.



Jiná doba, jiný kraj a zvířata.

13. listopadu 2008 v 15:31 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Bavili jsme se doma o vracení se zvířat domů. V košickém kraji to nebylo nic zvláštního.
Zemědělci tam byli zvyklí a sama jsem to o dovolené u babičky zažila, že ráno šly krávy, ovce, kozy ba i prasata na pastvu, kde se o ně staral jeden nebo dva pasáci za pomoci psů a večer jak šli z pastvy, jednotlivá zvířata zamířila samozřejmě domů. Dokonce, pokud nebyla branka hned otevřená, kráva zabučela. Ale to již všichni věděli, že se vrací z pastvy, byly připraveny žlaby s vodou, aby se mohla zvířata napít.



Jak se naučila jít domů? Jednoduše. Muž mi to popsal. Když měla kráva tele, chodila s ním a bylo to jednoduché, pokud šlo po prvé samo, musel jít s telátkem a pak k večeru pro něj zajít až k cestě a přivést ho domů Pak už trefilo samo.


Stalo se v prosinci roku 1944, kdy tím krajem ještě před ruskými vojáky procházeli Rumuni. Ti si na rozdíl od Rusů, kteří potřebné potraviny vyžadovali a vykupovali, ukradli co mohli.
Dědeček muže měl již větší prase, které na pastvu nechodilo, protože měli dost velkou zahradu a plánovali ho před svátky zabít. Najednou bylo prase pryč. Chlívek prázdný- věděli hned o co jde. Oželeli je, ale asi za 4 dny bylo prase před brankou.


Pokud o ně nechtěli v té dost těžké době přijít, museli je zabít. Měli je viset v komoře. V noci děda zaslechl šramot, vyšel se podívat a viděl dvě postavy, jak táhnou půlku prasete pryč. Nemohl nic dělat, v té době měl strach, aby pro kus žvance nepřišel o život.




Později se dověděli, že Rumuni tehdy živé prase odtáhli do vedlejší vesnice, kde je chtěli druhý den zabít, ale do rána se mu nějak podařilo dostat ze stodoly ven a ,,šlo domů".
Ta vesnice je vzdálená asi 3 km a bylo zajímavé nejen to, že trefilo domů, ale hlavně to, že je po cestě někdo nesebral.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Atsmon Atsmon | E-mail | 13. listopadu 2008 v 19:58 | Reagovat

Na konci léta jsem na silničce mezi malebným Klenčí a Postřekovem potkala tři malá prasátka. Jednoho puberťáka a dva asi 10-kilové výtečníky. Jako z té písničky. Asi utekli z nedaleké farmy. Šli spořádaně ve směru jízdy a když jsem je vytřeštěně míjela, otráveně odbočili někam za svým cílem. Nešlo mi to z hlavy, ale ráno mi ze smrku za plotem chalupy spadly na zahradu dvě veverky, které zřejmě ve rvačce ztratily rovnováhu. Ve studánce na zahradě mám čolky a ve sklepě mloky. No, není svět krásný?

2 dekl dekl | 13. listopadu 2008 v 22:26 | Reagovat

Bydlím na sídlišti v 10. patře. Po parapetu mi jednou běžela veverka. Pak po fasádě seběhla do čtyrky a přeskočila na smrk. Zato v lese o ni nezakopnu jak je den dlouhej.

3 ivana ivana | E-mail | Web | 13. listopadu 2008 v 23:57 | Reagovat

dobrý večer :-) ta poslední fotka je nádherná :-)))))))) bych jim dala i pusu :-))))))))))

4 sdr sdr | E-mail | 14. listopadu 2008 v 9:12 | Reagovat

Pěkný článek.

Jenom mě zaujala taková maličkost. Ztímco okupační armáda (německá) při vší hrůze, kterou sebou přinesla, do poslední chvíle uplatňovala a dodržovala přídělový lístkový systém, osvobozenecké armády veřejně a bezostyšně kradly.

5 rucuk rucuk | E-mail | 14. listopadu 2008 v 9:40 | Reagovat

-sdr- v tom .přídělovém  systému se s vámi nemohu hádat, ale o kradení věcí - zvláště uměleckých děl a pod.  nelze diskutovat. Mimo jiné, od mužovy matky Rusové koupili jalovici na proviant, takže oni prý nekradli, spíše nakupovali. Rumuni se chovali tak jak uvedeno.  Území tehdy patřilo Maďarsku, tak se nedivte, že se tam chovali vojáci jako na osvobozovaném území nepřítele. Ale ani zvlášť krvavé a násilné záležitosti tam nebyly jako v Sudetech.

6 rucuk rucuk | E-mail | 14. listopadu 2008 v 9:54 | Reagovat

-2- Veverky jsou obzvlášť drzé nebo  spíše nebojácné. Tady na sídlišti máme několik smrků kromě břízy, akátů a ost. stromů a veverky tu sem tam proběhnou. Na rekreaci v Tatrách, což není už tak divné, nám chodily dvě každý den na okno přes balkon šmírovat a čekaly na keksy. To bylo něco pro kluky, ti by je krmili pořád. Ony byly tak drzé, že drcaly do okna, když tam nic nebylo položené.

-3-Ta prasátka mám od přítelkyně ze Slovenska- nějaký zvláštní druh, že? Tedy jen fotku.

7 kloistr kloistr | 14. listopadu 2008 v 14:40 | Reagovat

Nam chodi na zahradu mundzak, takova srnka, ale jako byste ji v pulce urizly nohy. Je mi zahadou kudy se sem dostava, nedavno jsem sel na obhlidku zahrady. Z jedne strany husty dreveny plot, tam fakt asi ne, leda by byla volna latka a z druhe strany takovy normalni dreveny plot, ale zase obtoceny pletivem a ze treti strany je jen huste trni a mezi tim dreveny plot. Podotykam ze ze ctvrte strany je silnice a vyvysene pole, ze by na nej nevylezla ani zirafa. No nevim, asi ma kridla. Ale brzo rano se prochazi po zahrade a krmi se spadanymi jablky a hruskami, v lete zere kytky a vsude nechava bobky.

8 MIRA MIRA | 14. listopadu 2008 v 14:50 | Reagovat

Veverky se nám pravidelně starají o úrodu lískových oříšků. Jsou rychlé a žerou je, mršky, těsně před dozráním i před naším dožráním.

9 M.anon M.anon | 14. listopadu 2008 v 18:37 | Reagovat

Mám to štěstí, že bydlím sice ve městě ale na jeho kraji a kolem sebe hodně zeleně a do lesa skok. Mimo zvířátek, které se mnou obývají byt , je jich plno i kolem. Když je tužší zima, chodí mi pod okno bažanti, už vědí, že něco dostanou, ptáčci jsou krmítka v zimě v létě, veverek je tu také dost. Dokonce nám někde na půdě bydlí netopýři a sova.  Nejochočenější veverky jsem ovšem zažila ve F.L. chodily si brát z ruky oříšky a piškoty.

10 rucuk rucuk | E-mail | 14. listopadu 2008 v 19:44 | Reagovat

-9- Zvířata i ptáci jsou v tomto směru opravdu učenliví. O slepicích se říká, že  jsou opravdu hloupé a přitom se naučí zobat z ruky. Jen co jsem si na dvoře dřepla, už jsem je měla okolo. To kohout je prý chytřejší: Neběhá za slepicemi, počká, až se některá přiblíží a vlítne na ni. Skoro jako někteří muži,že?

11 M.anon M.anon | 14. listopadu 2008 v 20:33 | Reagovat

-10- To je pravda s těmi kohouty a muži.... já nevím jak vy ale já vždycky měla raději ty méně pohodlné..:-)))

12 rucuk rucuk | E-mail | 14. listopadu 2008 v 21:25 | Reagovat

--11- Však proto se říká: Dobrý kohout neztloustne- jéje kam jsme se dostaly od zvířátek?

13 M.anon M.anon | 14. listopadu 2008 v 21:31 | Reagovat

-12- :-))))))) také mě to napadlo...nojo, to je život. Ale ty fotky jsou vážně moc pěkné.

14 rucuk rucuk | E-mail | 14. listopadu 2008 v 22:42 | Reagovat

Ta prasnice se opravdu směje, že? Jako jistě každá maminka při kojení.

15 Marbuša Marbuša | 15. listopadu 2008 v 19:46 | Reagovat

7 Kloistr: Třeba je kouzelná:-)

16 rucuk rucuk | E-mail | 16. listopadu 2008 v 20:00 | Reagovat

-7- Není to nějaký druh kamzíka?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx