.

Chtěla bych podpořit akci, kterou na svém blogu "rozjela" Kitty a to na téma článků různých blogerek a blogerů Věřte-nevěřte. Víte-li o nějakém zajímavém článku, který by se do této kategorie hodil ozvěte se na http://diviznacka.blog.cz/ nebo na její email, případně zprávu autorovi, které jsou u ní k dispozici. Tam se dovíte bližší. Je to možnost upozornit na zajímavé články blogu- klidně i svoje.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Vybíráte si partnera-ku?

15. ledna 2009 v 19:32 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás

Již tu párkrát byla debata, podle čeho si vybíráme partnera- záměrně nepíši manžela, protože dnes již instituce manželství není pro lidi očividně důležitá.Pokud jsou starší, mají již děti dospělé, není toto rozhodující.
Znám ale dva případy, kdy spolu mladí partneři žili více let jako partneři, nevzali se...


V prvním případě, se snažila žena mít pěkný domov, pracovala jak v zaměstnání tak doma i na zahradě, ale dopadlo to tak, že se partner - po zajištění bydlení, což ještě dělali jakž takž společně - věnoval jen podnikání a svým zálibám, ale o ženě věděl, jen když chtěl jíst, mít čisté prádlo.
Ve světle budoucího života, přibývajících let a toho, že muž měl dvě děti z předešlého manželství a ti tu novou partnerku viděli málem jako zlatokopku , která je chce o případné dědictví připravit, rozhodla se pro odstěhování . Sice si tím zkomplikovala osobní život, ale časem se uvidí, zda bude partnerovi scházet. V podstatě na nic nemá nárok, nebyla manželka a práce se nepočítá.

V druhém případě partnerka byla rozvedená, měla dítě, na které brala alimenty a jako samoživitelka podporu, takže se vdávat zatím nechtěla .

Byli spolu třináct let, měli další dítě, muž pracoval, staral se, aby jim nic nechybělo.

To ale zabralo i s dojížděním do práce dost času a tak žena, když děti povyrostly, začala pracovat v pohostinství, kde se seznámila s více muži a přestala se starat o domácnost. Když přišel domů, ona doma nebyla, neuvařeno, nevypráno.
Asi chtěla muži ukázat, že by také mohl být více doma. Dopadlo to tak, že se muž nakonec odstěhoval, nechal většinu zakoupených věcí kvůli dětem partnerce, platit na syna bude, chce se o něj starat jak jen to půjde.

Možná bylo lepší, že nebyli manželé a možná by se rozešli stejně. Kdo ví. Jen představy o soužití mají muži i ženy poněkud odlišné. Použila jsem ,,básničku, kterou jsem dostala emailem- jen pro zpestření ji uvádím.

Líto je mi hlavně těch dětí, sotva měly rodinu, zase jsou tam, kde byly.


Navíc mám dojem, že pokud jsou lidé manželé, přece jen se tak lehce a hlavně z takových důvodů - nevšímá si mě, nedělá nic doma a pod.- nerozcházejí. Určitě chybí komunikace, ale ne zase taková, která by přecházela v hádky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M.anon M.anon | 15. ledna 2009 v 20:08 | Reagovat

Je asi těžké říct, podle čeho si kdo vybírá partnera. Záleží také na tom, kolik člověku je, či co si od vztahu slibuje. Jiné to bude, pokud mladý člověk chce založit rodinu, nebo jen chce někdo mít přítele či přítelkyni se kterým je mu dobře. Pokud pomineme "materiální důvody", tak většina zřejmě podle sympatií. Já bych dodala, že pro mne je ještě velmi důležitý charakter a osobnost. Jinak, láska je holt láska.:-)) A bohužel, při rozchodu  obvykle jeden trpí víc než druhý, málokdy je to vyrovnané.

2 rucuk rucuk | E-mail | 15. ledna 2009 v 21:00 | Reagovat

Může se stát, že by v určitých situacích byl rozchod úlevou, ale člověk je křehká nádoba, navíc se bojí samoty, prostě je třeba zbabělý znovu začínat. Nebo má věk takový, že nový začátek nepřichází ani v úvahu. Je potom dost zlé  řešit vztahy. Naopak je pěkné, když se lidé poznají i ve vyšším věku, jsou životem ,,otlučení" a vznikne mezi nimi krásný vztah- blízké přátelství- dá se to tak nazvat?

3 caracola caracola | 15. ledna 2009 v 21:59 | Reagovat

Vzhledem k tomu,že za dva roky budeme mít s manželkou zlatou svatbu, nemuhu se do vašich úvah zapojit, aniž by to neznělo čistě teoreticky. Zdravím vás.

4 Atsmon Atsmon | E-mail | 16. ledna 2009 v 8:10 | Reagovat

Se svým současným manželem jsem žila  - poněkud italsky -17 let, o manželství nemohla být řeč. Pak se odstěhovala moje dcera mimo republiku a tuze si přála, abychom se vzali, aby měla pocit, že nebudu osamělá. Tak jsem se ve svých padesáti letech znovu provdala. Za týden to bude 7 let. No, ještě jsem mohla pár let počkat....

5 Dara Dara | 16. ledna 2009 v 8:44 | Reagovat

Věřte tomu nebo ne, rozchody jsou o tom, že partner není pro druhého již sexuálně přitažlivý.. Často si to ani neuvědomujeme a přikládáme to jeho chybám, které byly na začátku vztahu roztomilé a když se sexuální pouto roztrhne, lezou nám na nervy. Takže to, že nic nedělá, nebo vám vadí způsob, jak si čistí zuby..to je sice důvod rozchodu, ale není to příčina...

A co se výběru partnera týče, já si nevybírám, já se nechám vybrat.. :-) Tak snad jsem se nechala vybrat dobře. :-))

6 palcerik palcerik | 16. ledna 2009 v 8:46 | Reagovat

Cílený výběr jsem nikdy nedělala, jaké typy si vybírám, mi došlo až zpětně, když jsem mohla porovnat. Musel mi být sympatický, musela jsem mít s ním o čem mluvit, také aby měl dostatečné sebevědomí, aby nedělal machra. A samozřejmě mě musí fyzicky přitahovat:-)) A vždycky jsem chodila s nekuřákem, kuřáci mě odpuzovali rovnou:-)

7 Gloom Gloom | Web | 16. ledna 2009 v 11:04 | Reagovat

Na problematiku rozvodovosti ve městech krásně reagovala babička jedné mé kamarádky.

TY PANELÁKY, TO JE JAK KRÁLÍKÁRNY. JEN SE PŘEHAZUJÍ SAMCI.

8 old+boy old+boy | E-mail | 16. ledna 2009 v 11:08 | Reagovat

Jsem ze staré školy /obecná,první třída 1941/ a tedy starosvětský. Tělo mám na draka, který ještě trochu  poletuje, mysl myslí. Nastupuji letos do třiapadesátého roku Školy manželství s jednou ženou a pořád se mám čemu učit. Přiznám, fíglů mám už habaděj a zabírají. Rada č.1 "Jak chceš ty,mamko" . A je vystaráno.

9 rucuk rucuk | E-mail | 16. ledna 2009 v 13:38 | Reagovat

-3- včera jsem reagovala tím, že my vlastně za 2,5 roku také a to nemáme ,,poklidné" manželství. Sice se ,,tlučeme jen hubou" jak se říká, ale někdy to bývá ostré. A víte, čím mě v poslední době muž dostane, když mě naštve? Přijde a řekne: Já už se nezlobím. :-))  huncút jeden. Řeknu si, že to stejně nemá cenu se zlobit, už to nestojí za to se rozvádět.

Atsmon, proč čekat? Ona dcera věděla proč to chce. Vždyť byste po sobě neměli případně ani vdovský důchod:-))) To je jen takový černý humor, když zdůvodňujeme, proč jsme se ještě nerozvedli.

Jo a Daro, máte pravdu, když tak o tom přemýšlím...:-)))

old+boy, obdivuji vás. No, je to vlastně životní zkušenost a umění zacházení se ženami.

10 rucuk rucuk | E-mail | 16. ledna 2009 v 14:51 | Reagovat

7-Gloom- ale v paneláku  se myslím samci moc nepřehazují. Nějak to nejde a bylo by víc důvodů  než jen to, že se známe a známým se to ,,nedělá", alespoň co znám sousedy.Navíc i věk a pod. A co když je většina samotných žen, ha? Myslím v domě.

11 caracola caracola | 16. ledna 2009 v 15:06 | Reagovat

Přijde dědek k advokátovi ,že se chce rozvést.Advokát se diví proč.Dědek,že pro nepřekonatelný odpor. Proč ale až na stará kolena? diví se právník. Dědek povídá  : Nechtěl jsem se rozvést kvůli dětem, ale teď,když už umřely.......

12 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 16. ledna 2009 v 16:49 | Reagovat

Je samozřejmé, že většina si vybírá podle vzhledu ( na co by oči byly? ). Hned jak dojde na slovní kontakt, se věc buď zkomplikuje nebo vyřeší. Stačí pár blbých vět a adijé Marie.

Dlouhé seznamování má zase jiná úskalí. Buď se prohlubuje nebo se zploští a vyhoří. Děti nakonec vše rozhodnou, bohužel to bývá na jejich úkor.

Jsou taková mužská moudra. Potmě každá kráva černá. Jenže rozumný si vybírá tak, aby byl spokojen i na světle. To platí doslovně i přeneseně. Partner není ten, kdo rychle vypadne z prádla a hupne do postele, partner tu postel nachystá, pomůže v nemoci a bezmoci bez nastavené ruky. Soužití ulehčují postoje typu, samozřejmě máš pravdu ( to ženy rády slyší, tak proč jim neudělat radost ). Ty pěkně vypadáš ( nikdy nesoudit, žádný ženský hadr, čepici nebo boty ) a ještě bys měla mít ( to na co mám peníze a reklamně to uvézt ). Žena, která dobře pečuje o "rodinný krb" si takové zacházení zaslouží a muž tím nic neztratí.

Mezi "neznabohy" zabírá i tvrzení, až se znovu narodím zase si pro tebe přijdu ( alespoň já ano ).

13 rucuk rucuk | E-mail | 16. ledna 2009 v 16:56 | Reagovat

No, také se říká: I ta-ten nejhezčí kredenc se okouká. Navíc pánové, některá žena je v mládí taková, nijaká, mateřstvím zkrásní, dozraje...A pokud vás přitahuje- ty feromony pracují- je pro vás hezká i  ta, která není krasavice, ne?

14 rucuk rucuk | E-mail | 16. ledna 2009 v 22:39 | Reagovat

Znám jednu větu:  Nechci toho ,  co chodí za mnou, ale toho, kdo přede mnou prchá. Jo, je to fakt, že to člověka více přitahuje,ale měl by si to pořádně rozmyslet do budoucna.

15 Atsmon Atsmon | E-mail | 17. ledna 2009 v 9:02 | Reagovat

Často si z chování svého muže zoufám. Když pak požaluji své vzdálené dceři, říká: Neměla sis ho brát." Odpovídám: "Sama jsi mě přemlouvala, abych nebyla sama." Ona na to: Byla jsem mladá a hloupá, ty už jsi měla mít rozum." A mám to. Tak si zoufám dál...

16 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 17. ledna 2009 v 12:00 | Reagovat

Když jsem byl jako voják  zákl. služby v Praze, chodil jsem na nedělní čaje do Slovanského domu ( na Příkopech vedle ČNB ). Bylo to v r.1961, takže to co teď napíšu, musí být už promlčeno.

Chodily tam dvě dívky, ta jedna byla opravdu krásná a z několika slov vyměněných o taneční přestávce jsem usuzoval, že je i chytrá. Byla vnučkou skladatele Julia Kalaše ( napsal hudbu k Císařovu pekaři ). Velmi mne okouzlila, jenže tehdejší charleston, dovedl rozehřát a když se zpotila, z výstřihu byl cítit velmi nepříjemně čpící pot, který "přebil" i její voňavku. Napřed jsem tomu nevěnoval pozornost, ale po třech nedělích mi bylo zřejmé, že je to trvalá vlastnost, která mne odpuzuje. Víc jsem o ni zájem nejevil a jí to nijak nevadilo. Ono s vojákem záklaďákem  se seznamovat, nebylo tehdy žádné terno.

17 rucuk rucuk | E-mail | 17. ledna 2009 v 14:14 | Reagovat

-16- Ani se vám nedivím, ale i způsob mluvy i u krásné dívky někdy chlapce odradí. Jezdili jsme s kapelou  s bratrem zpívat na zábavy. Kluci z té obce jezdili také- pobavit se a jeden i kvůli mě :-)). Byla tam opravdu krásná holčička- blondýnka, vlnité vlásky, jemná tvář - kluci se mohli zbláznit. Najednou jsem si všimla, že nějak odpadají a nechodí pro ni ani moc tančit. Každý jen jednou. Ptala jsem se jich, co se stalo. Ona je hezká, dokud neotevře pusu. Mluví hrubě, používá sprostá slova a co víc, je jí cítit z pusy kouř. V té době nebylo zvykem, aby ,,slušná" dívka kouřila. Byla považována za lehčí zboží- možná neprávem, ale... Mně kuřáci také vadili( a také nikdo z naší rodiny nekouří.)

18 rucuk rucuk | E-mail | 17. ledna 2009 v 15:27 | Reagovat

Atsmon- nezoufejte si, manželství je jako tobogan- jednou jste dole a pak to zase vyjede nahoru. Když už myslíte, že to nevydržíte, najednou zjistíte, že vlastně to není tak zlé. Pokud vás nebije ( to by mohl zkusit!!), nechodí domů zpitý na mraky (tak to bych netolerovala - byl by konec- vím, co to je a většinou se to nezlepší- u příbuzných) a nerozbíjí věci, tak se dá vždy vše vyřešit.

19 Atsmon Atsmon | E-mail | 17. ledna 2009 v 16:43 | Reagovat

- rucuk - Že by mě bil, nehrozí, spíš se bojím. že jednou po něm skočím já. Ale je tak líný, zvědavý  a užvaněný, že nad tím zůstává rozum stát. Mám dlouhá období, kdy to mlčky toleruji, pak stačí malé rýpnutí, když nemám náladu a je zle.

20 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 17. ledna 2009 v 16:54 | Reagovat

Čím déle čtu, tím více čumím. Zdá se, že manželství má aspekty, o nichž ani ve svém věku nejsem dostatečně informován. Bití, chlast, rozbíjení předmětů, formulace "není to tak zlé"...to je jak pracovní tábor. To i mě na vojně tak nanejvýš donutili škrábat žiletkou žlábek na toaletě, vrkat na bidle "za sedm set třicet", případně křídly (rukama) nahánět mazákům vlny na televizní anténu. Proti tomu, co se tu píše o manželském soužití, to byla sranda. Propána, copak ty lidi do manželství někdo nutil?

Když jsem se blížil čtyřicítce (kde jsou ty časy), kolegové, které pravděpodobně dráždila má volnost, mi s podivným úsměvem říkávali: "Ožeň se, ať si taky užiješ." Zdatně jsem je odrážel : "Život není jen samé užívání". A protože jsem stačil zprotředkovaně sledovat četné manželské kolize a rozvraty ve svém okolí, neposlechl jsem je. Jak vidím...

21 rucuk rucuk | E-mail | 17. ledna 2009 v 18:17 | Reagovat

Atsmon- zvědavost a užvaněnost?- na to je výborný recept- dělat, že posloucháte a ,,vypnout" myslet na něco jiného a přitom jen občas íci no jo, hm, hm. Pokud by na to přišel, tak se můžete zeptat, teď jsem tě pořádně neslyšela, co jsi říkal?

Ale Kamufláži, nás se to pití, bití, rozbíjení předmětů netýká, proto to píši. Ale jinde to bylo. Na to jsme moc šetrní, abychom něčím praštili. Tak leda hadrou, abychom něco nerozbili:-))))

Ten výraz- není to tak zlé - říká, že život není peříčko, navíc by to byla nuda. Ale možná k  tomu jednou dojdete, že být sám není tak dobré. Nemáte se ani komu svěřit, ani se na koho krásně rozlobit. Člověk někdy vypění a pak si řekne: Tak a infarkt je odročen- musíte jen tak jako....

22 rucuk rucuk | E-mail | 17. ledna 2009 v 18:19 | Reagovat

opr. občas říci--

23 MIRA MIRA | 17. ledna 2009 v 21:32 | Reagovat

[20] Kamufláž

Být či nebýt sám? To je oč tu běží? Je úplně jedno, jestli se člověk cítí dobře sám nebo s někým. Je to podle nátury a případného semletí životními zkušenostmi. Hlavně se do ničeho nenutit...

To jsem zase dneska krásně zlej, totiž moudrej. :-)

24 rucuk rucuk | E-mail | 17. ledna 2009 v 22:50 | Reagovat

-23- Koukám, koukám, jak jste se do toho pustil. To je docela fajn, výměna názorů má být pestrá. Moudrost je tím večerem, někde jsem četla, že je člověk nejbystřejší- tedy hlavně rozumem- večer.

25 MIRA MIRA | 17. ledna 2009 v 23:24 | Reagovat

[24] rucuk,

No, doufejme, doufejme, že aspoň večer. :-))

26 hola hola hola hola | 22. ledna 2009 v 16:03 | Reagovat

chovani a zvyky, morální hodnoty se utváří v cyklu-dětství..přejímáme od rodičů prvky, podle nichž se řídíme i v dospělosti. takže buď si vybíráme partnery podle podobnosti našich rodičů. výběr zavisí i na prioritách, inteligenci, soc. podmínkách...atd. jedince

Samozřejmě něco bude na tom, že když je člověk utvrzen ve svazku manželském, tak mnoho lidí nad problémem mávne rukou-ale spíš z pohodlnosti. Je i jiná doba-ženy jsou samostatnější, mají stejná práva. Pracují..mohou si tudíž dovolit opustit milence bez větších obtížích a pomluvačných řečí..poslední dobou se žije, většinou, ze dne na den!

27 rucuk rucuk | E-mail | 22. ledna 2009 v 18:00 | Reagovat

hola-hola, máte pravdu. V některých rodinách rozvod je běžný, někde opravdu výjimkou. Chování rodičů ovlivňuje další život dětí. Buď je napodobují, ale znám i dost případů, kdy je právě chování rodičů odradilo od stejného jednání.

Také to samostatné žití žen nemá samé klady. Pak se stane, že žena zůstane sama a ve starším věku těžko hledá partnera, který by jí vyhovoval a také ji chtěl. Pokud není tak zajištěná, že by jí odpustil ,,věk".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx