Proč muži opouštějí ženy- konec jiného příběhu.

17. dubna 2009 v 23:16 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
V září min. roku jsem popsala příběh muže, který dal přednost před rodinou, jiné, mladší ženě .
Jeho osud nebyl zrovna příjemný, měl tehdy totiž 50 let, ona byla o 18 let mladší.
Pokud jste uvedený článek nečetli, je možno průběh této události najít v měsíci září 2008 mého blogu.



Tak jsem zjistila jeho další osud po návratu z léčebny, kde byl místo 3 měsíců dokonce půl roku. Chtěl zůstat v léčebně jako údržbář, pospravoval jim tam co se dalo, ale neměli pro něj místo.

Byl nějaký čas dokonce zase u maminky, pak dostal pokoj v ubytovně závodu, kde kdysi dělal.
Stalo se však, že se mu ozvala dosud nezvěstná druhá žena, která zůstala zřejmě zase sama s dvěma jejich syny a žádala samozřejmě peníze. Prodal co ještě mohl postrádat a opět pomohla maminka, dokonce něco i další členové rodiny půjčili, aby mohl splatit dlužné alimenty za dobu, kdy se léčil.

Žena za ním přijela i se syny v jarních prázdninách, kluci zůstali pár dní u babičky, žena je pak i s mužem odvezla domů - někde u Prahy měla zaměstnání a byt. Byl tam několik týdnů a vypadalo to, že by tam mohl i zůstat. Dostal mezitím důchod, takže k jejímu výdělku 12 tis. přibylo jeho 8. tis. Zdraví měl podlomené, hlavně dřívějším pitím a prodělanou žloutenkou.
Zřejmě jeho příjem nepřipadal ženě do budoucna postačující, tak se milého muže elegantně zbavila. Přijeli na návštěvu k babičce všichni, zpět odvezla jen syny s tím, že tam muž ještě nějakou dobu má zůstat.
Zavolala však za pár dní, že si má tehdy a tehdy přijet pro své věci, protože ho doma už nechce......

Měl přes své dřívější neuvážené jednání stále ještě zázemí ve své rodině. Dcera z prvního manželství se o něj dokonce nějaký čas starala a dosud s ním první bývalá rodina udržuje styky.

No, naštěstí v obci, kde byl na čas na ubytovně, vybudovali ze starších bytových jednotek slušný dům pečovatelské služby a on tam má garsonku.

Tento příběh by mohl být odstrašujícím příkladem pro takové ty později zamilované pány, aby na stará kolena nezůstali vlastní vinou sami.
Muž měl štěstí v tom, že má ještě maminku, která mu pomáhala . Je i ve svém pozdním věku přes 90 let obdivuhodně duševně čilá. Nohy jí sice neslouží, ale jinak jí lze závidět vitalitu a obdivovat i trpělivost, kterou jako matka s nezdárným synem měla.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 caracola caracola | 18. dubna 2009 v 11:17 | Reagovat

To že tito blouznivci zůstanou na stará kolena sami není ještě to nejhorší. Mnohé to stojí celoživotně shraňovaný majetek, ztrátu dětí,zesměšnění a některé dokonce i život, Přesto je stále dost těch,co tuto chybu dělají.Stačí se podívat na naši uměleckou scénu. Rusové mají hezké přísloví : Ke starému stromu nepřipínej růži.

2 +rucuk +rucuk | E-mail | 18. dubna 2009 v 11:30 | Reagovat

Máte pravdu, však ono mu nezůstalo nic. Ani původní byt, který nechal první manželce, auto, které mu odvezla druhá žena a vlastně ani zařízení, jen to nejnutnější. A zdraví díky pití odešlo také. Není o co stát, ale také jen taková poznámka" Málokterý ten ,,dědek ubrblaný" si uvědomuje, že ta jeho ,,babka" je poklad, který v životě má a želí ho, leda až ho ztratí.

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 18. dubna 2009 v 21:07 | Reagovat

Kdo neumí pečovat o to co má, musí padnout na hubu, aby se mu v kotrbě rozsvítilo. Pokud to nepomůže, je nejlepší se volovi vyhnout. Sám si ustlal, tak ať si pohodlně lehne. Je chyba společnosti, že privátní věci pomáhá ekonomicky řešit a blbům se otvírá nové pole působnosti viz jiný blog. Tam se trouba čílí, že stát nechrání jeho rodičovská práva. Takové blbce by bylo nejlepší, v jejich vlastním zájmu proměnit na kočičí konzervy.

4 +rucuk +rucuk | E-mail | 18. dubna 2009 v 21:20 | Reagovat

Člověk je zřejmě slabý tvor a pokud byste měl trestat všechny, kteří se rozvedli a případně neplní rodičovskou roli jak by měli a tím nemyslím jen placení alimentů, ale jednání s dětmi i býv. manželem , nedopadlo by to zrovna nejlépe. A kočky tak ,,netrestejte":o)))))

5 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 19. dubna 2009 v 12:58 | Reagovat

4 rucuk

Když chtějí ti nemyslící blbové "kočky", nejlíp jim poslouží v Kitekatu.

6 +rucuk +rucuk | E-mail | 19. dubna 2009 v 17:07 | Reagovat

Jó, taky jsme byly,, kočky", ale je to už dáááávno...:o)))))

7 matka matka | 19. dubna 2009 v 19:45 | Reagovat

Pokud není manželství o partnerství, tak je to těžký. Vždy někdo trpí.

A také je to o odvaze, prosadit se proti panovačnosti, a dalším nešvarům. Anebo alespoň si trvat občas na svém. :-)

8 +rucuk +rucuk | E-mail | 19. dubna 2009 v 20:15 | Reagovat

matko- když si chlap moc dovoluje, braňte se. Naopak, nelíbí se mi chlapi, kteří ženě vše odkývají. Musí být rovnováha. Někdy je třeba ustoupit (hlavně, když to není tak moc důležité O))), ale v podstatném trvat na svém...

9 matka matka | 19. dubna 2009 v 20:29 | Reagovat

To je trošku jinak - on je totiž tak hodnej, až je zlej. Je prostě jinde, než jsem já. Nechápe, že v mých letech prostě nezvládám, že nejsem vitální jako jeho matka. A navíc cítím úplně jinak, než dřív, a on se mnou touto cestou nejde. Takže o tom ani doma mluvit nemohu. A to je škoda, protože "nůžky" se stále otevírají. Možná je to i dobře, tedy pro něj dobře. Je si jist sám sebou, že jedná správně. Moji ani svoji bolest necítí. A já mu to přeji, protože já bolest svou i jeho cítím. A nesu to. Sama. Na svém srdci. Ale o partnerství to není. Tedy o takovém, jak to mohlo být. Jenže odmítl se mnou jít. Stačil by mi jeden jediný víkend. Odmítl. No nic. Tak je svázaný s polem, dobytkem, ... hmotně zajišťuje z velké části rodinný rozpočet. A to není málo. Sama bych šanci neměla. Leda bych úplně změnila život, ale na to sama sílu již nemám.

10 +rucuk +rucuk | E-mail | 19. dubna 2009 v 21:26 | Reagovat

9- vím , co myslíte. Žijete vedle sebe, ne spolu. To je úděl více partnerů. Lepší ale tak, než být sám.   Člověk si musí najít takovou činnost, na kterou stačí a těší ho náhradou za chybějící cit.

11 matka matka | 19. dubna 2009 v 21:34 | Reagovat

Neumím jeho srdce rozzářit, necítím jeho záření.

A přitom jiná srdce zářit ucítím za pár minut.

12 +rucuk +rucuk | E-mail | 19. dubna 2009 v 22:31 | Reagovat

Možná byste poznala, že jste mu blízká, až by byla vaše existence ohrožena. Každý muž neumí dávat city najevo, ale mnohdy, když to nečekáte, poznáte, že v něm máte oporu.

13 mali.vata mali.vata | 19. dubna 2009 v 23:04 | Reagovat

matko, rucuk... bože, jak rozumím Vašim komentářům od 7-12.. proč my ženy máme mnohdy stejný nebo podobný úděl? Proč zažíváme téměř totožné? Proč se trápíme: muži i ženy... je to opravdu již jen tou podstatou: muž - žena? Proč všichni muži konají tak, jak konají a všechny ženy cítí, co cítí. A proč muži necítí, co ženy cítí???

14 +rucuk +rucuk | E-mail | 20. dubna 2009 v 9:12 | Reagovat

l3- možná to tak má být.  Pokud člověku chybí porozumění od jiných - tím myslím i partnery- snaží se více nahradit toto jinou činností a tím se obohacuje. Pokud by bylo všechno moc dobré, nehledaly bychom jinde, možná bychom nebyly ani tady. Nepsaly, nevylévaly si srdce a myšlenky nezaujatým lidem.  Nepomohou nám sice, ale nám se uleví... snad.

15 matka matka | 20. dubna 2009 v 10:01 | Reagovat

Jistě, jenže žít máme ve skutečném životě, a ono bez slůvka něhy, uznání, jen neustálého popohánění - mělo by se,...-je to dost těžké. No co, nemohu chtít všechno, že ano. Snažila jsem se vytvořit doma zázemí a že mě zázemí jen pracovní a peněžní nestačí, to je můj problém, že ano.

16 +rucuk +rucuk | E-mail | 20. dubna 2009 v 10:27 | Reagovat

15- matko- myslím, že nejen váš....

17 ruzenka ruzenka | E-mail | Web | 20. ledna 2011 v 21:51 | Reagovat

Jsem překvapená, že ještě někdo vyhledal tento článek. Jestlipak četl i ten předchozí? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx