnula žlábku a ještě si pomohla zadníma nohama o zeď. Číči jsou mazané a mají rády výšky.

5 +rucuk +rucuk | E-mail | 8. května 2009 v 23:19 | Reagovat

Z toho mám strach, určitě to má v genech, že je tak mrštná a navíc si to vyzkoušela a nic se jí nestalo, takže...hlídat.....

6 Deryl Deryl | 9. května 2009 v 22:21 | Reagovat

No,taky to máte dobrý:-)

7 +rucuk +rucuk | E-mail | 9. května 2009 v 22:37 | Reagovat

6- Máte pravdu, teď dvojnásob, když je pantáta v,, blázních". Až se to doví, budu to mít na talířku, coby nezodpovědná, ani kočku neuhlídá atd. atd...O((((

8 +rucuk +rucuk | E-mail | 14. května 2009 v 11:04 | Reagovat

Ať dělám, co dělám, furt mě kontroluje..O((((

9 rucuk rucuk | E-mail | 22. května 2009 v 20:34 | Reagovat

Nedá mi to, abych nepřipsala něco, co pro změnu vyvedl Meloun. Chtěl vyskočit na nábytkovou stěnu a použil k odrazu skleněný konferenční stolek. To sklo na něm jen ,,leželo" a při odrazu se samozřejmě převrátilo a rozbilo. Mám po starosti, co se stolkem, který víc překážel než sloužil. Mám teď na obrácených nožkách přilepenou desku ze šachového stolku a vypadá to docela dobře. UnikátO))). Jen pantáta to ještě neví, snad ho neklepne, až přijede domů. Bude si určitě myslet, že jsem to udělala schválně a svádím to na Melouna....

10 rucuk rucuk | E-mail | 27. července 2009 v 21:23 | Reagovat

Dopadlo to dobře, nezlobil se ani, jen mávl rukou. Jen se nevymlouvej, bůhvíjak to byloO(((. Stolek drží a Meloun na něj už neleze. Mudla opravdu jen výjimečně přeběhne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx