Utajená láska.

26. prosince 2008 v 11:14 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Je tomu již dávno, v jiné době, kdy se ještě hledělo na to, jestli má někdo vyřešený vztah, než začne chodit s někým jiným. Lidé byli nevěrní v každé době, jen se to více ,,tutlalo".
U mužů se to bralo jako ujetí, u ženy to bylo téměř neodpustitelné. Dívka, která chodila s ženatým mužem, pak těžko hledala svobodného. Většinou z blízkého okolí nebyl.


Lenka byla mladé osmnáctileté děvče, zaměstnané jako technička v konstrukci jedné firmy. Ta firma měla několik poboček a v rámci náplně mezi sebou spolupracovaly. Občas se pracovníci a pracovnice setkávali na akcích pořádaných vedením firmy. Bylo to někdy pracovní , jindy zábavné.

V jedné vzdálenější pobočce pracoval Milan, inženýr, pěkný chlap, kolem třicítky a hlavně byl ženatý.
Párkrát se setkali pracovně, pak při různých oslavách po práci . Stalo se, že se Lenka bezhlavě zamilovala. Jak to bral on, nevím, ale určitě mu zájem mladého děvčete lichotil.

Nebyl však žádný Don Juan, že by střídal ženy, jen týdenní až čtrnáctidenní odloučení od rodiny bylo pro mladého muže dost tvrdé. Svou ženu měl rád a děti také, rozvádět se nechtěl a Lence to hned řekl. Bylo jí to tehdy jedno.

Tak se stalo, že jednou, či snad i někdy jindy využili příležitosti a po nějaké oslavě, když se naskytla možnost, kdy byli rodiče Lenky pryč, zůstal u ní.

V práci sice možná někdo tušil, co se mezi nimi odehrává , ale maskovali to celkem úspěšně a zřejmě neměl nikdo zájem donášet, dokonce bez důkazů jeho manželce.

Stalo se však jednou, že měli oba strach z prozrazení. Velmi brzy ráno odjížděl Milan vlakem od Lenky a ona jej vyprovázela na nádraží. Vůbec je nenapadlo, že by tou dobou mohli někoho známého potkat. Na cestě, kde nebylo možné ani včas přejít na druhou stranu, potkali svou spolupracovnici i s rodinou, jak šla od ranního vlaku, přijeli zřejmě z dovolené.
O té paní se říkalo, že je veselé, hubaté povahy, takže se dalo čekat, že setkání dá brzy někde k dobru.
,,Zakázané"


Čekali dost dlouho, dá se říci, že každým dnem,kdy se něco proslechne a ono nic. Ona se tvářila, jako by dávno na celou věc zapomněla, ale neměla asi zájem, starat se o jejich vztah.

Nakonec se jejich vztah vyřešil sám. Firma v tom městě skončila a tím i možnost setkání. Láska jaksi vyšuměla, Lenka se zakrátko vdala a na prožitou romanci možná vzpomněla jen tak někdy, jako na něco neskutečného a dávného. S tou paní se potkávala občas, ale kupodivu mezi nimi prý nikdy o uvedené události nepadlo ani slovo.

V povahách lidí je možno se zmýlit a Lenka i Milan to zjistili tímto , dost riskantním , způsobem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2008 v 11:17 | Reagovat

Tento článek je tak nějak navíc, než jsem měla v úmyslu uvést. Chtěla bych tím navodit už trochu jinou atmosféru než sváteční, takovou běžnou - co se v životě stává a proti čemu není snad nikdo imunní.

2 caracola caracola | 26. prosince 2008 v 11:50 | Reagovat

Pokud je v příběhu vůbec nějaká kladná postava,tak je to paní veselé a hubaté povahy,která viděla,mlčela a nevstoupila nijak do cizího příběhu. Jen díky tomu se blbá epizoda nezměnila v katastrofu jedinců i rodiny. Bohužel ona paní patří k vymírajícímu druhu.

3 matka matka | 26. prosince 2008 v 12:16 | Reagovat

Znám naopak velmi podobný příběh, kde cizí člověk - muž, telefonicky do příběhu vstoupil. Kolik bolesti rodinám přinesl, jak to kdo unese, to čas přinese a ukáže.

Většinou když přijde jedna katastrofa, začnou se i další hromadit. Přeji tomu muži, aby ho nic takového v jeho vlastní rodině nepotkalo.

Žena z Vašeho příběhu se může dívat bez obav do očí.

4 Gregor Moldavit Gregor Moldavit | E-mail | 26. prosince 2008 v 12:37 | Reagovat

Mě už tady stejně dávno většina (komunisti + katolíci) odsoudila k smrti, takže už nemám co ztratit a můžu připsat malou poznámku.

Jsem, mimo jiné, studovaný paleontolog  (vývoj života na Zemi) a mám  tedy odpovídající kvalifikaci. Problém je, že život v páru není pro třídu obratlovců jménem mammalia = savci, vůbec typický, spíše výjimečný. Něco jiného je třída aves = ptáci, kteří si jsou docela rádi věrní.

U vyšších primátů pak je dalším problémem permanentní sexualita, která se vyvinula z praktických důvodů, kvůli vyšší inteligenci a tím spojené výchově mláďat. Kdybych věděl, že mě katolíci neupálí, mohl bych k tomu někdy napsat malý článek.

5 matka matka | 26. prosince 2008 v 12:59 | Reagovat

4 Gregor Moldavit

Ale prosím Vás. Vy jste pobytem v zahraničí získal jistotu, prožitky, ale my zde také. Jen naše a Vaše prožitky jsou jiné.

...odsoudila k smrti... Proč se sám předem odsuzujete? A že Vám quark na Váš blog napsal, co si myslí? Není to známka toho, že je svobodný? Myslíte, že dříve byl? A Vy? Mohl byste dříve zde svobodně psát?

Tak klidně pište. My se těšit budeme, ale když se nám to zdát nebude, virtuálně Vám to "osladíme".

6 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2008 v 13:04 | Reagovat

-4- Pane Gregore, proč by vás upalovali, v dnešní době snad musí člověk vidět i jiné stránky života, než čemu dosud věřil. V roce 1969 vyšly tři sešity Dějiny sexuality- starověk, středověk, novověk. Možná to znáte, není to žádná pornografie a já jsem to půjčovala kamarádům i známým, kteří měli zájem a byla jistota, že mi to vrátí. Různé zvyky, zákony , pěkně stručně popsané. Proti starověku  jsme si v tom roce připadali jako ,,žabaři". No, teď to již není pravda. Ale váš článek by byl určitě z jiného pohledu , že?  O tom životě v páru - je to uměle vytvořeno, asi proto, aby si mohl být otec jist svými potomky. Jako by to zaručovalo, že?Pište, nikdo vás k smrti neodsoudí, máte právo na své názory.

7 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2008 v 13:12 | Reagovat

to caracola a matka- nevím  proč někteří lidi mají potřebu zasahovat do cizích životů. Měla jsem několikrát možnost zjistit ,,ujetí" buď spolupracovnic nebo spolupracovníků, ale nenapadlo mě dát to najevo ani jim, neřku-li jejich partnerům ani ostatním lidem. Čemu by to posloužilo? Na toto mám dost kategorický názor- nevím, zda je správný- nezasahovat, neradit, maximálně k rozmyšlení, žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. Pokud někdo pomlouval někoho ohledně ,,nevěry", jen jsem se zeptala: tys ho při tom viděl? A víš, jestli je to opravdu láska? Tak se nestarej...Měla jsem pokoj od takových drbů.  Znám dost lidiček s podobným názorem, nevymírají...

8 caracola caracola | 26. prosince 2008 v 13:26 | Reagovat

6- rucuk- manželství  vzniklo spíše z důvodů zachování majetku v rukách rodu.Proto církev sňatky nedovoluje. Ony by děti z něj vzešlé dědily a církevní hodnostáři by nemohli mít pozlacené pupky.

9 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2008 v 13:36 | Reagovat

-8- Chtěl jste napsat svým kněžím , ne? Jiné církve zřejmě tolik majetkem neoplývaly proto se mohou většinou ženit. Mě stačilo přečíst o těchto  vztazích  Kámen a bolest- kniha o Michelangelo Buonarotim - jak to chodilo..

10 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 26. prosince 2008 v 14:29 | Reagovat

[4]

p.Gregorovi:

Za první větu posledního odstavce ("U vyšších primátů...") před Vámi smekám, až si čepicí ometám boty, bez ohledu na to, která z ortodoxních skupin Vás právě upaluje nebo topí.

Konečně tady někdo nazval věci pravým jménem. Rozmnožovací schopnost trvá u lidí (vzhledem k prosté reprodukci) naprosto nepřiměřenou dobu a jiný výraz než problém pro to nenacházím. Kolika obtíží by mohli být lidé ušetřeni, nebýt téhle přírodní pasti...

Paní autorce k příběhu: no, co dodat. Kdyby se lidi ovládali, nemuseli by si drbat hlavu, jestli je někde někdo viděl nebo neviděl. Nebo jinak - kdo podnikne něco takového, musí počítat i s možným průšvihem. Stálo to těm lidem za to? Jo, když se myšlení přesune z mozku o metr níže... to je průser na dohled.

11 major.terazky major.terazky | E-mail | 26. prosince 2008 v 14:57 | Reagovat

vonííí my tunááááááááá   jebůůůůůů

12 Zirk. Zirk. | E-mail | 26. prosince 2008 v 16:12 | Reagovat

Někteří co zde diskutujete, zapomínáte, že navázání mimomanželského vztahu mnohdy není jen otázka sexu.To že ti dva to utajují, je také proto, že nechtějí tomu svému partnerovi ublížit a zejména když mají děti tak nechtějí kvůli nim rozbít rodinu ač poznají že mají někoho více rádi než doposud. ale to je na dlouhé filozofování a to sem nepatří. Hlavně ti co se ohánějí béžím přikázáním většinou bývají nejkřivější tak to někteří zde nepřehánějte  - znáte to kdo jsi bez viny hoď po mně kamenem.".

13 caracola caracola | 26. prosince 2008 v 16:19 | Reagovat

9 -rucuk - děkuji za doplnění textu.Přesně tak to mělo být.

14 Gregor+Moldavit Gregor+Moldavit | E-mail | 26. prosince 2008 v 16:19 | Reagovat

Nemám kvalifikaci psát o morálce a věrnosti, ale něco o antropologii a vývoji sexuality bych někdy napsat mohl. Za chvíli zapadne slunce, pak přidám zase malý kousek vyprávění o cestě vikingské dívky Sittlieb přes Moravu.

Na Silvestra sem dám nějakou prasárnu. Kdo se mě chce zbavit, dostane výbornou možnost si stěžovat u správce stránek.

15 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2008 v 18:39 | Reagovat

-14- Nebudeme si stěžovat, život má být pestrý  a prasárničky k němu občas patří. Navíc jsou-li vtipné??:-))

-l2- Máte pravdu, někdy ta nenápadná nevěra není o sexu, možná to ale naruší vztah více než jeden úlet. Musí se však umět zabrzdit. Nejlepší je představit si toho ,,milovanějšího" za situací běžných v životě a popřemýšlet, zda by byl přijatelnější než ten jeho druh. Platí to pro ženy i pro muže. Drastický způsob jak ztratit ideál doporučovala jedna velmi zkušená žena- když se zamiluješ a trvá to více než 14 dní, představ si toho chlapa, jak vstává, zívá, polije si pyžamo kávou, krkne si atd. nemohu to dál vypisovat..... no běžné funkce lidského těla. A je prý po iluzi.

Nepochybuji, že člověk se léty mění a z milé dívky se stává sekýrující puntičkářka nebo naopak lenivá požitkářka, ale pánové, to u  mužů funguje také. Každý by si měl občas udělat inventuru ve vztahu . Příklad: v čem je ten druhý dobrý - v čem mě prudí. V čem jsem dobrý-á já, v  čem mohu být protivný-á. Pak přijde na to, čeho je více a jestli je potřeba to radikálně změnit. Pokud to už je neúnosné a nejsou děti, přijdou na řadu věci materiální, zabezpečené stáří, vzájemná pomoc. A neoperujte,  prosím, vypočítavostí. Většinou jsme každý vypočítavý a strach ze samoty a neschopnosti se o sebe postarat je plíživý a neodbytný.

Tedy, to je ale téma, že? Pokud se mnou nesouhlasíte - čekám na jiné názory.:-))

16 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2008 v 18:42 | Reagovat

-14- Kvalifikaci na morálku a lidské vztahy ve skutečnosti snad nemají ani psychologové. Do této sféry se motá každý- vč. mě- a dokonce je to docela zajímavé téma, i když dost ožehavé.

17 M.anon M.anon | 26. prosince 2008 v 20:12 | Reagovat

Všechny zdravím a nemám jinak co dodat, souhlasím téměř se všemi a nejvíc souhlasím s 7) Růženkou a 12) Zirkem :-)))))

18 rucuk rucuk | E-mail | 26. prosince 2008 v 22:44 | Reagovat

Zdravím také a zvu všechny, aby se vrátili do mé kavárničky u Rozičky -o návštěvách, kde je zajímavé povídání o životě min. generací nar.soc. Bylo by škoda, nečíst to od začátku a ztratit souvislost. Zájemci se určitě najdou. Navíc můžete přidat svou příhodu z různých návštěv letošních i minulých.

19 Čáry Čáry | 29. prosince 2008 v 17:52 | Reagovat

[10]

"Rozmnožovací schopnost trvá u lidí (vzhledem k prosté reprodukci) naprosto nepřiměřenou dobu".

Pokud by bohové stvořili sex jen k množení, ať mi někdo fundovaný vysvětlí důvod existence klitorisu a g-bodu.

Nikdo?

Tak to ta "schopnost" nebude asi jen k množení.

:-)

20 rucuk rucuk | E-mail | 29. prosince 2008 v 19:24 | Reagovat

-19- Jo, a jste si jistý, že ty body nemají i některá zvířata. Třeba i někde jinde na těle? No, v té větší spotřebě sexu, to je právě ten rozdíl mezi lidmi a jinými živočichy. Tedy kromě toho rozumu, abych někoho neurazila...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx