.



Únor 2009

My pijeme, vy pijete, oni pili...

24. února 2009 v 22:44 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Pijí všichni, ale každý něco jiného. Někdo jen nealko - buď nic jiného nerad nebo nemůže, jiný alkohol ve všech podobách. A podle toho, jak to vypadá v regálech obchodů zřejmě je v tomto druhu zboží málem největší výběr. No, nepočítala jsem to. Jen porovnám, jak to někdy s konzumací alkoholu končí.

Přískokem vpřed !Aneb něco o ČČK.

21. února 2009 v 17:26 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Červený kříž je mezinárodní organizace, která byla v minulosti ve světě hodně užitečná a je dosud i u nás. Přes období, kdy u nás byla součástí NF, žila vlastním životem.

Výčitky svědomí- či nemilá vzpomínka?

17. února 2009 v 22:24 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Ležela jsem ještě zpola omámená po vážné operaci na posteli a nebylo mi zrovna dobře. Zaslechla jsem nějaké vzdychání. Byla tam také pacientka skoro v mém věku- tedy spíše po padesátce, co mám povídat.

Informace k mým povídkám.

15. února 2009 v 23:45 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Byla jsem dnes dotázána, co je to za příběhy Heleny. Zřejmě toto povídání nebylo pochopeno jako celek čtenáři, kteří blogy navštěvují náhodně a přečetli jen některý díl.

Nová možnost volby - SSO?

14. února 2009 v 23:02 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Je zde nová politická strana. Alternativní pravicová strana pro voliče nespokojené s činností ODS, Strana svobodných občanů- SSO. Kolik má zatím členů, nebylo v článku z Novinek uvedeno.

Byly, jsou a budou- vztahy mimomanželské...

14. února 2009 v 15:07 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Kromě jiných věcí, mimomanželské vztahy. Co lidi k nim vede? Neuspokojivý manželský život, nuda, touha po dobrodružství, po lásce, či jen krátkodobém pocitu zamilovanosti?

Víte, co je to dereš?

13. února 2009 v 18:01 | Ruža z Moravy |  Z historie života
Psalo se tu hodně o trestání ve škole. V minulých stoletích znamenal d e r e š lavici, na kterou se musel položit trestaný provinilec a dostal přisouzený počet ran lískovou holí, případně karabáčem-knutou, důtkami a pod.

Helena - po pár letech 12.

13. února 2009 v 13:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Zdálo se, že manžele Oldřicha a Helenu a jejich děti již nic nemůže ohrozit. Život běžel dál.Oldřich se s Věrou nestýkal, úspěšně se jí vyhýbal a zdálo se, že to Věra vzdala.

Helena- po pár letech 11.

12. února 2009 v 20:04 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Olda neměl čisté svědomí, ale přesto si byl skoro jistý, že s Věrou nic takového jak říkala, neměl. Bylo mu jasné, že se s ní nesmí stýkat, raději se jí vyhýbat a pokud bude tvrdit, že je těhotná, bude chtít potvrzení od lékaře, kam s ní sám zajde. Nebude riskovat, aby se mu rozpadla rodina, kvůli ženě, ke které již opravdu nic necítí. Jen možná soucit s jejím neštěstím s rodinou.

Helena - po pár letech 10.

11. února 2009 v 22:44 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Jak se rozhodla, tak to udělala. Helena zjistila od kamarádky Hany, že Věra má práci, nový byt. Nehledala, kde ho má. Její výprava do města byla účelná hlavně v tom, že si vyřídila některé záležitosti v bance, nakoupila vše potřebné a pak počkala na děti a vzala je domů. Oldřicha neviděla a Věru také ne.

Helena - po pár letech 9.

10. února 2009 v 23:21 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Věra pracovala v zahradnictví ve městě, zatím jen ve skladu, ale díky tomu, že se vyučila zahradnicí mohla někdy zastupovat i v malé prodejně, když žena majitele potřebovala někam jít. Věra měla i aranžerský kurz, uměla vázat kytice. Nedělala to sice už dlouho, ale právě proto byly její kytky odlišné od jiných již zmodernizovaných.

Helena - po pár letech 8.

9. února 2009 v 21:32 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Život rodiny plynul celkem normálně. Jeníček rostl, byl zdravý a čilý. Naďka byla ve škole také spokojená, měla skoro první třídu za sebou. Kamarádila stále s Markem a Zdenkou, k narozeninám dostala plno dárečků- knížky, barvičky na kreslení, polštářek s obrázkem kočiček, ale také dárek nejmilejší - pejska.
Začala mu říkat Pucík, protože byl takový roztomilý, batolil se na krátkých nožkách, chodil za každým, kdo se objevil. Dokonce se skamarádil i s kočkou, která se ho vůbec nebála. Nepřipadal jí asi nebezpečný.

Nejlacinější radar.

9. února 2009 v 10:58 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Vsadím se s vámi, že máme doma nejlacinější radar.

Jak vypadá skutečný radar určitě víte:


A takhle ten náš: Je lépe vybarvený a nebezpečný je jen svým obsahem.

Tloustne se po něm - po tom obsahu.

Co myslíte, nebyl by ale lepší takový, doma na stole, než ten v Brdech?

Sice je zřejmě na pár let ,, odsunutý", ale je vidět, že se nám jeho tvar ,,vtírá" do domácností prostřednictvím desinérů.
No, malinko jiný tvar má, ale....má hezký čudlík na ovládání víčka

Doma se mě ptali : Co to máš na stole za radar?

Helena - po pár letech 7.

9. února 2009 v 0:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Heleně se narodil syn Jan. Porod měla normální, až na to, že při porodu musela porodní asistentka chytit malého silněji a tím mu zlomila pravou klíční kost. Přišlo se na to však , až to měl srostlé, při jiném vyšetření.

Helena- po pár letech 6.

8. února 2009 v 14:37 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Jako v každém rodinném domku měli u Heleny také kočičku. Bylo zvláštní, jak k ní přišli. Jednou otevřela Helena dveře a slyšela takové slabounké mňoukání. Šla za tím zvukem a našla u plotu k sousedům malé kotě. Vzala je a zazvonila na sousedku. Ta jí řekla, že jejich kočka měla 3 koťátka a to jedno je taková cestovatelka. Mělo by být ještě aspoň nějaký čas u kočky. Chtějí je také dát očkovat, odčervit, odblešit a pak, pokud by měla Helena zájem, může si je vzít.
Naďulka to slyšela a samozřejmě se nemohla dočkat, až to koťátko dostane.

Helena- po pár letech 5.

8. února 2009 v 5:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Helena chodila pravidelně na kontroly, neměla, až na nějaké občasné nevolnosti a poněkud opuchlé nohy, potíže. Plod se vyvíjel normálně. Jen se jí zdálo, že už tak lehce nezvládá práci i domácnost. V práci před tím již dělala sama, děvče, které jí vypomáhalo, se provdalo a další nebrala z důvodu úbytku zakázek. Nyní by potřebovala pomoc, ale spíše v domácnosti.

Helena po pár letech -4.

8. února 2009 v 3:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Po pár týdnech Helena již nemohla tajit své těhotenství před Oldou. Stejně bylo podivné, že si ničeho dosud nevšiml. Je pravda, že se nikdy před sebou neobnažovali, zvláště, když byla dcerka s nimi a v ložnici chodili spát každý v jinou chvíli, takže svítila již jen lampička a nebylo moc vidět. V tomto směru byli oba dost stydliví. Bylo to možná jejich věkem, když se seznámili a pak všemi událostmi, které jejich intimní život určitě ovlivnily.

Helena- po pár letech 3.

7. února 2009 v 22:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
V příštích dnech čekala Helena marně na nějakou zmínku o bývalé ženě. Jednou však soused nepřivezl Naďulku domů se svými dětmi a vysvětlil Heleně, že si ji vyzvedl Olda. Přitom však nevzal sebou Marka a Zdeničku, prý ještě někam zajdou a tak se omlouvá, že nechce sebou všechny děti tahat.

Helena-po pár letech 2.

7. února 2009 v 20:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Olda se začal z práce vracet čím dál později. Vymlouval se na to, že při jeho nové funkci má více povinností. Dostal k dispozici jako manažer banky firemní auto, začal se pečlivěji oblékat.

Helena- po pár letech 1.

7. února 2009 v 18:44 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Helena se vrátila domů z města, kam doprovodila dceru Naďulku po prvé do školy.
Naďulka, Naďulka - tak si začala říkat dcerka, když přestala používat slůvko mimimi a na otázku : ,,Ty jsi Naďa ?" odpověděla ,,Nadulka, jo?". Říkali jí tak potom všichni .

Výchovou k seberealizaci???

3. února 2009 v 12:15 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Jsem velice zvědavá, jak bude komentována skutečnost, že spáchal sebevraždu učitel, který si dovolil reagovat na sprostotu žáka fackou.

No, neříkala-nepsala jsem to?

2. února 2009 v 10:22 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Psala jsem už tady o poplatcích u lékařů a v lékárnách. Narážela jsem i na to, pokud se bude rozlišovat, kdo a kde má platit, bude z toho ,,galymatyáš". Zdá se mi, že je to tady!
Nebudou platit děti do 18 let, pacienti v nemocnicích, v některých lékárnách- něco budou platit kraje...

Učili jsme se mluvit- dětské přebrepty.

1. února 2009 v 1:00 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Existují vady řeči, kterých se člověk nezbaví celý život, ale jsou takové roztomilé přebrepty, které v průběhu let človíček zapomene, případně se naučí nějakou hlásku správně vyslovovat s pomocí rodiny, případně logopeda.

Kavárna U Ruži - únor 2009

1. února 2009 v 0:00 | Ruža z Moravy |  Kavárny-povídání s lidmi


Tak nám utekl měsíc leden, skončilo pololetí. Leckomu z nás připomnělo školní léta, vysvědčení, učitele. Každý má jiné vzpomínky na školu základní - obecnou, měšťanku, střední, případně učňovskou. Někdo i na školu vysokou.


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx