.

Chtěla bych podpořit akci, kterou na svém blogu "rozjela" Kitty a to na téma článků různých blogerek a blogerů Věřte-nevěřte. Víte-li o nějakém zajímavém článku, který by se do této kategorie hodil ozvěte se na http://diviznacka.blog.cz/ nebo na její email, případně zprávu autorovi, které jsou u ní k dispozici. Tam se dovíte bližší. Je to možnost upozornit na zajímavé články blogu- klidně i svoje.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Kavárna u Ruži- 1.-prosinec 2008

8. prosince 2008 v 17:36 | Ruža z Moravy |  Kavárny-povídání s lidmi
Jak jsem přišla k rozhodnutí, že otevřu virtuální Kavárnu. Mám takovou představu, docela reálnou.

Pronajala jsem si spodní část budovy blízko parku. Není to daleko od středu města, ale dost na to, aby tu byl klid. Okna dvou místností jsou stíněna stromy, takže jsou v příjemném polostínu v létě i v zimě. Jako každá moderní kavárna je pěkně zařízená, má i různé přístroje na kávu. Je možno si objednat opravdu různé nápoje, ale i zákusky sladké, slané. Ovocné poháry, zmrzlinu, pudink.

Má dvě místnosti, které jsou oddělené závěsem a s větracím zařízením, protože v jedné místnosti lze kouřit, což je pro ty, kteří si bez cigarety šálek kávy nedovedou představit.
Je možno tu posedět mezi nákupy, přivést si přítelkyni či přítele, jsou tu stolečky pro dva i oddělené polstrované boxy až pro 6 lidí.
Můžete si objednat drink, víno i nealko. I něco malého na zub. Specialitou je zde piškotová domácí roláda s různými náplněmi. Čokoládovou, citronovou, ananasovou, ořechovou, malinovou. Není moc sladká, není cukrovaná, takže zahřešit si může i ten, kdo se sladkému vyhýbá.

Produkce hudby je velmi tichá, aby se lidé při debatách nemuseli překřikovat. Obsluha je decentní, pan vrchní je zkušený a dva své podřízené děvče a chlapce nenápadně usměrňuje a zvláště před hosty je neshazuje. Případné prohřešky řeší v klidu vzadu. Objednáte-li si celou láhev vína, donesou vám ji originálně uzavřenou, před vámi ji otevřou, nechají objednavateli ochutnat a pak teprve rozlijí dle přání do sklenic. To v mnohých restauracích není obvyklé, že?
Tak již nebudu popisovat prostředí tak ideální kavárničky a zvu vás k návštěvě. Udělejte si někdy chvilku mezi nákupy, úklidem a pečením, přijďte pobýt, povykládat, co vás zrovna trápí či těší.
Zvu všechny ,, známé" i občasné návštěvníky blogů. Tady se můžete domlouvat, vyprávět si nejčerstvější i dávné zážitky. Porovnávat, jak ten život nás všech je různý a v mnohém se podobá.

Tak vás vítám a první šálek kávy vám věnuji zdarma.

Těm, kdo kávu nepijí, posloužím aperitivem, řidičům nealkem nebo pitem.





Bude-li se vám zde líbit, kavárna se bude otvírat i nadále, možná každý měsíc a hlavní budou komentáře, kde se můžete bavit o všem možném, ač jste od sebe vzdáleni a o jakémkoliv denním i nočním čase. Vítám všechny...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 17:54 | Reagovat

Tato kavárnička mi připomněla jeden hotel v Pule v Jugoslávii v r. 1974, kdy jsme zírali jako u vytržení nejen na zařízení hotelu, soc. zařízení, ale i na obsluhu. Nebylo to u nás tak obvyklé, aby se vše dělalo pro hosta. Byli jsme zvyklí na samoobsluhy- jídelny, závodní jídelny, velké hotely reprezentační byly spíš pro cizince a ,,elitu" pány ředitele, představitele výkonné moci...nemusím vypisovat, že?

Shodou okolností byl tam ředitelem Čech, pan Stehlík. Prototyp ředitele jak má vypadat.  Vysoký , štíhlý, blondýn, středního věku. Milý, usměvavý. Někdy měl tmavomodrý oblek, samozřejmě sněhobílou košili s motýlkem či jemnou kravatou, jindy bílé kalhoty, tmavé sako. Neviděli jsme ho nikdy jen v košili, přestože to bylo v létě. Prošel kolem stolů, zjistil, zda někdo něco nepotřebuje. Pokynul hlavou na hlavní servírku ,  poslal ji vyplnit přání hosta, či vyměnit co třeba.

To jsme byli na výměnné rekreaci a jídlo bylo 3x denně. Nenosili porce z kuchyně, ale ke každému stolu zavezli jídlo a to nejen polévku v mísách a nabrali jste si sami. Samozřejmě maso jen porci, ale příkrm dle chuti. Seděli jsme po 4, na každý stůl byla půllitrová  karafa červeného a karafa bílého vína. Muž měl tehdy dietu, víno tam nechali a donesli minerálku. To bylo vždy k obědu. Ani nemusím psát, že vše bylo na porcelánu, nerez příbory, naběračky, vše se jen blýskalo. Bílé látkové ubrusy. Nikdo  si nedovolil chovat se nějak nepřístojně.Prostě úroveň. No, však Jugoslávie přes všechno byla pro nás kapitalistická - byli tam soukromníci, hlavně jsme tam milovali jejich zmrzlinu....A moře bylo hned u hotelu a ubytováni jsme byli v patrových chatkách s vlastním vchodem ke každému pokoji s předsíní a soc. zařízením.

2 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 18:19 | Reagovat

Dobrý podvečer, ráda si dám s vámi kávičku a prosila bych nějaký ovocný zákusek s hooooooooooodně šlehačkou :-) .Jenže ..já kouřím, takže mám obavy abych tu neseděla sama :-))

3 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 18:44 | Reagovat

M.anon, nebojte se , myslím, že těch, kdo si kácvičku dají a zapálí si cigaretu bude dost. Však větrání máme dobré. Tu šlehačku postříkáme čokoládičkou. Dobrou chuť a vítám vás.

4 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 18:46 | Reagovat

Jejda, děkuji, už jsem se obávala, že tu vysedím důlek. :-))) Tedy, Růženko, já jsem mlsná jako koza a na sladké vysazená, to bych mohla pořád. Mám jediné štěstní, že ať jím nebo nejím, vážím stále stejně.

5 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 18:51 | Reagovat

-Tak to vám závidím. Kdybych jedla více, no musela bych se dost cpát, tak se budu  kutálet. No,  možná by mi to teď vyhovovalo, nemusela bych trápit  kolena. Na mě je každé kilo hned vidět, hlavně na tom podprsí.:-)))

6 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 18:54 | Reagovat

Však o tom jsme myslím, už jednou mluvily, že?? :-)) Musím se s vámi podělit o radost...před hodinkou jsem si vyzvedla na poště zásiliku, objednala jsem pro rodinu mladšího syna nádobí, po kterém moje snacha už delší dobu toužila. Krásná souprava, oranžová z kameniny. Je to i do mikrovlnky a myčky. Už se těším, až to bude snacha pod stromečkem rozbalovat.  Ona v poslední době ladí celou domácnost do oranžova, tak jim to krásně doplní. Já se snad toho Ježíška nedočkám...mám vždycky takovou radost, když jsou ostatní překvapeni a mají radost...ani bych sama nemusela nic dostat.

7 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 18:55 | Reagovat

Jo a nedivte se, že je tu zatím prázdno. Chlapi  půjdou na zprávy, ženy většinou na Ulici a ostatní sedí v Josefově Hospodě. Holt pivo je pivo, zvláště, když je čepované a v kavárnách bývá jen lahvové.

8 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 18:59 | Reagovat

Ani se moc nedivím, to je taková doba, že také většina lidí večeří, či večeři připravuje, já už jsem po, takže teď jen to kavíčko a sladkost...a kousek hovoru. Růženko, vy jste mi položila otázku (na mini.) jestli nechci psát vlastní blog. Ne, nechci. Asi bych tam neměla co dát. Když někam nakouknu a vidím téma, někdy připojím poznámku ale psát sama, na to bych neměla.:-) Raději budu chodit k vám, k Dagmaře a ostatním, je to pohodlnější. :-)

9 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 19:06 | Reagovat

To víte, že jsem ráda, že vás baví chodit na blogy, kam i já ráda chodím a ke mě také. Jste asi stejná povaha, co se týče dárků. Já mám také radost, když se můj dárek líbí. Tak to by se snaše určitě líbil i dárek, který mám já pro naše- krásný dřevěný točák se skleněnými  kořenkami i s kořením a nápisy. Jéje, snad si to nepřečtou, to  by bylo po překvapení.

10 N.D. N.D. | Web | 8. prosince 2008 v 19:09 | Reagovat

Dobrý večer, krásné posezení, kousek zdrbnutí, pro mě prosím irskou kávu a zmrzlinový pohár se šlehačkou, ne zpět, jedno presso bez cukru a 1 pomeranč.... na víc nemám nárok, moje váha pláče....

11 N.D. N.D. | Web | 8. prosince 2008 v 19:12 | Reagovat

Já jsem s dárky úplně v koncích, plánuji  ve čtvrtek, co mě cvrnkne do nosu, to pořídím, opravdu nemám představu, všichni všechno mají, knížky dávám každý rok...

12 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 19:13 | Reagovat

Jo a k tomu psaní: nezdá se mi, že byste neměla o čem psát. Vaše příspěvky mají hlavu i patu a navíc má dar humoru a to  je vždy vítané. No, možná byste pak méně chodila na blogy a mě by se docela stýskalo. Jaksi jsem si na určité lidi zvykla, bez ohledu i rozdílné životní názory. Ono se dá diskutovat i ,,do protivky" slušně.";-)))

13 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 19:13 | Reagovat

No, já také doufám, že chudák má snacha nemá čas sem chodit...vlastně myslím, že o tomhle ani neví. To víte, dvě děti v první třídě, zaměstnání, manžel celý týden mimo domov, je toho na ni hodně. Ale ona je šikulka, zvládá to s přehledem. Mrkla jsem do "hospody" a na blog k Ivance a také se zapojila do ankety. :-) Ano, zdá se mi, že jsme si v něčem podobné a asi i s Dagmarou a i některými ostatními.  Je to velmi příjemné, setkávat se, byť virtuálně s příjemnými lidmi.

14 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 19:16 | Reagovat

N.D. přeji příjemný večer a váhu neřešte, ta první volby byla lepší :-) Jinak, já, kdybych dostávala knihy každý týden, stále bych neměla co číst, knihy jsou vhodné vždy.

15 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 19:18 | Reagovat

Růženko, děkuji, vy lichotnice :-))) Ale souhlasím s vámi, že diskutovat se dá a má vždy slušně i když se mnou ten druhý nesouhlasí. Když jsou lidé slušní, vždycky najdou nějakou tu "parketu" , na které se shodnou, že??I kdyby to mělo být třeba počasí.

16 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 19:20 | Reagovat

N.D.a co nějaké CD s pěknou hudbou??? Určitě víte, co kdo z vašich blízkých rád...

17 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 19:26 | Reagovat

Vítám vás u nás  Naďo, na začátek na uvítanou tu irskou kávičku a co takhle horké maliny, se zmrzlinou a šlehačkou? To já raději neobědvám a když máme náš babinec - pardon teď už Klub 58, protože jsme pozvali i býv. spolumaturanty- dávám si je téměř pokaždé. No, jednou za měsíc to není tak hrozné, ne?

M.anon, nemají to ty ženy lehké, ale vzpomeňte si, co jsme stihly dříve my. Kromě zaměstnání, domácnosti, dětí, zájmovou činnost,  já i šití na sebe a kluky. Byly jsme mladé a  zvládly jsme to. No, manžel určitě chybí, když je pryč. Děti vyrostou a něco pomohou.  Je chvályhodné, že to zvládá.

Také mám šikovné snachy, o synech ani nemluvím, celkem jsem je vychovala tak, aby uměli nejen vařit a postarat se o děti, ale aby ženě pomáhali, že pak bude mít víc času na ně.

18 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 19:30 | Reagovat

Růženko, s tou výchovou synů naprosto souhlasím a také jsem si tak syny vychovala. Umí vařit, prát i knoflík přišít, jenže když je teď ve světě (dělá při zaměstnání dvě školy), tak je na to snacha sama. On se sice snaží o víkendu něco dohnat, jenže to zase aby se věnoval dětem... Ale máte pravdu, my jsme to zvládaly také a třeba bez auta, myček a automatických praček a také šlo. :-)

19 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 19:32 | Reagovat

Dámy, jestlipak víte, že pokud si objednáte pomeranč v hotelu, musí- nebo měli by - vám jej dát oloupaný na talířek, případně nakrojenou kůru, poněkud odloupnutou, abyste si jej mohly lehce oloupat? Bude-li zájem, podělímse s vámi i o některé jiné předpisy tohoto typu. Školil nás ředitel Interhotelu Praha, který získával zkušenosti v zahraničí. Byl i ve službách prezidentů.

20 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 19:33 | Reagovat

A oloupat ho nožem, aby se nedotkli dužiny -před vámi.

21 M.anon M.anon | 8. prosince 2008 v 19:36 | Reagovat

Tak to nevím, vím jen, jak se jí grapefruit :-) ale pomeranč, to ne. Zajímavé, budu ráda, když se podělíte o znalosti, člověk nikdy neví, kdy co bude potřebovat.

22 N.D. N.D. | Web | 8. prosince 2008 v 19:55 | Reagovat

Milé dámy, hezky se zde rozvinula debata, ty horké maliny jsou mana nebeská, to bych prosila jednou, ale týden nebudu smět nic jíst :)))), jinak nevím čím to, ale když si vzpomenu co všechno jsme zvládli dnes a denně, tak mi není jasné, že pořád slyším jak je někdo unavený, nechci být jo to za našich časů... ale je mi to záhada. Každá má auto, na dítě všechno papírové, nežehlí se skoro nic, tak nevím.... Jak se prosím jí grapefruit ?

23 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 8. prosince 2008 v 21:32 | Reagovat

Dobrý večer. Asi majitelku nepotěším.

Nechodím ve skutečnosti už do žádného veřejného zařízení typu kavárna, tak ani nevím, že se v běžné kavárně podává láhev vína, neotevřená s nabídkou na ochutnání. To mi přijde dost riskantní. Když totiž nevíte, co host snědl a jaké víno by bylo pro něj dobré, když se ještě ke všemu neumí ve vínech orientovat, riskujete. Host si nechá víno otevřít ochutná a je-li

dost otrlý, odmítne je jako nevhodné. Hned máte škodu, otevřenou láhev musíte ošetřit a už ji za stejnou cenu neudáte.

Personál, musí být všímavý, nelitovat čas na pohovor, k čemu má víno posloužit a teprve potom doporučit podle kvality i podle kapsy. Jsou příležitosti, že lidé do nichž byste to neřekli chtějí v tu chvíli něco zvláštního a naopak. Ve vinárně je to jiná, ale v kavárně bych byl opatrný, byť je virtuální.

Nedávno jsem doprovázel ženu na vyšetření PET (pozitronová elektronická tomografie ), měla špatné markery a hledala se příčina. Byla ( a vlastně je ) v očekávání špatných zpráv po dřívější překonané rakovině. Chtěl jsem ji rozptýlit a zajeli jsme do Tesca a hledali ve vinném oddílu. Měli jsme vyloženě štěstí, našli jsme 6ti putnový tokajský výběr, maďarské aszú, víno králů. I s plombou kvality, zastrčené mezi ostatními víny.

Tokajské dováží  firma z Hradce Králové, tel. 495217712, email: saveli@iol.cz a zasílá i na dobírku.

Mám vinařské vzdělání, o 6 putnovém asú  jsme se učili, ale nikdy jsem ho ani neviděl. Žena ho má pod stromeček  a jsme děsně zvědaví jaké bude ( vyrobeno v r. 2000, láhvováno 2005 ). Pokud by ho někdo objdnával, cena v Tescu 0,5 l, 600.-.

24 N.D. N.D. | Web | 8. prosince 2008 v 21:58 | Reagovat

[23] nar.soc., E-mail, 8.12.2008 21:32 Přeji hlavně paní, aby se vše v dobré obrátilo a zase bylo dobře. Se zeujetím jsem si přečetla od znalce o víně a snad tam tu láhev půjdu do Tesca hledat.

25 N.D. N.D. | Web | 8. prosince 2008 v 21:59 | Reagovat

oprava: Se zaujetím

26 rucuk rucuk | E-mail | 8. prosince 2008 v 22:06 | Reagovat

-23-nar.soc. nevadí, že nenavštěvujete kavárnu, ten výběr vína si lze domluvit a poradit se s vrchním i v kavárně, kde se podávají spíše dezertní vína. Celou láhev tam objedná málokdo, snad větší společnost, kdy se vyplatí po 2dcl rozlít. Tokaj aszú je víno králů, je sladké, Tokaj furmint méně a lze ho občas koupit. Měli jsme to štěstí, že Tokaj jsme poznali, když nám je koupili v Maďarsku mužovi rodiče nebo jiní příbuzní. Jinak u nás     v jedné kavárně v r. 1961, kde jsme byli poprvé tančit jsme si Tokaj objednali, stál tehdy 30 Kč a donesli nám ho uzavřený- originál. Zvláštní, že? Nedávno jsme byli v restauraci a pro více žen jsme objednaly celou láhev Frankovky- jiné červené už neměli a donesli láhev otevřenou. Nechtěla jsem nic říkat, ale po druhé bych jim to asi řekla. To tam mohli nalít cokoliv. Nejsme takoví znalci.

Ať vám Tokaj chutná a kavárničku pro kousek řeči navštivte zase. Zdravím

27 Ella Ella | 8. prosince 2008 v 23:04 | Reagovat

Dobrý večer Růženko, děkuju za gratulaci, moc mne potěšila. Líbí se mi, jak si tu s holkama vedete řeči, takový hezký babinec. Ráda si tu občas zaskočím. Zdravím všechny :-))

28 matka matka | 9. prosince 2008 v 7:56 | Reagovat

Dobré ráno, jdu okolo a vidím, nová kavárnička. Rozhlížím se, je tu útulno. Á pan nar. soc. je zde též, popíjí svařáček, také ostatní známí, M.anon, N.D., také Ella se stavila. Ale co mám ráda, jsou svíčky na stole, květinová výzdoba. Také vůni z aromalampy miluji, tu z palmové růže. Jaká je zdejší specialita, co mi doporučíte? Víte, pro pohlazení duše i buněk chuťových. :-)

29 pavlinaxx pavlinaxx | E-mail | Web | 9. prosince 2008 v 9:03 | Reagovat

Krásné dobré ráno. Tak si tak courám tím netovým světem a najednou .... světýlko v šedi okolí. Zvědavost mi nedá a přicházím blíž. Přitahuje mne jako svit žárovky můru. Musím dát pozor abych si nepopálila křídla. S malou obavou se přibližuji k jeho zdroji...... jééé..... tak tady mi nebezpečí nehrozí. Otevírají se přede mnou dveře nádherné, útulné kavárničky. Přisedám ke stolu, kde již je několik lidiček, které znám ze svých netových toulek ..... Zdravím je všechny - Ahojky nar.soc, jéé ty jsi tady také - adriano, i tebe zdravím M.anon, ahoj matko .... a zdravím a zdravím. V tom přichází sama majitelka - rucuk. Dobrý den, Růženko - jsem ráda, že Vás poznávám. Dala bych si jednu Vídeňskou kávu - strašně ráda mlsám. :-))

30 rucuk rucuk | E-mail | 9. prosince 2008 v 12:32 | Reagovat

-Tak vás dnes zdravím, matko, doporučila bych vám naši speciální ne moc sladkou, ale lahodnou roládu z lehkého piškotu, jen mále naditou, buď čistě čokoládovým krémem s karamelovou příchutí, nebo případně ovocnou- ananasovou, jahodovou, malinovou nebo borůvkovou.

-pavlinaxx by mohla k té vídeňské kávě dostat jen piškotový čtvereček, potřený či pokapaný čokoládou. Vídeňská káva je sama o sobě lahůdka.-Také pro informaci, u nás se ke kávě podává zdarma sklenička dobré vody bez bublinek, jak to má být.

-Později vám ještě popovídám, jak jsem si připravovala některé záležitosti na svátky předem. Jinak dopékám nádivku,v remosce, kde jsem pekla kuřecí prsíčka, kousky brambor a teď jsem to nakonec zalila vaječnou nádivkou a dopeču to. K tomu máme okurkový salát s bílou aktivií (neměla jsem po ruce zakysanou smetanu nebo bílý jogurt) uvidím, co na to muž řekne. Vařím mu  teď dietku málo slanou. Tak zatím.:-))).

31 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. prosince 2008 v 13:52 | Reagovat

Ještě k tomu tokajskému. Výběr - asú je opravdu víno králů.

Je zajímavé, že uherská politika se zalévala tímto vínem a Maďaři z toho těží dodnes. Byla to jakási tvrdá měna Uherska, hned pp kremnických dukátech.

Velmoži se předháněli, kdo bude mít lepší výběr. Soupeřili o vinohradníky ( ti pěstují révu a hrozny ), kteří zkušeně vybírali kultivary s nejlepšími výsledky po celá staletí. Vinohradníci se lanařili, ale i unášeli na jiná panství. Ještě horší byla situace ve vinařství ( ve sklepním hospodářství ) tam byl odborník vyvažován zlatem. Dlouhé zrání výběrů, potřebuje zkušenost, jemný čich a "chlupatý" jazyk. Zkušení vinaři byli ve stálém ohrožení. Jakmile se někde objevilo lepší asú, už se vinaře snažila konkurence přetáhnout. Šlo o lepší reprezentaci u dvora nebo v zahraničí. Subtilní vztahy Meternicha vůči ženám ( a že jich měl po Evropě ) se zalévaly sladkými víny a nejvyšší kvalitu měly řecká a tokajská vína.

Dokonce francouzský Ludvík IVX, známý svými vztahy s celým harémem žen se sblížil s Madame de Pompadur u tokajského výběru. Pompadurka se rozpálila tak, že zůstala zahalena jen "lehounkou tunikou, ale lehýnkou", tím dostala krále pod pantofel a vládla v jeho harému pevnou rukou, i za pravidelné dodávky tokaje ( za něž si pořídila zase své potěšení). Takže dámy máte co rozebírat a kdyby to nebyla pravda, určitě to těm osobám neublíží. Mějte se pěkně.

32 rucuk rucuk | E-mail | 9. prosince 2008 v 17:07 | Reagovat

nar. soc. Co vy všechno nevíte. Je to zajímavé povídání a lze mu i věřit. Víte co mě z Maďarska chutnalo? Měli výborné likéry. Někdo by řekl. takové moc voňavé, ale svými likérovými trestěmi byli také známí.

Baracklikör, Körtelikör,ale slavná Barackpálinka  byla ještě lepší, hlavně pro muže. Když nám jí několik litrů příbuzní přivezli na svatbu, dali jsme každý na své oddělení k ochutnávce. Na víc než l štamprlička na každého to nevyšlo. Nikdo neřekl, nic jiného než - kam se hrabe koňak? O slivovici se ani nezmínili, přestože je to vlastně totéž pálení. Pálí se z měruněk  a  broskví, proto barack..

Už jsem někde psala, že moje tchyně vždy lahvinku někde sehnala a při dovolené jsme spolu vždy vypily po štamprličce.

To  by se hodilo před kávičkou, že?

Bude-li mít někdo zájem, vzpomněla jsem na zákusek dělaný z dortových oplatek, který měl i syn na nějakém mejdanu na VŠ a musela jsem ho se švagrovou udělat z 1,5 dávky , když měli nějakou oslavu i s rektorem, jak jim chutnal. Recept samozřejmě měl sebou.

33 rucuk rucuk | E-mail | 9. prosince 2008 v 17:08 | Reagovat

-pardon- meruněk

34 matka matka | 9. prosince 2008 v 20:26 | Reagovat

Tož já bych si snad dala tu ...roládu z lehkého piškotu, jen málo naditou, příchutí ovocnou - borůvkovou.

No a čajíček z citronové trávy, kdyby byl :-)

35 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. prosince 2008 v 20:34 | Reagovat

Dobrý večer paní Růženo. Moc toho nevím, ale dost si pamatuji. Kdysi jsem byl ještě ze školou ve slovenské tokajské oblasti ( tu tvoří tři jen obce ). Ředitel tamního státního viničního hospodářství a přidružené šlechtitelské stanice asi aby vyplnil čas a zabránil větší konzumaci žáků, vyprávěl ty zkazky z historie o grófech a králích.

O Metternichovi jsem nedávno četl a o Ludvíkovi IVX. když nemluvíte sprostě, jsou všechny historky z jeho sexuálních ekapád víceméně pravdivé. Chytrá Pompadurka, měla klíčové postavení vlastně prostřednictvím krále vládla, jemu vybírala a zacvičovala mladé dámy, sháněla vybraná jídla a pití. Její heslo přece bylo "po nás potopa" a ta také přišla.

36 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. prosince 2008 v 20:38 | Reagovat

Oprava ... eskapád...

37 rucuk rucuk | E-mail | 9. prosince 2008 v 22:20 | Reagovat

-34- matko, tak roládku dáme, čaj z citronové trávy - to mi není  známo, jen zelený čaj s citronovou příchutí, snad bude stačit.

Máme i sáčkový čaj, ale dáváme přednost čaji sypanému. Mám tu dokonce elektrický samovar, kvůli změně a způsobu úpravy.

-35-  Historické knihy jsem vždy četla ráda. Maďarské dějiny kolem r. 1848 a dříve,  jsou dost obsaženy v románu Mór Jokaie Synové muže kamenného srdce, francouzské dějiny zvláště kolem Ludvíka XIV a XV., madame Pompadour a pod. mám pročtené. Mě by asi u nich zvláště vadila nejen promiskuita, ale hlavně to nemytí se a přerážení voňavkami. Ani se nedivím, že pak ty rody degenerovaly, ženy byly brzy utahané porody  nebo zase nerodily, protože od mužů dostaly kapavku ani o tom nevěděly.

38 rucuk rucuk | E-mail | 9. prosince 2008 v 22:25 | Reagovat

Tak jsem dnes neměla moc možnost jít na net, muž se chtěl  dívat na jednání o Lisabonské smlouvě, nakonec se zase nic nevyřešilo. Pořád se něco odkládá a vlastně nevím proč. Stejně se zase nakonec asi domluví každý s každým a taková mimořádná jednání jsou vlastně málem zbytečná.

39 rucuk rucuk | E-mail | 9. prosince 2008 v 22:47 | Reagovat

Říká se, že specialita- její recept se nemá prozrazovat, ale s ohledem na to, že piškot umí dělat každý, navíc jsem jej kdysi již uváděla, mohu posloužit:

Oddělíme 4 bílky od žloutků, připravíme si  4 vrchovaté polévkové lžíce hladké mouky,l vanilkový pudink, 4 lžíce krystalového či pískového cukru, 1/2 prášku do pečiva, l lžíce rozpuštěného  , vychladlého másla.

Ručně šleháme bílky v míse a postupně do nich zašleháváme krystalový cukr, až je sních tuhý, do žloutků v hrníčku zamícháme prášek do pečiva a pomalu je vmícháme do sněhu. Pak lehce vmícháme mouku a pudinkový prášek. Nakonec vmícháme lehoučce tu lžíci másla. Těsto lehce rozetřeme na pečicí papír na plechu. Dáme do lehce vyhřáté trouby a pomalu pečeme, aby vyskočila jen stejnoměrně a nepřesušily jsme ji. Po vytažení z trouby necháme chvíli na plechu a pak svineme do rolky, nejlépe do namočené utěrky - vyždímané a necháme vychladnout.   Náplně popisovat nebudu, to je již dle výběru, ale krém by měl být trochu tužší.

40 rucuk rucuk | E-mail | 9. prosince 2008 v 22:52 | Reagovat

Takže pro dnešek se s vámi loučím, snad zase někdo kavárničku navštíví a něco zajímavého nám povypráví.  A nemusí to být jen takové babské povídání, vždyť muži také pijí kávu a určitě probírají vše možné. Dobrou....:o))

41 matka matka | 10. prosince 2008 v 0:11 | Reagovat

I zelený čaj je dobrý, jen slabší stačí. Je také voňavý. :-)

Dobrou noc, či už vlastně další den :-)

42 rucuk rucuk | E-mail | 10. prosince 2008 v 13:17 | Reagovat

Dobrý dnešní den. Zdravím všechny, kdo se zastaví. Jaký druh kávy máte nejraději? Vím, že nejoblíbenější je ,,turecká", ale je to spíš naše česká specialita. Její úprava byla podmíněna tím, že bylo na přípravu kávy obvykle málo času a zalít lžičku kávy vařící vodou  bylo rychlé. Kávovary nikde v práci nebyly, takže...No, pokrok jde dopředu, známe už více druhů přípravy kávy.

43 N.D. N.D. | Web | 10. prosince 2008 v 16:30 | Reagovat

Nemám moc času na vysedávání, jen jsem nakoukla co nového a připojím jen malou vzpomínku jak má příbuzná dělala pišingrův dort a ty pišingrové pláty namazala jakýmsi krémem, který ty placky zvlhnul a ve finále z toho byla gumová hmota.... mějte se tu hezky, u mě stále vítězí káva překapávaná nebo vídeňská, alžírská či irská...

44 M.anon M.anon | 10. prosince 2008 v 18:07 | Reagovat

Tak tu alžírskou bych si teď dala, bohužel mám jen vídeň.  Vaše povídání o tokajském mi připomnělo jednu historku z mládí : Bylo mi asi tak sedmnáct a měla jsem přítele (tedy, to bylo tehdy v počátku vztahu) o deset let staršího, světem zběhlého. A on si na jedné schůzce usmyslel, že poučí dívenku neznalou o velkém světě. :-) V naší oblíbené kavárničce, kde jsme se často scházeli  objednal láhev tokaje.  Já o něm do té doby jen četla, nikdy jsem neochutnala. Vylíčil mi to jako víno králů, něco unikátního a těšil se, jak budu oslněna. (podotýkám, že to nebyla zrovna levná záležitost) I donesli, otevřeli a já s očekáváním nadpozemské slasti ochutnala. No, byl to děs!!!!!! Něco odporně sladkého, lepivého... Asi jsem se přiměřeně pocitům zatvářila a přítel vyděšen povídal něco o tekutém slunci ale zachránit se to nedalo. Prostě mi to nechutnalo, bylo mi to odporné... podotýkám, že ve víně chyba nebyla, ta byla a je dodnes v mé osobě :-) Přítele jsem hanebně zklamala a co víc, musel tu láhev vypít sám, nějak to nešlo si ji nechat zabalit "pro pejska" :-) Byl to zkažený večer, přítel z toho byl špatný a já také. Postupem času jsem zjistila, že prostě nemám buňky pro víno (jakékoliv) a dodnes piju jen vyjímečně. Mně nabízet víno by bylo jako házet perly....však víte. :-)

45 rucuk rucuk | E-mail | 10. prosince 2008 v 19:31 | Reagovat

-43- Do rolády se dělá nenastavovaný krém, jinak by byla opravdu plpavá. A ta naše šlehaná  není zvláště vlhká. Zkuste ten piškot někdy udělat, je velmi málo sladký a pokud jej nebudete pokapávat, jak dělá dost cukrářek a dáte jen marmeládu, nemusíte ani balit na roládu, jen rozkrojit na půlky a položit na sebe, ale s krémem je to lepší. Kávu mám také ráda překapávanou.

-M.anon, také nejsem na víno, neocením jeho kvality, ale ten Tokaj mi náhodou chutnal, však ho nebylo moc.

46 Josef Sedláček Josef Sedláček | E-mail | Web | 10. prosince 2008 v 20:41 | Reagovat

Dobrý večer

Já raději černý čaj.

Také víno moc nemusím, ale tokajské mi chutnalo. Pil jsem je poprvé na doporučení pana Ivana (nar. soc.) před nedávnem.

Přeju paní Růženo plnou kavárnu příjemných hostů.

47 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 10. prosince 2008 v 20:56 | Reagovat

44 M.anon

Dobrý večer. To je to riziko. Chtít utáhnout ženu na extra víno, se nemusí povézt. Ta tokajská vína - výběry asú  jsou totiž tak koncentrovaná, že mohou působit až protivně. Proto se o nic musí "hodně žvanit" až se seběhnou sliny, pak si líznout a zase další kolo obkecávek. Toho se moc nevypije, ono to sytí jako med. Dlouho se u toho vydrží, samozřejmě za předpokladu, že společník umí ženu slovem zaujmout a to víno to jako bonbon stvrzuje. Pokud je k vínu předložen pikantnější sýr na kostičky, je to velmi dobrá sestava.

Je otázkou, jak by to šlo dohromady v kavárně.

Hlavní je ale slovo před ochutnávkou a během ní.

48 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 10. prosince 2008 v 20:58 | Reagovat

Oprava ..Proto se o nich...

49 matka matka | 10. prosince 2008 v 21:21 | Reagovat

....Pokud je k vínu předložen pikantnější sýr na kostičky, je to velmi dobrá sestava. ...

Kdysi dávno jsme na myslivecké poslední leči dostali na stůl sýr, jako přílohu k pití. Na obalu byl zobrazen medvěd. Opatrně jsme ho rozbalili, ovšem ta vůně. No co už. I já našla odvahu a ochutnala. Ovšem to bylo něco neskutečného - kozí sýr. Ale ten vám páchl. Snažila jsem se to "zapít", teda zalít, spíš prolít pivem, které jinak vůbec nepiju, ale to prostě nešlo. Nejsem cimprlich, ale dodnes nerada vzpomínám.

Ovšem nedávno jsem dostala kus takového sýra domácího a ten byl výborný, se snítkou rozmarýnu proti zápachu.

50 Ella Ella | 10. prosince 2008 v 22:00 | Reagovat

47) nar.soc.

Ono se dá spíš přežít varianta - víno nic moc, zato společník kvalitní, než vínko eňo ňúňo a při tom mlet s trdlem prázdnů slámu :-)))))

Utíkám z hospody do peřin a nedá mi to nenakouknout jak si vede babinec. Vede si dobře, což je dobře a dobře mi tak, pravopisně jsem se odrovnala už v hospodě, tak tady se můžu odepsat po stránce intelektu, přiznání je polehčující okolnost, tak se přiznám, už mám dnes mozek úplně ožižlaný a nic seriozního nevydoluju.

Dobrou noc, kafe dám až zítra. :-))))

51 rucuk rucuk | E-mail | 10. prosince 2008 v 23:06 | Reagovat

-Tak vám děkuji, rozesmáli jste mě, každý něčím jiným. Jen tak na okraj, někdo nemá rád ovčí sýr, ale takový, jako dělal strýc  Miklós na Slovensku se dal jíst. Dal na stůl chleba, cihlu sýra, okurčičky a barackpálinku příp. slivovici, někdy víno a nůž., vidličky.  Obslužte se sami - berte si. Věřte, že jsme nepohrdli  nikdy.

Tak i já se pro dnešek končím, mlíčko z tibetské houby jsem už vypila, takže dobrou noc.:o)))

52 rucuk rucuk | E-mail | 10. prosince 2008 v 23:11 | Reagovat

Abych nezapomněla,  vítám zde i pana Sedláčka. V jeho hospodě se mi docela líbilo, jenže jsem se tam moc nedostala ke slovu. Tam to jede, holt hospoda je hospoda. Každý ale někdy může zabrousit i do čajovny paní Dagmar nebo mojí kavárny. Víte, ono se povídá všude a o všem, ne?

Tak už opravdu dobrou....

53 M.anon M.anon | 11. prosince 2008 v 18:49 | Reagovat

47 nar.soc. A to on se přítel snažil seč mohl, vzpomínám si ...něco o zhmotnělém slunci povídal, vinice líčil, jak se do nich opírá sluníčko apod. jenže...vše darmo. Prostě mi chybí na víno chuťové buňky :-)

54 rucuk rucuk | E-mail | 11. prosince 2008 v 21:33 | Reagovat

-53- Za svobodna jsem vůbec nepila alkohol, snad jen když měla teta vaječný koňak, tak jsem měla na něj chuť, ale nedali mi ho a uvařila mi raději krém na buchtičky. Už jsem ho popisovala. Jednou měl v práci jeden kolega narozeniny a po práci všem nalil skleničku vína- do sklenky od hořčice, znáte to. Vypila jsem ji s odporem, ale jako sodovku. Hlava se mi netočila, ale žaludek to odmítal. Doma jsem ho ,, vyčistila" na WC. Teta se divila, že mi je zle a nabídla mi štamprli slivovice, že prý je to na žaludek dobré. Odmítla jsem, víte co by to asi udělalo. Ona nevěděla, od čeho je mi zle. Dloooouho jsem se na žádné víno nemohla ani podívat, neřku-li ho pít.

55 JS JS | E-mail | 8. srpna 2009 v 19:57 | Reagovat

@ (32) Rucuk: Musím Vás opravit: barack = z broskví, oszibarack = z meruněk. JS.

56 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. prosince 2015 v 0:16 | Reagovat

Po sedmi letech se dívám, kolik tehdy bylo komentujících oproti té poslední Kavárně U Ruži, která se nyní tak nazývá. Jsem ráda, že se  to povídání udrželo tak dlouho a dokonce jsme poznali některé nyní komentující osobně. A jsou to prostě prima lidi. :-)

57 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. prosince 2015 v 0:16 | Reagovat

Mimochodem tehdy jsem psala jako rucuk...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx