Zavinila to vojna?

29. listopadu 2008 v 18:52 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Ve výsledku to vypadalo, že jej opustila kvůli tomu, že byl na vojně. Václav si ale musel přiznat, že se vlastně opakuje situace, kdy on kvůli ní opustil Milenu, se kterou chodil na učňáku.

Setkávali se a ona netušila, že má někde děvče, vždyť mu bylo 18, vlastně měsíc po seznámení u místního kina oslavil 19 let. Vrátil se z návštěvy domova se svetrem - dárkem od Mileny, které ovšem také neřekl, že má zájem o jiné děvče. Nutno říci, že jí nakonec svetr vrátil i s dopisem na rozloučenou.

Chodili spolu dlouho, dokončil učební obor s maturitou, pak odešel na vojnu. Byl automechanik, tak samozřejmě k autům. Jednou měsíčně za ním jezdila, ale pouze v neděli ráno a večer jela domů. Tehdy se ještě v sobotu dělalo a navíc, kde by se ubytovávala na noc. On míval vycházku do 22. hod., ale to již byla pryč. Nebyl prý žádný mnich, chodil do kina i občas na tancovačky a neseděl, protože rád a dobře tančil.


Chodila také na zábavy, ale spíše proto, že zpívala s kapelou a jen sporadicky tančila. Domů ji vždy odvezli, takže nějaká rande nepřicházela v úvahu. Měla prý sice možnost několikrát za tu dobu začít chodit s chlapcem, ale neudělala to. Měla Václava ráda.

Uběhl 1. rok vojny, blížil se Nový rok a Václav chtěl, aby s ním jela na návštěvu k jeho tatínkovi. Byl vdovec, měl však družku, docela hodnou paní. Při té návštěvě se jí zdálo, že je tam jen jako kulisa. Václav se bavil jen s otcem, dal jí ke čtení nějaké sešity. Tak uběhl večer a on za ní přišel na chvíli jen těsně před půlnocí a omlouval se. Nic neříkala. Zůstala v ní jen divná trpkost.


Uběhly dva měsíce, psali si sice, ale nějak vlažně. Netušila, že se Václav seznámil na zábavě s Marií, celý večer s ní tančil, doprovodil ji domů. Bydlela sama v bytě po rodičích a byla známá mezi vojáky jako přítulné děvče.

Mezitím se začala více bavit s chlapcem, se kterým tančila v tanečním kroužku.Jednou se jí zeptal, jestli by se případně s Václavem rozešla kvůli němu. Kývla a pak tedy napsala dopis Václavovi.

Chtěla s ním mluvit , ale on ,,uraženě" odmítl a přál jí štěstí. Bylo jí to dost divné, ale dlouho ne, protože jí známá, která chodila s chlapcem z města, kde Václav sloužil na vojně a znala jej, povykládala, že ho viděla na zábavách tančit stále s jednou blondýnkou, se kterou pak i odešel.
Nechtěla jí nic říkat, aby jí to nebylo líto.

No, známost skončila, Václav se po čtvrt roce oženil s Marií a přijel si pro věci, které měl u ní uložené. Moc spolu už nemluvili, on jen pokukoval po tom druhém chlapci, který zrovna na dvoře sekal dřevo. Na podzim měl jít Václav z vojny, ale zůstal prý jako délesloužící, aby měl zaměstnání a nastěhoval se do bytu k Marii.


Ta láska trvala tři roky a kdovíjak by byla dopadla. Ona se vdala na podzim, takže až po Václavovi. Říkalo se, že holky opuštěly kluky, když byli na vojně , což se vlastně jejímu novému chlapci také stalo, ale ona ta láska na dálku musí být opravdu moc pevná. Navíc z chlapců se stávali muži, vraceli se s jinými názory a zkušenostmi a pokud se oženili před vojnou, málokteré manželství vydrželo i po vojně.

Žena je stále s tím jedním manželem, s Václavem se nikdy nepotkali a nic již o něm neví, přestože chodil do školy v jejich městečku. Asi tam již nikdy nejel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 N.D. N.D. | Web | 29. listopadu 2008 v 19:30 | Reagovat

Chodili jsme spolu 1 rok před vojnou, 2 roky vojny a pak jsme se vzali no a dnes přes 40 let spolu ale to už jsem zde psala. Všechno je možné, když se sejdou ti praví.....

2 rucuk rucuk | E-mail | 29. listopadu 2008 v 20:09 | Reagovat

Tak to znám u   dětí  -od 16 let, přes vojnu, přes VŠ  a ve 24 se brali a jsou přes 20 let svoji. To chce nejen lásku, ale i toleranci, podobné zájmy a respekt, že?

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 29. listopadu 2008 v 21:43 | Reagovat

Už dříve jsem někde napsal, že jsem se seznámil na vojně v Praze s mladou vdovou s 3 letým klučíkem. Z vojny mne pustili k 1. 3.1962. Nemohl jsem získat práci v Praze, musil jsem do rodiště a do JZD. Měl jsem vztek, ale vysmeknout se nemohl. Žena se rozmýšlela.

Vzali jsme se 3.11.1962 na Staroměstské radnici. žena zůstala v Praze a já doma, přestěhovala se až k 1.9. 1963. Dvakrát týdně jsme si volali telefonem a měsíčně se na střídačku navštěvovali. Na jedné z těch návštěv žena vařila rýži ke španělským ptáčkům, navařila dobrou rýži, ale v množství pro rotu. Musil jsem tam zůstat a pomoci to sníst. Sebrali jsme se a šli ke Flekům, udělali tam každý 4 flekovská piva a ujely mi pak tři rychlíky, to byla doba, flekovské za 2,10, topinka za 0,40 Kčs.

4 N.D. N.D. | Web | 29. listopadu 2008 v 21:49 | Reagovat

2] rucuk, E-mail, 29.11.2008 20:09

určitě, myslím je tam řečeno vše...

5 rucuk rucuk | E-mail | 29. listopadu 2008 v 22:21 | Reagovat

-3- Jste jeden z těch spolehlivých a zřejmě hodně trpělivých. Zdravím vás.

6 MIRA MIRA | 29. listopadu 2008 v 22:30 | Reagovat

[3] nar.soc.,

Zdravím a smekám.

Technická poznámka: flekovské pamatuji už za 4,10; platilo se každé zvlášť a kdo nedal minimálně 5 dalšího se nedovolal. Od té doby jsem tam nešel. Zacházení nafoukaných číšníků s hosty mi připadalo drsné i na socialismus s jakoukoliv tváří. To je ovšem mimo téma blogu.

7 rucuk rucuk | E-mail | 29. listopadu 2008 v 23:06 | Reagovat

-6- Miro, myslím, že pivo k vojně patřilo. Tento článek má posloužit spíše k tomu, jestli vojna opravdu s těmi vztahy zamávala nebo už v tom bylo i něco jiného. Podle reakcí vidím, že pevný vztah ani vojna ,,nenabourá."

8 Atsmon Atsmon | E-mail | 30. listopadu 2008 v 8:18 | Reagovat

Podle mého názoru je škoda, že dnes hoši na vojnu nejdou, aspoň na půl roku. Přece jen se z maminčiných mazánků stali mladí muži, kteří věděli, co to je, vyčistit si boty, udržovat pořádek a  plnit povinnosti. Můj bratr, který sloužil jako absolvent v 70. letech v Litoměřicich, mi vyprávěl, jak se zde v "přijímači" sešli mládenci ze všech koutů a vrstev republiky. A jak i ty nejzaostalejší beznadějné případy přece jen časem překročily svůj stín a snažily se srovnat s ostatními. Je také zajímavé, že posádky byly často tam, kde stály podniky s převážně ženským personálem. Jo, to pak vznikaly nové lásky a nové generace....

9 hejtman Šarovec hejtman Šarovec | 30. listopadu 2008 v 10:45 | Reagovat

8] Atsmon,

Vážený, zdravím Vás a plně s Vámi souhlasím. Také by myslím ubylo těch sprejerů a podobných vandalů, kteří si svoou mladistvou přebujelost "léčí" těmito lumpárnami.

Jinak vztah dvou lidí - vojáka a její dívky - je hezky popsán v básni "Dívce, jež byla příliš sama", myslím od Pavla Kohouta?

10 rucuk rucuk | E-mail | 30. listopadu 2008 v 12:09 | Reagovat

-8- Máte pravdu v tom, že by ta vojna neškodila. A paradox je, že většinou chlapi na vojnu vzpomínají rádi. To zlé se časem vymaže a ty příběhy z vojny se přikrášlí a je na co vzpomínat. I ta přátelství odtud nejsou k zahození.

V našem městečku byla posádka a pár manželství i znám, co tu vznikla takto. Dvě textilní továrny, kde bylo děvčat dost, střední školy. Teď tu není posádka, ani továrny - štěkl pes a práce málo. Musí se dojíždět. No, to není k tomuto tématu.

11 czech czech | 30. listopadu 2008 v 15:30 | Reagovat

Pro Astmona a hejtmana Švahovce:

A je to tu znovu, starší generace se nás trapně snaží poslat na vojnu. Je to klasická ukázka zkostnatělosti jejich myšlení a také určité závisti. Je to logika "Mě to postihlo, tak tebe musí taky."

Na vojně se člověk nesetká s ničím pozitivním. Šikana, buzerace, vězení. To jsou hlavní atributy této otrocké služby. Navíc profesionální armáda se ukazuje jako daleko efektivnější a ekonomičtější. Žijete s názory na úrovně 50. let.

Já na vojnu nemusím a jsem na to hrdý. Člověku to dává více svobody. Dnešní svět je jiný, než ten za bolševika.

12 Atsmon Atsmon | E-mail | 30. listopadu 2008 v 15:47 | Reagovat

-11- Mě  nic nepostihlo, páč jsem holka. Na vojně jste nebyl stejně jako já.  Moji souroznenci a přátelé ovšem ano, ale nestěžovali si. Tedy stěžovali - na velitele, na cvičení, na rajony, na budíček, na rozvičku, na všechno možné... Ale obstáli a zpětně na vojnu hledí jako na přínosné období svého života. Takový test  fyzických a psychických schopností. Svobody je, pravda dost, ale někdy mládenci nevědí, jak s ní naložit

13 rucuk rucuk | E-mail | 30. listopadu 2008 v 15:58 | Reagovat

-11- Kdepak na úrovni 50. let. Když někde něco mládež vyvede, máte slyšet střední generaci, která byla ještě na houbách v 50. letech jak říkají: vojnu na vás, holoto nezvedená. A šikana všude nebyla. V menších posádkách to bylo volnější .

Dnešní svět je jiný??????????? Jaký???????? Jen svoboda slova a pohybu, ale nejen pro slušné, ale i pro ty darebáky a dovedou toho využít, věřte.

14 hejtman Šarovec hejtman Šarovec | 30. listopadu 2008 v 17:36 | Reagovat

Takže opět polemika bez argumentů, že? Obouvat se do starších, že jsou proti mladým, je oboustranně zvyk starý mnoho tisíc let. Argumentujte svými názory proti našim a roky nechte být. Nejde o vojnu, jsem toho názoru, že tam, kde byly způsoby, Vámi uvedené, to bylo špatné. Ovšem znáte to jen z doslechu, že?

Jde o podstatu věci, o naučení samostatnému životu, zodpovědnosti a kázni. Ta bohužel mnohým mladým dnes chybí.....

15 czech czech | 30. listopadu 2008 v 18:14 | Reagovat

To hejtman Švahovec: Já jsem nepoužil žádný argument? To bych neřekl. Taky nevím co myslíte tou samostatností a kázní. Jsou to jen obvyklé klišé, že tohle někoho naučí vojna. Ve slepém poslouchání rozkazů je nějaká samostatnost? Kázní míníte  vojenský dril nebo nějakou bezmyšlenkovitou  oddaností vyšší moci?

Mám mnoho kamarádů, kteří nebyli na vojně a žijí naprosto samostatně, cestují atd. Nemyslím, že by jim vojna nějak prospěla. Každý má žít individuálně svůj život a nějaká "služba vlasti" je ztrátou času.

Astmon: No z tvého nicku jsem nemohl poznat, že jsi holka, ale nevím, jak by se ti líbilo náhle být po škole nuceně zařazena k armádě místo dalších životních plánů. Ženy s tímto nemají žádnou zkušenost, nedokáží si to mnohdy představit a z jejich názorů často vyznívá i jakési přání, aby muži zažili vojnu.

16 hejtman Šarovec hejtman Šarovec | 30. listopadu 2008 v 18:33 | Reagovat

Promiňte mi, mladý muži. Zřejmě se pohybujeme v jiných oblastech života. Nikdo nemůže znát vše, že? Já nehovořím o nesmyslech, které za totality vojnu doprovázely. Sám jsem se na takové činnosti podílel a tvrdě jsem proti takovým způsobům bojoval!! Jenom dnes vidím mladé lidi, kteří se neumí v životě zorientovat a "nevejdou se do vlastní kůže". A těm by nějaká půlroční závazná činnost, samozřejmě bez těch záporných jevů, zcela jistě prospěla.

Vlastní individuální život je krásná myšlenka, ovšem je nutno si uvědomit, že vždy a všude žijeme v nějaké společnosti a je nutno se jejím pravidlům přizpůsobit. Spejerství a další druhy vandalství jsou vyjádřením práva na individuální život?????,  Pro mne tedy ne!!

17 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 30. listopadu 2008 v 19:03 | Reagovat

To czech.  

člověk má projít i tím čím musí, nejen co si vybere. Život je totiž o nutnosti a nikoli jen o přáních.

Chcete-li si přiblížit vojnu z let 1960, na blogu pod zn. mimi. je "vojna není kojná". Je to můj vlastní prožitek. Dal mi do života víc, než se tehdy dalo odhadnout.

18 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 30. listopadu 2008 v 19:33 | Reagovat

Oprava .... pod zn. mini......

19 Atsmon Atsmon | E-mail | 30. listopadu 2008 v 19:47 | Reagovat

-czech- Na vojnu bych se určitě nehrnula, žádnému z branců se nechtělo. Princip je v tom, že i když se nám někam  nechce, ale překonáme se a splníme povinnost, a to i v případě, že je spojena s nepohodlím, omezením svobody, vyčerpáním a nepříjemnou prací, pak poznáme své limity a můžeme být pyšní, že jsme to dokázali. Do jisté míry je to hrdinství. Připadá mi úsměvné, že mladí muži vyhledávají adrenalinové zážitky, což je taková hra na nebezpečí. A cestování po světě? No v době mobilů a internetu tedy děsnej nervák a dobrodružství....

20 rucuk rucuk | E-mail | 30. listopadu 2008 v 20:40 | Reagovat

Navíc by to možná některým mladým, kteří po škole nemohou najít zaměstnání pomohlo, zocelili by se v jednání i disciplině, kterou dnes většina zaměstnavatelů tvrdě vyžaduje- hlavně zahraniční firmy . Takže ten půlrok by byl užitečný.

21 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 30. listopadu 2008 v 21:05 | Reagovat

Základní služba pro potřebu civilní obrany a vojenské služby měla být zachována.

Chlapci na rok, dívky na 4 měsíce.

Naučili by se jezdit s autem v každém počasi, obsluhovat zbraňový systém a počítač, zdravotní přípravu, jistou část logistiky, hasební a záchranářské minimum, cizí jazyk.

Dívkám služební  zadání podle vlastního výběru.

Před propuštěním tvrdé hodnocení, které by bylo podmínkou pro vstup do profesionální armády.

22 czech czech | 30. listopadu 2008 v 21:12 | Reagovat

hejtman Švahovec: Pokud jsou všichni mladí lidé pro Vás sprejeři nebo jakýsi chuligáni, pak byste neměl tolik věřit médím. Nevím kolik jich osobně znáte, ale já nemyslím, že by někdo kvůli absenci povinné vojenské služby tápal v nejistotě. Každý se věnuje svým zájmům, svému povolání, životním cílům atd. Dnes je naopak mnoho možností, kam se zařadit Ty dva roky vojny by určitě zase takovým přínosem do života nebyly. Nechápu taky, jak sprejerství souvisí se základní vojenskou službou. V některých západních zemích je stále povinná a tam se nevyskytuje grafitti? Zákonům společnosti se můžeme podřídit jistě i bez vojny. Individualismus a liberalismus, to jsou ty pravé hodnoty. Pokud v tom vidíte jen vandalství, pak Vás nechápu.

Astmon: Otázka je, zda ta povinnost je opravdu nutná a přínosná že? Já si myslím, že existuje daleko více užitečných činností.

Rucuk: Já si myslím, že zahraniční firmy vyžadují hlavně praxi, flexibilitu, jazyky a další pracovní schopnosti. Základní vojenská služba člověka ničím takovým neobohatí.

23 rucuk rucuk | E-mail | 30. listopadu 2008 v 21:24 | Reagovat

-22- No právě, vždyť na té vojně by praktická výuka jazyka mohla být, jak píše Astmon ten řidičák nebo jeho rozšíření, práce na počítači a pod. vědomosti. A vemte si, že by tam museli i naši nepřízpůsobiví občané ať bílí tak barevní,  disciplině a občanským povinnostem a právům by je tam mohli naučit. Na to vše by ani půlrok nestačil, že?

24 Atsmon Atsmon | E-mail | 1. prosince 2008 v 7:14 | Reagovat

-czech- Základní voj. služba byl jakýsi jednotící prvek, krátké období v životě muže, ve kterém bez ohledu na vzdělání a soc. postavení rodičů absolvoval ty životní discipliny, které nedá žádná škola.

25 rucuk rucuk | E-mail | 1. prosince 2008 v 9:48 | Reagovat

-24- Atsmon :-)))) !!!!!

26 hejtman Šarovec hejtman Šarovec | 1. prosince 2008 v 10:32 | Reagovat

[22] czech

Zdravím Vás i dnes, vážený. V žádném případě nezařazuji všechny mladé lidi mezi mezi vandaly a sprejery. Jenom vím, že nedostatek možností se realizovat njkteré mladé lidi k tomuto přivádí. A to ze zkušeností z okolí. A nechcete snad tvrdit, že tomu tak není. Skutečně ne každý "se věnuje svým zájmům, svému povolání, životním cílům atd." Znám i takové mladé lidi a vysoce si jich vážím. Rovněž neppokládám za nutné 2 roky ZVS, ovšem těch 1/2 roku by nikomu z nich neuškodilo. " Individualismus a liberalismus, to jsou ty pravé hodnoty", to je dobrý názor, ovšem s přihlédnutím k okolnímu světu a dění. Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. A někdy se to dává zatraceně těžko dohromady. Snad jste na to již také narazil, nebo brzy narazíte. Přeji Vám., aby to moc nebolelo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx