Helena-po pár letech 2.

7. února 2009 v 20:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Olda se začal z práce vracet čím dál později. Vymlouval se na to, že při jeho nové funkci má více povinností. Dostal k dispozici jako manažer banky firemní auto, začal se pečlivěji oblékat.


Jednou odjel soused na služební cestu a nemohl přivézt děti ze školy, tak se Helena domluvila se sousedkou, že zajede do města a na děti u školy počká. Mohl by sice děti dovézt Olda, ale nevěděl, zda bude prý mít čas. V bance býval do 17. hodiny někdy i déle a to by na odvoz bylo pozdě.
Helena si zajela do banky, vyřídila si nějaké věci v agentuře, které zprostředkovávala styk s klienty. Něco málo nakoupila a když vycházela z obchodu, zdálo se jí, že zahlédla známou tvář, jen poněkud starší, pobledlou. Žena v černém oblečení ! Náhle si vzpomněla: to je bývalá Oldova žena Věra.
Vždyť se s ní kdysi setkala, od ní se dověděla část toho, co se stalo té 1. Věře a pak i jí. Cukla sebou, chtěla jí jít kondolovat, ale pak si to rozmyslela a jen se dívala za odcházející ženou. Zamířila k autu a znovu se zarazila. Přes ulici přecházel Olda a mířil směrem, kam šla Věra.

Helena nechtěla Oldu sledovat, ale vzpomněla si na jeho chování v posledních dnech a řekla si, že je ještě čas jít pro děti ke škole a vydala se váhavě jeho směrem. Zahlédla ho po pár metrech, jak jde vedle Věry a něco jí povídá. Ona se na něj dívala nejprve odmítavě, smutně, ale pak se dokonce něčemu usmála a kývla hlavou. Zašli spolu do malé kavárny.
Helena se zarazila, ale nešla za nimi. Bylo jí jasné, že by to bylo divné. Byli na veřejnosti, takže snad o nic nešlo. Olda ji asi potkal náhodou a šli si popovídat do kavárny, venku bylo dost sychravo. Snad jí doma řekne, kde byl a co je nového. Copak ale nemusí být v práci?
Vyzvedla děti u školy a při jejich štěbetání o škole a úkolech pozapomněla na to, co viděla.

Večer se Olda objevil jakoby nic, ale o ničem se nezmínil. Na to, že byla pro děti ani nevzpomněl.
Bavil se s Naďulkou, povečeřel, dokonce se k Heleně docela hezky choval , mluvil o všem možném. Jako by z něho spadla nějaká tíha, ale zároveň se bál jejích otázek.

Po delší době se spolu i milovali a Heleně se zdálo, že je opravdu šťastný. Jen jí prolétlo hlavou, co to asi způsobilo.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx