Dárek nejmilejší..

23. listopadu 2008 v 18:17 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí

Každý v životě dostal dárek, který mu byl nejmilejší, ať již z různých důvodů.
Dostala jsem několik milých dárků, ale vzpomínám nejvíce na dárek, který mi udělal bratr - náramný kutil a modelář letadýlek vlastnoručně vyřezávaných a polepovaných tenkým papírem.


Vlastně jsem jej k tomu zřejmě vyprovokovala svojí stížností, že mi dětství uteče a nikdy jsem neměla pokojíček pro panenku. Tu jsem také měla jen v ranném dětství a právě bratr mi ji rozpáral v badatelském nadšení, jakto, že volá ,,mama"?

Pak mi poslala mrkací panenku maminka do dětského domova, ale ta skončila někde jinde, o tom jsem již psala.

Třetí, malinkou, celuloidovou, jen tak do ruky , jsem si koupila za 5,- Kčs sama, jako 11 -l2 letá, abych mohla z klůcků na ni něco šít a nedalo to moc práce.

Bratr se pustil do nějakého řezání překližky, různých špalíčků a velice svoji práci tajil. Měli jsme nad prádelnou malou půdní místnost s kulatým okýnkem, kam jsem se ráda schovávala a měla radost z toho, když mě naši volali a hledali a já na ně čučela shora a ani nedutala.

Ono se tam lezlo po žebříku ze šupny- tak se říká u nás kůlně - přes kus další půdy nad ní a pak takovými malými dvířky na místo- vyhlídku.Tam jsem měla své poklady v krabičce z řezaného skla, obšitého pentlí- to už dnes asi nikdo nezná, respektive neumí. Zdobené to bylo takovými nařasenými pentličkami posešívanými do kytiček. Sice kýč, ale pěkný a praktický na drobnosti.

Bratr mi tajuplně předal pokojíček již v létě - prý abych si ho ještě v tom dětství - bylo mi 12 let - užila. Pak už budu více koukat po klukách. No jo, drzoun, ale milý. Už mi prý nebude na Vánoce nic dávat.


Byla to pro mě krása. Jednoduchý pokojík se sundávací stříškou, v něm malá válenda- tehdy jako otoman, stoleček, štokrlátka jako židličky, kredenc. Jako kýbl větší
kovový náprstek. Ve vyřezaných okýnkách kousky celofánu, hůlčička na hřebíčkách na záclonky, otevírací dveře.

Okamžitě jsem si ho vybavila hadříky, panenku položila na otománek, no a tím to vlastně skončilo. Uložila jsem si ho do té malé místnůstky a chodila se na něj občas dívat.

Kde vlastně skončil, dodnes nevím. Jen tolik, že ta půda se později vyklízela a někdo ho zřejmě buď vyhodil nebo někomu daroval. Mrzí mě, že jsem si jej neschovala lépe, na památku na bratra.
Ze všech dárků, co mi dal , mám na očích už hodně let jen dlouhou nazouvací lžíci s perkem. Výborná a praktická věc.

Dárek z lásky, bez velkého patosu věnovaný a navíc vlastnoručně vyrobený je nejmilejší.




Maminka mi v 7 letech- rok před svou smrtí - upletla žlutý svetr z ovčí vlny, s vypletenými hnědými veverkami, byl mi dost dlouhý a široký a tak jsem ho vždy v zimě nosila až do svých 20 let. Neuvěřitelné, že? A nebyl plstnatý, ač jsem ho prala. V ruce, šetrně. Památka na maminku, no. Pak byl již stále tenší, trhal se. Škoda ho.


Takový malý dodatek: Víte jak ,prala" naše babička čistou ovčí vlnu a věci z ní upletené? Vyválela a promnula je v mouce a pak řádně vyklepala. Ta mouka byla špinavá, svetr čistý.






Ještě je čas maličkost vymyslet a vyrobit pro své nejbližší, ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M.anon M.anon | 23. listopadu 2008 v 19:18 | Reagovat

Také jsem v životě dostala spoustu krásných dárků.. ale ten nejkrásnější (mimo narození mých dětí) , mi dala moje milovaná snach před sedmi lety...pravda, dostala jsem ho den před Štědrým dnem, zato byl dvojnásobný: dvojčátka, chlapečka a holčičku. No řeknětě, znáte krásnější dárek???Moje první vnoučátka....

2 M.anon M.anon | 23. listopadu 2008 v 19:19 | Reagovat

snacha...překlep

3 rucuk rucuk | E-mail | 23. listopadu 2008 v 19:53 | Reagovat

Tak to samozřejmě neznám a to beru opravdu jako nejhezčí dar, mě snachy také daly vnuka a tři vnučky, jsem šťastná , ale ty dárky jsou myšleny jako  ty další radosti. Stejně neznám hezčí pocit než být matkou a pak babičkou, to je ale životní štěstí  a mnohé ženy je nemají. Proto mluvím o dárcích všeobecně.

4 M.anon M.anon | 23. listopadu 2008 v 21:07 | Reagovat

Já to pochopila, jenže když jsem tak přemítala v paměti, stále mi ty moje "mršky" naskakovaly, snad i tím, že tento víkend jsem je měla na víkendovém pobytu... takže ještě jich mám plnou hlavu... a mám také ještě jednoho, tříletého :-))) A co se týká materiálních dárků... mám také jeden nejkrásnější .... kdysi dávno, když moji synové byli asi tak ve věku desíti a sedmi let, jsem prožívala dost těžké období v manželství. Blížil se Mikuláš a já, věrna tradicím, jsem pro ně chystala balíčky. Asi jako všude..ovoce, oříšky, sladkosti. U nás bylo zvykem, že Mikuláš zazvonil na domovní zvonek a já poslala děti otevřít. Na prahu vždycky ležely balíčky se jmény synáčků a manžela.  Přesto, že jsme vždy dávala tímto způsobem balíček i manželovi , já od něj nikdy žádný nedostala. Jak už jsem psala, byla manželská krize a já asi byla smutná víc, než mým dětem bylo milo, tak se občas ptaly, co mi je. Snažila jsem se nedávat na sobě nic znát ale co uteče dětským očím ???

No, přišel tedy Mikuláš..byl večer a já čekala až manžel přijde domů, že provedu onen výše popsaný rituál. Jenže, jako už tolik večerů před tím, dal manžel přednost hospodě a já už nemohla déle čekat. Děti byly napnuté, kdy se ozve ten Mikulášův zvoneček, už se nedalo déle to protahovat. I probehlo vše, jak bylo zvykem. Synové se radovali z balíčků, ukazovali si, co který dostal , pobíhali po bytě a najdenou opět zvonek. Ještě jsem si pomyslela, že manžel asi ztratil klíče ale bylo mi trošku divné, že se děti nehrnuly otevřít ale vehementně posílaly mne. Tak jsem otevřela......a místo manžela byl na prahu stočený papír s opálenými okraji s velkou červenou pečetí. Víte, něco jako byly staré pergameny s pečetí. Také tam byl nápis "maminka". Celá vykulená jsem to vzala domů a začala rozbalovat. Synové kolem mne a sledovali napjatě moji reakci. Když jsem to rozmotala, stálo tam napodobeninou gotického písma : Milá maminko, protože jsi byla celý rok hodná  a poslouchala své syny a také za odvahu a obětavost, tak jsem Vám nechal na okně v kuchyni malé překvapení.  Mikuláš 1. a 2. A opravdu, na okně v kuchyni byl balíček pro mne od mých zlatých dětí. Krásnější dárek jsem snad opravdu v životě nedostala.... to jejich pochopení, to, že na mne takhle mysleli a ze svého (malého) kapesného obětovali nemalou částku... Udělali jsme si krásný večer a onen papír mám dodnes. Právě tu leží přede mnou.

Omlouvám se za dlouhý příspěvek.:-)

5 rucuk rucuk | E-mail | 23. listopadu 2008 v 21:31 | Reagovat

Tedy M.anon, tohle bylo pěkné a doufám, že si to přečte více lidí. Proč byste nemohla mít dlouhý příspěvek, někdy to pár slovy nejde vypsat. Nám udělali synové radost, když jsme spolu byli 15 let, najednou nám úplně výjimečně dali album tří dlouhohrajících desek Labutí jezero. Krásné a navíc od synů milé. Měli zrovna ve třídě kamarády , jimž se rodiče rozváděli a oni prý byli rádi, že jsme spolu a rozvádět se nechceme. člověku se takovéto situace vybaví, když se o podobných mluví, že? Díky.

6 matka matka | 24. listopadu 2008 v 8:01 | Reagovat

[4] M.anon

...zaslechla jsem kdysi dětí šeptání - mamka je dnes smutná, musíme být hodní-...ve slohovce větička -  vzala jsem si za úkol, obveselovat rodinu- .... pro dítě úkol nadlidský, však časem se k této roli přidal zbytek rodiny....

7 rucuk rucuk | E-mail | 24. listopadu 2008 v 14:34 | Reagovat

-6- My když  se sejdeme, dělá to pro nás syn. Každý je už zvyklý na jeho výšlechty, ale on je nepřeberná studnice takových blbinek. A nejvíc má rád  černý humor. Táhne se to s ním od mala. A je to fajn, vždy se těším, co z něj zase vypadne...

8 yopa yopa | 25. listopadu 2008 v 16:28 | Reagovat

Nejmilejší? Když se staví někdo koho mám fakt rád. Někdo takový u kterého vám normálně stačí, že existuje a už z toho vědomí je vám dobře. Natožpak, když vejde do dveří... Jinak nemám dárky moc rád, nejradši mám ty co se dají vypít. Prostě radši rozdávám než dostávám.

9 M.anon M.anon | 25. listopadu 2008 v 20:48 | Reagovat

-8-Takže pro vás nejlépe kolínskou, vypít se dá a ještě budete vonět :-))

10 webcreators webcreators | E-mail | Web | 25. listopadu 2008 v 21:21 | Reagovat

WEBOVÉ STRÁNKY LEVNĚ: Máte zájem o kvalitní a levné webové stránky?www.webcreators.cz --> tam naleznete všechny potřebné informace.

11 rucuk rucuk | E-mail | 25. listopadu 2008 v 21:40 | Reagovat

-9- Teda M.anon, vy jste číslo. U nás jeden muž prý pil Alpu, byla tehdy levná a on už měl kotlík tak propálený, že ani tu její  sílu necítil. No, teď  by jí moc nekoupil, je poměrně drahá.

-lO- Děkujeme, lze vše možné najít, ale my si tu rády radíme. Takový mišmaš - jé není to myšmaš? Nevím, z čeho je to slovo složené.

12 Jani Jani | E-mail | 26. listopadu 2008 v 8:22 | Reagovat

Teda M.anon, tohle byl nádherný příspěvek. Máš úžasné děti. Až mi nad dojemností tohoto příběhu vytryskla slzička.

13 yopa yopa | 26. listopadu 2008 v 9:14 | Reagovat

9] M.anon,

Tím jako chcete jemně naznačit že smrdím? :o) Kdepak já vůně a feromoni, už takhle musím ženský a někdy i chlapi odhánět! :o))) To radši lahvinku dobrého červeného...

14 rucuk rucuk | E-mail | 26. listopadu 2008 v 11:49 | Reagovat

-13- yopa- máte pravdu, můj muž úplně nesnáší voňavky a přitom ,,nesmrdí", protože je čistotný a používá mýdlo 3v1 . Ono to nahradí i deodorant- to mu nedošlo :o))) A  to víno je dobré - stačí tak 2 dcl. Jenže třeba já moc víno nemusím, zdá se mi většinou kyselé nebo trpké.:o((( jinak se po něm lépe šlape. Zdravím.

15 yopa yopa | 26. listopadu 2008 v 12:33 | Reagovat

14] rucuk, zdravím a přeji krásný den

Máte pravdu, ale vůně mýdla je velice jemná a rozhodně nepřebíjí tu vaší charakteristickou vůni kůže, která je naprosto unikátní a obzvláště při výběru partnera velice důležitá. Protože když vám někdo nevoní...

Dvě deci to nezvládám, když je víno dobré(a jiné nepiji), tak orgasticky ochutnávám s přivřenýma očima a přemýšlím co za vůni a chuť mi to připomíná. Že by ovoce? Určitě složitá  kombinace, ale které, takové přeci neexistuje. :o) Ochutnám znovu, bože ta vůně, je to uzený bok, nebo vůně doutníku? Jsem zase vedle, musím ochutnat znovu, mozek jede na plné obrátky, pohárky se plní a láhev zůstává prázdná... Jsem hrozný požitkář...

16 rucuk rucuk | E-mail | 26. listopadu 2008 v 13:15 | Reagovat

-15- Mě chutná Tokaj aszú, příp. furmint, ale ten je méně sladký. Jen na takové popíjení je lahodné. Z červených jsem pila poslední dobré OLD PORTER, ale nevím, je-li kvalitní, nám chutná, ale nejsme znalci pouze občasní konzumenti. Nepálí mě po něm žáha, víte?:o)) Při výběru partnera je vůně důležitá , ale nejen vůně......

17 yopa yopa | 26. listopadu 2008 v 16:14 | Reagovat

16] rucuk já miluji Francii, ale i vína z Chille a Austrálie mi připadají skvělá. A abych nezapoměl i u nás se dělají skvělá vína, i když jsem tomu dlouho nevěřil. Přítelkyně je těžký alergik a když je ve víně cosi chemického, okamžitě se osype, pálení žáhy je proti tomu paráda... :o)

18 M.anon M.anon | 26. listopadu 2008 v 17:28 | Reagovat

-11-rucuk.. no, jsem...už jsem se zase odhalila a přitom se celý život snažím to maskovat..:-)

-12-Jani..děkuji, mé děti už mají své děti a jsou na mě všichni stále stejně milí...doufám, že i já na ně :-)

-13-yopa ..néééé, až sem cítím vaši čistou vůni dokonalého chlapa :-))

19 matka matka | 26. listopadu 2008 v 18:13 | Reagovat

:-)

20 rucuk rucuk | E-mail | 26. listopadu 2008 v 18:37 | Reagovat

-l8-  Když tak sleduji některé komentáře a vlastně i příběhy, v každém člověku někde ten rarášek sedí, jen ne v každém se často probudí a to je myslím škoda. Co by na tom světě bylo, kdyby srandy nebylo? A hlavně si ji umět udělat ze sebe.

21 M.anon M.anon | 26. listopadu 2008 v 19:54 | Reagovat

-20- není co dodat....svatá pravda

22 Lesana Lesana | 26. listopadu 2008 v 21:08 | Reagovat

tak můj dárek byl opravdu velmi netradiční, dostala jsem přímo z "Nebe" svého milujícího Muže :-))

23 rucuk rucuk | E-mail | 26. listopadu 2008 v 22:22 | Reagovat

-Lesano,tak gratuluji a přeji vám, aby byl pořád milující a milovaný. Opravdu dobrý dárek.

24 yopa yopa | 27. listopadu 2008 v 12:17 | Reagovat

18] M.anon dokonalá je vážka, žralok, krokodýl...

Já jsem jen trubec, který shodou okolností nesmrdí. :o)

25 rucuk rucuk | E-mail | 27. listopadu 2008 v 22:29 | Reagovat

-24- Ale trubci jsou  také třeba, nebylo by včel a tím ani medu. Ale jsou chudáci, vyženou je po splnění životní úlohy z úlu a oni zahynou. To se vám stát nemůže, že?

26 yopa yopa | 28. listopadu 2008 v 11:52 | Reagovat

25] rucuk,  kdepak, úl mám vlastní... :o)

27 M.anon M.anon | 28. listopadu 2008 v 12:00 | Reagovat

-24- :-))))

28 rucuk rucuk | E-mail | 28. listopadu 2008 v 13:14 | Reagovat

-26- A co královna? Hodná? :-)))

29 yopa yopa | 28. listopadu 2008 v 15:48 | Reagovat

[28] rucuk, zlatíčko, občas hrozně :o)))

30 rucuk rucuk | E-mail | 28. listopadu 2008 v 17:17 | Reagovat

29- Tak to se určitě dívala, když jste to psal, proto je zlatíčko...:o)))

31 yopa yopa | 1. prosince 2008 v 12:20 | Reagovat

30] rucuk, kdepak nedívala, ale na to, že je ženská, její psychika je ultrapevná a "bezdůvodné" výkyvy si užívám jen velmi vyjímečně. Snad na tom mám i svůj podíl...Navíc je ve všem lepší než já a také o hodně hezčí. Proto jí zbožňuji :o)

32 rucuk rucuk | E-mail | 4. prosince 2008 v 10:23 | Reagovat

-31- Gratuluji k výběru i k  přístupu  ke drahé polovičce. Je-li to pravda, jste šťastní oba.

33 yopa yopa | 4. prosince 2008 v 16:01 | Reagovat

32] rucuk, jste moc hodná, děkuji a přeji krásný den.

34 rucuk rucuk | E-mail | 5. prosince 2008 v 21:41 | Reagovat

--33- Lidská krása je diskutabilní. Znám lidi, kteří jsou na pohled krásní, ale nic z nich nevyzařuje a lidi obyčejné takové ,,nepravidelné" rysy, ale úsměv, případně i jen vlídný pohled je dělá přitažlivými. Jistě jste pro ni měl své kouzlo, když si vás vzala . Povaha je důležitější, řekla bych.:-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx